… a proč selhává po všech stránkách
Jonathan Sarfati, Ph.D.
Z creation.com/gap-theory přeložil Jakob Haver – 01/2020. Translation granted by Creation.com – Přeloženo s povolením od Creation.com.
Poznámka překladatele: Tento článek se zabývá „klasickou“ teorií mezery, která se začala objevovat kolem roku 1814 a počítá s jakýmsi prvním stvořením (včetně rostlin, zvířat, lidí), které pádem Satana Bůh zahubil tzv. „Luciferovou potopou“ a potom vše stvořil znovu.
Existuje však ještě další teorie mezery, tzv. „měkká“ varianta (Soft gap theory), o níž tento článek nepojednává. Tuto variantu začal propagovat zejména Gorman Grey (viz článek v angličtině zde).
Zastánci „měkké“ mezery tvrdí, že Genesis 1:1–2 se týká stvoření hvězd a galaxií a Země, zatímco verše 3–31 popisují události, které se odehrály až o miliardy let později. Bůh tedy začal prvního dne Stvořitelského týdne tvořit z již miliardy let existující hmoty.
Jenže tato měkká mezera stejně nic neřeší. Geologové datují horniny obsahující fosílie pomocí datovacích technik, které zastáncům „měkké mezery“ vyhovují. Pokud však tomuto datování věří, pak by logicky měli přijímat stejné stáří fosilií pohřbených v těchto horninách, které by tedy byly starší než Adam a Eva – a rázem tu máme smrt a zkázu před Pádem (stejně jako u „klasické“ mezery). Nicméně „měkká“ mezera vznikla paradoxně právě proto, aby se tomuto problému vyhnula.
Teorie mezery
Leták v češtině ke stažení a k tisku (PDF)
Stáhnout leták„Teorie mezery“ vnáší do Bible chaos, ve snaze „vpašovat“ do ní uniformitariánské miliardy let. Zahrnuje však jen špatnou vědu, špatnou teologii a špatný výklad hebrejských slov v Genesis 1 – tak proč se jí někteří křesťané stále drží?
Teorie mezery (neboli zničení a obnova) chce včlenit údajné miliony let historie Země a vesmíru do mezery mezi prvním a druhým veršem 1. kapitoly Genesis.
Tato teorie není výsledkem pečlivého uvažování o Písmu, ale je pokusem o „harmonizaci“ zprávy Genesis s vírou v dlouhé věky poté, co světští myslitelé začali prosazovat víru ve velmi starý svět.
Bůh prý původně stvořil dokonalý a plně funkční svět, ale pak Satan padl a Bůh v té údajné „mezeře“ odsoudil svět katastrofou, při které vznikla většina fosilií. Takže zastánci mezery překládají Genesis 1:2 takto: „Země se stala pustou a prázdnou“. Poté došlo ke znovu obnovení padlého světa opětovným stvořením v šesti dnech.
Toto však neobstojí z několika důvodů:1,2
1. Ačkoli jedinou motivací teorie mezery bylo uvést ji do souladu s uniformitariánskou geologií, mysleli to tak jen ti největší naivkové. Uniformitariánští geologové totiž odmítají myšlenku jakékoliv globální potopy, ať už biblické Noeho Potopy nebo „Luciferovy potopy“ dle zastánců mezery.3
2. Uvádí pád Satana a existenci zla, smrti, utrpení a nemocí do světa, který Bůh následně v Genesis 1:31 prohlásil za „velmi dobrý“. Adam a Eva tak měli stát na hřbitově fosilií, které mluví o smrti, krveprolití a rakovině – to je sotva „velmi dobré“.4
3. Je v rozporu s přikázáním o Sobotě v Exodu 20:8-11, která je založena na stvoření „nebe, země, moře a všeho co je v nich“ za šest běžných dnů. Ve starozákonní hebrejštině, kdykoli jsou spojena slova „nebe(sa) a země“, jedná se o slovní obrat zvaný merismus, v němž se dva výrazy složí do jediného uceleného pojmu.5 V celé Bibli (např. Genesis 14:19, 22,2. Královská 19:15, Žalm 121:2), to znamená veškeré stvoření, nejen Zemi s její atmosférou nebo naší Sluneční soustavu. Používá se proto, že hebrejština nemá slovo pro „vesmír“ a v nejlepším případě může říci „to vše“.6
4. Mezeristé tvrdí, že hebrejská slova tohu a bohu, v překladu „pustá“ a „prázdná“, naznačují spíše destrukci soudu než něco, co se buduje. Ale tohu se v Bibli vyskytuje několikrát v morálně neutrálním stavu, popisující něco nedokončeného a chaotického, ale ne nutně zlého. Hebrejští učenci a církev zastávali po staletí názor, že Genesis 1:2 není scénářem soudu nebo zlého stavu kvůli pádu andělů, ale popisem původního nerozvinutého stavu vesmíru. Jasný a jednoduchý smysl toho co Mojžíš říká je, že první den byla planeta pokrytá vodou, bez známek suché země (tohu = „nezformovaná“) a bez obyvatel (bohu = „nenaplněná“).
