hubbletension

Problém zvaný “Hubbleovo napětí”

Václav Dostál Vesmír, astronomie 1 Komentář

Nesoulad mezi dvěma metodami měření Hubbleovy konstanty

Václav Dostál

Poznámka redakce: Hubbleova konstanta má určovat současnou rychlost údajného rozpínání vesmíru, hraje tedy v sekulární kosmologii zcela zásadní roli: využívá se k podpoře stanovení velikosti a stáří vesmíru v miliardách let, oproti biblickému stáří cca 6 000 let. Stejně tak slouží jako nástroj pro interpretaci pozorování vesmírných objektů a jevů.

Jak se však postupně hodnota Hubbleovy konstanty neustále upřesňuje, zvýrazňuje se tím i nesoulad mezi výsledky získanými analýzou fluktuací reliktního záření a měřením parametrů cefeid a supernov. Pro většinu z nás “nezasvěcených” zřejmě nebude znamenat rozdíl mezi hodnotami 67 a 73 km/s/Mpc nic zásadního, nicméně pro sekulární astronomy je to zjevný signál, že tu něco chápou špatně. (PA)

Z abstraktu článku Is the Hubble Tension actually a Temperature Tension? (Je Hubbleovo napětí skutečně teplotním napětím?) vyplývá následující problém ve velikosti Hubbleovy konstanty H0, ze které plyne rychlost rozpínání vesmíru.  K určení této velikosti, se používají dvě metody. Pozorování mikrovlnného záření kosmického pozadí (CMB) pomocí družice Planck poskytuje nižší hodnotu  H0 = 67,4 ± 0,5 km/s/Mpc, zatímco pozorování supernov a cefeid určuje vyšší hodnotu H0 = 73,5 ± 1,4 km/s/Mpc.Uvedený rozpor, velkoryse zvaný „Hubble tension“, tedy napětí mezi hodnotami Hubbleovy konstanty – zvané stručně „Hubbleovo napětí“, je zjevným problémem pro standardní kosmologický model. To proto, že různými způsoby naměřené hodnoty dané konstanty by se měly shodovat. Místo toho se podstatně liší.

Jaký smysl má přesnost měření, vyjádřená chybami ± 0,5 km/s/Mpc popř. ± 1,4 km/s/Mpc, když se hodnoty liší asi o pětinásobek těchto chyb měření?

Je-li stáří vesmíru převrácenou hodnotou Hubbleovy konstanty, pak pro H0 = 67,4 km/s/Mpc je stáří vesmíru 15 mld. let a pro H0 = 73,5 km/s/Mpc je toto stáří 14 mld. let. Udávané stáří vesmíru je přitom 13,799 ± 0,021 miliardy let. Zde také vzniká otázka, jaký smysl má nepřesnost 0,021 mld. let, když se hodnoty stáří vesmíru, vypočtené z naměřené Hubbleovy konstanty od sebe liší o asi celou miliardu nebo o tři číselné řády vzhledem k chybě 2 setiny miliardy?

„Jaký smysl má přesnost měření, vyjádřená chybami ± 0,5 km/s/Mpc popř. ± 1,4 km/s/Mpc, když se hodnoty liší asi o pětinásobek těchto chyb měření?”

Podle závěru uvedeného článku: „Analýza nicméně ukázala, že řešením Hubbleova napětí nemusí být změna v kosmologickém standardním modelu, ale spíše pečlivé přezkoumání předpokladů a priorit, které ovlivňují měření H0.“

Existují pokusy o „snížení napětí“ nebo aspoň o jeho výklad. Text na serveru Cornel University Cosmology and Nongalactic Astrophysics uvádí: „Budoucí přesná měření polarizace CMB mohou vrhnout na problém zvaný Hubbleovo napětí nové světlo.“ Dále se doporučujezlepšování kalibrace vzdáleností.“ V textu Resolution for Hubble Tension (Řešení problému Hubbleova napětí) se pro uvedený rozpor nabízí „model temné energie, způsobující přechodový rudý posuv.“

Jeví se, že „řešení“, navržená v předchozím odstavci, daný rozpor – nadneseně zvaný „napětí“ – nijak neřeší ani jej nevysvětlují.

Úsilí o snížení „napětí“ mezi hodnotami Hubbleovy konstanty je podle mého soudu zcela zbytečné a ovšem „měření“ její hodnoty a tedy také úsilí o vyjádření rychlosti rozpínání „prostoru“ nebo „vesmíru.“ Prázdný prostor, neobsahující vůbec nic – který ovšem nikde ve vesmíru neexistuje (např. mezi galaxiemi) – se nemůže svým rozpínáním stávat prázdnějším a obsahovat čím dál méně než nic. Skutečný kosmický prostor, stručně „vesmír“ se také nemůže rozpínat a tím rozpínáním deformovat virtuální fotony, které obsahuje, ani zavádět a zvětšovat nějaký „jiný“ prázdný prostor mezi nimi.

(Tvrzení o nerozpínání prostoru opakuji, a to už po několikáté. V tomto článku je postaveno proti „standardním“ snahám a přístupům a nebylo by vhodné na něj jen odkázat.)

Převrácená hodnota Hubbleovy konstanty neboli stáří vesmíru je také nesmyslná. Vesmír není starý ani 13,799 ± 0,021 mld. let, ani 14 mld. let, ani 15 mld. let, nýbrž – podle židovského kalendáře, který počítá léta od stvoření světa – 5781 let neboli přibližně 6 000 let.

Subscribe
Upozornit na
1 Komentář
Inline Feedbacks
View all comments