Z creation.com přeložil Jakob Haver – 03/2019. Translation granted by Creation.com – přeloženo s povolením od Creation.com.
Souhrn
Když autor Vet James Herriot psal o životě v Yorkshire minulého století, pravděpodobně netušil, že tato oblast Anglie vlastní vzácný klíč k odemknutí jednoho z evolučních mýtů, týkající se dlouhých věků.
Mineralizovaný medvídek z Petrifying Well v Knaresborough, Yorkshire.
Byl jsem překvapen, když jsem nedávno četl o tom, že malí plyšoví medvídci, umístění pod vodopádem v Yorkshiru, se za tři až pět měsíců „změní na kámen“. Pokud vím, tak moji přednášející z oboru geologie mi na univerzitě tvrdili, že stalaktity a stalagmity potřebují mnoho tisíc let, aby se utvořily, tak jak mohou medvídci „zkamenět“ tak rychle? Rozhodl jsem se tato tvrzení prozkoumat a vypravil jsem se na cestu do Knaresborough, což je město vzdálené asi 21 km západně od Yorku v Anglii.
Když jsem pod vodopádem uviděl zavěšené zkamenělé medvídky spolu s oděvy, klobouky, botami, teniskami, a dokonce i s deštníkem, uvědomil jsem si, že mám právě před očima úžasnou geologickou podívanou. Nemohl jsem odolat a přidal jsem do té sestavy jednu [z našich kreacionistických] kravat.
Takzvaný Petrifying Well (Pramen zkamenění) v Knaresborough je turistickou atrakcí od roku 1630. Jeho voda vychází z podzemí a má vysoký obsah minerálů. Jak voda stéká na zavěšené předměty, nanáší na ně minerální vápenec (uhličitan vápenatý) spolu s malým množstvím dalších minerálních látek. Postupně tyto nánosy rostou až pokryjí celý předmět kamennou vrstvou.
Doba potřebná k petrifikaci (zkamenění) závisí na velikosti a poréznosti daného předmětu. Malí medvídci k tomu potřebují tři až pět měsíců. U větších porézních předmětů (velkých medvídků a oblečení) to trvá 6 až 12 měsíců. Neporézní materiály, jako je klobouk cylindr nebo hasičská přilba, mohou ke svému „zahalení se do kamene“ potřebovat až 18 měsíců.
Ty nejpozoruhodnější zkamenělé předměty jsou nyní už jen dvě boule, vyčnívající ze „zkamenělého vodopádu“. Na levé straně vodopádu jsou to zbytky viktoriánského cylindru a dámského čepce z roku 1853 – tedy víc než 160 let staré! Tyto pokrývky hlavy jsou nyní zcela skryty pod tlustou vrstvou přírodního vápence – nejsou tedy potřeba žádné tisíce let k tomu, aby se vytvořila taková silná vrstva krasového kamene!
Když jsem si v Knaresborough prohlížel ty zkamenělé medvídky, říkal jsem si, jak často jsem byl krmen mýtem, že zkamenění potřebuje miliony let. Stvořitel se právem ptal Joba (Job 38: 4): „Kde jsi byl, když jsem Zemi založil?“ Přeneseme-li tento verš do dnešní doby, měli bychom se ptát těch, kteří propagují miliony let, „Kde jsi byl, abys pozoroval průběh těchto procesů?“ Tam, u Petrifying Well, jsem osobně viděl, že předměty mohou zkamenět během měsíců a roků. Ti medvídci zbořili mocný kulturní mýtus, který brání lidem uvěřit tomu, co říká Bible o skutečném stáří Země.
Jeskyně Mother Shipton’s Cave a Petrifying Well, Knaresborough
Děkuji :).
Oliver
„A jak vlastně dojde k „nahrazení organického materiálu anorganickým“ ?“
V podstatě máte pravdu, je to proces – níže v odkazu je celkem stručně a přehledně popsáno, co a jak se při fosilizaci děje.
I když je to sekulární zdroj, není ale příliš „zanesen“ evolučními žvásty, takže stačí jen nevnímat některé povinné evoluční floskule, které tam jsou vpašovány, a uděláte si zhruba představu, o co jde.
Petr Skupien a Lucie Měchová: Vznik zkamenělin a jejich rozdělení
Mám za to, že k „jenom vyplnění pórů“ anorganickým materiálem muselo dojít uvšech těch fosilizovaných nálezů. Pravděpodobně až pak došlo k „nahrazení organického materiálu anorganickým“. A jak vlastně dojde k „nahrazení organického materiálu anorganickým“ ? Co se v té fosílii děje? No řekněte, prosím. Pak uvidíme.
Ludek
Ale vždyť je to přece jasné – zmíněné dřevo nebylo pohřbeno v sedimentu bez přístupu vzduchu a pod tlakem. Všimněte si, na CO jsem svým komentářem reagoval:
„Zvedavý som len – z čisto (forenzno)chemického hľadiska – či niekto z kolegov nerobil podobné experimenty „skameňovania“ uhynutých živočíchov/rastlín pod minerálnymi sedimentami.“
To jste ovšem zcela přešel a raději jste reagoval až na komentář Vlastův, který se vám v danou chvíli líp hodil – abyste nás mohl poučit, jak jsme vedle.
Jiří Zelinka
Všechny nalezené zkameněliny mají jedno společné. Nahrazení organických molekul anorganickými. U toho vašecho příkladu k tomu nedochází. Pouze se v porech usadil minerál. Ani jedna molekula dřeva se nezměnila v anorganickou.