5. Někteří k učení o mezeře zneužili Jeremiáše 4:23, protože používá frázi tohu va bohu k popisu následků soudu. Přední teoretici mezery jako Arthur Custance použili toto místo k tvrzení, že „pustá a prázdná“ musí znamenat „zpustošená soudem“. Ale toto je klam – v hebrejských slovech tohu va bohu se nic takového nenaznačuje. Jediný důvod, proč zde odkazují na „zpustošení“ je kontext, ve kterém se tato slova nalézají. Ta slova znamenají prostě „neuspořádaná a prázdná“. Tento stav může nastat buď tím, že ještě nebylo nic dalšího stvořeno nebo že něco stvořeného bylo odstraněno. Kontext Jer. 4 je proroctví o vydrancování Jeruzaléma Babylóňany, ne stvoření. Verš v Jer. 4:23 je ve skutečnosti znám jako literární narážka na Genesis 1:2 – soud by byl tak těžký, že by skončil jako prázdný svět předtím, než Bůh cokoliv stvořil.
Přirovnání: když otevřu textový editor, má obrazovka s dokumentem je prázdná. Ale pokud celý dokument odstraním, bude obrazovka také prázdná. Takže „prázdný“ znamená „zcela bez textu“. Někdy je to proto, že jsem nic nenapsal, jindy je to kvůli vymazání textu. Abyste to mohli říci, musíte znát kontext – nestačí jen samotné slovo „prázdný“. Nicméně rozbor slov podle mezeristů znamená závěr: „protože ‘prázdný’ může odkazovat na obrazovku se smazaným textem, samotné slovo ‘prázdný’ znamená událost smazání textu, i když ji nikdo nezmiňuje.“
Narážka v Jer. 4:23 je v souladu s běžným biblickým principem, kdy soud je zrušením stvoření. Jer. 4:23 vrátí Zemi zpět do nezformovaného stavu, nevhodného pro život lidí. Podobně Potopa vrátila svět do stavu v Den 2., než došlo k oddělení země a vody.
Navíc argument mezeristů porušuje zásadu Božího postupného odhalování Písma. Ta předpokládá, že pozdější texty odhalují předchozí, dřívější texty, nikoliv naopak. Proto Jer. 4:23 nelze použít k interpretaci Gen 1:2 jako soudu – to by bylo zcela obráceně, protože narážka funguje pouze jedním směrem.
6. Ježíš řekl, že lidé byli „od počátku stvořeni“, ne po přestávce miliard let od počátku (Marek 10:4-6).7
7. V Genesis 1:28 slovo „naplnit“ v překladu KJV („… a Bůh jim řekl: Ploďte a množte se, naplňte zemi“), nepodporuje teorii mezery, jak tvrdí mezeristé. Lingvista doktor Charles Taylor8 vysvětluje, že když toto bylo v roce 1611 přeloženo, „naplnit“ bylo pouze paralelou k „zaplnění“ a předpona „re“ (replenish) neznamenala „znovu“, ale „zcela“. Stejná hebrejská slova jsou použita v Genesis 1:22, v překladu „naplňte (vody v moři)“, nebylo nutné ho překládat jinak než ve verši 28.
