Teorie Charlese Darwina „o pohlavním výběru“ selhává právě v tom, kvůli čemu ji Darwin vymyslel
Z creation.com přeložil Pavel Akrman – 02/2021. Translation granted by Creation.com – přeloženo s povolením od Creation.com.
Charles Darwin kdysi napsal, že při pohledu na chvost pavího samečka se mu dělalo fyzicky špatně.1 Proč? Protože věděl, že bezúčelná krása, tolik rozšířená v celém živém světě, nepochybně ukazuje na inteligentní design, představivost a plán. Posuďte sami v živočišné a rostlinné říši umění a ohromující přehlídku přírodních barev, vzorů a ozdobných prvků, které svou existencí přesahují strohý přírodní výběr pouhého přežití nejschopnějších.
Velkolepý paví chvost připomínající vějíř, doplněný vzory v podobě očí splňuje všechny typické znaky toho, že byl takto záměrně navržen – Designérem.
Proto nepřekvapuje, že potíže při jeho vysvětlování pomocí evoluce evidentně způsobovaly Charlesi Darwinovi „bolení hlavy“. Abych byl přesný: „Při pohledu na peří pavího chvostu, kdykoli se na něj zadívám, se mi dělá špatně!“ Přesně takovými slovy to popsal v roce 1860,1 tedy rok poté, co vydal svůj (nechvalně) známý Původ druhů. Svou „teorii pohlavního výběru“ navrhl Darwin až v roce 1871, tedy o jedenáct let později, ve snaze poskytnout naturalistické (evoluční) vysvětlení pavího peří a dalších „zdánlivě zbytečných“ ozdob samečků.
Podstata Darwinovy myšlenky spočívala v tom, že nápadné peří na chvostu pavích samečků, připomínající vějíř, se vyvinulo (tj. vzniklo přirozenou cestou) v reakci na výběr (pavího) partnera, tedy samičky. To znamená, že samečci s nejatraktivnějšími chvosty měli být pro samičky přitažlivější, ty se pak s nimi páří raději a tím tedy předávají více svých genů pro atraktivní chvosty další generaci.
(Zdroj: animals.howstuffworks.com)
Následovaly velmi opěvované studie s tvrzením, že prokázaly upřednostňování pavích samečků s nádhernou vlečkou, a brzy se staly „součástí kánonu evoluční biologie“.2
Nicméně podrobné pozorování výzkumného týmu pod vedením Mariko Takahashi z Tokijské univerzity „smetlo ze stolu toto dlouhodobě udržované přesvědčení, že peří pavích samečků se vyvinulo v reakci na volbu samičího partnera“.3,4 Tato studie neobjevila žádné důkazy o tom, že by si pávice vybíraly partnery podle kvality chvostu pavích samečků – „to celé je v rozporu s Darwinovou teorií pohlavního výběru“.5
Vědci hodnotili kvalitu ocasních per ve dvou rovinách. Nejprve změřili délku chvostu. Zadruhé spočítali počet pavích ok na rozevřeném ocasním vějíři. Čím delší je chvost a čím je počet ok větší, tím je „kvalitnější“. Poté zaznamenávali, zda si pávice vybíraly samečky s nejkvalitnějšími chvosty. K jejich překvapení (a také k úžasu mnoha dalších evolucionistů) však zjistili, že pávice se pářily s „nekvalitními“ samečky stejně často, jako s těmi „zářivými“ a „vysoce kvalitními“.
Takže, jak uvedl portál New Scientist, vědci dospěli k závěru, že „paví ozdobná vlečka není předmětem pohlavního upřednostňování pavích samiček – což je v rozporu s Darwinovou teorií pohlavního výběru“.6
Ne snad, že by vědci hledali v této teorii rozpory – ve skutečnosti tomu bylo právě naopak – měli v úmyslu ji tímto potvrdit. Ale i přesto, že vědci pokračovali ve výzkumu po dobu sedmi let, během nichž pozorovali 268 případů páření u divoké populace indických pávů (Pavo cristatus), nepodařilo se jim jakkoli spojit propracovanost pavího chvostu s jeho úspěšností při páření.
Jednoduše řečeno, paví vlečka nedokázala samičky nijak zaujmout, natož na ně zapůsobit nebo je vzrušit.
Ale i kdyby chvost na samičky dojem udělal, samozřejmě to nevysvětluje původ genů, které kódují takto propracované ocasní peří.7
V posledních letech je Darwinova teorie pohlavního výběru stále více napadána.8 Toto poslední nápadné selhání této hypotézy vysvětlit právě to, kvůli čemu ji Darwin vymyslel, v podstatě vrací evolucionisty zpět „do bodu nula“.
To znamená, že by měli mít – stejně jako Darwin v roce 1860 – všechny důvody k tomu, aby se jim při pohledu na peří pavího chvostu udělalo také špatně!
Příbuzná média: Krása, Darwin a design (8,5 min.)
Odkazy
- Darwin, F., (Ed), Letter to Asa Gray, dated 3 April 1860, The Life and Letters of Charles Darwin, D. Appleton and Company, New York and London, Vol. 2, pp. 90–91, 1911. Viz také Charles Darwin to Asa Gray, 3 April [1860] https://www.darwinproject.ac.uk/letter/DCP-LETT-2743.xml
- Morell, V., Peacock feathers: That’s So Last Year, ScienceNOW Daily News, 2 April 2008.
- Takahashi, M. and others, Peahens do not prefer peacocks with more elaborate trains, Animal Behaviour 75(4):1209–1219, 2008 | doi:10.1016/j.anbehav.2007.10.004.
- Viegas, J., Female peacocks not impressed by male feathers, Discovery News, 28 March 2008.
- Being preened to perfection is no guarantee of success, New Scientist 197(2649):16, 2008.
- Barras, C., Have peacock tails lost their sexual allure?, NewScientist.com news service, 4 April 2008.
- Burgess, S., The beauty of the peacock tail and the problems with the theory of sexual selection, Journal of Creation 15(2):94–102, 2001; <www.creation.com/peacock>.
- Catchpoole, D., Peacock poppycock? Creation 29(2):56, 2007, <creation.com/poppycock>.
Jo jo. Jak by mohl člověk povstat z prvoka pomocí přírodních procesů – toť zatím nevysvětlitelná záhada. Tradiční předpoklady jak je vidět – tomu vysvětlení ku pomoci moc nejsou. Příroda je sice „mocná čarodějka“ – ale zdá se – že pokud nemá ku pomoci „čarodějnou hůlku“ – tak toho moc sama od sebe nevytvoří.