creation-evolution

Vznik života: Záměr nebo náhoda?

pavelkabrt Ostatní, různé Napsat komentář

Sedm námětů k přemýšlení

Ponechejme na okamžik stranou víru ve Stvořitele a zabývejme se nyní jen vědeckými poznatky. Věda odmítá spekulace, protože už z její podstaty vyplývá, že se zabývá pozorováním a opakovaně ověřitelnými experimenty. Jaké procesy tedy pozorujeme v laboratoři a jaké v přírodě? Opravdu můžeme vidět evoluci “přímo před očima”?

1. Námět k přemýšlení

Pozorujeme, že se hmotné soustavy samy od sebe (samovolně) vyvíjejí, stávají složitějšími a více funkčními?

Častá odpověď: “To chce milióny let”. Otázka ale nezněla “v co věříme”, ale co pozorujeme.

Správná odpověď: Pozorujeme pravý opak evoluce: Stárnutí hmotných soustav, uvolňování vazeb, ztrátu funkcí, vzrůst entropie, vymírání, smrt a rozklad. Naproti tomu pozorujeme, že vyvíjet, budovat, konstruovat a působit proti rozkladu umí jedině informace a inteligence.

2. Námět k přemýšlení

Pozorujeme, že má neživá hmota (sterilní směs biogenních prvků) sklon sama sebe oživit? Vytvořit samovolně živou buňku?

Častá odpověď: “Život vznikal milióny let a věda jednou přijde na to, jak”. Otázka ale nezněla “v co věříme”, ale co pozorujeme.

Pravdivá odpověď: Pozorujeme, že živé pochází jen ze živého. Řada chemiků (včetně ateistických) dnes tvrdí, že samovolný vznik živé buňky z neživé hmoty je z hlediska chemických zákonitostí zcela vyloučen. Také proto, že by buňka musela vzniknout naráz, najednou, jinak by jednotlivé její stavební součásti (proteiny, DNA) ve volné přírodě nepřežily.

3. Námět k přemýšlení

Pozorujeme ve zkamenělinách záznam o postupné evoluci od jednobuněčných až k člověku a celé živé přírodě?

Častá odpověď: “Většina mezičlánků se nezachovala”. Otázka ale nezněla “co nemáme”, ale co pozorujeme, jaká fakta máme.

Pravdivá odpověď: Zkameněliny jednoznačně popírají evoluci. Pokud by se celá současná živá příroda vyvíjela milióny let od prvních primitivních buněk, pak bychom museli nalézat miliardy zkamenělých, postupně se měnících druhů rostlin a zvířat. A mnoho z nich by muselo být i v živé přírodě. My ale pozorujeme, že ryby byly vždy rybami, plazi plazy, ptáci ptáky a lidé lidmi.

4. Námět k přemýšlení

Pozorujeme evoluci tam, kde milióny let nejsou třeba, např. na rychle se množících organizmech, na hlodavcích, hmyzu či bakteriích?

Častá odpověď: “Pozorujeme změny”. Otázka ale nezněla “zda pozorujeme změny”, ale zda pozorujeme postupný vývoj funkčnosti, čili proces nárůstu složitosti od jedné generace k dalším. Pozorujeme evoluci?

Pravdivá odpověď:  Na rychle se množících organizmech nepozorujeme evoluci – žádný postupný vývoj k novým funkcím, novým genům, novým orgánům atd. Vznik změn, adaptací či nových plemen (odrůd) není evolucí.

5. Námět k přemýšlení

Pozorujeme někde samovolný vznik informace a účelného programu? Vzniká někde program bez programátora a geny bez genů?

Častá odpověď: “Nová informace by mohla vzniknout náhodnou kombinací znaků či mutacemi”. Otázka ale nezněla “čemu věříme, o čem spekulujeme, co by mohlo, kdyby…”, ale zda pozorujeme samovolný vznik informace, vznik nových genů.

Pravdivá odpověď: Příroda je doslova napěchována informacemi v buňkách (např. lidská DNA má 3 miliardy písmen). Nikdy nikde nebylo pozorováno, aby informace vznikala samovolně ze svého nosiče, nikdy nebyl pozorován vznik nových genů a funkčních sekvencí ACGT.

6. Námět k přemýšlení

Pozorujeme v nějaké oblasti vesmíru či naší Země, že následkem výbuchu vzniká nová hmota, nová energie, nové vesmírné těleso, nové prvky či nové, složitě uspořádané komplexní struktury v prostoru?

Častá odpověď: “Protože se vesmír rozpíná, vznikl velkým třeskem.” Otázka ale nezněla “čemu věříme ohledně vzniku vesmíru”, ale zda v současnosti pozorujeme, že nové uspořádané struktury hmoty vznikají explozemi.

Pravdivá odpověď: Nemáme žádné zkušenosti ani z laboratoře ani z pozorování vesmíru ani z běžného života, že by neřízenými explozemi vznikalo něco nově strukturovaného a složitého – pravdou je opak: destrukce, chaos.

7. Námět k přemýšlení

Pozorujeme, jak jsou dnes vědci celosvětově jednotní v názoru na pravdivost evoluční teorie a bez problémů ji přijímají, třeba jako Newtonův gravitační zákon? Vyznává většina světa ateismus a popírá většina vzdělaných lidí existenci Boha?

Častá odpověď: “Evoluce je vědecký fakt, kdo ji nepřijímá, je náboženský fanatik.” Otázka ale nezněla “jak evolucionista hodnotí vědce, který evoluční teorii odmítá”, ale zda je dnes pozorovatelným jevem, že všichni vědci přijímají evoluční teorii!

Pravdivá odpověď: Vždy bylo mnoho vědců, kteří nepřijímali ani darwinismus ani evoluční teorii. Vědců, popírajících evoluci, jsou dnes tisíce, viz jejich seznamy např. zde – dissentfromdarwin.org.  ČR je výjimečně ateistickou zemí, ale je hodně lidí (včetně vědců) stále věří v Boha, Tvůrce vesmíru, Země i přírody.

Pokud jste k sobě byli upřímní, jste možná překvapeni. A to je přesně ta pravá chvíle pokusit se vymanit ze stereotypu masově propagandistického darwinistického balastu a začít používat kritické myšlení. Pokud k tomu využijete některé z článků na tomto webu, budeme jen rádi. Přejeme vám trpělivost a také ochotu ke změně názoru.

Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments