honeypot-ant

Seznamte se – to je „mistr živých zkamenělin”

Jakob HaverStáří Země a vesmíru Napsat komentář

Zajímavý rozhovor Carla Wielanda s Dr. Joachimem Schevenem

Z creation.com přeložil Jakob Haver – 07/2018. Translation granted by Creation.com – přeloženo s povolením od Creation.com. Úvodní foto: mravenec medonoš, typesofinsects.com

ginkgo-tree

Listy živého stromu ginkgo (jinan) nevykazují žádnou evoluční změnu oproti fosilnímu listu ginkgo (vložený snímek), nalezeného v severní Dakotě. Klikni pro zvětšení

Dr. Joachim Scheven, Ph.D. (Mnichov), je entomolog a paleontolog, který vlastnoručně shromáždil největší sbírku „živých fosilií” na světě. Je to bývalý evolucionista, který pracoval jako výzkumný biolog, vyučoval vědu v Africe a Německu, a také objevil a popsal několik nových druhů hmyzu, a to jak živých, tak i fosilních. Publikoval řadu odborných článků v kreacionistické a sekulární literatuře, včetně sekulárního pojednání o zkamenělých uhelných koulích. Dr. Scheven, skutečný přírodovědec s velkými pozorovacími schopnostmi, potěšil australské publikum na přednáškovém turné svými encyklopedickými znalostmi o živém a fosilním světě včetně jejich vzájemného geologického propojení.

  • CW: Dr. Schevene, australské publikum bylo potěšeno velkolepou výstavou „živých fosilií”. Můžete říci, kolik příkladů organizmů, uchovaných v podobě zkameněliny a přesto v živém světě prakticky nezměněných, byste mohl případně ukázat lidem?
scheven-joachim

Dr. J. Scheven. Zdroj: Luominem

JS: V našem muzeu jich obvykle ukazuji jen několik, něco kolem tuctu. Někdy však máme návštěvníky, kteří moc ve stvoření nevěří a pochybují o mé poctivosti, když jim povídám o shodě či stejnosti živých a mrtvých stvoření. Takže se jich samozřejmě ptám, kolik bych vám jich měl ukázat? Snad 25? Nebo 50, či 100, nebo kolik? Ve skutečnosti, kdybych je vybral ze všech zásuvek, mohu předvést asi 500 vzorků různých tvorů (převážně jantarového hmyzu a mlžů), které se natolik se svými živými představiteli shodují, že by jejich stejnost shodu uznat všichni.

  • Kolik „živých fosilií” obvykle přiznávají evoluční učebnice?

Většinou tak něco kolem půl tuctu. Proto lidé mají dojem, že se jedná pouze o vzácné výjimky – jenže tak to není.

  • Mám za to, že mnohé z nich byly identifikovány vámi osobně. Znamená to, že pokud byste se vypravil do různých částí světa a sbíral dál, mohlo by jich být ještě mnohem víc?

Ano, jsem přesvědčen, že by to tak bylo. Právě jsem našel australský strom s charakteristickými, jakoby rukou vytvarovanými listy, který mi zřetelně připomínal jeden velký fosilní list v mé sbírce. Strom, který jsem našel, je z rodu Brachychiton a patří do rodiny Sterculia (lejnice).

  • To znamená, že jste poznal tento strom jako zkamenělinu a nyní jste zjistil, že odpovídá skutečně současnému živému typu v prakticky nezměněné podobě?
zacryptocerus

Joachim Scheven Neobvykle vypadající mravenec Zacryptocerus aztecus z Mexika (nahoře) je totožný s jeho starodávným protějškem nalezeným v karibském jantaru (foto dole).

Ano, přesně tak. Fosilní list je docela nápadný a tak jsem přemýšlel, do kterého rodu by patřil. Může být příbuzný také s rodem Alangium, který patří do jiné rodiny stromů starého světa. Fosílie pochází z břidlicové formace Green River v americkém Wyomingu, kde tyto stromy dnes zcela chybí. Nabízí se tu myšlenka hledat živý protějšek nebo něco blízkého k fosilii v nejvýchodnější části starého světa.

  • Kolik milionů let uběhlo podle evoluce mezi touto fosílií a jejími živými protějšky?

Podle odhadů evolucionistů by mělo uplynout asi tak 50 milionů let.

