proxima-centauri

Švindl v přímém přenosu

Pavel AkrmanVesmír, astronomie 6 Komentářů

Jak málo stačí k tomu, aby něco bylo „ideální”

Pavel Akrman

Na úvodním obrázku je umělecké ztvárnění hvězdného systému Proxima Centauri – uprostřed je hvězda a vlevo exoplaneta Proxima b. Foto Lorenzo Santinelli.

Někomu možná stačí jedna taková mediální „kachna” s bombastickým titulkem: „Planeta s ideálními podmínkami pro mimozemský život.”1 Odvěká touha člověka, který se zbavil víry ve Stvořitele vesmíru, je živnou půdou horečného pátrání po životě jinde ve vesmíru. Mezi sekulárními astronomy převládá všeobecná víra, že mimozemšťané musí žít na podobých planetách i jinde ve vesmíru – neboli že Země je pouze jednou z mnoha.

Už nějakou dobu byla žhavým kandidátem na mimozemský život exoplaneta Proxima b, objevená v roce 2016, která obíhá kolem malé, chladnoucí hvězdy Proxima Centauri v souhvězdí Kentaura. Tato kamenná exoplaneta má hmotnost srovnatelnou s naší planetou, minimálně 1,3 Země. Kolem mateřské hvězdy obíhá v periodě 11,2 dne, její dráha se nalézá v tzv. „obyvatelné” zóně kolem hvězdy, což znamená, že by teoreticky mohla na jejím povrchu existovat voda v kapalné podobě.

Podíváte-li se však blíže, jsou s podmínkami podobnosti exoplanet se Zemí velké potíže, viz např. „Obyvatelná“ zóna exoplanet je neobyvatelná nebo Důkazy mluví jasně: Ve vesmíru jsme sami, viz také video Programování života 2. Není to jen správná hmotnost planety a její vzdálenost od své hvězdy nebo přítomnost kapalné vody. Pro život je nutná celá řada dalších přesných a specifických podmínek.

To však nebrání zapáleným fantastům vyrábět v médiích na toto téma senzační zprávy a vzbuzovat tak u lidí dojem, že ve vesmíru se to mimozemšťany jen hemží a že jsme už vlastně mimozemský život prakticky objevili – nebo alespoň jeho „líheň“. Šéf výzkumného týmu Bastien Brugger už v roce 2016 zasněně prohlásil:

„Atmosféra je samozřejmě pouze jednou z klíčových podmínek života – a pokud se ani neví, zda tam vůbec nějaká existuje, jak může jít o ideální podmínky?”

„Zajímavá věc ohledně Proximy b je fakt, že je to nejbližší planeta od Země. Představa, že život existuje hned za branami našeho solárního systému, je vzrušující.“1

Také finský astronom Mikko Tuomi nadšeně upozorńoval na to, že „na planetě jsou ideální podmínky pro vznik života.”1

V poslední době se v médiích objevila spousta podobných falešných zpráv – tak např. Lidovky.cz na konci května 2020 uvedly článek1 s bombastickým titulkem: „Planeta s ideálními podmínkami pro mimozemský život. Astronomové potvrdili její existenci u naší nejbližší hvězdy.“ Planeta s ideálními podmínkami? Přitom hned o pár řádků níže se v tomtéž článku píše:

„Otázka ovšem je, zda má planeta atmosféru, která by potenciální živé organismy ochránila před rentgenovými paprsky z Proximy Centauri. To zatím astronomové nevědí.“1

Atmosféra je samozřejmě pouze jednou z klíčových podmínek života – a pokud se ani neví, zda tam vůbec nějaká existuje, jak může jít o „ideální podmínky“?

Nicméně v duchu pečlivého budování obrazu těchto „ideálních podmínek“ článek raději zamlčel jiný závažný fakt, který Proximu b prakticky vylučuje ze seznamu planet „vhodných pro život“: hvězda Proxima Centauri je totiž extrémně aktivní2,3 – to představuje opakované obrovské erupce a výrony materiálu (tzv. Superflare), které jsou schopné doslova sterilizovat celou planetu. Proxima b je asi dvacetkrát blíže u své hvězdy než naše Země od Slunce, takže dostává plný zásah těchto masivních erupcí, které by veškerý život zcela eliminovaly.

Podle výzkumu astronomky Meredith MacGregor z Carnegie Institution for Science byla Proxima b vystavována silným erupcím pravidelně3 – nejsilnější byla 24. března 2017. Největší výron erupcí trval jen asi dvě minuty, ale hvězda při něm svítila asi 1000x jasněji než v období klidu. Lze předpokládat, že Proxima b byla zasažena vysokou dávkou radiace, která pravidelně sterilizovala její povrch.

Netřeba dodávat, že kdyby naše Slunce mělo vyzařovat podobné super-erupce, byly by důsledky toho pro Zemi naprosto devastující. Přesto k tomu ze strany Slunce nedochází, a to i navzdory houževnaté víře evolučních vyznavačů o tom, že naše slunce je jen další průměrnou, řadovou hvězdou. Nicméně i přes tento populární mýtus světští vědci sami mezi sebou uznávají, že naše Slunce je velmi zvláštní – a nejen proto, že nevyzařuje takové monstrózní erupce.

