Datování stáří

Biblické datování stáří
– vychází z Božího slova, které je nám zjeveno v Písmu svatém, výpočty stáří Země se liší cca od 6-8 tisíc let, neznámější datace Jamese Usshera (1654) datuje biblické události takto:

* 4004 př. n. l. – Stvoření
* 2348 př. n. l. – Velká potopa
* 1921 př. n. l. – Boží povolání Abraháma
* 1491 př. n. l. – Útěk z Egypta
* 1012 př. n. l. – Založení chrámu v Jeruzalémě
* 586 př. n. l. – Zničení Jeruzalémského chrámu Babylonem a počátek babylonského zajetí.
* 4 př. n. l. – narození Ježíše

Teorie pauzy
– Někteří kreacionisté připouštějí podstatně starší věk neživé hmoty. Úvodní verš knihy Genesis říká: “Země byla pustá a prázdná…”, konstatuje, že byla, než začal Bůh tvořit. Velké stáří Země podporují především zastánci Inteligentního designu.

Absolutní datování
– je datovací metodou, která umožňuje přiřadit konkrétní datum (letopočet) k archeologickému nebo paleontologickému artefaktu. Většina absolutních datovacích metod využívá především určené hodnoty radioaktivního rozpadu prvků jako podklady pro výpočet uplynulého období.

Tyto hodnoty v některých případech nepovažuje kreacionismus za hodnověrné. Důvody k tomu jsou podrobně popsány v rubrice Stáří Země a vesmíru.

Příkladem absolutního datování je Radiometrické stáří:
– metoda určování absolutního stáří hornin. Radiometricky se určuje stáří hornin na základě rozpadu přirozených radioaktivních izotopů, který probíhá neovlivněn jejich chemickým nebo fyzikálním stavem. K datování se používají izotopy s velmi pomalým rozpadem: uran-231, thorium-232, sodík-40 a rubidium47. Stáří hornin se určuje na základě měření koncentrace výchozího prvku a konečného produktu rozpadu (podle poměru produktů radioaktivního rozpadu izotopického složení C/N, Pa/Ac, Th/Ra, U/Th, U/Pb, K/At, Th/Pb, Rb/Sr v minerálech). Archeologie využívá k absolutnímu datování převážně izotop uhlíku-14.

Relativního datování
– odhaduje stáří pomocí předpokladu následnosti událostí, tj. vždy se určuje, která z událostí proběhla dříve a která až po ní, např. hlubší vrstva se považuje za starší.