  • Vzpomínám si, že jste nám ukazoval snímek mravence medonoše v karibském jantaru (zkamenělá, průhledná pryskyřice ze stromu – pozn. edit.), který měl být podle evoluce také miliony let starý a pak jste tohoto mravence vyfotografoval dokonce živého přímo tady, v Austrálii?

Ano, údajné stáří jantaru má být něco mezi 15 až 45 miliony let. Pro odborníky na mravence v Americe a Švýcarsku, kteří s těmito živočichy pracovali, byl tento karibský představitel mravence medonoše překvapivým nálezem, protože ho znali jen z Austrálie a přilehlých oblastí. Proto si mysleli si, že se vyvinul tady.

  • Ukazoval jste také mnoho dalšího hmyzu, který vypadal shodně s jejich živými protějšky. Přesto se u tohoto vzorku v jantaru předpokládá stáří milionů let. Rád bych lidem poukázal na to, co to vlastně znamená – že buď jsou miliony let mýtem, nebo se během této uplynulé doby evoluce neodehrávala – ve skutečnosti má větší logiku obojí.

Ano, s tím plně souhlasím. Evolucionistická výmluva spočívá v tvrzení, že to celé ukazuje jen na to, že vývoj tohoto konkrétního tvora, ať už blechy nebo vši nebo čehokoliv jiného, se odehrával mnohem, mnohem dříve než v období jantaru obsahujícího hmyz. A pak se vývoj zastavil.

„Evoluce není podporována fosilními důkazy.”
  • Jenže pokud by to byla pravda, očekával byste, doktore Schevene, s vašimi zkušenostmi v paleontologii, že se na všech možných místech, ve sbírkách a muzeích po celém světě naleznou fosilní důkazy pro tuto evoluci v dřívější době?

Ano, ale protože se nic takového vůbec nenalézá, není to pravda. Evoluce není podporována fosilními důkazy a této teorii se daří pouze díky neznalosti lidí, neznalosti faktů v oblasti fosilního světa.

Živoucí fosilie – zdroj fotografií – Genesis Expo UK

Fosilní důkazy ukazují, že stvoření se s časem nemění a nevyvíjí se v něco jiného.

  • Je zajímavé slyšet tuto poznámku od někoho, kdo se nejen spoléhá na fakt, že evolucionisté nenalezli údajné předky, ale kdo také shromáždil obrovské množství fosilních a fotografických důkazů o tom, že ve skutečnosti věci „zůstaly stejné”. Mohl byste nám říci, jaké jsou reakce některých lidí, kteří přicházejí do vašeho muzea? Rozumím tomu tak, že v mnoha případech jim můžete ukázat živého představitele nejen na fotografii či jako zachovalý exemplář, ale i skutečně plavajícího v nádrži?

Ano, mnozí naši návštěvníci jsou překvapení a také nadšení, zejména křesťané, kteří na vlastní oči vidí důkaz o stvoření, které bylo dáno Bohem jako Jeho vlastní dílo. A my to s nimi samozřejmě sdílíme a jsme v tom plně zajedno. Existují však případy, kdy mladí i starší lidé reagují skeptickými poznámkami, takže někdy se na ně tázavě podívám a řeknu: “Máme dvě teorie o původu: je tu evoluční teorie a existuje také učení o stvoření. Obě dvě se ke zkamenělinám vyjadřují. Evoluční teorie říká, že ve fosilním záznamu se bude objevovat množství přechodných forem. Učení o stvoření tvrdí (v určitém smyslu), že ve fosilním záznamu nebude ve skutečnosti žádná přechodná forma nikdy nalezena. A teď – který z těchto dvou názorů ohledně původu si myslíte, že je podporován fosilními důkazy?” Pokud jde o nekřesťany, obvykle nedostanu žádnou odpověď. Lidé tam jen stojí s poněkud zachmuřelými tvářemi, a potom možná někdo řekne: „Proč neodpovídáš na svou vlastní otázku?”, Protože je to tak zřejmé.

  • Fascinující je neobvyklý druh mravence se zdrsnělou hlavou. Je to tak očividné, že žijící druh je stejný jako ten fosilní. A samozřejmě i kreacionisté věří ve speciaci po Potopě, takže je jeho nezměněná podoba ještě pozoruhodnější, protože je součástí velkého „hejna” druhů. Je těžké chápat někoho v jeho víře, že mezi touto živou formou a zkamenělou formou uběhly miliony let.

Ano, ovšem. To je velmi těžko uvěřitelné. Ale protože o existenci tohoto mravence v našem současném světě téměř nikdo neví, a tím méně o jeho existenci v jantaru, tato skutečnost nikdy nevyšla na povrch.

  • Takže je to velmi vzácný exemplář? Mohl byste nám říci, jak jste ho získal?

Když jsem zpracovával desítky tisíc dovezených kousků jantaru s uvězněným hmyzem, zaznamenal jsem asi pět nebo víc jiných druhů tohoto typu mravence, jehož rodové jméno je Zactyptocerus. Tento mravenec přitahoval mou pozornost, protože vypadá opravdu neobvykle a tak o pár let později, když jsem měl příležitost navštívit Střední Ameriku, zaměřil jsem se na tento druh mravence a jednoho zástupce tohoto rodu jsem našel, ale byl to jiný druh. Za účelem srovnávání svých fosilních mravenců s živými druhy jsem oslovil řadu muzeí po celém světě – a jeden typ se ukázal jako totožný s živým druhem známým pouze v jediné lokalitě v Mexiku! Evolucionisté jsou naučeni říkat, že neexistuje v jantaru žádný hmyz, který by bylo možné spojit s živým představitelem. Lidé se tudíž nechají přemluvit k víře v evoluci, protože neznají pravdu.

pecten-and-fossil

Žádné změny u těchto soudobých a fosilních hřebenatek. Foto: Joachim Scheven

  • Dalo by se tedy říci, jak se domnívám, že velká většina lidí v dnešním světě se k důkazům tohoto druhu neměla šanci dostat?

Ano, žel je to pravda, protože veřejná muzea kladou důraz na docela jiné věci a vedou návštěvníky k zevšeobecňování, které pravidelně končí výrokem, jak se ten či onen organizmus vyvinul. A návštěvníci, mladí i starší, nejsou vyškoleni k tomu, aby ve vlastním zájmu přemýšleli o těchto tvorech kriticky. Jsou vykrmováni již prefabrikovanými názory.

  • Ovšem vy jste byl během svého studia na univerzitě a v době získání titulu Ph.D. evolucionistou, a tak jste v jedné fázi držel tyto “prefabrikované názory” také. Co při zpětném pohledu myslíte, že je důvodem k tak širokému selhávání veřejných muzeí v tom, že nedokáží vyzdvihnout význam všech těchto živých fosilií, nebo aspoň ukázat tyto stovky příkladů ve správném poměru?

No, jeví se mi to tak, že svět jako celek nevěří v živého Boha a živého Spasitele, a proto nemá zájem na předkládání pravdy tak, jak ji nalézáme pouze v Bibli. Tato pravda se samozřejmě týká počátků a také té obrovské rozmanitosti stvoření, kterou nalézáme a kterou můžeme obdivovat. A tak tato muzea doporučují veřejnosti obdivovat stvoření a na Stvořitele zapomenout. A to je podle mě důvod, proč na takových místech nelze očekávat, že by byl uctíván Bůh jako Stvořitel.

  • Zdá se mi, že sekulární muzea mají tendenci soustřeďovat se na vyhynulá stvoření (samozřejmě, asi budete souhlasit s tím, že vyhynutí neprokazuje evoluci), ale zdá se mi, že tímto způsobem odvádějí pozornost od skutečnosti, že se dodnes tak obrovské množství tvorů vůbec nezměnilo.

Vystavení vyhynulí tvorové samozřejmě přitahují hlavní pozornost. Vzbuzují naši zvědavost a mohou být obdivováni pro svou velikost nebo neobvyklé tvary. To je samozřejmě oprávněné, protože to přispívá k poznávání známých nebo poměrně dobře známých dnešních živých tvorů. Samozřejmě následek je takový, že porovnávání mezi živými a zkamenělými organizmy je věnována příliš malá nebo dokonce vůbec žádná pozornost.

  • Možná by bylo poctivé říci, že by to bylo pro evoluční názor příliš trapné, kdyby to bylo představeno tak jasně, jak to děláte ve svém muzeu?

Ano, to by určitě bylo.

honeypot-art-amber

Mravenec medonoš (Leptomyrmex) nalezený v karibském jantaru (nahoře) je údajně starý něco mezi 15 až 45 miliony let. A přece tento mravenec žije v místě méně než hodinu jízdy od kanceláře časopisu Creation v Brisbane v Austrálii (dole). Foto: Joachim Scheven

  • Byl jsem fascinován, když jsem viděl ty nezvratné důkazy (z vašeho výzkumu uhelných vrstev na severní polokouli) o tom, že tyto kořenovým balům podobné struktury, o kterých se říká, že rostly v půdě, což podle nich dokazuje, že uhlí se tvořilo v bažinách miliony let a tak dále, byly bezpochyby struktury takových druhů, jako jsou dnešní plovoucí rostliny. Ukázal jste také všechny další důkazy, které by bylo myslím velmi těžké vyvrátit, a to proto, že se nejednalo o kořeny v půdě. Rád bych vás poprosil o článek na toto téma pro časopis Creation Magazine. Co je podle vás důvodem, že tyto důkazy, které jsme na obrazovce viděli tak jasně, nebyly evolucionisty přijaty?

Jediným důvodem zdá se být obava, že pokud by to bylo zveřejněno, pak by přední geologové museli vysvětlovat, jak se tolik uhelných vrstev, které tudíž nevznikly na jednom místě, naskládalo na sebe. To by totiž znamenalo, že tam musely být dopraveny a transport rostlinné masy musel proběhnout velmi rychle, protože jinak by se rozložila. A pokud se v geologii něco odehrává velmi rychle, potom je koncept milionů let samozřejmě zcela neudržitelný.

  • Měl jste možnost diskutovat s evolučními geology o tomto skutečně nesporném důkazu kořenových struktur plovoucích rostlin zcela odlišných od kořenů rostoucích v půdě, které jste nám ukázal v uhelných koulích?

Ano, taková příležitost občas byla. Vzpomínám si, že při jedné návštěvě paleobotanika, který se zaměřuje na karbonskou vegetaci v Německu, jsem mu ukázal důkazy o plovoucích lesích, zejména kořenových vrstev, které nemohly být autochtonní půdou (vyrostlé na daném místě – pozn. edit.). Poté, co jsem mu ukázal řadu snímků, přerušil mě a usoudil: „Myslím, že se držíte předem vytvořeného názoru” a dialog ukončil. V jistém smyslu měl pravdu, protože mým výchozím bodem byla Bible a to je jistě předem daný postoj. Ale mohl jsem mu to stejně tak dobře vrátit a říci, že i jeho myšlenky byly předem dané, protože se skutečné, fyzické důkazy nepokusil ani pochopit ani řádně prozkoumat.

Při jiné příležitosti jsem měl to potěšení setkat se v Illinois s profesorem Tomem Phillipsem, přední světovou autoritou v oblasti výzkumu uhelných koulí. Tento předmět jsem s ním dlouho diskutoval v jeho kanceláři, dobře přes hodinu. Na závěr poznamenal, že bych měl ve svém výzkumu pokračovat a že to bylo celkem rozumné, poměrně plodné. Samozřejmě, nemohu jej citovat, jak to říkal, protože nikdo jiný nebyl přítomen.

  • Měl jste však příležitost podělit se s ním o vaše závěry, pokud jde o vznik rašelinného uhlí z živých, vzduchem naplněných kořenů, které vegetaci nadnáší, což nemohl vyvrátit?

Ano, to je pravda. Důkazy pro plovoucí lesy jsou skutečně ohromující, jakmile se lidé jednou odváží pečlivě sledovat výsledky pozorování.

  • Vaše návštěva byla pro australské křesťany velkým povzbuzením a my bychom rádi zase povzbudili vás a samozřejmě každého, kdo toto četl, a každého, kdo bude v Evropě, aby navštívil vaše svobodné muzeum a podpořil tak vaši práci založenou na víře. (Kuratorium Lebendige Vorwelt, Unterm Hagen 22, 58119 Hagen, Německo.) Dr. Scheven také sám ručně vyrábí školní, barevné technické pomůcky Leben, které jsou zasílány zdarma do tisíců německých škol.)

Děkuji vám.

Příbuzné články

 

Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments