myth-of-evolution

Proč je evoluční dějeprava nevědeckým mýtem?

pavelkabrtÚvahy o kreacionismu, stvoření ad. Napsat komentář

Pavel Kábrt
24. 4. 2014

Polemika s článkem Michala Hanka. „16 důvodů proč evoluční teorie funguje, kreacionismus je blbost a lidem občas rostou ocásky“ (www.osacr.cz/2013/04/13/16-duvodu)

1. Galapážské pěnkavy se nikam nevyvíjejí, naopak, hrozí jim nyní zánik. Ani jejich zobáky se nikam nevyvíjejí, jak básnil Darwin a poté jeho ideologičtí následovníci – tento fakt víme z pozorování této čeledi strnadovitých po Darwinovi a zjištěním, že jde o pouhou variabilitu ve velikostech zobáků v závislosti na dosažitelné potravě. Genové přepínače pro velikost a tvrdost zobáků jsou vypínány a zapínány již při embryogenezi (geny tam už jsou, nevyvíjejí se). S evoluční fantazií o vývoji a vzniku nových genů to nemá nic společného. Je třeba říct hned na začátek, že spojovat ještě i dnes evoluční Darwinův pošetilý nápad se skutečnou vědou může jen:

  1. člověk, který nezná ani evoluční teorii ani kreacionismus (to je častý případ laiků, kteří obhajují evoluční mýtus)
  2. člověk, který ignoruje vše, co je v rozporu s evoluční teorií (to je častý případ odborníků, kteří zaníceně obhajují evoluční dějepravu – je to dědictví Darwinových manýrů, jak on sám nakládal s nepříjemnými fakty)
  3. člověk, který je tak slepě zamilovaný do evolučního mýtu, že už není schopen rozeznat fakta od fikce, pravdu od lži, pozorovatelný proces od procesu vysněného, skutečný předmět od jeho (třeba obrazové) interpretace atd. (to je častý případ fanatických evolucionistů typu Dawkins a zde i Hanko, o kterých platí známé „nikdo není tak slepý jako ten, kdo nechce vidět“). Proto hned v prvním bodě může Hanko tvrdit takovouto nehoráznost: Uvážíme-li fundamentálně exponenciální růst potomstva, omezené zdroje, dědičnost, mutace vyrábějící nové alely, a rozdílné vlastnosti potomků jedněch rodičů, je evoluce vlastně silně očekávatelná. Bylo by překvapivé, kdyby za těchto předpokladů k evoluci nedošlo a nedocházelo.

Neuvěřitelné tvrzení, tváří v tvář mnoha faktům, např:

2. Hanko píše: SOUČASNÁ živá příroda, včetně rostlin, bakterií, hub, živočichů, je velice pozoruhodně uspořádána podle jakési podobnosti, morfologické i jiné, kterou lze velice precizně definovat statisticky (kladistika), do vzájemně vnořených rodin, tvořících matematickou strukturu, zvanou strom. Například, kočka je podobnější psovi, než krávě.

V tomto bodě Hanko uvádí zcela nic neříkající chaos různých i proti sobě stojících tvrzení, např. „Přitom je tato struktura velice nepravděpodobná“. Ano, je nepravděpodobná, proto nemohla vzejít z bezcílné evoluce, ale z rukou plánovače. Pan Hanko asi neví, že stromová struktura v přírodě je dnes molekulární biologií silně zpochybněna, zřejmě netuší či ignoruje, že pojem homoplazie byl právě samotnými evolucionisty zaveden z nepříjemného zjištění, že z podobností NELZE evolučně dokazovat vůbec NIC a nelze na ně spoléhat jako na neklamný ukazatel evoluce. Jen proto museli evolucionisté zavést pojem konvergentní evoluce, protože ke svému velkému zklamání, právě velmi časté a lákavé podobnosti v přírodě nemohou v žádném případě použít za důkaz homologie, tedy příbuznosti, nemohou tyto podobnosti použít jako důkazový materiál evoluce – protože podobné jsou často organizmy, které se do hypotetické evoluční linie „předek-potomek“ strčit nedají! To asi pan Hanko neví, anebo na to ve svém evolučním rozjaření, kašle. Podobnost tedy nedokazuje VŮBEC NIC. Židle má čtyři nohy jako stůl – čeho je to důkaz? Vyrábí snad stolaři ze židlí stoly? Medůza čtyřhranka má podobné uspořádání očí jako člověk: čehopak je to evoluční důkaz, jaké příbuznosti, jaké evoluce?

