smertrios

Webův dalekohled a exoplanety

Pavel Akrman Vesmír, astronomie 1 Komentář

V pátrání po planetách podobných Zemi žádné dobré zprávy.

Danny R. Faulkner, PhD.

Úvodní foto: Exoplaneta Smertrios, zdroj: ESO Supernova. Z Answers in Genesis přeložil Pavel Akrman – 06/2023.

Díky velkému zájmu o snímky velmi vzdálených galaxií, pořízené za poslední rok kosmickým dalekohledem Jamese Webba (JWST), je snadné pozapomenout na fakt, že jde pouze o jeden ze dvou klíčových cílů JWST. Druhým hlavním posláním JWST je studovat (pro možnost mimozemského života) složení atmosféry exoplanet (planety obíhající kolem jiných hvězd, než je naše Slunce). V nedávné studii1 byla cílem tohoto druhého programu jediná známá planeta (Smertrios neboli HD 149026 b) obíhající kolem hvězdy HD 149026 v souhvězdí Herkula. Hvězda HD 149026 je o něco teplejší a větší než Slunce. Planeta Smertrios má více než stonásobek hmotnosti Země, takže se považuje za podobnou plynným obřím planetám naší Sluneční soustavy, jako je Jupiter. Smertrios obíhá blízko HD 149026, takže musí být velmi horká, přičemž jeden oběh trvá o něco méně než tři dny. Exoplanety jako je tato se nazývají horké Jupitery.

Za použití naší Sluneční soustavy jako šablony astronomové očekávají, že velké exoplanety budou mít podobnou atmosféru jako nám dobře známé plynné obří planety. Co tedy tato studie zjistila? Plynné obří planety naší Sluneční soustavy mají atmosféru, v níž dominují lehčí plyny, vodík a helium. Zatímco těžší prvky, jako je kyslík, dusík a uhlík, jsou v atmosférách plynných obřích planet jen v malém množství. To však neplatí pro Smertrios, která má uhlíku a kyslíku mnohem více než plynní obři v naší Sluneční soustavě.

A to není jediná špatná zpráva: Ještě horší je, že poměr uhlík/kyslík je mnohem vyšší než u plynných obrů naší Sluneční soustavy. Hojnost uhlíku se může zdát příznivé pro život, ale jak se množství uhlíku zvyšuje, má tendenci se vázat s kyslíkem, takže je k dispozici méně kyslíku pro tvorbu vody. Pokud budou tyto trendy pokračovat i u dalších exoplanet, mohou se velká očekávání o nálezu důkazů mimozemského života rychle rozplynout.

„Pokud budou tyto trendy pokračovat i u dalších exoplanet, mohou se velká očekávání o nálezu důkazů mimozemského života rychle rozplynout.“

Exoplanety se začaly objevovat před třemi desetiletími a očekávalo se, že budou ve vesmíru běžné, což se potvrdilo. Jenže se předpokládalo, že planetární systémy budou zrcadlit stejné podmínky, jaké vidíme v naší Sluneční soustavě, tedy malé (kamenné) planety obíhající blízko svých hvězd a masivní planety (plynné obry) obíhající daleko od svých hvězd. Astronomové však našli mnoho příkladů plynných obrů v blízkosti svých hvězd (jako je Smertrios), což zpochybňuje naturalistický původ. Kromě toho se očekávalo, že také planety podobné Zemi budou ve vesmíru běžné, ty ale dosud astronomům nadále unikají.

Mezitím hledal důkazy o atmosféře kolem exoplanety TRAPPIST-1B další výzkumný projekt (také za využití JWST).2 Hvězda TRAPPIST-1 má sedm známých planet, z nichž alespoň tři jsou v tzv. „obyvatelné“ zóně hvězdy. Planeta TRAPPIST-1b, obíhající nejblíže hvězdě, není v obyvatelné zóně hvězdy. Je však o něco větší a hmotnější než Země, s hustotou přibližně stejnou jako Země a tak se předpokládalo, že má atmosféru. Měřící přístroj na JWST, zvaný Mid-Infrared Instrument (MIRI), naměřil na planetě TRAPPIST-1b teplotu 230 stupňů Celsia (450 stupňů Fahrenheita). To je však pro atmosféru příliš vysoké, takže MIRI měřil spíše skalnatý povrch planety než její atmosféru. Proč tato planeta, která se zdá dostatečně masivní na to, aby měla atmosféru, ji nemá? Jak jsem již uvedl dříve, červení trpaslíci, jako je TRAPPIST-1, mívají silné erupce, které by (vzhledem k blízkosti svých obíhajících planet o velikosti Země) těmto planetám jejich atmosféru „odfoukly“. To není dobrá zpráva ani pro tři další planety o velikosti Země, obíhající o něco dál od hvězdy TRAPPIST-1 v její „obyvatelné“ zóně – nejspíš i jim chybí atmosféra. Ovšem bez atmosféry tam nemůže být kapalná voda, přičemž obojí je pro život nezbytné.

Vzhledem k tomu, že bibličtí křesťané (jací jsou i v Answers in Genesis) se hlásí ke zvláštnímu stvoření popsaném v Genesis 1, a proto neočekávají existenci života jinde ve vesmíru a tyto výsledky pro ně nejsou překvapující. Stejně tak nás nepřekvapuje, že exoplanety i nadále odporují naturalistickým představám o tom, že Země a naše Sluneční soustava jsou typické pro planety i jinde ve vesmíru. Bůh stvořil vhodné prostředí k obývání a k užitku lidstva pouze na Zemi.

Odkazy

  1. James Webb Space Telescope confirms giant planet atmospheres vary widely. March 27, 2023.
  2. James Webb Space Telescope finds no atmosphere on Earth-like TRAPPIST-1 exoplanet. March, 2023.

 

Subscribe
Upozornit na
1 Komentář
Inline Feedbacks
View all comments
Václav Dostál

Planeta Smertios s oběžnou dobou 3 dny bude tak blzko své mateřské hvězdě, že její oběh bude vázaný – podobně jako je tomu u oběhu Měsíce kolem Země. Tzn., že na jedné straně, soustavně přivrácené mateřské hvězdě, je silně ohřívána zářením té hvězdy, zatímco na konstantně odvrácené straně je silně ochlazována okolním vesmírem. Prudké změny záření, které jsou na rozdíl od Slunce, hodně obvyklé u hvězd, jestliže u dané hvězdy také nastávají, zabraňují jakémukoli životu a mohou mít dokonce velký vliv na „odfouknutí“ atmosféry i magnetického pole oběžnice. Naše země… Číst vice »