Např. astronom Galen Gisler (Los Alamos National Laboratory), který byl dotazován pro článek v New Scientist řekl: „Myslím, že můžeme říci, že naše Slunce je mimořádně stabilní.“4 Astronom Donald Brownlee souhlasí: „Lidé říkají, že Slunce je typická hvězda… To ale není pravda…. Téměř veškeré prostředí ve vesmíru je pro život příšerné.“5

Sekulární vědci musí věřit, že pozoruhodná stabilita Slunce a tím i podmínky na Zemi jsou jen úžasnou souhrou náhod, kterou připisují „přírodě“ nebo „štěstí“ (viz Římanům 1:18–25). Proto jsou evolucionisté pochopitelně nadšeni pokaždé, kdy mimozemská planeta dává jakoukoli naději pozemské podobnosti. V jejich světonázoru není na Zemi nic zvláštního, protože pokud by měla být Země zvláštní, svědčí to o promyšleném designu.

Drtivá většina evolucionistů proto raději věří, že musí v celém vesmíru existovat mnoho životem oplývajících planet podobných Zemi.

Ale pro ty, kteří uznávají dílo Stvořitele (Genesis 1:14-18, Žalm 19:1), není existence našeho Slunce ani jeho pozoruhodná stabilita překvapením nebo záhadou. Naše Slunce existuje a je stabilní proto, že ho Bůh tak navrhl – aby Země byla obyvatelná (Izaiáš 45:18):

„Nuže, toto praví stvořitel nebe, Hospodin, ten Bůh, který zformoval zemi, který ji učinil a upevnil, který ji nestvořil proto, aby prázdná zůstala, ale k bydlení ji zformoval: Já jsem Hospodin a žádný jiný není.“

Odkazy

  1. Lidovky.cz, 30.5.2020: Planeta s ideálními podmínkami pro mimozemský život. Astronomové potvrdili její existenci u naší nejbližší hvězdy.
  2. MacGregor, M. A. et al. 2018. Detection of a Millimeter Flare from Proxima Centauri. The Astrophysical Journal Letters. 855 (1): L2.
  3. Staff Writer. Proxima Centauri’s no good, very bad day. ScienceDaily. Article posted on sciencedaily.com February 26, 2018, accessed March 1, 2018.
  4. Seife, C. 1999. Thank our lucky star. New Scientist. Posted on newscientist.com January 9, 1999, accessed March 13, 2018.
  5. Donald C. Brownlee (astronomer, University of Washington). Quoted in Broad, W. J. Maybe We Are Alone in the Universe, After All. Posted on nytimes.com February 8, 2000, accessed March 1, 2018.

 

Subscribe
Upozornit na
6 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
jhk - vlasta

To je pochopitelné. Vyžaduje to pouze víru v “schopnost samouspořádávání” hmoty. Tato víra je pak podepřena mnohými “vědeckými poznatky” – jako např. teorie RNA, mnohými jinými “rádobydůkazy” o “chemických procesech” při tvorbě bílkovin, či různých chemických sloučenin různého typu – potřebných pro živé organizmy/biologické organizmy. Problém je pouze v té “rozumové” části – neboli – problém je v přístupu k posuzování faktů – tedy – jak pohlížet na fakta? Jsou fakta důkazem pro schopnost samoorganizace? Pokud apriori vyloučíme možný zásah Stvořitele – a to jakýmkoli způsobem – pak ano –… Číst vice »

Last edited 3 let před by jhk - vlasta
Václav Dostál

Miloš
Ano – to je další “zádrhel”, který senzacechtiví evolucioniosté s oblibou vynechají!

Fotón

Mať podmienky pre život a mať život, sú 2 celkom odlišné veci. Môžem vytvoriť podmienky pre postavenie chemickej továrne aké chcem. Pokiaľ tam nebudú stavitelia, žiadnu továreň nebudem mať.
 

Last edited 3 let před by Fotón
Václav Dostál

Proč novináři píší klamavé články, podobné článku v pozn. 1? Nejpravděpodobnější vysvětlení je, že jsou za to placeni. Čím je článek atraktivnější, tím je novinář hodnocen lépe! Klamou tedy úmyslně? Těžko říct, zda si plně uvědomují co dělají. Své zprávy píší podle sdělení příslušných vědců, kteří zdůrazňují jednu stránku (v našem případě existenci planety v obyvatelném pásmu) na úkor jiných stránek – např. existence magnetického pole planety. Toto vědci jsou tak nadšeni tou jednou stránkou, že zapomenou na ty druhé! Navíc jsou za tuto svou orientaci chválení a placeni. Otázka… Číst vice »

Fotón

Astronómovia hľadajú planétu podobnú zemi v obývateľnej zóne hviezdy, ktorá má na povrchu vodu, teda v kvapalnom stave. Ich hlúpa viera naordinovaná Darwinom im velí veriť, že teda život by tam mohol byť, lebo nemyslia. Ako keby matematika (konkrétne kombinatorika) v tej chvíli neexistovala, vrátane všetkých znalostí biochémie. Ja nemám slov. To je čistá ideológia vo vede, ako za totality. Ja sa o vedu zaujímam do samotnej podstaty. Viem o čom píšem. Evolucionisti sa delia na 2 skupiny: tí ktorí klamú, a tí ktorí sú oklamaní a veria somarinám. Tretej… Číst vice »

Václav Dostál

V textu je:. “Kolem mateřské hvězdy [planeta] obíhá v periodě 11,2 dne, její dráha se nalézá v tzv. „obyvatelné” zóně kolem hvězdy,” Zvídavý čtenář si položí otázku, zda oběžná doba není až moc krátká. Potom se zeptá: “A proč?” Opověď bude znít. “Protože obíhá blízko hvězdy, ve velmi malé vzdálenosti.” V odborném textu se může poučit, že v tomto případě bude oběh planety pevně vázaný s její rotací a to tak, že planeta bude soustavně obrácena jednou svou polovinou k mateřské hvězdě, kdežto její druhá polovina bude v trvalé tmě.(Podobně… Číst vice »