battle_for_truth

Víra a fakta

Jakob Haver Úvahy o kreacionismu, stvoření ad. 6 Komentářů

Jak biblický světonázor nejlépe vystihuje důkazy, aby nevěřící neměl “omluvu”

Don Batten

Z creation.com přeložil Jakob Haver – 07/2019. Translation granted by Creation.com – přeloženo s povolením od Creation.com.

Úvodní obrázek: Všichni mají stejná fakta, jako jsou zkameněliny, horniny atd. To, jak kdo tato fakta interpretuje, závisí do značné míry na jeho předpokladech – nebo světonázoru – které k nim připojuje. Nicméně jen jeden světonázor dokáže podat mnohem lépe ucelené vysvětlení důkazů tak, že lidé “nemají výmluvu” (Římanům 1:20).

“Dokažte mi, že všechno stvořil Bůh!” Už vám to také někdo řekl? Nebo “Dokažte mi, že Bůh existuje”? A jakmile jste se snažili odpovědět, narazili jste na tvrdou zeď odporu, kde oponent už předem odmítl vše, co mu nabízíte? Nebo dokonce mohl říci: “Vy máte jen víru bez důkazů, ale já zakládám své přesvědčení na důkazech.”

O co tady jde? Váš přítel začal s odlišným, vše zastřešujícím světonázorem, skrze který interpretuje veškeré důkazy. Společným nekřesťanským světonázorem dnešního západu je sekularismus/ateismus založený na naturalismu. Ten nemá žádné místo pro božského Stvořitele, a rozhodně ne pro takového, kterého zjevuje Bible, nebo Toho, jehož skutky jsou v Bibli zaznamenány. Zdá se, že vaše argumenty nepadají na úrodnou půdu.

Bible říká, že pokud tito lidé přijmou názor vylučující Boha, nemají žádnou omluvu. Římanům 1:18 říká, že ve své nepravosti potlačují pravdu, protože Boží existence je zjevná z toho, co On stvořil (verš 19).

V rámci sekulárního světonázoru se inteligentní lidé usilovně snaží vymyslet chytře znějící způsoby vysvětlení, jak vesmír vznikl sám od sebe, jak život vznikl sám od sebe a jak došlo samo od sebe k takové rozmanitosti životních forem na Zemi. To je ten grandiózní projekt kosmické evoluce. Vynakládají množství energie ve snaze vytvořit zdání, že skutečně vědí, jak se tyto věci staly. Většina z toho může být jen snaha přesvědčit sám sebe – protože ne všechno výše uvedené potlačování je nutně vědomé. Donekonečna vám budou tvrdit, že se jedná o „vědecký názor“, ale cokoliv, co vzniklo samo od sebe z ničeho, se vymyká a je v rozporu s tím, co musí být vždy potvrzeno vědeckým experimentem. Věda v samé své podstatě pracuje podle zákona příčiny a následku; tedy nic se neděje bez dostatečné příčiny.1 Ale tato „drobnost“ je přehlížena.

“Ve stejnou chvíli máme všichni stejné důkazy, které potom interpretujeme podle předpokládané historie o původu všech věcí – buď že se věci vytvořily nějak samy nebo že je stvořil Bůh.”

Mluvíme tu o domněnkách; o základních předpokladech nebo zásadách, jež lidé považují za důkazy, a také je tak interpretují. Je velmi důležité si uvědomit a zdůraznit, že při zvažování původu všech věcí k tomu přistupuje každý člověk s nějakým světonázorem. Ve stejnou chvíli máme všichni stejné důkazy, které potom interpretujeme podle předpokládané historie o původu všech věcí – buď že se věci vytvořily nějak samy nebo že je stvořil Bůh.

Takže to není “věda versus náboženství” nebo “fakta versus víra”, ale jedna víra versus jiná víra. Je jistě důležité každému ukázat, že jejich názor – ať už je jakýkoliv – nejsou jen “holá fakta”, ale že s nimi současně přinášejí také určité předpoklady (zásady), pro které nemají důkazy a že právě tyto předpoklady určují, jak fakta následně interpretují a tvrdí o nich, že jsou důkazem jejich světonázoru.