Evoluční argumenty o podobnosti a uspořádanosti přírody a jejím „stromečkovém uspořádání“ coby důkazu vývoje ze společného předka jsou jen bezcenné bláboly a evoluční konfabulace bez faktické podpory z reality. Stačí si přečíst toto: kreacionismus.cz/poskladane-hierarchie.

3. 4. 5. Zkameněliny jsou už od Darwina velkým trápením pro evolucionisty a ti upřímnější to přiznají. Na Madagaskaru se nic nevyvinulo, protože ze skutečné vědy víme, že živé pochází jen ze živého, buňka z buňky a gen z genu (J. Flegr). Říká se tomu biogenetický zákon a ten stále platí i pro živé struktury. Ve zkamenělinách chybí miliardy řetězců údajně se kdysi vyvíjejících organizmů a je zcela vyloučeno, ze statistických důvodů, že by právě tyto tak pro evoluční mýtus potřebné důkazy, zmizely. A to samé platí o živé přírodě. Není žádný biologický ani jiný důvod, proč by na této zemi, pokud došlo k evoluci, nemělo žít i dnes stále ještě tisíce drobných odstupňovaných živých organizmů dokládajících evoluční řady – když prý žily kdysi. Třeba mezi člověkem a zvířetem, ze kterého se údajně člověk vyvinul; pak by nešly postřehnout rozdíly mezi zvířetem a člověkem a vůbec by nebylo jasné, co je ještě člověk a co je už zvíře; a pro zákonodárce by bylo obtížné stanovit, kdy zabití tvora a jeho snědení je vražda a kanibalismus, a kdy je to povolený lov. Evoluční báje na to nemá žádné vysvětlení a je kuriózně podezřelé, že ani ve zkamenělinách, ani v živém světě, nenalézáme tisíce či milióny takto aspoň jen částečně dlouhých řetězců údajného vývoje – když jich kdysi existovaly údajně miliardy miliard, ke každému současnému tvoru, dle evoluční dějepravy. Je podezřelé, že jak živá realita, tak zkameněliny, přesně odpovídají popisu Bible: Bůh stvořil vše živé ve velkých, jasně oddělených skupinách bez přechodných tvorů a tvarů.

Hanko uvádí legrační jalové sentence: Kdybychom ve fosilním záznamu nacházeli fosilní okřídlené koně, nebo např. druh obratlovce se šesti končetinami, evoluce by musela jít k šípku. Žel, nic podobného jsme nikdy nenašli. Jak vzdálené je toto tvrzení evolučnímu přístupu k faktům! Proč by létající kůň byl proti evoluci? Mohl by nám to pan Hanko vysvětlit? Proč není proti evoluci třeba ptakopysk, kterého poté, co jej přivezli do Evropy, považovali evolucionisté za podvrh, protože měl příliš mnoho znaků z různých skupin organizmů? Létajícího koně by evolucionisté hravě zařadili do své gumové báje, stejně jako obratlovce s dvaceti končetinami, a k šípku by poslali kreacionisty, kteří by to kritizovali, a vzkázali by jim, že „nerozumí evoluční teorii“.

Co je to „přihlédnutí ke geografii“? Co to jsou „vztahy podobnosti“? Co je to za jalové výkřiky typu „Jsou podobní, ale přesto odlišní“? Má nějakou cenu se k tomu vyjadřovat? Indický slon je podobný africkému slonu – co z toho pan Hanko odvozuje s „přihlédnutím ke geografii“? A má nějaké zkameněliny vyvíjejících se slonů? Může vysvětlit, jak geografie ovlivnila rozdílnost ve velikostech? Pan Hanko jen prázdně plácá. Je to ten typ důkazů a logických závěrů „nebude-li pršet, nezmokneme“.

6. U endemitů pan Hanko neví „o žádném jiném vysvětlení než právě evoluce.“ To nás ale nepřekvapuje, protože víra v evoluci je velmi často zapříčiněna nevědomostí, proto to neví. Chce snad říct, že endemité se vyvinuli tam, kde nyní žijí? Pak nám jistě vysvětlí, jak se na havajských ostrovech mohli vyvinout endemické rostliny s trny, když tam nejsou žádní býložraví savci či plazi. Endemizmus je mnohem lépe vysvětlitelný geografickým rozšířením organizmů po potopě a usazením se na určitém území, než jejich evolučním původem, více o tom zde: kreacionismus.cz/biogeografie.

