S velkým třeskem na věčné časy a nikdy jinak!

Nebo platí: „A už teď je to zase jinak!“?

Václav Dostál

Nedávno se vyskytla jedna teorie, která se pokusila odstranit singularitu velkého třesku. Lisa Zyga ve svém článku „Žádný velký třesk?“ píše:

„Ali a spoluautor Saurya Das z University of Lethbridge in Alberta, Canada, ukázali v článku publikovaném v Physics Letters B, že singularita velkého třesku může být řešena novým modelem, v němž vesmír nemá ani začátek ani konec.“

O něco níže uvádí:

„Ve fyzikálních termínech model popisuje vesmír jako zaplněný kvantovou tekutinou.“

Tuto „tekutinu“ mohou podle autorů tvořit gravitony nebo axiony. Gravitony jsou hypotetické gravitační částice, axiony jsou hypotetické částice hypoterické temné hmoty.

Tia Ghose ve svém článku „Je vesmír omezen?“ píše: „Kvantová mechanika říká, že chování maličkých subatomických částic je fundamentálně nejisté. To je zvláštní vzhledem k Einsteinově obecné relativitě, která je deterministická, což znamená, že když jsou jednou známy fyzikální zákony, budoucnost je zcela předurčena minulostí, řekl Das.“

„Badatelé použitím tohoto staršího tvaru [Bohmovského] kvantové teorie vypočetli člen malé korekce, který může být zahrnut do Einsteinovy teorie obecné relativity. Po jeho vyčíslení je možné [určit] co se stalo v hlubokém čase.“

Pozn. Z wikipedie: „de Broglie–Bohmova interpretace (1927), David Bohm (1952)) je teorie (někdy zvaná též teorie „pilotní vlny“), která je deterministická a nelokální („Bohmova mechanika“).“

„Nová teorie byla vysvětlena v článku, publikovaném v časopisu Physical Letters B, a v jiném článku, který je nyní revidován a který byl publikován v arXivu.“

Brian Koberlein v článku „Na počátku“ píše: Udál se velký třesk opravdu? Ano, navzdory nedávným opačným tvrzením…. Model dělá určité předpovědi, např. existenci tepelného kosmického pozadí, že se vesmír rozpíná a přebytek prvků.

Všechny se setkávají s pozorováními s velkou přesností. Velký třesk je statná vědecká teorie, která neodchází, a tento nový článek nijak nezpochybňuje její legitimitu“.

„Pokud víme, singularity jsou problematické a rozněcují mnoho sporů. To je důvodem vzniku článku. Článek představuje vesmír bez počáteční singularity. Dělá to pohledem na výsledek odvozený z obecné relativity, známý jako Raychaudhuriho rovnice. … Autoři ukazují, že jejich modifikovaný Raychaudhuriho model vyučuje počáteční singularitu velkého třesku. Také předpovídá kosmologickou konstantu, která je předpokládána jako mechanismus temné energie. … Bohužel mnoho článků si plete „žádnou singularitu“ se „žádným velkým třeskem“.

„Musíme také poznamenat, že nahrazení singularity velkého třesku věčnou historií není nová myšlenka. Ale žádná z těchto myšlenek nevylučuje velký třesk, který je ustaven jako vědecký fakt.“

Co všechno z toho vyplývá? V nové teorii je odstraněna nepříjemná singularita velkého třesku, počáteční bod o nekonečně velké hustotě. Ale samotný velký třesk tím není nijak zpochybněn. Vesmír byl před 13,8 miliardami let velmi maličký, avšak ne nekonečně maličký. Mohutný výbuch, zvaný velký třesk, nastal! Vesmír před tímto okamžikem se nějak smrštil a zhustil do malinkého objemu a potom vybuchl. Velký třesk je zachráněn a navíc vesmír nevznikl z ničeho, ale je věčný! Ateisté, radujte se!

Jde o jakýsi návrat k původní Lemaîtreho myšlence, který uvažoval počáteční vesmír jako „kosmické vejce“ o poloměru několika kilometrů a pak vesmír stále se rozpínající. Takže tento kněz budiž ateisty veleben! S velkým třeskem na věčné časy a nikdy jinak!

Když si však připomeneme pád původního Gottwaldova hesla, které jsem parafrázoval, situace se jeví radikálně jiná: „Sekera ke kmeni je už přiložena!“

Příbuzné články

1. 1. Existuje kosmologie a potom skutečná věda!
   2. Z knihy Vyvrácení evoluce – kap. 7
   3. Vesmírné rozprávky