darius

Co věděl král Dareios

Jakob Haver Úvahy o kreacionismu, stvoření ad. 4 Komentáře

Aneb lháři se zpočátku cítí špatně, ale lidské mozky si na to brzy zvyknou

Jakob Haver

Úvodní obrázek: epigrafika s nápisy na skalní stěně mezi Kermánšáhem a Hamadánem v Íránu. Zdroj: Wikipedia,  en.wikipedia.org/wiki/Behistun_Inscription.

Behistunský nápis (viz úvodní obrázek) je epigrafická památka na vysoké skalní stěně mezi Kermánšáhem a Hamadánem v Íránu, kterou nechal krátce po roce 521 př. Kristem pořídit perský král Dareios I., na oslavu svého vítězství nad rebely. Král na této stěně zanechal mimo jiné pro svého nástupce Xerxese vyrytou následující radu:

„Ty, který budeš králem příštím, mocně se varuj lží; lháře trestej důkladně, jak sám za vhodné uznáš: „Kéž je má země bezpečná!“1

Král Dareios dobře věděl, o čem mluví – jenže dnes se jde na všechno vědecky. Takže optikou vědy je zkoumáno i „zlo“, ačkoli jeho definice je pro sekulární učence velmi problematická. Například se hledají cesty, jak u lidí snížit tolik běžné lhaní. Věří se, že lidé by tak mohli být účinně motivování k čestnému jednání (viz krátké video níže).

Může věda vyléčit lhaní?

Vědecká dopisovatelka Jessica Hamzelou je autorkou článku v NewScientist2, ve kterém píše o nové studii na téma lhaní. Nedá moc práce vybavit si někoho, kdo uvízl ve spletité síti svých vlastních lží. “Příklady jsou všude, kam se jen podíváte, ať už jde o vědu, politiku nebo finanční podvody či nevěru ve vztahu,” říká Tali Sharot z londýnské University College.

“Tento výzkum je zajímavý proto, že vědecky dokládá a vysvětluje něco, co říká Bible už po celou dobu.”

Vědci zjistili, že v mnoha případech jsou na počátku malé „nevinné“ lži, na které se však nabalují další a další – něco na způsob sněhové koule. A teď je prý také jasné proč – zdá se, že čím více lžeme, tím méně jsou naše mozky na lhaní citlivé. Mohl by tento objev nějak pomoci čelit méně a méně kontrolovatelné spirále nepoctivosti?

Sharot a její kolegové přemýšleli, zda je možné mozek člověka vůči lhaní znecitlivět, podobně jako si zvykneme na obrazy hrůz a násilí, vidíme-li je dostatečně často. Většina lidí se při první lži cítí poněkud provinile, jak říká Sophie van der Zee z nizozemské univerzity v Amsterdamu: „Pokud lžete nebo podvádíte, cítíte se nejprve špatně, ale pokud ve lhaní budete pokračovat, ten pocit zmizí, takže to s největší pravděpodobností uděláte znovu.”

​​A tak Sharot a tým chtěli zjistit, zda tento pocit může při vhodném tréninku zmizet. Provedli experiment s dobrovolníky a vybídli je, aby lhali. Skenování jejich mozků následně ukázalo, že první lež byla spojena s mohutnou aktivitou v mozkové oblasti zodpovědné za emoční reakce (amygdala). Tato aktivita se však s přibývajícím počtem lží snižovala.

Vědci jsou tudíž přesvědčeni, že cíleným posilováním činnosti amygdaly dosáhnou vyšší citlivosti a mozek si na lhaní tak snadno nezvykne, jak to naznačuje krátké video níže (není bez zajímavosti, že ve chvíli, kdy video uvádí text „věda umí povzbudit lidi, aby byli poctiví“, je na pozadí ukázána Bible…)

Podle NewScientist prý může věda lhaní léčit

Nicméně tento výzkum je zajímavý proto, že vědecky dokládá a vysvětluje něco, co říká Bible už po celou dobu: „Duch říká jasně, že v posledních časech někteří lidé opustí víru, aby následovali bludné duchy a démonické nauky. Prolhaní pokrytci s cejchovaným svědomím.“ (1. Timoteovi 4:1–2)

Cejchování se provádělo k jasnému a trvalému označení dobytka – rozžhaveným železem se do kůže zvířete vypálil „cejch“. Stejně tak hřích „vypaluje“ svědomí – to, co začíná zdánlivě „nevinnou“ lží se může rychle proměnit v lavinu hříchů. Kousek po kousku, s každým dalším hříchem je naše svědomí méně citlivé. Hřích ztrácí na své závažnosti, a tak přibývají další. Vědci v této studii potvrdili, že je to způsobeno snižováním emočních reakcí našeho mozku při každé další lži.

Moudrost učí: Jděte ke kořenům

Tady má věda hned zpočátku zásadní problém: nehledá samotnou příčinu lhaní, ale zaměřuje se pouze na její následky. Lhaní chce „léčit“ posilováním oné mozkové oblasti zodpovědné za emoční reakce – tedy amygdaly. Vědci zhruba vysvětlili, proč lidé mají sklon si na lhaní brzy zvyknout. Jenže pokud mluvíme o morálce, je nejprve nutné ujasnit si autora výroku, že je něco špatně.