7. Opět pan Hanko ignoruje fakta, anebo je nezná. Sítnice není naruby, to si mohl už mnohokrát přečíst, protože už se to řadu let ví, stejně jako se ví, proč laryngální nerv je delší než by ho evolucionisté udělali, kdyby to uměli. Nové výzkumy ukázaly, že uspořádání fotoreceptorů na sítnici v lidském oku představuje optimální design a vyvrací tím zastaralé evolucionistické kritiky – kritiky z neznalosti. Podobně je tomu s laryngálním nervem, viz krátký článek zde: kreacionismus.cz/nervus-laryngeus-recurrens.

8. Pan Hanko se ptá: Jak tuto strukturu australské živé přírody /že tu žijí vačnatci/ vysvětlit bez evoluce? Asi moc dobře opět nezná fakta, nebo je ignoruje, jinak by se takto nemohl ptát. Za prvé: vačnatci či vejcorodí savci nejsou primitivní, jak na to přišel, že jsou? Za druhé: vačnatci nežijí jen v Austrálii a je známo (asi ne panu Hankovi), že mnoho druhů vačnatců žilo dřív po celém americkém kontinentu. Za třetí: vačnatci jsou znázorňováni na rytinách i v Africe (klokani), a stejně tak jsou vyryti na známých andezitech v kultuře Ica v Peru. Za čtvrté: klokani nejsou jen v Austrálii, ale i v Tasmánii, Nové Guineji a dalších ostrovech a vačnatci třeba i v Jižní Americe. Vačice opossum žije v Severní Americe. Za páté: Kosterní struktury mnoha placentálů jsou velmi podobné kosterním strukturám vačnatců a je zde mnoho podobných rysů (např. vakovlk /už zřejmě nežije/ a vlk, žijící na opačných stranách zeměkoule) – jak toto vysvětlit v souvislosti s Hankovým „důkazem evoluce na základě vačnatců v Austrálii“? Že by opět „velkolepá, zázračná evoluční náhoda?“ Odvozovat z vačnatců v Austrálii nějakou evoluci může jen Darwinův romantický poeta, ne vědec. Mnohem racionálnější vysvětlení je opět zde:

9. a 10. Žádné pozůstatky evoluce v živých organizmech neexistují a u všech těch asi 180 orgánů, u kterých se za Darwinových dnů neznala funkce (a udávaly se jako důkaz evoluce opět z neznalosti), se funkce našla. Je o tom zde:

Protože žijeme v pokaženém světě, jak lidé, tak zvířata přijdou občas na svět s nějakou anomálií a je to tedy důkaz PROTI evoluci. Těchto abnormalit se pak evolucionisté chytají jako stébla pro dokazování svého příběhu. Většina opic má ocas, lidoopi jej nemají. Jakého předka z toho vyvozovat? Měl ocas či neměl? A proč by takto významný orgán měl být ztracen zvláště u opic? Že by i toto pan Hanko očekával, a tak se potvrdila pravdivost evoluce? Génius! Někdy se lidské dítě narodí s měkkou strukturou připomínající zakrnělý ocas; lékaři to odříznou, většinou to nemá žádné obratle. Ale i kdyby to obratle mělo, i kdyby to byl naprosto pravý ocas – co z toho vyvozovat? Na co se má usuzovat ze ztráty, tedy že už ocas nemáme a měli jsme ho (kdyby tomu tak bylo?) Vývoj nebo degeneraci? Každé lidské embryo má v začátcích malý ocásek, který měří asi šestinu délky embrya. Jak embryo roste a stává se plodem, ocásek je absorbován zvětšujícím se tělem, ale určité stopy zůstanou i u dospělého. Velmi podobné je tomu s lidskými pohlavními orgány, které jsou v první fázi nerozlišené.