Pokud jde o axiomy, bibličtí kreacionisté interpretují fakta /data zjevená v Písmu: stvoření asi před 6 000 lety, Pád, který přinesl hřích a smrt a celosvětová Potopa. Z rozdílných předpokladů jsou vyvozovány rozdílné světové dějiny, které pak vysvětlují, jak stávající důkazy vznikly. Evoluce je ve skutečnosti historickou myšlenkou odvozenou z předpokladu materialismu či naturalismu – hmota je vším, co existuje. Můžeme to říci i jinak, jako to udělal Dr. Carl Wieland ve svém podrobném článku z roku 1988, totiž že evolucionisté nakonec vylučují stvoření a priori ne kvůli důkazům samým, nýbrž proto, že to porušuje jejich svévolně vyhlášená materialistická “pravidla hry”.

Jak je to tedy s “fakty” a důkazy?

V kreacionistických kruzích bylo původně toto chápání významu předpokladů volně nazýváno “presupozicionalizmem” (nezaměňovat za “evidencializmus”, který naivně předpokládá, že důkazy mluví samy o sobě). To byl velmi výrazný posun kreacionistického postoje. Nicméně může se to zase přestřelit – někteří mohou mluvit skoro tak, jako by na důkazech nezáleželo, že je to jen otázka výkladu: “Stejné údaje, pouze rozdílná interpretace.” Tento pohled se také může snadno zvrtnout do určitého typu postmodernismu, kdy ” všechno to jsou jen tvé představy” a vše co můžeme dělat je pracovat na změně pohledu člověka na svět, aby začal vidět stejné důkazy v takovém světle, které je slučitelné s křesťanským světonázorem. Takoví zastánci často doporučují raději tento přístup, než aby se zabývali otázkami stvoření a evoluce, což znamená, že se nevěřícímu podtrhne filozofický kobereček a ukáže se mu, jak jeho předpoklady při vysvětlení důkazů selhávají.

Někteří jdou dokonce tak daleko, že pohrdají “lidskou logikou” a mluví o tom (často tím dokonce výslovně argumentují), že lidská pravda, logika a myšlení jsou zcela jiné než Boží. Zdůvodňují to tím, že původní hřích způsobuje celkově natolik zkažené uvažování, že od neobnoveného člověka (nekřesťana) nemůžeme očekávat žádné logické myšlenky. Nicméně pokud by tomu tak bylo, pak by to anulovalo jasné učení Římanům 1:18 a další. Pokud lidé potlačují pravdu v nespravedlnosti (v.18), musí být schopni na nějaké úrovni pravdu poznat, aby ji mohli potlačovat. Písmo dále říká, že takoví, kteří popírají Boží existenci, jsou “bez výmluvy” (v.20). Pokud to nemohou poznat jen proto, že nejsou schopni o tom dostatečně jasně přemýšlet, pak by měli být ospravedlněni.

Stejně tak ve 2. listu Petra 3 čteme, že “v posledních dnech přijdou posměvači” a budou popírat, že ​​všechno stvořil Bůh a že svět v Noemových dnech zničil Potopou. Říká se tam, že “záměrně nechtějí vědět“. Ani zde tedy nejsou neznalí pravdy, ale záměrně ji potlačují. Je to úmyslná neznalost, nejen nevědomost. Bůh lidi neodsuzuje za to, co nevědí nebo nechápou, ale za to, že se úmyslně příčí tomu, co vědí; oni vědí, že existuje. A to je hřích.

Takže Bible nás učí, že některé zásadní pravdy o Bohu a jeho skutcích jsou poznatelné i pro nevěřící, kteří je ovšem potlačují.

Jsou zákony logiky univerzální?

Protože tyto věci mohou vidět všichni lidé, znamená to, že musí existovat určité principy logiky/uvažování, které jsou univerzální, které do nás Bůh vložil.

