… a proč na tom záleží
Čerpáno z článku Lity Sandersové a Garyho Batese Did God create over billions of years? Překlad Pavel Akrman – 02/2021. Translation granted by Creation.com – Přeloženo s povolením od Creation.com.
Stále častěji slýcháváme od křesťanů komentáře asi v tomto smyslu: „Já věřím, že všechno stvořil Bůh, a nevěřím v evoluci v jejím materialistickém smyslu, ale mohlo mu to přece trvat miliardy let, tak proč je takový problém se stářím Země? Proč stále trvat na stvoření během pouhých 6 dnů, zhruba před 6 000 lety? Nevyvrací to už samotné radiometrické datování?“
Můžeme snad souhlasit, že časový rámec sám o sobě není tak důležitou otázkou. Je to však důležité proto, že problém nakonec dříve či později vyústí v pochybnost: „Jak vlastně máme vnímat Bibli? Má Bible na mysli skutečně to, co jasně říká?“ Jde tedy přímo o samotnou důvěryhodnost Písma. Kompromisy s dlouhými věky vážně podkopávají celé poselství evangelia, a mnohým lidem tak vytvářejí potíže ve víře i obrovské problémy s evangelizací.
Důsledky dlouhých věků
Obálka knihy PRINCIPY GEOLOGIE. Klikni pro zvětšení
Především bychom si měli uvědomit, odkud původně pochází celý tento koncept staré Země. V Písmu se myšlenka milionů nebo miliard let jednoduše nenachází; je to koncept odvozený z prostředí mimo Bibli. V roce 1830 vydal skotský právník Charles Lyell svou knihu Principy geologie. V ní prohlásil, že jedním z jeho hlavních cílů bylo „osvobodit vědu [geologii] od Mojžíše“.1 Své myšlenky postavil na názorech jiného geologa, Jamese Huttona, který prosazoval uniformitariánský výklad světové geologie. Lyell tvrdil, že stovky metrů sedimentárních vrstev po celé Zemi jsou výsledkem dlouhých, pomalých a postupných procesů trvajících miliony či miliardy let (jakožto jasný protiklad k procesům Noemovy Potopy). Věřil, že k vysvětlení geologické historie Země musí být použity procesy pozorované v současnosti. Pokud tedy dnes vidíme řeky ukládající sediment průměrnou rychlostí řekněme 1 mm za rok, pak vrstva sedimentární horniny (např. pískovce) silná 1 000 metrů se musela utvářet asi milion let. Tento předpoklad („přítomnost je klíčem k minulosti“ a jeho varianty) je základním kamenem moderní geologie. Jak již bylo řečeno, hlavním cílem bylo odmítnutí biblické výpovědi o celosvětovém vodním kataklyzmatu. Miliony let nebyly odhaleny radiometrickým datováním, ale byly přiřazeny různým vrstvám v tzv. „geologickém sloupci“ dlouho před nástupem všech radiometrických datovacích metod – dokonce daleko dříve, než byla radioaktivita vůbec objevena.
Ale tady nastává teologický problém. Tyto vrstvy hornin neobsahují jen kameny nebo štěrk. Obsahují také fosilie. A tyto fosilie jsou nesporným důkazem smrti – a nejen smrti, ale také nemocí a utrpení. Existuje množství pozůstatků, které mají v sobě stopy po zubech, a dokonce i zvířata zkamenělá právě ve chvíli požírání jiných zvířat. Existují důkazy o nemocích, rakovině a infekci. Z biblického pohledu to jasně chápeme tak, že tyto věci se začaly dít až po Pádu člověka do hříchu. Ale vzhledem k podrobným biblickým rodokmenům neexistuje způsob jak přesunout život biblického Adama do doby před miliony let, tedy ještě než začne v uniformitariánském časovém měřítku působit smrt a utrpení. Bible jasně říká, že to byly Adamovy činy, které přinesly celému světu smrt (Římanům 5:12) – ale důsledkem víry v dlouhé věky vzniká stav, kdy Bůh by musel zavést smrt ještě miliony let před Pád člověka.