Věda nedokáže vysvětlit, proč vůbec je lhaní špatné. Vědci pomocí svých pěti smyslů provádějí testování, opakování experimentů a pozorování. Ale morálka je nehmotná. Nelze ji studovat našimi smysly. Většinou se argumentuje asi v tomto smyslu: „Lež je špatná, protože poškozuje pocit komunitní důvěry, a tím poškozuje ostatní lidi a společnost jako celek.“ Jenže to navozuje další otázku: „Proč je vlastně špatné ubližovat jiným lidem a společnosti?“

“Je zjevné, že bez odvolání se na nejvyšší autoritu nemůže nikdo tvrdit, že lhaní je špatné.”

Je nutné jít až na samý kořen problému, a ten nalézáme v Bibli. Poprvé podlehl člověk lži už v zahradě Eden3. Jenže v naší světské kultuře mnoho lidí snadno přijalo myšlenku, že morálku si určují lidé sami. Jejich výchozím bodem jsou lidské názory. Ale co se stane, pokud se můj názor od jiného liší? Co je pro mne dobré, může být snadno pro jiného zlé. Pokud mi např. lhaní prospívá (byť na úkor druhého), proč bych neměl lhát? Je zjevné, že bez odvolání se na nejvyšší autoritu nemůže nikdo tvrdit, že lhaní je špatné. A pokud začnete s lidskými názory, nikdy nedosáhnete žádné konečné autority.

Konečná autorita však existuje – je to Bůh a Jeho Slovo. Bůh nemůže lhát (Titus 1:2) a jako Stvořitel má pravomoc stanovit pravidla. Morálku bez autority Božího slova nemůžeme vysvětlit, protože morálka není založena na tom, co si myslíme. Že lhaní je špatné víme proto, že to říká Stvořitel: „Nepromluvíš proti bližnímu svému křivého svědectví.“ (Exodus 20:16) a „nelžete jeden druhému“ (Koloským 3:9).

Je žalostné, že jsme tato pravidla ze zahrady Eden tak rychle porušili. Kvůli Pádu jsme se všichni narodili s touto hříšnou povahou, v níž – jak říká Žalm 58:4 – je lhaní přirozené: „Už odmalička se bídáci odcizili, od narození bloudí, kdo mluví lež.“

Hřích dokáže porazit a obnovit naše obecenství se svatým Bohem pouze Kristus – Bůh sám, narozený jako člověk bez hříchu, a Jeho dokonalá oběť ve smrti na kříži4.

Odkazy

  1. Wikipedia: Mount Behistun Inscription, Kermanshah Province, Iran.
  2. NewScientist: Lying feels bad at first but our brains soon adapt to deceiving.
  3. Lež z Edenu a její kouzlo dnes.
  4. První Adam — poslední Adam

4
Komentujte

Please Login to comment
3 Comment threads
1 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
4 Comment authors
Oliveradminjhk - vlastaJiří Zelinka Recent comment authors
  Subscribe  
Upozornit na
Oliver
Oliver

Mně tady pobavila tahle pasáž: Vědci zjistili, že v mnoha případech jsou na počátku malé „nevinné“ lži, na které se však nabalují další a další – něco na způsob sněhové koule. Tohle doopravdy museli zjistit vědci? Jakým “postupem” a v jaké laboratoři to zjistili? Mám za to, že lži narústají z dúvodu chtění lež udržet. Pokud začne vycházet najevo, nutno připojit lež další, kterou se ta první potvrzuje atd. Myslím, že tohle ještě před vědci zjistili už malí školáčci, kteří chtěli dřív odejít ze školy…prvňáčci, kteří nechtěli dělat úkoly, předškoláci,… Číst vice »

admin

Re: jhk-vlasta – “odkud veme věda svůj základ pro tvrzení, že lhaní je špatné? … pro přežití je vhodné udělat cokoli – tzn. evoluce sama je základem pro lhaní

To je zásah přímo do černého! Stručné, jasné, pravdivé.

jhk - vlasta
jhk - vlasta

Jenže to navozuje další otázku: „Proč je vlastně špatné ubližovat jiným lidem a společnosti?“ – odkud veme věda svůj základ pro tvrzení, že lhaní je špatné? Od buňky to určitě nebude – pro přežití je vhodné udělat cokoli – tzn. evoluce sama je základem pro lhaní – odkud tedy vemu nějaký základ pro tvrzení, že lhát je špatné? Pokud je to dobré pro přežití – pak lhaní – je pouze “část vývoje”. To samé je ohledně zabíjení, ohledně čehokoli. Vše lze vědecky “omluvit”.

Jiří Zelinka
Jiří Zelinka

Tak to jsem se docela pobavil 🙂 Věda chce léčit lhaní! 😀 Ateista nemůže říci, proč je lhaní špatné. Vytáčky typu “poškozuje to celkově společnost” je samozřejmě jen bezhlavé mlžení.

A přesto ateista nějak ví, že lhaní je špatné. Jak to ví? (a ta Bible v pozadí, když se mluví o tom že se lhaní dá řešit, to je taky veselé) Moc pěkný článek.