Martin Murphy v reakci na spisy velkého křesťanského apologety 18. století Jonathana Edwardse napsal: “Zákon nerozporuplnosti,2 zákon příčinné souvislosti,3 a základní spolehlivost smyslového vnímání jsou tři složky nezbytné pro sdělování pravdy”.4 Takové zákony logiky jsou zakotveny ve stvořeném řádu, jsou tedy zjeveny ve stvoření. Bez všech těchto tří by nebylo možné bezpečně přejít ulici. Přejít bezpečně ulici mohou křesťané i nekřesťané, protože Bůh obdařil všechny lidi těmito principy uvažování, díky nimž také můžeme rozumět vyřčeným pravdám.

“Lidé mohou do určité míry racionálně uvažovat právě proto, že Bůh Své stvoření obdařil rozumností; to odráží Jeho samotnou podstatu.”

Taková logika je v nás “zabudovaná”, je součástí způsobu, jakým stvoření odhaluje Boží vlastnosti (Římanům 1:19 a dále). Mohli bychom to vnímat jako součást toho, čemu teologové říkají “společná milost”, díky níž jsou Bohem požehnáni všichni lidé.

Někteří tvrdí, že pro pochopení Bible musíme porozumět, jak se Bible vykládá Biblí – tedy “biblická hermeneutika”.5 Nicméně, jak lze něco odvodit z Bible bez předem dané hermeneutiky? Tato hermeneutika musí být zakotvena v těch třech univerzálních zásadách, uvedených výše Murphym.

Teolog Herman Hoeksema to řekl jasně: neexistuje žádný samostatný “Boží význam” pro slova, která se liší od “lidského významu”, a neexistuje ani nějaká “Božská logika”, která je jiná, než “lidská logika”, protože jinak by Písmo jednoduše nemohlo sdělovat Boží pravdu člověku, podle 2 Timoteovi 3:15-17:

Buď je logika zjevení i naší logikou, nebo neexistuje žádné zjevení.6

Je pravdou, že kromě Božích skutků nemůžeme uvažovat o žádném racionálním smýšlení; lidé mohou do určité míry smýšlet racionálně právě proto, že Bůh obdařil Své stvoření racionalitou; a ta zrcadlí Jeho povahu. Bez této vrozené logiky/racionality by nebylo možné žít. A právě kvůli tomuto nemá nikdo žádnou omluvu.

Tuto logiku vidíme dokonce i u dětí, které reagují na nepředvídatelné situace překvapením. Výzkumníci ukázali nemluvňatům hopsající míč uvnitř nádoby s otvorem, kudy by měl míč vyjít ven. Když se míč objevil u otvoru, aniž by se pohyboval po dráze, která by to umožňovala, děti byly překvapeny. Uvažovaly logicky, přestože ještě nepoužívaly žádná slova, kterými by takové uvažování mohly formulovat.7 Podobně předškolní japonské děti věří v neviditelného inteligentního tvůrce všeho.8 A to je v kultuře, kde buddhistické ani šintoistické náboženství dospělých takového Boha–Stvořitele nemá. Logika je vrozená a vyplývající závěry z této logiky, například že Bůh existuje, musí být potlačeny.

Změna světonázoru

Jak můžeme pomoci někomu uvědomit si, že jeho nebo její světový názor (náboženství) neodpovídá skutečnosti? Pouhým tvrzením, že to naše je lepší, asi daleko nedojdeme. A nepomůže ani tvrzení – jak to někteří dělají – že prostě musí přijmout náš světový názor (odvozený ze zásady, že Bible je Božím zjevením člověku a ve všem, co tvrdí, je pravdivé) ještě předtím, než stačí jakkoli racionálně přemýšlet – zejména proto, že jim to musí být jasné, dokonce už od dětství, jak bylo ukázáno výše. Ne, my musíme prokázat, že ohledně popisu důkazů, které máme oba před sebou, světový názor druhého člověka ve skutečnosti dobře nefunguje. Jinými slovy, je to věc prokazování.

noone_tells_me

Obr.: Nekřesťan často tvrdí, že je nezaujatý, že jen “hledí na fakta”, ale tohle zjevně není ten případ. Bible říká, že ti, kteří neuznávají Boha–Stvořitele, “potlačují pravdu” (Římanům 1:18+).