Trochu gramatiky
Proč hebrejská gramatika nepřipouští myšlenku „mezery“
„Waw“ je označení hebrejského písmene, používaného jako spojka. Může znamenat „a“, „ale“, „nyní“, „pak“ a několik dalších významů, závislých na kontextu a druhu spojení. Na začátku Genesis 1 se objevuje ve verši 2 a v KJV je přeloženo takto: „A [waw] země byla pustá a prázdná.“ Mezeristé používají tento překlad k podpoře své teorie mezery. Nicméně nejjednodušší čtení textu ukazuje 1. verš Genesis 1 jako hlavní předmět a sloveso, a spolu s veršem 2 obsahuje tři „upřesňující prvky“. Hebrejský gramatik Gesenius to nazývá „waw explicativum“ a přirovnává to k výrazům jako „totiž, slovy, jmenovitě“. Dalšími pojmy jsou „waw copulative“ nebo „waw explanatory„.
Takové samotné waw je v hebrejštině dobře srozumitelné, protože je tvořeno waw, následované neslovesným tvarem. Uvádí nějaký další popis, tedy upozorňuje čtenáře, aby vnímal následující pasáž jakoby v závorce – jako slovní popis předchozího podstatného jména. Neznamená to něco, co následuje v časové posloupnosti – to by bylo vyjádřeno jinou hebrejskou konstrukcí, nazývanou waw consecutive, kde waw je následováno slovesem (a opravdu, waw consecutive je použito před jednotlivými dny stvoření – viz moje kniha Odmítnutí kompromisu, str. 100).
Pokud je sloveso hayah v kombinaci s waw disjunctive, je gramaticky zkrátka nemožné překládat ho jako „stala se“ – v celém Starém zákoně je waw + podstatné jméno + haya (qal perfect – silné sloveso, třetí osoba) přeloženo vždy jako „byl“ nebo „přišel“, ale nikdy ne jako „stal se (něčím)“. A také správný hebrejský idiom pro slovo „stala se“ připojuje sloveso ‚být‘, např. „byl“ k předložce „na“ (hebrejsky le). Bez této předložky sloveso „být“ NEZNAMENÁ „stát se“. I když Genesis 1:2 předložku nemá, nemůže to znamenat, že Země „se stala“ pustou a prázdnou.
Závěr
Jaké je tedy konečné, typické učení celého předmětu „jak chápat počátky Genesis“? „Koncepce“ jako je teorie mezery, neberou Genesis v té přímé formě jako historii. Tyto postoje a jejich obhajoba (údajně je potřeba reagovat na tlak „vědeckých faktů“) nesplňují ani základní normy v oblastech výkladu, logiky a filosofie samotné vědy.
Špičkoví profesoři hebrejštiny na univerzitách světové úrovně se shodují v tom, že Genesis učí přímý historický příběh o stvoření všeho během šesti otáček Země, bez mezery tisíců let předtím a další globální Potopy (ačkoli historii v Genesis obvykle nevěří, nepochybují vůbec o tom, co učí). Takto chápala text drtivá většina věřících skoro 2 000 let – než se stala populární světská filozofie, operující s dlouhými věky.
Podobně jako prakticky všechny ostatní pokusy „harmonizovat“ dlouhé věky s Genesis,9 dělá to i teorie mezery:
- Vkládá smrt a utrpení před Pád/prokletí.
- Nemá sebemenší oporu v hebrejštině Genesis. Ve skutečnosti vážně porušuje principy historicko-gramatického výkladu.
- Nikdy nikoho ani nenapadlo, že by Bible vznikala v důsledku tlaku vnějších světských názorů.
- Tak jako tak, navrhovatele těchto názorů proti Bohu stejně neuspokojuje.
Odkazy a poznámky
- Grigg, R., From the Beginning of Creation: Does Genesis have a Gap? Creation 19(2):35–38, March–May 1997;<creation.com/gap>.
