“Těžší prvky než železo se tvoří během explozí supernov.” Konec příběhu. A můžeme být všichni v klidu. Ale počkat…
David F. Coppedge
Z crev.info/2019/03/heavy-elements přeložil Pavel Akrman – 04/2019.
Vznik těžkých prvků v souvislosti s výbuchy supernov patří mezi věci, které se všichni naučí a dál se neptají. Astronomové to v učebnicích, v televizi a ve vědeckých médiích konstatují zkrátka jako fakt bez jakéhokoli upřesnění, jako např. „vědci věří“ nebo „vědci se domnívají“. Je to prostě tak, jak jsme řekli. To přivedlo Carla Sagana a mnoho jeho učedníků k výroku: „Jsme utvořeni z hvězdného prachu“. Takové věci se dějí a tyto prvky vybuchly z hvězd. Některé z nich bychom však rádi získali; obsahují zlato a platinu.
Když už je řeč o zlatě a platině – původ těchto těžkých prvků, jako je zlato, platina a všechny ostatní, těžší než železo (atomové číslo 26), zkoumalo několik japonských vědců. Lehčí prvky byli schopni vysvětlit astrofyzici v rámci tradiční teorie jaderné syntézy hvězd, protože ta vyvolává exotermické reakce. Jenže těžké prvky vyžadují endotermické reakce, a jediným známým zdrojem takového množství energie je supernova. Kromě toho jen málo lidí si uvědomuje míru této neurčitosti. Zpráva z japonského Národního institutu přírodních věd, publikovaná v Science Daily, ponechává čtenáře v jakési nepříjemné tajuplnosti:
- „Zatím se přesně neví, kde a jak ve vesmíru vznikly prvky těžší než železo. Jako jednu z možností původu těžkých prvků poutalo pozornost splynutí dvou neutronových hvězd. V srpnu 2017 byly zjištěny gravitační vlny způsobené sloučením dvou neutronových hvězd před 130 miliony let. Současně byla také pozorována emise světla, nazvaná kilonova. Světlo kilonovy pochází z materiálu uvolněného sloučením neutronových hvězd a věří se, že tento materiál obsahuje množství těžkých prvků, včetně drahých kovů, jako je zlato a platina, a kovy vzácných zemin, jako je neodym.“
Kilonova je zvláštní druh masivní supernovy, ke které došlo srážkou dvou neutronových hvězd. Tito vědci věří, že pomocí velmi pečlivého odfiltrování spektrálního šumu identifikovali v mračnu trosek z kilonovy známky absorpce tří ionizovaných forem neodymu.1 To však představuje pouze jeden krok v obtížném úkolu zjistit, zda lze těžké prvky takto vysvětlit.
- „Vysoká přesnost výpočtu atomů s více elektrony je pochybná vzhledem k obtížím při určování jemných korelací mezi elektrony. V kvantové mechanice jsou korelační efekty reprezentovány koherentní superpozicí různých uspořádání daných elektronů. Možné je prakticky nekonečné množství způsobů uspořádání. Výzkumný tým testoval různé sestavy uspořádání tak, aby získali vysoce přesná data výpočtů v reálném čase a podařilo se jim najít optimální sestavu uspořádání pro každý iont neodymu. Vypočtené energie elektronů se shodují s údaji celosvětového standardu NIST (Národní institut standardů a technologie) s chybou v průměru přibližně 10 % – což je mnohem vyšší přesnost, než jakou kdy dosáhl výzkumný tým – a poskytují miliony vlnových délek a pravděpodobností pro absorpci světla. Astronom Masaomi Tanaka, asistent na univerzitě v Tohoku, simuloval světlo kilonovy s použitím dat jak s nejvyšší, tak s nízkou přesností. Vliv rozdílu přesnosti na jas světla je poprvé kvantitativně vyhodnocen na nejvýše 20 %. Tato hodnota je natolik malá, že posílila důvěru v analýzu světla Výsledky tohoto výzkumu tak urychlí výzkum k objasnění původu drahých kovů, jako je zlato a platina v našem vesmíru, za použití atomových dat nejvyšší přesnosti.“
V mnoha oblastech vědy spočívají sebevědomá tvrzení na pochybných měřeních, která prováděli nutně omylní lidé. Nejspíš dělali, co mohli, ale přišli jen s odhady a pravděpodobnostmi, které jsou mnohem méně důvěryhodné než tvrzení popularizátorů. 20 % chyba není nic moc, a to šlo jen o jeden prvek. A co těch dalších 66 přirozeně se vyskytujících prvků?