Samozřejmě, že Bůh použil podobné plány koster a měkkých částí u různých organizmů, stejně jako podobné sekvence nukleotidů v genech. Vždyť žijeme na jedné zemi, často jíme podobnou potravu a podléháme podobným zákonům, a tak by tomu ani nemohlo být jinak, aby některé úseky genů či geny (a biochemické struktury) neměl člověk podobné se šimpanzem (asi 70 %), s rybou (asi 40 %) či pampeliškou (asi 25 %). Znamená to, že jsme se z nich vyvinuli nebo jsme nějak příbuzní? V autě, motorce či lokomotivě najdeme mnoho podobných součástek, znamená to, že konstruktéři předělávají motorku na auto a auto pak pracně předělají na lokomotivu? Šlo by to vůbec? V literatuře je doložen případ, kdy se člověk narodil s asi 5 centimetrovým ocáskem, který měl podobnou strukturu, jako má ocasní rudiment bezocasého makaka magota (Macaca sylvanus). Od makaků nás však evolucionisté neodvozují. Čeho je tedy taková struktura, podobající se ocasu, u člověka důkazem? Kde v přírodě žijí tvorové s vyvíjejícími se ocasy? V říjnu 2005 se v Indii narodila holčička se čtyřma rukama a čtyřma nohama – je to důkaz, že člověk pochází z pavouků? A k jakému zvířeti se evoluce vztahuje u chlapce z Bangladéše, který se v srpnu 2008 narodil se dvěma hlavami? Bible popisuje, že se Ezau narodil celý chlupatý. Je snad srst a její přítomnost či nepřítomnost něčeho důkazem? Je genetická porucha, která způsobí, že srst se vyskytne na místě, kde ji většina organizmů stejného druhu nemá, nebo jí má méně, něčeho důkazem? Evolucionisté se chytají stébel a málokdo si uvědomí, že právě tyto abnormální struktury vypovídají velmi silně PROTI evoluci, protože jsou jednak důsledkem zhoubných mutací, které evolucionisté povýšili na hybnou sílu evoluce – a to právě nefunguje, a za druhé a ještě důležitější, právě tyto struktury, zcela výjimečné a abnormální, ukazují, že k žádnému podobnému vývoji takových struktur nikde nedochází a tudíž ani nikdy nedošlo, že tedy nejde o evoluci, ani její pozůstatek, ale o genetickou poruchu.

11. S evolučním mýtem endosymbiózy přišla Lynn Marguliusová, zuřivá evolucionistka, a jejího omylu se evolucionisté chytli stejně jako omylu Darwina, jako záchranného kruhu. Jde o vymyšlený příběh o tom, jak jedna větší buňka kdysi dávno pozřela jinou menší buňku, a tak vznikly mitochondrie a chloroplasty. Jde o evoluční mýtus, jeden z mnoha, typu „bylo nebylo, za devatero horami a devatero řekami…“. Zde jsou o tom dva články, kde je popsáno, kolik faktů svědčí proti endosymbióze:

Evoluční příběhy jsou nefalzifikovatelné, protože jsou jako z gumy, mění se podle situace a potřeb zachovat a „přes mrtvoly“ obhájit mýtus evoluce ve světě skutečné vědy, založené na pozorování a opakovatelnosti jevů. Evoluční vznik eukaryotních buněk je neopakovatelný příběh, neverifikovatelný, který se odehrál „jen jednou, kdesi a kdysi dávno“. Čím ověřit jeho pravdivost, když je tolik současných faktů proti? Málokdo si uvědomí, jak si evolucionisté pořád jen hrají s tím, co je, co už existuje, co bylo stvořeno s velkou dovedností – a neumějí vůbec vysvětlit, kde se to vzalo, „ani ten prach země“, natož původ prvního genu. Chovají se jako děti, které vše dostanou od rodičů, ale tváří se, že si to opatřily samy. Kritizují uspořádání oka, protože mu nerozumějí (když oko tak dobře znají, proč neuzdraví milióny slepců na světě?), a jde jen o zpupnou drzost. Mohou děkovat Bohu, že je tak tolerantní a zrak jim neodebere, „když to tak špatně udělal“.

12. Michal Hanko zde opět píše, jakoby snad zamrzl někdy v minulém století a nesledoval, co se v evolučním světě děje, ani nemluvě o světě kreacionismu. Jinak by nemohl napsat tuto lež: Stejný strom, jako byl popsán v prvních bodech, vypadne z podobností mezi geny různých živočichů. Porovnáme-li jeden každý gen, protein, enzym, atd., napříč živou přírodou, dostaneme vždy velice podobný strom, jako ten náš, o kterém celou dobu mluvíme. Může být při současném stavu molekulární biologie a genetiky něco víc prolhaného než napsal? Snad by nám mohl tedy vysvětlit, proč mají šimpanz, šváb, brambor, tabák a švestka 48 chromozómů, a člověk 46? Nebo jak je možné, když „stejný strom vypadne z podobnosti genů i proteinů“, že se bakterie (Rhodospirillum) liší v sekvenci cytochromu C úplně stejně jak od savců, tak i od ptáků, ryb, hmyzu či rostlin (ve 49–69 % sekvencí); nebo proč se kvasinka liší ve 40–45 % sekvencí stejně od koně, holuba, tuňáka, mouchy, slunečnice i člověka, a jak je možné, že se bourec morušový (motýl) liší stejně od koně, holuba, želvy kapra i mihule v 27-30 % sekvencích? Pane Hanko, nezaspal jste dobu?