Zdravý světonázor, který vychází z Bible, skutečně odpovídá tomu, co vidíme kolem sebe; existuje zde “ucelenost pravdy”, zatímco například u ateistického názoru můžeme ukázat, že je nesourodý.9

Známý nekřesťanský filosof Thomas Nagel uznal, že soudobý evoluční pohled na původ – tedy ateistický mýtus o stvoření – je nekoherentní, jak poznamenal komentátor Andrew Ferguson:

  • “Jeho [Nagelova] pracovní hypotéza je v dnešním intelektuálním prostředí radikální: Jestliže materialistická, neodarwinovská ortodoxie odporuje zdravému rozumu, pak je to znak proti ortodoxii, ne proti zdravému rozumu. Pokud nás sled argumentace vede k popření toho, co je zjevné, měli bychom dříve, než se zřekneme toho zjevného, řetězec argumentace dvakrát prověřit.”10

Toto opět koresponduje s Římanům 1, kde se říká, že když lidé potlačují pravdu o Jeho existenci, Bůh je nechá napospas marným myšlenkám: ” Ačkoli Boha poznali, nectili ho jako Boha. Místo aby byli vděční, propadli ve svých myšlenkách marnosti a jejich nerozumné srdce se ocitlo ve tmě. “(Římanům 1:21)

V plném rozsahu to můžeme vidět v současném sekulárním smýšlení západu o kosmické evoluci, kde “všechno se udělalo samo”, což je dozajista šokující myšlenka, která je v rozporu s těmi nejzákladnějšími principy vědy a racionality.11

Materialismus/ateismus selhává na mnoha úrovních. Mnozí ateisté tvrdí, že věda je jediná cesta k poznání,12 ale protože věda nemá způsob, jak to prokázat, nemůže být jen tvrzení samotné způsobilé vydávat se za pravdu. Takže tato pozice (“scientismu”) vyvrací sama sebe. A skutečně, důsledkem Gödelových vět o neúplnosti, nyní obecně přijímaného principu matematiky a filosofie, je závěr, že nemůže existovat žádný samo-ověřovací soubor poznání. Jinými slovy, věda nemůže prokazovat, že věda je validní. (Jen na okraj, je nemožné, aby existovalo něco jako “teorie všeho”, jak doufal ateista Stephen Hawking.)

Předpoklady potřebné pro vědu nepocházejí z vědy; ty pocházejí z oblasti mimo vědu. Ve skutečnosti pocházejí z biblického křesťanského světonázoru.13

“Zdravý světonázor, který vychází z Bible, skutečně odpovídá tomu, co vidíme kolem sebe; existuje zde “ucelenost pravdy”.

Ateisté/materialisté věří, že naše existence je důsledkem kosmické shody okolností; náš původ nakonec závisel na náhodných událostech (např. v biologické evoluci jsou náhodnými událostmi mutace). Nicméně křesťanský apologeta C.S. Lewis upozornil, že náhodný původ nemůže poskytnout žádný základ pro víru ve spolehlivé (nenáhodné) úvahy o tomto původu.14 Tento postoj opět vyvrací sám sebe.

Existuje mnoho “skutečností”, které v rámci ateistického světonázoru nedávají smysl: například existence altruismu, lásky a inteligence. V živých věcech je patrný neuvěřitelný design, jako je kódovaný jazyk DNA, který je bez inteligentního návrhu nemyslitelný.15 Téměř každý biologický prvek, zvláště pak na molekulární úrovni, vykazuje neredukovatelnou složitost, kde musí být přítomno současně mnoho dalších komplexních složek, aby vůbec fungoval.16 Pro současné evoluční biology je design oním příslovečným „slonem v místnosti“ a každým dnem se ten slon zvětšuje a je těžší ho ignorovat.

Můžeme se také podívat na některé z drtivých důkazů celosvětové Noemovy Potopy a na rostoucí problémy s věroučným systémem dlouhých věků (jako je přítomnost uhlíku 14 v uhlí napříč všemi předpokládanými věky, a křehké organické sloučeniny ve fosiliích údajně mnoho milionů let starých).