- Gaigalas et al, “Extended Calculations of Energy Levels and Transition Rates of Nd ii-iv Ions for Application to Neutron Star Mergers.” The Astrophysical Journal Supplement Series, 1 Feb 2019.
Závěry ukazují, že o původu těžkých prvků je toho známo jen velmi málo. Teorie o tvorbě těžkých prvků ze supernov může být třeba i pravdivá. Ale jak to může někdo vědět? Zatím do teorie zapadají jen známky neodymu s jeho chybovými úseky. A pokud toho víc není? Je možné, že tímto způsobem může být vytvořeno jen několik těžkých prvků. Nebylo by pro vědce lepší, kdyby o těchto neurčitostech veřejnost informovali? Místo toho dychtiví materialisté malují obraz od velkého třesku k člověku jen v hrubých rysech a pochybnosti zametají pod koberec. (Také je třeba si uvědomit, že v okamžiku velkého třesku měl být všude jen samý vodík, hélium a trochu lithia, takže to všechno ostatní muselo přijít neznámo odkud.)
Také bychom si měli položit další otázku – jak se tyto těžké prvky dostaly na Zemi a jak došlo k tomu, že jsou dostupné na povrchu, kde je mohou využít lidé. Nalézáme poměrně velká ložiska zlata a platiny, mědi a takzvaných „prvků vzácných zemin“ (více o nich na Evolution News), a to vše používáme v našich mobilních telefonech, špercích a přístrojích. Naše těla potřebují asi 28 prvků, včetně železa a těžších prvků. Kolik supernov se muselo v našem hvězdném sousedství objevit, aby mohly Zemi dodat známé hodnoty, a jak se stalo, že tyto prvky se dostaly na jednu planetu s lidmi, pro které budou užitečné? Pokud byly do planety vpraveny nějakými neřízenými procesy, jak se potom dostaly na povrch? Připomeňme si, že diamanty, nejkrásnější z drahých kamenů, se dostaly na povrch z velkých hloubek erupcemi. Dlužila nám snad nemyslící planeta nějakou povinnost ochladit se z roztaveného stavu a dodávat nám tyto užitečné věci pro naše potřeby a potěšení nad rámec toho, co je nutné k přežití? Samozřejmě že ne, ale Stvořitel by toto všechno vzal v úvahu.
Bible mluví o prvcích, které jsou pro lidstvo cenné a také dostupné v náš prospěch. Uvažujte o Božím slibu požehnání Izraeli, když se přiblížili k zaslíbené zemi:
- „A ostříhej přikázaní Hospodina Boha svého, chodě po cestách jeho, a boje se jeho. Nebo Hospodin Bůh tvůj uvozuje tě do země výborné, země, v níž jsou potokové vod, studnice a propasti prýštící se po údolích i po horách, do země hojné na pšenici a ječmen, na vinice a fíky a jablka zrnatá, do země, v níž jest hojnost olivoví olej přinášejícího a medu. Země, v níž bez nedostatku chléb jísti budeš, a v ničem nouze trpěti nebudeš, země, jejíž kamení jest železo, a z hor jejích měď sekati budeš. Kdykoli jísti budeš a nasytíš se, dobrořečiti budeš Hospodina Boha svého za zemi výbornou, kterou dal tobě.“ (Deuteronomium 8:6-10)
Pán říká lidem, že jim vydal Zemi s bohatstvím – včetně těžkých prvků – pro jejich dobro. Materialisté se budou tomuto „náboženskému“ argumentu o drahých kovech a dalších těžkých prvcích posmívat, ale oproti sekulární teorii má zásadně navrch: a to mírou jistoty. Žalm 19:8-9 říká:
- „Hospodinův Zákon je dokonalý, život do duše navrací. Hospodinova svědectví jsou věrná, i prosté činí moudrými. Hospodinova pravidla jsou poctivá, srdce naplňují radostí. Hospodinovo přikázání je ryzí, oči člověku rozzáří.“
Tato pasáž učí, že je možné poznat pravdu skrze její plody a Slovo Boží má za následek oživení, moudrost, radost a povznesení. Ačkoli Bible není učebnicí vědy, poskytuje pevný základ, na němž lze stavět vědeckou praxi.