„Vyjasnění fylogenetických vztahů hlavních živočišných kmenů bylo neřešitelným problémem,“ napsal biolog Michael Lynch v roce 1999, „analýz založených na rozličných genech, ba dokonce i různých analýz stejných genů – to vše rozšiřovalo různorodost fylogenetických stromů.“ I když lze kombinací rozdílných molekul vytvořit jeden strom, výsledky bývají často bizarní: jedna studie z roku 1996, zkoumající 88 proteinových řetězců, spojila králíky s primáty místo s hlodavci, v roce 1998 zařadila další analýza třinácti genů u 19 živočišných druhů mořské ježky mezi strunatce a podle jiné studie z téhož roku, prováděné na 12 proteinech, mají tuři bližší příbuzenský vztah k velrybám než ke koním. Rozporuplnost mezi fylogenetickými stromy vypracovanými podle analýz rozdílných molekul a bizarní stromy, které jsou důsledkem některých molekulárních analýz, dovedly nyní molekulární fylogenezi do krize. (Ikony evoluce)

Neuměl by pan Hanko vysvětlit, proč většina zvířat i rostlin umí syntetizovat vitamin C, ale neumí to člověk, někteří primáti, morče a kapybara, neumí to některé ryby, někteří práci, někteří netopýři a většina primátů (některé druhy to umí). Nevěděl by pan Hanko, když je ta stromová struktura tak jasná a vždy „vypadne jen ta jedna jediná“, proč apendix nemají přežvýkavci (krávy, ovce, kozy atd.), dále koně, psi, kočky a většina savců, ani antropoidní opice, ryby, obojživelníci, plazi a ptáci, ale proč ho mají někteří vačnatci a někteří hlodavci? Jaký asi „jediný a jasný stromeček evoluce“ pan Hanko vyrobí z výskytu apendixu nebo počtu chromozomů nebo schopnosti syntetizovat vitamin C? Proč některé ryby rodí živá mláďata a vytvářejí placentu? Že by evoluce předešla sama sebe? Proč mají savci (včetně člověka) a hmyz! (ne však motýli) savčí typ pohlavních chromozomů, zatímco ptáci a motýli mají ptačí typ (samice nepárové a samci párové)?
Nechtělo by to něco si o tom přečíst, třeba toto:

13. O zkamenělinách už byla řeč v souvislosti s evolučním stromem. Fosilní záznam je, oproti tvrzením Michala Hanka, zcela v rozporu s evoluční teorií. Trilobity můžeme sbírat na povrchu země, zatímco by měli být někde hluboko v provohorách – na to ovšem mají evolucionisté také svoje „vysvětlující, úchvatné, leč zcela neověřitelné “příběhy. Žádné evoluční posloupnosti zdola nahoru se vyvíjejících tvorů neexistují, pomineme-li bujnou fantazii a nečestná salta mortale při vysvětlování geologických vrstev a tvrzení, jaké pořadí „kdysi dávno vrstvy měly správně mít, ale už nemají“ – aby odpovídaly evoluci.

Tzv. kambrická exploze je zcela v rozporu s darwinistickými spekulacemi, stejně jako obrovské hřbitovy zkamenělin s milióny organizmů po celém světě bez evolučních posloupností: všude samí ptáci, savci, obojživelníci, rybovití obratlovci, bezobratlí, opice nebo lidé, žádné evoluční vysněné řetězce pomalu po krůčcích se měnících tvorů zdola nahoru. Buď tam jsou ploutve, nebo má tvor nohy, buď je tam peří, srst, anebo šupiny, nic mezi. V Utahu (Grand Staircase-Excalante) nalézáme na jednom místě pohřbené rostliny, zkamenělé dřevo, listy, zuhelnatělé dřevo, pyl, korály, mechorosty, hlemýždě, mlže, amonity, žraloky, ryby, mloky, žáby, želvy, ještěrky, krokodýly, pterosaury, dinosaury, savce i ptáky. Vidíte v tom někdo nějakou evoluční posloupnost? Podíváme-li se na škeble, najdeme je od prvohor až po současnost, škeble, škeble a jen samé škeble. Prvohorní nautilus (loděnka) je stejný jako současný, prvohorní bakterie jsou stejné jako současné, žralok šotek se šedesát miliónů let úspěšně vyhýbal evoluci a jeho zkameněliny jsou stejné, jako ti živí současní žraloci, podobně latimerie a mnoho dalších organizmů – ti všichni také s evolucí nechtěli mít po údajné milióny let nic společného (tzv. „živé fosilie“) – kdo není slepý na obě oči a zabetonovaný v evolučním sebešálení, žádnou evoluci ve zkamenělinách neuvidí. Už Darwina to velmi trápilo a současné evolucionisty to trápí také – ale jen někteří mají tolik slušnosti a intelektuální cti to přiznat. Prof. N. H. Nilsson: „Není možné udělat ani jen napodobení evoluce z paleobiologických dat. Fosilní materiál je dnes už tak kompletní, že nedostatek přechodných serií nemůže být vysvětlován nedostatečným materiálem. Absence je skutečná a nikdy nebude vyplněna.“ (Was Darwin Wrong?)