Jak poznamenal dr. Rob Carter,

  • “Vnímám to tak, že stvoření je mnohem lepším vysvětlením světa kolem nás a téměř denně postupujeme v mnoha oblastech velkými kroky. Jak se více učíme o složitosti genomu, katastrofické geologii, kosmologii, speciaci, klimatu, radiometrickém datování atd., je naše řešení stále silnější, ne slabší. Jsem “presupozicionalista” (zastánce předpokladů), nikoliv “evidencialista” (zastánce jen prokázaných informací), ale nejsem kreacionista výhradně jen proto, že jsem křesťan a věřím Bibli. Jsem kreacionista také proto, že věřím, že tíha důkazů ukazuje na mladý, stvořený vesmír. Můj předpoklad je sice mocný, ale i tak ho vnímám jako dobře odůvodněný.”

Filozofický přístup společnosti CMI tedy bere důkazy reálného světa vážně a zabývá se jimi, a zároveň uznává při jejich interpretaci důležitost předpokladů a světového názoru. Naši pozici lze možná nejlépe označit jako klasický presupozicionalismus.18 Ten připouští, že ačkoli naše chápání je vážně ovlivněno našimi předpoklady, přesto existuje objektivní realita nezávislá na tom, co si myslíme (to bychom jinak nemohli uvěřit zákonu gravitace, dokud bychom se o něm nepřesvědčili skokem z útesu). Také uznává důležitost vyložit tento světonázor (biblického stvoření) a zásady, na nichž je založena možnost ucelenějšího a racionálnějšího vysvětlení skutečnosti, oproti jiným názorům (například naturalismu).

Výhody správného přístupu

Správný přístup vede k účinnému svědectví (2 Korintským 10:5, 1 Petr 3:15). Setkáváme se s nevěřícími „právě tam, kde jsou“, a neubližujeme jim snahou něco dokazovat nebo naznačovat jim, že nemají šanci myslet na nějaké logické uvažování. Také nepoužíváme tajuplné filozofické argumenty, s nimiž si většina lidí nebude vědět rady a budou se snažit těmto důkazům vyhnout.

Jak napsal Martin Murphy: “Křesťanský apologeta se musí setkat s hledajícím na jeho vlastní úrovni.”

Ve všech těchto věcech poznáváme životně důležitou roli Ducha svatého, který umožňuje člověku změnit jeho postoj k Bohu (pokání/víra). Murphyho citace dále říká (zdůraznění je původní): “Apologetika sama nemůže nikoho zachránit. Je to mocná práce Ducha svatého, který může změnit, a také mění srdce.”18

