day-in-genesis

V Genesis 1 jde o šest doslovných dnů

Jakob Haver Stáří Země a vesmíru Napsat komentář

Jak mohou být dny v Genesis 1 doslovné, když slunce bylo stvořeno až čtvrtý den?

Jonathan Sarfati

(Z creation.com přeložil Jakob Haver – 05/2018. Translation granted by Creation.com – přeloženo s povolením od Creation.com.)

Dnes víme, že k dosažení cyklu dne a noci je zapotřebí otáčející se Země a světlo přicházející z jednoho směru. Bible nám jasně říká, že Bůh stvořil světlo prvního dne, stejně jako Zemi. Z toho můžeme odvodit, že Země se již vzhledem k tomuto stvořenému světlu otáčela v prostoru.

Bůh samozřejmě může stvořit světlo bez sekundárního zdroje. Je nám řečeno, že v novém nebi a na Zemi nebude vůbec potřeba Slunce ani Měsíc (Zj 21,23). V Genesis Bůh jen definuje den a noc v souvislosti se světlem nebo jeho nepřítomností.

“Progresivní kreacionisté” někdy používají argument, že dny jsou ve skutečnosti dlouhá období, třebaže Bůh pro to mohl taková slova použít, pokud by to takhle skutečně mínil (viz Jak dlouhé byly dny v Genesis 1?). Stvoření Slunce až poté, co byla stvořena Země, podkopává pokusy progresivních kreacionistů o harmonizaci Bible s miliardami let. Takže musí toto učení vysvětlovat nějak jinak. Někteří tvrdí, že čtvrtého dne se ve skutečnosti stalo jen to, že se po milionech let rozplynula hustá vrstva mračen a ‘objevilo’ se slunce spolu s jinými nebeskými tělesy. Není to jen přikrášlená věda, ale jde také o špatný výklad knihy Židům. Slovo “asah“ v celé Genesis 1 znamená “dělat” a někdy je zaměněno za ‘tvořit’ (bara’), např. v Genesis 1: 26-27.  Je to výraz čirého zoufalství, použít rozdílný význam pro stejné slovo ve stejné gramatické konstrukci a ve stejné pasáži, jen aby to odpovídalo ateisticko-evolučním nápadům jako je “velký třesk”. Pokud by Bůh měl na mysli výraz “objevit se”, s největší pravděpodobností by použil hebrejské slovo pro objevení se (ra’ah), jako když se třetího dne (Genesis 1: 9) “objevila” suchá země a vody se shromáždily na jednom místě. Ověřovali jsme to u více než 20 hlavních překladů a všechny jasně učí, že slunce, měsíc a hvězdy byly stvořeny čtvrtého dne.

Důkaz, že se tu jedná o běžné dny, je tak ohromující, že dokonce i liberální hebrejští učenci připouštějí, že autor zde neměl žádný jiný záměr – zvláště když jsou slova “večer” a “ráno” používána od prvního dne. (Viz 2. kapitola Knihy odpovědí ohledně stvoření, a Šest dní? Opravdu!)

Jakmile byly stvořeny doplňující nosiče světla Země, byl čtvrtého dne zaveden současný systém, takže rozptýlené světlo od prvního dne již nebylo zapotřebí.

[Zajímavé je, že po dokončení tohoto článku jsem zjistil, že stejný argument v této věci použil již Calvin (viz Calvin říká: Genesis míní to, co říká). To opět svědčí o tom, že pochybovači jen opakují argumenty, které byly dávno předtím vyvráceny biblicky věřícími učenci.]

Poznámky

  1. Toto by bylo velmi významné pro pohanské světové názory, které měly tendenci uctívat Slunce jako zdroj veškerého života. Zdá se, že Bůh chtěl nadevší pochybnost ukázat, že Slunce je podružné vedle Jeho Stvořitelství jako zdroje všeho. On „nepotřebuje“ Slunce k tomu, aby stvořil život (na rozdíl od teistických evolučních přesvědčení.)
  2. Toto neobvyklé, nelogické pořadí stvoření (světlo před Sluncem) ve skutečnosti dodává na charakteristické věrohodnosti. Pokud Bible byla dotvářena pozdějšími “editory”, jak tvrdí mnozí kritici (viz Did Moses really write Genesis? – Opravdu napsal Genesis Mojžíš?), Určitě by to změnili tak, aby to odpovídalo jejich vlastnímu chápání. Astronomický fakt, že cyklus den-noc potřebuje pouze světlo plus rotaci, byl popsán relativně nedávno. Mít “den” bez slunce by bylo pro tehdejší starověké národy obecně nepředstavitelné.

 

Komentujte

Please Login to comment
  Subscribe  
Upozornit na