- The definitive critique of the Gap Theory is Fields, W.W., Unformed and Unfilled, Burgener Enterprises, Collinsville, Illinois, 1976.
- Za fosilie tedy zodpovídá vytvořená fiktivní „Luciferova potopa“, kterou Bible nikde nezmiňuje, a globální Noemova Potopa (které Bible věnuje celé tři kapitoly a podrobně ji zde popisuje), se tak stává neúspěšnou událostí, která nezanechala žádné fosilní stopy.
- Sarfati, J., The Fall: a cosmic catastrophe—Hugh Ross’s blunders on plant death in the Bible, TJ 19(3):60–64, 2005; <creation.com/plant_death>.
- Příkladem v angličtině je „otevřeno ve dne v noci“. To neznamená jen za slunečního světla a za tmy, ale i za soumraku; „ve dne v noci“ znamená celý 24-hodinový cyklus den a noc. Dalšími příklady jsou „široko daleko“, „hory a doly“, „horem dolem“.
- Viz Leupold, H.C., Exposition of Genesis, 1:41, Baker Book House, Michigan, 1942, who cites similar usage in Jeremiah 10:16; Isaiah 44:24; Psalm 103:19, 119:91; and Ecclesiastes 11:5.
- Viz také Mortenson, T., But from the beginning of … the institution of marriage? <creation.com/beginning>, 1 November 2004.
- Taylor, C., What does ‘replenish the earth’ mean? Creation 18(2):44–45, March–May 1996; <creation.com/replenish>.
- g. the Day-Age theory, and the Framework Hypothesis.
Re: Vlasta – to je v naprostém pořádku, vůbec se nestyďte za odpověď 🙂 . Přesně takhle má podle mě vypadat správná a plodná diskuse – jeden dá podnět, druhý to doplní, což vede ještě k dalšímu rozvinutí a celkovému obohacení informace pro všechny. Kdybyste nedal ten podnět, nebylo by reakce a věci by zůstaly tak, jak jsou. Takhle nejen že mě jste dal impuls k přesnějšímu vyhledání kontextu, a nejen že Vám to zpřesnilo pohled a inspirovalo Vás to k další, rozvinutější reakci (uvedl jste naprosto špičkový příklad s… Číst vice »
RE: – Admin. – To Jste mě dostal. Až se stydím za svoji odpově´d. Ano – ještě k tomu podotknu – jako další část onoho „pohledu na význam slova „pustota“ “ – bych řekl ještě – něco, co není dokončené – čemu ještě něco schází. Neboli – v pustině si člověk uvědomuje, že ta „pustota“ sama o sobě – je hrozně prázdná a že nestačí pro život jako takový. Člověk potřebuje pro svůj život minimálně nějakou tu „přírodu“ – něco „živého“ i kdyby to byl „jeden brouk“ – však příběh… Číst vice »
Re: jhk-vlasta Ono to tak v podstatě je, to co Vám to evokuje. Ten „chaos“ je jedním z významů hebrejského slova „tohu“ a je míněn spíše coby „beztvarost, neuspořádanost“, což není nutně něco záměrně negativního (oproti názoru mezeristů, že jde o záměrné zničení Božím soudem). Angličtina ho překládá těmito výrazy: „formlessness, confusion, unreality, emptiness“ (beztvarost, chaos, neopravdovost, prázdnota). Zkopíroval jsem z Konkordance všechny výskyty slova „tohu“ a nikde to není ve významu, který mu připisují mezeristé – totiž jako něco, co bylo už jednou dobré, dokončené, ale potom to bylo… Číst vice »
Ale tohu se v Bibli vyskytuje několikrát v morálně neutrálním stavu, popisující něco nedokončeného a chaotického
– netuším jak se k tomu staví „překladatelé“, ale mě to spíše evokuje něco – co má jakousi „potřebu“ – to něčím naplnit. Rozhodně ne něco chaotického. Prázdné ve smyslu – je to připravené místo pro něco – co by tomu dalo určitý „náboj“ – náboj ve smyslu – aby bylo nad čím buď přemýšlet, nebo popřípadě žasnout. Někdo by řekl – aby to mělo „grády“.