Bůh staré Země
Představa, že smrt působila v celém stvoření již před Pádem, má zásadní důsledky pro Boží charakter. Stejný problém nastává i v případě názoru, že Bůh ke Své tvorbě použil evoluci. Evoluce je náhodný a ničím neřízený proces, který vyžaduje smrt milionů „nezpůsobilých“ organismů. Měl tak vznikat bezpočet přechodových forem jen proto, aby padly za oběť v tom velkolepém pochodu „vpřed“. V určité chvíli zkrátka tento údajně „dobrý“ Bůh nařídil loterii smrti, která nakonec vyústila v lidstvo. A pak se Bůh podíval na nositele svého obrazu, stojící na nesčetných vrstvách usazenin naplněných zbytky miliard mrtvých tvorů a prohlásil tohle celé své stvoření za „velmi dobré“ (Genesis 1:31) – spolu s důkazy o všeobecné smrtelnosti a utrpení, kterým muselo k tomuto stavu projít. Vidíme tedy, že dlouhé věky se do biblického pohledu nehodí, ať už někdo věří spolu s nimi v evoluci či nikoli.
Když to shrneme, tak stáří Země bylo odvozeno z horninových vrstev obsahujících fosilie, které staví smrt, utrpení a nemoci před Pád člověka. Nicméně Bible jasně ukazuje, že před Adamem nebyla žádná smrt (Římanům 5:12).
Dopad na církev
Učení „obohacené“ o evoluční dlouhé věky má vážné důsledky pro mladé lidi, kteří církev houfně opouštějí. Ti křesťané, kteří zůstali a zároveň přijali miliardy let dlouhých věků, mají mnohem obtížnější pozici při obraně své víry, a to samozřejmě nevede k upevnění a růstu církve. Tím hlavním kamenem úrazu ve víře je otázka: „Proč dobrý Bůh připouští na celém světě smrt a utrpení?“ Tito věřící nemohou dostatečně vysvětlit původ smrti a utrpení jako reakci na lidský hřích.
Naopak věřící s biblickým pohledem na historii světa mají pro představení Boha lidem bez biblických znalostí jasný a logický rámec. Mimochodem, právě takový přístup použil Pavel při kázání pohanským posluchačům (Skutky 14:15–17; 17:23–31). V Lystře použil stvoření jako klíčový a určující faktor, který odlišuje Boha od pouhých lidí, jako je on a Barnabáš. A v Aténách obracel pozornost stoiků a dalších filozofů té doby „zpět ke Genesis“, aby tak položil základ pro představení toho pravého Boha v naději, že budou činit pokání ze svého marného modlářství.
Pokud na jedné straně víra v Bibli ve svém jasném podání posiluje schopnost vysvětlovat evangelium, a na druhé straně, pokud kompromis může mít takové škodlivé účinky, proč vůbec někdo takový kompromis přijímá? Prakticky každý křesťanský vůdce a teolog, uvádějící raději důvody pro svou víru v dlouhé věky, než v biblický časový rámec musí připustit, že Genesis – při čtení v nominální podobě bez předsudků, ať už v hebrejštině nebo dalších překladech – učí přímému stvoření v šesti obvyklých dnech. Což také podporuje Exodus 20:11, součást Desatera přikázání, kde dny Genesis byly chápány jako dny normální délky, bez jakéhokoliv prostoru pro miliony let nebo mezer v textu, aby je tam bylo možné nějak vložit. Žel, tito křesťané se nechali přesvědčit, že věda tyto miliony let nějak „prokázala“ – což ovšem ve skutečnosti není pravda.
Je křesťanství v tomto nejednoznačné?
Být křesťanem a současně věřit ve starou Zemi je sice možné, ale znamená to, že takový člověk buď nepřemýšlel o důsledcích, nebo že Bible není pro jeho víru tou nejvyšší autoritou. Jestliže Genesis není skutečnou doslovnou historií, jak se potom pozná (a kdo to určí), kde v Písmu začíná pravda? Například dnešní „věda“ také „prokazuje“, že lidé nevstávají z mrtvých. Pokud tedy stejné vědě dovolíme tvrdit, že Ježíš nemohl vstát z mrtvých (což by mělo být v souladu se světonázorem „kompromisníka“), pak je naše „kázání k ničemu a vaše víra je marná“, jak napsal apoštol Pavel (1 Korintským 15:14). Každý, kdo vloží svou důvěru v lidskou filozofii připomíná člověka, kterého Ježíš popsal v Matoušovi 7:26 když řekl: “Každý, kdo slyší tato má slova a neplní je, bude však podobný bláznu, který svůj dům postavil na písku.” Naopak ve verších 24–25 prohlásil: „Každý, kdo slyší tato má slova a zachovává je, bude podobný moudrému muži, který postavil svůj dům na skále. Pak padl déšť, přišly záplavy, strhly se vichřice a udeřily na ten dům, ale ten nespadl, protože byl založen na skále.“
A protože Ježíš citoval Genesis a jasně ji považoval za doslovnou a historickou, měli bychom jí stejně tak vnímat i my.
