Přírodní nebo přirozený výběr?

Z dotazů čtenářů

V této rubrice uveřejňujeme častěji pokládané dotazy, které tudíž mohou zajímat i ostatní čtenáře. (kreacionismus.cz, 07/2021, odpovídá Pavel Akrman)

Díky za Váš dotaz, Oto. Máte pravdu v tom, že v češtině je tato „dvojakost“ poněkud matoucí. Její původ leží jednoznačně v rozostřeném překladu tohoto výrazu z anglického natural selection. Slovníky většinou překládají slovo natural jako přírodní, ale také jako přirozený, původní, normální a další. A portál LINGEA¹, výkladový slovník českého jazyka, nám to kupodivu také příliš neusnadní – podle jeho definic se pojmy přírodní a přirozený vlastně nijak neliší:

Přírodní:^1a

1. 1. vzniklý bez působení lidské činnosti, vyskytující se, probíhající v přírodě;
   2. nepřipravený uměle;

Přirozený:^1b

1. 1. daný přírodou, vyplývající z jejích zákonitostí a souvisící s nimi;
   2. nevytvořený uměle, nezpůsobený lidským zásahem;

Připomeňme si tedy nejprve význam pojmu „přírodní výběr“ tak, jak ho vnímáme zpravidla v kontextu biologie. Jednou větou ho můžeme souhlasně s Wikipedií vyjádřit asi takto:

Přírodní výběr je proces, který dle rozmanitých kritérií vybírá z různorodé skupiny jedinců ty, které potlačuje nebo naopak zvýhodňuje.

Nutno dodat, že v přírodě se vyskytují dvě složky výběru (selekce) – jednak výběr v důsledku vlivu daného prostředí (v angličtině „environmental selection”) a potom genetický, tedy pohlavní výběr (v angličtině „sexual selection”), přičemž obojí je „přírodní” („natural”). Existuje pak ještě „umělý výběr“, kdy do procesu cíleně zasahuje člověk, ale ten z logiky věci nebudeme brát nyní v úvahu.

Mluvíme-li tedy o přírodním výběru v biologii, máme na mysli obě složky selekce – tedy výběr jak vlivem prostředí, tak i přirozenými, genetickými změnami (včetně mutací), předávané potomkům dalších generací.

Proč se ale v češtině ve stejném významu říká také přirozený výběr? Proč se anglický výraz „natural selection” u nás překládá poněkud nešťastně dvojím způsobem? Slova se zaměňují díky své podobnosti, nicméně tím vzniká pocit, že mezi nimi je nějaký rozdíl, jestliže se používají jednou tak a jindy zase jinak.

Odhlédneme-li od biologie, obecně může být jedním z rozlišujících kritérií např. toto: co je přírodní by nastalo i bez naší, lidské přítomnosti či našeho přičinění; naproti tomu přirozené je to, co se přihodilo v nějaké souvislosti s námi, alespoň částečně naším přičiněním. Tudíž to, co je přirozené, je víceméně kulturně podmíněné.

Například chová-li se někdo v nějaké společnosti přirozeně, není to stejné jako kdyby se choval „přírodně“ – v takovém případě je lepší se takovému člověku raději vyhnout. Dalším příkladem „přirozeného“ může být tzv. Přirozené právo,² které vychází z přirozenosti jako zdroje poznání správných norem jednání v určité kultuře, a které naštěstí není právem „přírodním“. Také ve spojení s příponami bude asi každý souhlasit s tím, že slovo „nepřírodní“ téměř nepoužíváme, zatímco slovo „nepřirozený“ je zcela běžné.

Nicméně v konkrétním biologickém kontextu se na přírodní výběr můžeme podívat i takto: jestliže jeho složky (tedy výběr v důsledku vlivu daného prostředí, a výběr genetický, tedy pohlavní), jsou obě „přírodní” („natural”), pak „přirozené“ z těchto dvou složek bude to, co probíhá v rovině genetické, pohlavní. To nám bude jasnější, zaměníme-li u slova „přirozený” jediné, poslední písmeno „ý” za „í” a ihned dostáváme český název pro pohlavní orgány. Pak tedy můžeme „přirozený výběr“ považovat za ten genetický, pohlavní proces. A to potom logicky znamená, že „přirozený výběr“ je pouze jednou ze dvou podmnožin „přírodního výběru“.

S určitostí lze však říci, že tento „lingvistický zmatek“ v pojmech přírodní a přirozený výběr je důsledkem poněkud nešťastného překladu anglického slova „natural“. A protože v českém jazyce se oba překládané pojmy již poměrně dobře zabydlely, setkávat se s touto dvojakostí budeme nejspíš i nadále. Naštěstí je možné vždy porozumět z dalšího kontextu daného dokumentu, o co se konkrétně jedná.

Odkazy

1. LINGEA – výrazy: a) „přírodní“, b) „přirozený“
2. Přirozený zákon – § 3.