Ludek To si snad děláte legraci. Chápu, že jako evolucionista nutně musíte proces petrifikace zákonitě komplikovat, abyste zakryl jiné, uniformitariánsky nevysvětlitelné okolnosti fosilizace. Evoluční literatura má přímo povinnost proces fosilizace uvádět jako velmi komplikovaný, vyjímečný apod. Však se také podobnými výrazy jen hemží. To ale nic nemění na tom, že ke zkamenění stačí řádově řekněme desítky, stovky let, žádné miliony. Ten příklad, který jsem uvedl, mluví o sedmi letech – pro ty vnímavější je to příklad, který to právě ukazuje. Jinými slovy, kdyby se na to dřevo přišli podívat za… Číst vice »
Jiří Zelinka
Pod výkonným mikroskopem bylo vidět, že oxid křemičitý vyplnil pórovité prostory ve dřevě a pokryl buněčné stěny.
Opět došlo pouze k vyplnění porů, a nedošlo k nahrazení organického materiálu anorganickým. Tudíž se nejedná o fosilizaci.
Ludek – reagujete na text „či niekto z kolegov nerobil podobné experimenty „skameňovania“ uhynutých živočíchov/rastlín pod minerálnymi sedimentami“ a dále na Vlastův text „no nevím. Co je k tomu asi potřeba? Zavalit bahnem a tlak? Nebo ještě nějaká větší teplota?“ Budu si tedy myslet, že jste jen „omylem přehlédl“ můj komentář, který jsem psal ještě před Vlastou níže – a v něm uvádím konkrétní příklad zkamenění dřeva za několik let a také uvádím odkaz na zdroj, kde jsou i fotografie z mikroskopu: „V rámci experimentu upevnili vědci do jezera kousky… Číst vice »
či niekto z kolegov nerobil podobné experimenty „skameňovania“ uhynutých živočíchov/rastlín pod minerálnymi sedimentami
-no nevím. Co je k tomu asi potřeba? Zavalit bahnem a tlak? Nebo ještě nějaká větší teplota?
Vzhledem k tomu, že se jedná o dva naprosto odlišné jevy, tak asi ne. Při fosilizaci dochází k postupnému nahrazení organického materiálu anorganickým. Kdežto v těch zřídlech pouze k pokrytí předmětu tenkou vrstvou minerálu. Předmět sám zůstává v původním stavu.S fosilizací to nemá nic společného.
Hmmmm, mě to zase připomnělo jeden dokument o sahaře, že mnohé jakoby kameny – jsou prostě jen zkamenělé kousky stromů. Ale onen dokument neřeknu – je to dávno.
„či niekto z kolegov nerobil podobné experimenty „skameňovania“ uhynutých živočíchov/rastlín pod minerálnymi sedimentami“ Připomnělo mi to událost z Japonska, o které se zmiňuje jeden článek tady na webu – Lyellův (pa)klíč ke dveřím do minulosti, část 3: „Pod vedením Hisatada Akahana vědci studovali v centrální oblasti Japonska malé jezero, z jehož dna vyvěrá vysoce mineralizovaná voda, která poté kaskádovitě přepadá přes jeho okraj. V místě přepadu nalezli vědci přirozeně padlé dřevo, staré méně než 36 let. Dřevo bylo tvrdé a těžké, protože bylo zkamenělé.“ „V rámci experimentu upevnili vědci do… Číst vice »
či niekto z kolegov nerobil podobné experimenty „skameňovania“ uhynutých živočíchov/rastlín pod minerálnymi sedimentami
-no nevím. Co je k tomu asi potřeba? Zavalit bahnem a tlak? Nebo ještě nějaká větší teplota?
Vďaka za zaujímavý post !
Tiež som bol kŕmený „miliónmi“ rokov, akože potrebných na vytvorenie skamenelín.
Z fyzikálno-chemického hľadiska ide o klasické zrážanie solí (minerálov) z ich nasýteného roztoku (padajúca voda vodopádu) na zavesených predmetoch. Zrážacie reakcie sú pravdaže rýchle, ide len o tom, aby tam bol dostatočný prísun nasýteného roztoku minerálov.
Zvedavý som len – z čisto (forenzno)chemického hľadiska – či niekto z kolegov nerobil podobné experimenty „skameňovania“ uhynutých živočíchov/rastlín pod minerálnymi sedimentami.
V mém dětsví si maminka přivezla z lázní kamenou růži. Takové růže byly k dostání jako suvenír celkem běžně a nedělalo mi potíže uvěřit, že je snadné je „vyrobit“ v krátké lhůtě. Když jsme byli za ní v lázních, pamatuji, jak mi rodiče vykládali, jak se taková růže dělá, že se nechá působit delší dobu v proudu silně mineralizované vody. Pokus byl nasnadě a mnou umístěna růže v lázeňském potoku měla za rok, když se tam vrátím – zkamenět. Rodiče se mi smáli, ale ne proto, že by mysleli, že… Číst vice »
Vzpomněl jsem si na „Zkamenělé kladívko.“ Závěr http://www.planetopia.cz/zkamenele-kladivko.html zní: „Mohlo být upuštěno nějakým dělníkem před několika stovkami let a pohřbeno v rozpuštěných sedimentech, které pak po ztvrdnutí vytvořily kolem kladívka pevnou schránku. Jedná se spíše o kuriozitu než nějaký nepohodlný artefakt.“
Kuriózní je doba kamenění. Fosílie v tomto případě nevznikla během milionů let, ale v řádu stovek let.