Odkazy a poznámky
- Charles Lyell, personal letter to George Poulett Scrope, 14. června1830; Viz com/Lyell.
RE: – Admin – děkuji za reakci. Jako věřící člověk – křesťan vím totiž jednu důležitou věc. Oním zvoláním – “je skvělé, že jsem učiněn z hmoty hvězdy” – totiž je vyjevována jedna podstatná věc – to je cílem ateisty/materialisty. Nad tento cíl však už nic jiného není. Tito lidé skončili u hmoty. Hmota je cílem – jak správně připomínáte. Hmota a vědění o hmotě je oním konečným cílem – cílem mého lidství – mého egoismu(nic ve zlém). Konečným cílem toho člověčenství je – jak Dawkins správně v Sobeckém genu… Číst vice »
Re: jhk-vlasta “co je skvělého na tom, že v sobě mám hmotu z hvězd?” 🙂 Máte pravdu, na tom nic tak skvělého není – skvělé je však to, že ten nenápadný obrázek dokáže ostře rozlišit každého, kdo to umí i neumí rozpoznat. Vy patříte Stvořiteli, a proto víte, co je skvělé (a to je skvělé 🙂 ) – jsou však ti, kteří se ke svému Stvořiteli neznají, a misto Něho tedy chválí a velebí (rádoby oduševněle) pouze Jeho stvoření. “…vyměnili Boží pravdu za lež a klanějí se a slouží tvorstvu… Číst vice »
Jen tak čistě z podstaty věci – přemýšlím nad tím, co je skvělého na tom, že v sobě mám hmotu z hvězd? Není to skvělé jen proto, protože si někdo myslí, že to je skvělé – ačkoli to skvělé být nemusí? Proč by mě měla osobně taková myšlenky – že jsem učiněn z “hvězd” – nějak naplňovat nějakým úžasem? Takový mravenec či slon jsou také učiněni z této “hvězdné hmoty”. A že by z toho nějak viditelně jásali – neřekl bych. Kdyby někdo řekl – jsem učiněn z hvězd –… Číst vice »
Zdravím, Route, je hezké že jste zavítal – ano, je to vskutku divná doba, která nám nicméně připomíná nejen příčiny a důsledky padlého světa, ale zároveň také zaslíbené řešení, tlumočené nám Kristem před 2 000 lety. Náš pravý domov je u Něho, toto vše i tak musí jednou pominout. Požehnaný nový týden všem.
Zdravím přátelé. K poznámce Admina posílám obrázek a přání hezké i když v této nelehké době pro mnohé smutné neděle
Re: Václav Dostál
Je dobré, že jsi zmínil i mě v minulosti dobře známý aspekt některých věřících ve smyslu “proč dlouhých šest dní, pro ne hned”. Na to dnes mnozí křesťané zapomínají. Indoktrinace dlouhými věky má schopnost vymývat mozky. Což koneckonců vystihuje i Tvůj druhý odstavec o “tvoření pomocí evoluce”. TREFNÝ A VĚCNÝ KOMENTÁŘ!
Ne zas tak dávno se některým věřícím zdálo stvoření za 6 dní příliš dlouhé. Mysleli si, že přece Bůh mohl všechno stvořit v jediném okamžiku. Dnešním lidem se zase zdá tvorba světa za 6 dní jako příliš krátká. Otázka není, zda Bůh mohl stvořit svět během pikosekundy nebo během několika miliard let. Samozřejmě, že mohl! Ale neudělal to – z jediného důvodu: aby nám lidem dal příklad. V Písmu máme několikrát zdůrazněno: Pracuj šest dní a sedmého dne odpočívej PROTOŽE v šesti dnech Bůh všechno stvořil a sedmého dne odpočinul.… Číst vice »
Problém s vrstvami je také na Antarktidě, či Arktidě, to je už v celku jedno. Na obrázku je právě jednou z nejpatrnějších skutečností – krom samotného sněhu – především a právě – vrstvy. To, co člověku jako druhé připadne při pohledu na obrázek – jsou právě vrstvy. Neboli – sněhová masa nenese ráz jednolitosti, ale různorodosti. Podobně jako jsou vrstvy v místech, kde se např. vytváří kamenolom. I tam jsou po vykutání hornin zřetelné vrstvy. Takže velmi příznačnou otázkou pro tyto útvary je právě otázka – jak se to “udělalo”?… Číst vice »