14. a 15. Hanko uvádí další evoluční stéblo – sdílené „chyby“ v genomech. To, co evolucionisté z neznalosti nazývají chybami, se postupně ukazuje jako klíčové pro vývoj zárodku. Funkce některých těchto sekvencí je postupně objevována a ukazuje se, že by bez nich např. nedošlo k tvorbě placenty. Nejsou to tedy žádné chybové sekvence, ale sekvence stvořené pro život organizmu. Navíc je třeba si uvědomit, že k mutacím dochází v těch místech genomu, která jsou méně stabilní – a tím pádem to nahrává evolucionistům k tvrzení, že tato místa byla zděděna jako chyby.

Toto tvrzení však vychází z nepochopení. Když určitou oblast lidského osídlení postihne zemětřesení, velmi pravděpodobně spadnou nejprve méně robustní a méně pevné objekty. Co mají společného? Vůbec nic, jen to, že byly více citlivé na otřesy, méně odolné, nic jiného. Tak i mutace mohou postihnout v šimpanzovi i člověku určité sekvence, které jsou vůči mutacím méně odolné než jiné – a tyto sekvence mohou být na podobných místech. To ale nic o společném předku neprokazuje.

16. Skutečnost, že některé geny jsou v určitém organizmu neaktivní, nevysvětluje, kde se tyto geny vzaly. Jak bylo řečeno, evolucionisté si pohrávají s tím, co tu na tomto světě už bylo a co nevytvořili, ani jejich teorie vysvětlit neumí, kde se to vzalo. V našich tělech, a nyní se to ukazuje z nového pohledu, je spousta redundance a neaktivních genů. Redundace je často znakem dobré konstrukce, kdy konstruktér počítal s mnoha neobvyklými situacemi, pro které organizmus vybavil záložními programy (geny). To není důkaz pro evoluci, ale pro stvoření a proti evoluci. Právě evolucionista by měl vysvětlit, jak geny, které třeba nikdy nebudou použity (protože ta situace, pro kterou se hodí, v životě toho tvora nenastane), mohly vzniknout, když k tomu neměly žádnou selekční příležitost.

To je například i případ rezistencí, kdy jsou aktivovány geny jen proto, že došlo k ohrožení organizmu. Ale jak mohla evoluce dopředu vědět, že k této situaci dojde a dopředu vybavit tento organizmus těmito geny bez použití přírodního výběru? Evoluce snad počítala s antibiotiky už dopředu? To je i případ Darwinových pěnkav, kdy jsou mimořádně zapnuty geny v mimořádné situaci. Jak ale bezcílná evoluce mohla počítat s mimořádnými situacemi a dopředu pro ně „nainstalovat“ do organizmu programy bez pomoci selekce? – to by nám měl pan Hanko nejprve „evolučně“ vysvětlit, a to ještě dřív než vůbec začne o genech mluvit.

17. Pan Hanko řadu svých „důkazů“ pro evoluci prokládá větami typu „a to právě bychom od evoluce očekávali“ – úplně fanaticky píše tuto frázi téměř všude, jako ohromující důkaz pravdivosti evoluční mytologie. Hm, kdyby napsal „a to právě bychom od stvořitele očekávali“, bylo by to realističtější. Když ale pan Hanko tak moc na této myšlence lpí, že vlastně všechno ve světě, co existuje, je jediným ohromným důkazem evoluce, od zkamenělin po genetiku, od prahor a starohor přes fanerozoikum až po čtvrtohory, od ptáků na obloze přes člověka až k mořským houbám, endemité, zakrnělé orgány a všechno to ostatní – a že to je právě to ono jedinečné a jediné, co bychom očekávali, kdyby k evoluci došlo, pak se musíme nutně zeptat, jestli do tohoto „ohromného souboru důkazů pravdivosti evoluce“ patří i toto:

a/ Patří k důkazům evoluce i to, že evoluční procesy nikde nepozorujeme? Nemyslím změnu, jako je vznik rezistence či nového typu metabolizmu a k tomu evoluční výklady, ale pozorovatelný PROCES, ve kterém po desítky let právě ty kladné změny na sebe navazují a v organizmu budují krůček po krůčku vyšší složitost. Je to někde k vidění? Dawkins to nazývá kumulativní evolucí, nebo vícestupňovou a „prý to probíhá“. Ale kde? Kde se to odehrává, kromě počítače a evoluční mysli?