Chybné přístupy

  1. Evidencialismus. To je takový postoj, kde důkazy “mluví samy za sebe”. To znamená, že jen předložíme důkazy o designu v živých tvorech a ateisté opustí svůj stvořitelský mýtus (evoluci) a stanou se křesťany. Jistě bychom očekávali, že důkazy o stvoření budou lepší, protože Římanům 1:20 přece říká, že lidé jsou “bez výmluvy”. A my víme o lidech, kteří byli přesvědčeni důkazy, např. “Sonia” a dokonce i Shaun Doyle z CMI, který se stal kreacionistou ještě předtím, než se stal křesťanem.20 Pokud se však někdo stane věřícím kvůli jednomu konkrétnímu “důkazu”, co nastane, když tento konkrétní důkaz nebo argument je nahrazen lepším nebo se dokonce prokáže jeho nesprávný výklad či pochopení (což se někdy stává jak kreacionistům, tak evolucionistům)? Zanechá lidi napospas tomu, co Andrew Lamb z CMI nazývá “Evidencialistova horská dráha” – kde se víra člověka pohybuje nahoru a dolů v závislosti na stavu nejnovějších “důkazů” (viz článek Swaying in the breeze – Zmítání se ve větru).Presupozicionalistický přístup potvrzuje pravdivost Písma, a konečně i evangelia. Naproti tomu ryze evidencialistický argument by mohl například u designu ponechat otevřená vrátka spekulativním nápadům, jako že našimi tvůrci jsou mimozemšťané.
  2. Fideismus. “Fideismus je plné spoléhání se na víru, a to bez důkazu a/nebo příčiny.”21,22 Je to nesprávný výklad Židům 11:1, když lidé říkají: “Co má víra co dělat s důkazy?” Někteří jsou dokonce rozzlobeni myšlenkou, že o naší křesťanské víře existují důkazy (ano, například že hrob byl prázdný). Vidí to tak, že jejich víra je snížena, pokud je podpořena důkazy. Některé církevní tradice dokonce vidí “víru” jako něco, čím lze u Boha získat zásluhy – čím těžší je věřit, tím více zásluh, které si u Boha vysloužíme. Samozřejmě, že takový pohled na víru odporuje biblickému učení, neboť víra je Boží dar (Efezským 2), nemáme tedy žádný důvod si myslet, že víra pochází z našeho vlastního úsilí. Takové nebiblické tradice jsou natolik rozšířené, že není překvapením, když Boží odpůrci často přirovnávají otázku víry k Alence v říši divů, která uvěřila tolika nemožným věcem ještě před snídaní. Potřebujeme ukázat, že pouze biblické zásady poskytují celistvý světový názor s racionálními základy pro morálku a samozřejmě i pro vědu samotnou, zatímco ateismus musí stavět na jakési neprokazatelné víře, která jde proti pozorovatelné vědě, jak je uvedeno v této odpovědi ateistům.
  3. Non-overlapping magisteria (NOMA – Nepřekrývající se oblasti). Francis Bacon, Galileo, někteří noví římští katolíci, a dokonce i ateisté jako Stephen Jay Gould podporovali myšlenku, že “náboženství” a “věda” jsou dvě oddělené domény myšlení (magisteria), které se nepřekrývají. Mohou koexistovat bez konkurence nebo vzájemných vazeb. Podpisový salónek Sixtinské kaple v Římě má obrovské nástěnné malby od Rafaela, malované na počátku 16. století. Malba na jedné stěně představuje “filozofii”, která zahrnuje vědu, a na protilehlé stěně “teologii”. To pravděpodobně upevnilo myšlenku “dvou magisterií”. Tuto myšlenku odráží také konstatování, že “Bible nám říká způsob, jak jít do nebe, ne způsob, jak nebesa fungují”. Církevní věroučná prohlášení často odrážejí, možná neúmyslně, toto pojetí: “Bible je autoritou ve věcech víry a praxe.” Jistě, jestliže Bible je inspirovaným Slovem Boha – Stvořitele, který ví všechno, pak je směrodatná ve všem, o čem mluví, že? A co biblická historie? Je také směrodatná? Vstal Ježíš skutečně z mrtvých, nebo je to jen teologická představa?
  4. Mysticismus. Ten zdůrazňuje Boha jako někoho, kdo je “mimo veškerý rozum”; tedy že “víra” nepotřebuje racionální myšlení. Zaměřuje se na náboženské zkušenosti bez zapojení mysli. V některých kruzích “New Age” se objevily myšlenky, vypůjčené z východní mystiky (buddhismu/hinduismu), o mysl vyprazdňující meditaci, která se propaguje jako prostředek k dosažení “duchovního smíření”. Nicméně Bible nám říká, abychom nemeditovali o Božím Slově jen tak pro nic za nic (viz Žalm 119). Ježíš stanovil první přikázání, “Milujte Pána svého Boha celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí”. Máme ctít Boha celou svou bytostí. Postmodernismus je forma mystiky. Ta odmítá objektivní skutečnost, že (Bůh) existuje nezávisle na tom, co si o tom myslíme. Avšak Bůh stvořil člověka na konci Stvořitelského týdne (což je v porovnání s tisíci lety od té doby stále na počátku stvoření, jak to řekl Ježíš v ev. Marka 10:6), poté, co stvořil všechno ostatní a prohlásil vše za “velmi dobré” (Genesis 1:31). To znamená, že většina stvořeného řádu už existovala a Bůh toto objektivně posoudil jako jeho stav, nezávisle na lidském úsudku.

