Prostata – je „špatně navržena“?

Následující článek byl převzat a upraven z knihy Dr. Sarfatiho pod názvem By Design (Podle plánu), z části o údajně „špatném designu“, s podtitulem Evidence for nature’s Intelligent Designer —the God of the Bible (Důkazy o inteligentním Tvůrci přírody – biblickém Bohu).

Obr. 1

Prostata je u savčích samců žláza o velikosti vlašského ořechu, která vylučuje čirou, mírně zásaditou tekutinu, jež tvoří asi 10–30 % objemu spermatu. Jde tudíž o životně důležitý orgán pro reprodukci, složený ze svaloviny a žlázové tkáně. Někteří kritici stvoření/inteligentního návrhu mu vytýkají špatný design, protože skrze prostatu prochází močová trubice, kterou vytéká moč, takže pokud dojde ke zvětšení prostaty, omezí se tím proudění moči.

Toto umístění však dává velký smysl. Je totiž přesnější považovat prostatu spíše za zhuštěnou stěnu močové trubice, než že by močová trubice procházela prostatou. Produkuje hlavní složku spermatu (kromě spermií, které pocházejí z varlat; ta musí být za účelem ochlazování mimo tělo; velkou část tekutiny produkují semenné váčky). Sekret prostaty musí být vstřikován do močové trubice ve správný čas, aby se spojil se spermiemi z varlat. Uspořádání prostaty je takové, že jejích 30–50 žláz vylučuje sekret do 16–32 kanálků, které se nezávisle otevírají do močové trubice. Celá prostata se během ejakulace smrští a její hladká svalovina rychle vyprázdní svůj obsah a vytlačí semeno dál. Prostata obsahuje také nervové pleteně, a je u mužů zodpovědná za velkou část potěšení ze sexuální aktivity.

Proč tedy Návrhář jednoduše neumístil prostatu vedle močové trubice? Zjevně proto, že by to vyžadovalo nový systém vývodů a další systémy pro pohon sekretu a spermatu.

Prostata funguje také jako oddělující prvek mezi močovým měchýřem a urogenitální bránicí. To poskytuje oporu močovému měchýři a zabraňuje zalomení močové trubice, pokud je měchýř plný. Jinak by byly zapotřebí další vazy a úponové struktury. Toto umístění je také nezbytné k zastavení toku moči během ejakulace. Při odstranění prostaty je skutečně jedním z potenciálních problémů inkontinence.

Pokud jde o problémy se zvětšením, nejedná se o normální jev, ale o patologii, takže v biblickém rámci mohou být považovány za problémy po Pádu. V každém případě platí, že skutečně významné zvětšení žlázy má jen asi polovina mužů do 80 let věku, a pouze čtvrtina má jen nějaké močové příznaky. Ve skutečnosti se prostata u mnoha mužů s přibývajícím věkem zmenšuje.² Pokud by se jednalo o konstrukční problém, trpěli by jím všichni muži. Mezi faktory spojené s problémy s prostatou patří hormonální nerovnováha, obezita, infekce, vedlejší účinky léků a mutace.

Japonští muži (žijící v Japonsku) mají mnohem menší problémy než ti, kteří žijí mimo Japonsko, např. v Americe – jejich problémy jsou na stejné úrovni jako u Američanů z jiných etnických skupin. Důvodem jsou podle všeho rozdíly ve stravování. Japonská strava zahrnuje hodně ryb, které jsou bohaté na mastné kyseliny omega-3, jež mají protizánětlivé účinky, a zinek, který tlumí enzym pro přeměnu testosteronu (mužský hormon) na dihydrotestosteron, podporující hypertrofii (zvětšení) žlázy. Tradiční japonská strava zahrnuje také pravidelné porce tofu, které má mírné estrogenní účinky, působící proti škodlivému vlivu někdy nadměrného dihydrotestosteronu na hypertrofii prostaty. Jedna studie se zabývala nedostatečnou konzumací zeleniny, která zvýšila riziko problémů s prostatou až čtyřnásobně. Je tedy jasné, že u mužů, trpících zvětšenou prostatou, může být významným faktorem právě nevhodná strava.³

Celkově tedy prostata obvykle funguje po celý život muže mimořádně dobře. Ostatní savci mají podobnou strukturu. V každém případě, kdyby to bylo tak špatné, jako evoluční říkají kritici, pak by přirozený výběr jistě tento design vyloučil.

Každopádně, pokud by tento systém byl opravdu tak špatný, jak nám říkají evoluční kritici, pak by přírodní výběr tuto strukturu jistě vyřadil.

Odkazy

1. Thanks to Dr Don Batten for much of the information in this article, as well as Dr Jerry Bergman, Was the prostate poorly designed? Creation Research Society Quarterly 44(3):230–235, 2008.
2. Isaacs J.T., Etiology of benign prostatic hyperplasia. Eur. Urology. 25(suppl 1):6–9, 1994.
3. Araki, H., et al., High-risk group for benign prostatic hypertrophy, Prostate 4:253–64, 1983.