Nemusí to být hned zrovna vznik oka či končetiny z ploutve, vůbec ne, ale na rychle se množících organizmech, jako jsou bakterie či hmyz, které už přes sto let vědci rozmnožují a vypěstovali desítky tisíc generací u řady druhů, nepozorujeme žádný trvalý dlouhodobý PROCES evoluce, zdůrazňuji termín DLOUHODOBÝ PROCES, ne jednorázové změny (nejčastěji pozorujeme změny k horšímu následkem mutací, jen výjimečně i pozitivní mutace, ale nikdy ne PROCES, dlouhodobý, mnoho let trvající kumulativní evoluci v jedné soustavě prvků). Jenže evolucionista věří, že takové procesy probíhaly v minulosti po stovky a tisíce a milióny let na stovkách a tisících a miliónech organizmů! Proč je už nikde, ani v malém měřítku, ani na rychle se množících organizmech, nepozorujeme dnes, ani po kratší časový okamžik? Proč pozorujeme přečasto pravý opak – ztráty, zakrňování, degeneraci genomu, vymírání druhů? Je tedy i toto pozorování právě to, co by pan Hanko od evoluce horečně očekával a ono se to vyplnilo jako její velké potvrzení? Je pan Hanko s tím, že proces evoluce nikde nepozorujeme ani padesát ani sto let, také spokojen, a také to považuje za jasnozřivý doklad pravdivosti evoluce, tedy to, co bychom měli očekávat a plní se to?

b/ Stále hledáme, už nejméně dvě stě let, kde v nepřeberném množství miliard zkamenělin objevíme souvislejší odstupňovanou řadu vyvíjejících se tvorů – to souvisí s předchozím bodem a/. Neměli bychom to od evoluce, trvající 3 miliardy let, očekávat, že něco z toho zakonzervovala? Jak je možné, že jsme dosud nikde nenašli zachovanou řadu fosilií, kde nebudou muset paleontologové pracně vymýšlet, co s čím u té které zkameněliny propojit a s kterou jinou zkamenělinou je to příbuzné, ale kde na vlastní oči uvidí jemně odstupňované zkamenělé struktury propojující třeba jednobuněčné s metazoa, nebo tvory bez ploutví s tvory s ploutvemi, nebo předchůdce trilobitů s trilobity, nebo suchozemské savce s velrybami, nebo stromy s řasami, nebo lidi se zvířaty. Ne tři, pět, sto zkamenělin, které evoluční ideologické oddělení pracně dává do evolučních souvislostí, ale tisíce a tisíce zkamenělin tvořících celé souvislé řetězce – když máme zkamenělin miliardy, proč ne toto?!

Bylo by absurdní, aby to všechno zmizelo, a vedle toho jako „výhružka evolučnímu klamu a klanu“ existovaly milióny a milióny oddělených skupin organizmů, živých i zkamenělých, které evolucionista propojuje jen svojí vírou a bujnou představivostí. (Někteří evolucionisté vytýkají kreacionistům nedostatek představivosti /např. Mihulka/, to je opravdu úsměvné, protože tím pádem nejlepší evolucionisté jsou tvůrci pohádek a science-fiction!) Je tedy naprostá absence dlouhých zkamenělých evolučních řetězců postupně se vyvíjejících tvorů, ať už živých či mrtvých, zkamenělých, také ohromným důkazem evoluce, něco, co by pan Hanko právě od evoluce očekával, pokud je pravdivá? Proč například Přehled biologie (1987/str. 577 i 1994/str. 532) musí napsat: „Předchůdci dnešních lidoopů a člověka se oddělili asi před 15 milióny let. Pro údobí sahající k výskytu australopitéků v rozmezí více než 10 miliónů let nejsou dosud fosilní nálezy.“ Je to něco, co pan Hanko od evoluce horečně čeká a očekával by, kdyby byla pravdivá a co ji tedy potvrzuje?