Odkazy a poznámky

  1. Batten, D., “It’s not science!”, February 2002; creation.com/notscience.
  2. Zásada nerozporuplnosti: platí, že v témže čase a za týchž podmínek nemůže zároveň platit nějaké tvrzení a jeho protiklad. (ve stejném kontextu). Například pokud jsem živ, nemohu být současně mrtev (ve stejném smyslu).
  3. Kauzalita: Vztah příčiny a následku. Tento princip říká, že všechny události mají svou danou příčinu.
  4. Murphy, M., My Christian Apology: Apologetics: Explained and Applied, Theocentric Publishing Group, 2011.
  5. Hermeneutika = metoda nebo princip, který používáme pro lepší porozumění textu. Nemluvíme zde o zásadě, že „Bible se vykládá Biblí“, kde jedna pasáž dává porozumět jiné; jde nám o potvrzení. Například uvažujeme-li o tom, jak má být chápána Genesis, zjistíme, že ostatní části Bible s ní zacházejí jako s historickým příběhem, a tím se poté řídí náš přístup.
  6. Hoeksema, H., The Clark-Van Til Controversy (based on his Standard Bearer editorials from 1944–1946), p. 8, 1995; cf. also pp. 26, 27.
  7. Téglás, E., et al., Intuitions of probabilities shape expectations about the future at 12 months and beyond, Proc Natl Acad Sci USA 104(48):19156–19159, 2007 | doi: 10.1073/pnas.0700271104.
  8. Catchpoole, D., Children see the world as ‘designed’!, July 2009; creation.com/kids-designed.
  9. This does not mean that there are no scientific puzzles remaining to be solved with a biblical worldview. Our knowledge is always limited and our understanding will always be finite/limited.
  10. Nunn, W., Thomas Nagel—The atheist who dared to question materialism, March 2014; creation.com/nagel-materialism.
  11. Batten, D., Although widely respected, the Grand Theory of Evolution is really quite preposterous, Creation 33(1):6, 2011; creation.com/evolution-preposterous.
  12. The study of how we know things is a formal discipline known as epistemology.
  13. Reed, J.K., Rocks Aren’t Clocks, Creation Book Publishers, p. 47, 2013; and Sarfati, J., The biblical roots of modern science, September 2009; creation.com/roots. Vědci dnes všeobecně přijímají tyto předpoklady z jednoduchého důvodu proto, že fungují, ale neexistuje žádný logický důvod, proč by měly být mimo biblický světonázor. Proč by nám zákony měly být srozumitelné a proč by se případně neměly měnit? Nebo proč bychom měli mít za to, že stejné zákony platí i ve vzdálené galaxii, jako tady na Zemi?
  14. Accidental angle, Creation 21(2):47; March 1999.
  15. Sarfati, J., DNA: the best information storage system, June 2015; creation.com/dna-best; and Williams, A., Astonishing DNA complexity demolishes neo-Darwinism, J. Creation 21(3):111–117, December 2007.
  16. Například ATP syntáza jako ‘rotační motor’, nebo kinezin jako dopravní systém, nebo RNA polymeráza, nebo skoro každý ze stovek biochemických drah v živých věcech.
  17. Genetics and geographical distribution, April 2011. See also Catchpoole, D., The importance of evidence, Creation 30(3):6, June 2008; creation.com/evidence.
  18. Beisner, E.C., Classical Presuppositional Apologetics: Re-introducing an Old Theme, 2001, revised 2006, 34 pp.; http://ecalvinbeisner.com/freearticles/ClassPresup.pdf.
  19. Ref. 3.
  20. See Bates, G., The ‘knockout punch’ syndrome, Creation 34(3):24–27, 2012; creation.com/ko.
  21. CARM, carm.org.
  22. Sarfati, J., Why use apologetics for evangelism?, January 2008; creation.com/apologetics-evangelism.

 

6
Komentujte

Please Přihlásit to comment
5 Comment threads
1 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
4 Comment authors
jhk - vlastaJiří ZelinkaOliveradmin Recent comment authors
  Subscribe  
Upozornit na
jhk - vlasta
jhk - vlasta

Předpoklady potřebné pro vědu nepocházejí z vědy; ty pocházejí z oblasti mimo vědu. Ve skutečnosti pocházejí z biblického křesťanského světonázoru.13 – přesně tak. Je velmi jednoduché pak pochopit, že pochází od Adama. Adam byl první přemýšlející člověk na této zemi – se svým vlastním světonázorem – který byl založen na poznání Boha. Jeho mysl se pak přenášela z otce na syna až do dnešních časů – z “jeho mysli” se vytvořilo vše na této zemi až do dnes a bude se tvořit dál. Neboť je přeci psáno – jako Adam… Číst vice »

jhk - vlasta
jhk - vlasta

RE: – Jiří Zelinka

biblická ucelenost pravdy v celé škále vědních oborů je vskutku velmi obdivuhodná. – ano, to je pravda.

RE: – Oliver

A taky se nic nezměnilo, všechno pořád sedí i po 10 letech. – dle mého bude i po 1000 letech. To už ale mnozí z těch, kteří se tomu smějí – nebudou moci uvidět a uvědomit si. Na to mají pouze oněch pár let – které tu ještě budou.

Jiří Zelinka
Jiří Zelinka

„Zdravý světonázor, který vychází z Bible, skutečně odpovídá tomu, co vidíme kolem sebe; existuje zde „ucelenost pravdy“ Jako bych už slyšel ty různé povrchní rejpaly jak se ušklíbají nad naší namyšleností o zdravém světonázoru založeném na Bibli. Nicméně takové reakce křesťané znají od nepaměti – mě se však líbí ten pojem “ucelenost pravdy”. To je něco, co se nedá zkrátka “ukecat”, ať už si vypravěči fantasmagorických příběhů v evolučním rauši říkají, co chtějí. Faktem zůstává, že každý světonázor, chce-li mluvit o historii, musí se nutně opírat o spoustu předpokladů. Ale… Číst vice »

Oliver
Oliver

zrovna u mne dočtena kniha Devil’s delusion pojednává přesně o tomhle. Jenom konstatuje a velice málo posuzuje, ale končí u toho, že víra v Boha nahrazena vírou ve vědu zdaleka není tak soudržná, jak by si jejií vyznavači přáli… Knížka je vážná, přesto (velice inteligentní) autor má svojský smysl pro humor, se slovníma hračkama a i když si nedává servítky, nechává na čitateli jeho názor. Trochu filosofie, fyzika, něco z evoluce…i když starší (vyšlo ve 2009), moc dobrý! A taky se nic nezměnilo, všechno pořád sedí i po 10 letech.

admin

RE: jhk-vlasta “Lidé postavili před 50 lety přehradu a špatně” Ano, taky znám pár konkrétních příkladů. S přibývající snahou alespoň zpomalit zkázu vydrancované přírody lidmi se teď množí takové projekty, jako “Tvorba a obnova tůní, mokřadů a rašelinišť” apod. Stačí se jen podívat agendu Ministerstva životního prostředí… Já patřím do věkové kategorie lidí, která si ještě živě pamatuje velkohubou propagandu na nejrůznější úpravy řečišť, odvodňování polí, vysoušení luk, nemluvě o likvidaci remízků po vzoru obřích sovětských lánů a nejrůznější přetvorby lesů. Když je potřeba, vždy se najde halasná a “vědecky… Číst vice »

jhk - vlasta
jhk - vlasta

Většina z toho může být jen snaha přesvědčit sám sebe – protože ne všechno výše uvedené potlačování je nutně vědomé. Donekonečna vám budou tvrdit, že se jedná o „vědecký názor“, ale cokoliv, co vzniklo samo od sebe z ničeho, se vymyká a je v rozporu s tím, co musí být vždy potvrzeno vědeckým experimentem. Věda v samé své podstatě pracuje podle zákona příčiny a následku; tedy nic se neděje bez dostatečné příčiny.1 Ale tato „drobnost“ je přehlížena. – ano, to znám osobně. Sám tím právě teď procházím, že se musím… Číst vice »