Z creation.com přeložil Pavel Akrman – 07/2018. Translation granted by Creation.com – přeloženo s povolením od Creation.com.
Koncept lidského vědomí podle Roberta Fludda (lékař ze sedmnáctého století). Wikipedia.org Klikni pro zvětšení
Newmanova univerzita v Birminghamu provedla před časem velice výmluvný průzkum.1 Jeden z pěti britských ateistů a jeden ze tří kanadských ateistů jsou nakloněni nebo dokonce souhlasí s tvrzením, že „evoluční procesy nemohou vysvětlit existenci lidského vědomí.“ A nejsou sami. Filozof Thomas Nagel ve své knize Mind and Cosmos (Mysl a vesmír) tvrdí, že vědomí nemohlo vzniknout darwinovským procesem.2 (Nicméně i tak se jako ateista držel víry, že k jeho vzniku došlo nějakým dosud ještě neobjeveným přírodním procesem!)
Počítače a inteligentní stroje mohou být velmi rychlou výpočetní technikou, ale v konečném důsledku pouze zpracovávají zadané informace, a výsledky jsou určovány předem vytvořeným programem: tedy jen slepě vykonávají instrukce. Naproti tomu lidé jsou vědomé bytosti, mají mysl, díky níž si každý uvědomuje jak sebe, tak své okolí. Máme vjemy, myšlenky, pocity a přesvědčení a na jejich základě se rozhodujeme.
Podle Mezinárodního slovníku psychologie profesora Stuarta Sutherlanda:
„Vědomí je fascinující, avšak nepolapitelný jev: není možné určit, co to je, jak působí, nebo proč vzniklo. Nebylo o něm napsáno nic, co by stálo za přečtení.“3
Kognitivní vědec, profesor Jerry Fodor by souhlasil. I on napsal,
„Nikdo nemá sebemenší představu o tom, jak by si nějaká hmota mohla uvědomovat sama sebe. Dokonce nikdo nemá ani tu nejmenší představu o tom, jak by mohlo být cokoliv hmotného vědomé.“4
Uvedené postoje Sutherlanda a Fodora – tedy že není možné, aby jakkoli složité chemické reakce v mozku vedly ke vzniku něčeho víc než jen sofistikovaného počítače – jsou zcela na místě. Profesor filozofie Colin McGinn se ptá: „Jak by bylo možné vyvolat seskupením miliónů jednotlivých neživých neuronů subjektivní vědomí?“5 Odpověď zní, že neexistuje absolutně žádný důvod se domnívat, že by to možné bylo.
Jen iluze?
Ateisté někdy tvrdí, že vědomí je pouhá iluze. Jedním z nich je kognitivní vědec profesor Daniel Dennett. Napsal: „Jsme roboti, vytvořeni roboty, které vytvořili roboti.“ Naše mozkové buňky, říká, jsou jednoduše roboti, reagující na chemické signály. Ty jsou tvořeny proteinovými motory, což jsou roboti. A tak to pokračuje dál.6 Ale protože žádná věda nikdy neprokázala, že je to pravda, není to nic víc než nějaké tvrzení Dennettova bezbožného materialistického světonázoru (viz Vědomí nevzniká v důsledku vlastností hmoty). Dennett ve skutečnosti spíše padá do své vlastní léčky, když říká: „Lidské vědomí je právě to poslední trvající tajemství“.7 Jak může věrohodně mluvit o něčem, o čem sám uznává, že tomu nerozumí?
Profesorka Susan Blackmore také trvá na tom, že vědomí je iluzí, ale její přiznání, že „nemůžeme ani začít vysvětlovat vědomí“, rovněž staví její názor zcela mimo rámec vědy.8 Jak může poznávat povahu nebo vznik něčeho, co sama nedokáže vysvětlit?
Překroucená realita
Ateismus od svých zastánců požaduje, aby neustále přemýšleli a jednali v rozporu s tím, co se jeví jako jasná pravda. Podle Francise Cricka, spoluobjevitele struktury DNA, „biologové musí mít neustále na paměti že to, co vidí, nebylo naplánováno, ale spíše se to vyvinulo.“9 Příroda se jeví tak, že byla navržena; jenže on říká, že bychom ji měli vidět tak, jako by navržena nebyla. Biologické stroje prokazují znaky neredukovatelného složitého celku; ale Richard Dawkins nám říká, že bychom tomu neměli věřit. Projevujeme se jako vědomé bytosti; ale ateisté nám říkají, že je to jen jakási iluze. Všichni si uvědomujeme, že jsme za své činy zodpovědní; ale říká se nám, že tomu tak není a naše „morální rozhodnutí“ jsou ve skutečnosti určována pouze chemií mozku.
Skutečná realita
pexels.com
Jako obvykle, poznané skutečnosti odpovídají mnohem lépe biblickému popisu stvoření, než evolučnímu příběhu. Světští filozofové dokonce uznávají, že vědomí jakoby překračovalo vědu a naturalistická vysvětlení.10 Nejenže ho nemohou vysvětlit, ale nedokáží ho ani definovat. Naopak je to Bible, která poskytuje plně uspokojivý rámec, na němž je možné stavět porozumění lidské přirozenosti.
Podle Bible jsme mnohem víc než tělo, než jen nějaký biochemický mechanismus. Při našem stvoření jsme obdrželi nehmotnou duši a duchovní přirozenost (Genesis 1:27; 2:7). Před Pádem (Genesis 3) bylo naše jednání (tělesná činnost) plně pod kontrolou tohoto nehmotného aspektu naší bytosti. Nyní, v důsledku hříchu, bojujeme s žádostmi těla a můžeme být ovládáni závislostmi a touhami.
Dobrou zprávou však je, že můžeme být osvobozeni, protože právě za to zemřel Kristus. Dokonce i v tomto životě můžeme do určité míry znovu získat zpět kontrolu, kterou původně vlastnili Adam a Eva (Římanům 6: 6; 7: 24-25). A v dalším životě budeme mít bezhříšnou duši díky našemu Spasiteli, a bezhříšné tělo, kterým Ho budeme na věky oslavovat.
Odkazy a poznámky
- Hall, A., Results of major new survey on evolution, Press release, Newman University, Birmingham, sciencereligionspectrum.org, 5 September 2017.
- Nagel, T., Mind and Cosmos, Oxford University Press, Oxford, 2012.
- Chalmers, D.J., Conscious Mind, Oxford University Press, Oxford, p. 3, 1996.
- Fodor, J.A., The big idea: can there be a science of mind? The Times Literary Supplement 4567:5–7, 1992.
- McGinn, C., Can we solve the mind-body problem? In O’Connor, T. and Robb, D., eds, Philosophy of Mind: Contemporary readings, Routledge, London, pp. 438–457, 2003.
- Buckley, A., Is consciousness just an illusion? bbc.co.uk/news/science-environment-39482345, 4 April 2017.
- Dennett, D., Consciousness Explained, Penguin Books, London, p. 21, 1991.
- Blackmore, S., The grand Illusion: Why consciousness exists only when you look for it, New Scientist 2348:26–29, 22 June 2002.
- Crick, F., What Mad Pursuit: A personal view of scientific discovery, Sloan Foundation Science, London, p. 138, 1988.
- Tate, D., Consciousness: a problem for naturalism, Journal of Creation 21(1):29–32, April 2007.