c/ Když nám tak pan Hanko hezky namluvil, že právě „toto bychom od evoluce očekávali“, tak stále také čekáme, kdy nám evoluce nebo pan Hanko ukáže, které ty faktory (změny prostředí) mohly vést k tak nesmírnému vzniku pestrosti v přírodě. Které ty změny přírodního prostředí měly tu ohromnou tvůrčí schopnost, že jednomu tvoru daly šupiny a jinému srst, jednomu echolokátor (sonar) a jinému dobrý zrak, jednomu křídla a jinému létací blány, jednomu výšku pět metrů a jinému výšku jeden centimetr a jinému zase krásné kresby a pestrost barev na povrchu těla. Byly to milióny let trvající změny teploty? Nebo různé síly větru? Nebo změny slanosti prostředí, pH či tlaku? Byly to pády meteoritů nebo boj samců o samice, pohyby moří nebo eroze hor? Nebo mutace? Proč už to dnes takto v živém světě nefunguje?

Podíváme-li se na pestrost lidských výrobků, od spousty rozmanitých kuchyňských přístrojů přes počítačovou techniku až k dopravním strojům atd. atd., tak každý tento výrobek (mnohdy podobný svými konstrukčními částmi živým orgánům v přírodě) má svůj smysl, účel, svého projektanta, který musel přemýšlet a uplatnit řadu svých zkušeností a nápadů a výpočtů a často znalostí zděděných od předků; a mnohokrát to nefungovalo, než se to povedlo. A příroda? Ta to prý vyrobila bez know-how, bez informace. Kde vzala tolik rozmanitých popudů, aby vytvořila ještě víc designů než sám člověk se svým myšlením a vysokými školami, designů podobných těm lidským? Kdyby pan Hanko seděl na té dávné prvotní zemi bez života a koukal na holý regolit dosud mrtvé planety, také by nám dopředu řekl, jako to říká nyní, co vše evoluce na té budoucí zemi vytvoří, co od ní právě očekává a co se musí stát? A po třech miliardách let by řekl „jů a hele“, ono se to skutečně stalo, jak jsem to od evoluce předpokládal, je to tu přesně tak! Věděl by dopředu, že evoluce MUSÍ vytvořit křídla a oči a srdce a krevní oběh? Jak říká: Pozorujeme přesně to, co bychom čekali, že bychom měli pozorovat, za předpokladu, že je evoluce pravdivá. Takže by to všechno předpověděl? Anebo je jen „generálem po bitvě?“ a vykřikuje nepravdivé jalové slogany?

d/ Možná by pan Hanko mohl říct, zda by také od evoluce očekával, že nám v dinosauřích kostech zachová měkké tkáně. A jestli by očekával, že dinosauří kosti budou dávat datováním 14C jen několik tisíc let? A podobně i uhlí, ropa či diamanty? Čekal by pan Hanko od evoluce, že nám zachová radioaktivní uhlík prakticky ve všech organických nálezech i z prvohor včetně uhlí a ropy? Čekal by pan Hanko od evoluce, že se od prvohor až po čtvrtohory budou nalézat ve všech vrstvách tisíce stop dokládajících existenci člověka, lidské výrobky a doklady o lidské koexistenci s dinosaury? Očekával by pan Hanko od evoluce, že se v uhlí najdou lidské výrobky? Očekával by, když by tak seděl na dosud mrtvé planetě bez života, a meditoval o evolučních procesech, že se jednou vytvoří nějakému zvířeti vědomí a svědomí a stane se z něj tvor, který umí nenávidět i milovat a obětovat se až tak, že svým jednáním půjde proti evoluci svého vlastního rodu a vzdá se pro záchranu cizího člověka i vlastního života, tedy vzdá se vlastního rozmnožení a předání genů do dalších generací? Čekal by pan Hanko od evoluce, sedě na mrtvé planetě bez života, že takového tvora evoluce za tři miliardy let vygeneruje? Nebo jen povýšeně tvrdí dnes, už „den poté“, že „naprosto jistě věděl, že jednou bude objevena Amerika a v Paříži postavena Eiffelovka“ – a „jů a hele“, je to tak a je to tady, a potvrzuje to evoluci? Takové „vědění“ ale moc neobdivujeme, že? Ani ho nepovažujeme za důkaz čehokoli, že? Možná tak důkaz sebelibé slepé pýchy spojené s klasickou evolucionistickou prolhaností a nekonečným vymýšlením slátanin a nesmyslů všeho druhu už 150 let.

Počet zobrazení: 1 883
Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments