Je ironií, že některým lidem nedělá problém věřit, jak celá příroda, se všemi svými odlišnostmi (nejen rasy a krevní skupiny, ale končetiny-ploutve-křídla-šupiny-srst-peří-žábry-sonary-plíce-oči-uši-srdce-mozek atd. atd.), mohla povstat jen z jediné dávné prabuňky shodou okolností! – v tom nevidí velký problém, ale vidí problém v tom, že by ze dvou stvořených, složitých mnohobuněčných lidských těl Adama a Evy a jejich neméně složitého genetického (programového) vybavení, které přesahuje rozsahem milióny stránek psaného textu, mohly povstat rozdíly v barvě kůže či odlišné krevní skupiny – tedy relativně zcela nepodstatné rozdíly vůči tomu, co vzniklo údajně bezcílnou evolucí.
To je tragedie a paradox lidského myšlení. Rozdíly v rasách či krevních skupinách totiž nevyžadují vznik nových genů či nových informací, na rozdíl od toho, co požaduje evoluce pro celou známou pestrost přírody. Ten paradox v myšlení je asi takový: jakoby člověk ochotně a snadno uvěřil, že se všechny knihy v nějaké obrovské knihovně samy od sebe postupně napsaly za hodně dlouhou dobu, ale tentýž člověk nemohl pochopit a přijmout, že jedna z těch knih má tři různá, trochu odlišná vydání. Kuriózní, legrační, paradoxní.
Lidské „rasy“ (různost barvy kůže, tvaru očí a obličeje či vlasů, výška atd.) a různé krevní skupiny a další odlišnosti mezi lidmi jsou výsledkem klasické mendelovské variability (tedy toho, co už existuje a bylo stvořeno na samém počátku) a zákonitostí dědičnosti (též stvořených na počátku) uprostřed jediného druhu Homo sapiens – už to samotné ukazuje, že jde o nevýznamné rozdíly, protože všechny lidské „rasy“ se mohou plodně křížit.
Biologové rozlišují přibližně 3 základní lidské odlišnosti s dalšími asi 30 podskupinami (např. Australští domorodci jsou řazeni k bělochům, protože mají mnoho společných znaků, i když ne barvu kůže, Američtí Indiáni jsou obvykle řazeni k mongoloidní žluté variantě.) Mendel v době, kdy Darwin fantazíroval o evoluci a samovolném vzniku nových znaků, objevil zákony dědičnosti a zcela neevoluční vysvětlení pro vznik variant i ostatních odlišností v celé živé přírodě v rámci stvořeného druhu. Jeho zákonitosti platí nejen pro lidi, ale i pro ostatní pohlavně se rozumnožující organizmy a jejich uplatnění je dnes čítankově pozorovatelné např. na všech těch asi 500 psích plemenech současnosti.
Prvním popudem ke vzniku lidských zafixovatelných odlišností bylo rozdělení jazyků a rozchod jednotlivých lidských skupin do různých částí země (izolace různých skupin). Rozličné barevnosti lidské kůže ve světové populaci mohly vzniknout ze dvou až čtyř genů pro distribuci pigmentu melaninu. Ten chrání proti poškození světlem, nesmí ho však být příliš, aby zase nebránil světlu vytvořit vitamín D (důležitý pro stavbu kostí). Proto jsou černoši rozšířeni spíše ve slunečných oblastech, kde více melaninu (způsobující tmavší pleť) nebrání vzniku vitamínu D, ale chrání dostatečně před rakovinou kůže. Lidé tmavší pleti by v rovníkových oblastech přežívali lépe než ti se světlou pletí. Melanin pohlcuje UV záření a mění ho na teplo a brání tak vzniku zhoubných nádorů (melanomů).
Naopak lidé se světlejší pletí by lépe přežívali v oblastech vzdálenějších od intenzívního slunečního svitu. Tímto způsobem mohlo u Noemových potomků po zmatení jazyků v Babylónu dojít ke vzniku různých variant. Rozdílnosti v barvách očí jsou způsobeny množstvím melaninu v duhovce oka. Albinizmus je způsoben škodlivou mutací omezující syntézu melaninu, bez kterého se oči jeví jako růžové, což způsobují krevní cévky. Zase jiné geny jsou odpovědné za tvar očí (více tuku v oku třeba u Číňanů způsobuje jeho zúžení a šikmost), za výšku postavy či jiné rozlišující znaky, nejen u lidí.
Tři Noemovi synové se svými manželkami mohli dát vznik všem třem současným základním lidským plemenům (bílému čili evropskému/kavkazkému, žlutému čili mongoloidnímu a černému čili negroidnímu) s jejich četnými podskupinami tím, jak se po Potopě rozešli do různých částí země a izolovali od jiných skupin – a později zase s nimi mísili.
Že si mnoho lidí stále v sobě nese původně stvořené znaky uplatňující se u jiné skupiny, než ke které patří, ukazuje řada faktů: např. to, že se černochům může narodit úplně bílé dítě. Nebo to, že když si vezme čistý černoch čistě bílou Evropanku, jejich děti, mulati, mají hnědou kůži – ale když se mulati vezmou mezi sebou, jejich potomci mohou mít opět jeden z devíti základních odstínů kůže, od čistě bílé až po čistě černou. Toto nemá nic společného s evolucí, pochopitelně, ale jen s výběrem už existujících znaků a jejich kombinacemi. A podobné zákonitosti platí u krevních skupin.
Krevní skupina (krevní typ) popisuje vlastnost červených krvinek jedince, což je dáno přítomností sacharidů a bílkovin na jejich buněčné membráně (antigeny A, B a 0). Je známo několik desítek krevních typů, ale nejdůležitější jsou definovány AB0 systémem (0=nula, ale zkratka AB0 se čte „abo“ a někdy píše ABO). Další rozlišení krevních skupin působí přítomnost Rh faktoru.
Je možné, že hned záhy vznikl v lidské populaci typ „0“ jako výsledek bodové mutace u typu A – což je samozřejmě ztráta, ne evoluce. Krevní typ 0 je nejběžnější v lidské populaci (jeho četnost je ale různá v různých částech světa). Všechny AB0 typy jsou řízeny jediným genem, který má tři podoby (alely): A, B a 0. Alely (tedy různé formy jednoho genu) jsou v organizmu přítomny ve dvojicích (dostáváme jednu od otce a jednu do matky), takže základní možné kombinace v každém jedinci jsou: AA, BB, AB, A0, B0 a 00. Alela 0 je recesivní (ustupující) vůči A a B, což znamená, že v její přítomnosti převládne typ A či B /ne 0/.
Takže člověk s A0 krevním typem má krev A, B0 krev B a 00 krev 0, což je univerzální dárce (jeho krev nevypůsobí alergickou odezvu ani vůči A ani vůči B). Adam-Eva/Eva-Adam mohli mít tedy jednu z následujících možných kombinací: A0-B0, AB-00, AB-A0, AB-B0, AA-B0 nebo BB-A0. Ale jak bylo řečeno, je možné, že typ 0 vznikl až po stvoření v důsledku mutace (ztráty). Potom by Adam s Evou mohli mít alelové uspořádání jednodušší, bez typu 0. (AB-AB, AA-AB, BB-AB, AA-BB).
Pokud ale měli kompletní typy AB0, jejich děti (každé jednotlivé dítě) mohly mít už uspořádání všech čtyř základních krevních typů: AB, A0, B0 nebo 00, a tak svému potomstvu (tedy nám dnes) mohly předat všechny typy krevních skupin. Dle židovské tradice (v Bibli to není) měli Adam s Evou cekem 56 dětí, a tak každá ze 14 skupin těchto dětí (4×14=56) mohla zdědit všechny výše uvedené krevní skupiny dle mendelovského rozložení.
Krevní skupiny patří do ochranných opatření, které Bůh svému stvoření dal, aby nebylo celé zničeno, kdyby část populace byla zasažena nějakým negativním faktorem – různé krevní skupiny umí čelit těmto nebezpečím také různě. K těmto krevním typům patří ještě v asi 85 % populace tzv. Rh faktor s antigenem D (je jich víc, ale tento je nejsilnější). Taková krev se pak označuje Rh+/Rh– a smícháním vzniká nebezpečná hemolytická reakce. Celá problematika je samozřejmě velmi složitá – další informace můžete získat na následujících odkazech.
Další informace
- kreacionismus.cz/jakou-krevni-skupinu-meli-adam-a-eva
- kreacionismus.cz/krevni-skupiny
- kreacionismus.cz/zahada-genetiky-bile-dite-cernych-rodicu
- kreacionismus.cz/odborne-prednasky-o-genetickem-kodu
Výskyt krevních skupin v ČR: A-41 %, B-18 %, AB-9 %, 0-32 %. Ve světě od západu k východu ubývá A a přibývá B. Nejvíce A mají Eskymáci a Laponci. Nejvíce B mají Korejci. Nejvíce 0 mají Španělé a Indiáni – ti dokonce až 100 %.