antimatter

Převaha hmoty nad antihmotou

Václav Dostál Vesmír, astronomie 5 Komentářů

Václav Dostál

Jednou z velkých záhad pro teorii velkého třesku je děsivá převaha hmoty nad antihmotou. D. F. Coppedge ve svém článku „Bombastická tvrzení o antihmotě1 uvádí řadu sekulárních článků, které „řeší“ tento problém myšlenkou, že příčinou této převahy mohou být neutrina. Kdyby tomu tak bylo, mohlo by to přispět k podpoře teorie velkého třesku.

Uvedu tituly některých článků. „Neutrina mohou osvětlit otázku, proč má vesmír mnohem více hmoty než antihmoty“ (Nature Editorial). „Neutrina mohou vysvětlit, proč nežijeme ve vesmíru z antihmoty“ (New Scientist). „Blikání světla v obrovské podzemní nádrži s vodou v Japonsku může vysvětlit veškerý vesmír“ (Live Science).

K poslednímu názvu uvádím, že k detekci neutrin může sloužit pozorování záblesků v obří vodní nádrži, které se vysvětluje srážkami neutrin s několika molekulami vody. D. F. Coppedge to vysvětluje takto: „Detektor přímo nezaznamenává průchod neutrin. Pouze hledá záblesky světla, vyplývající z moc vzácných přímých zásahů molekul vody [několika neutriny].“

„Jestliže přijmeme jistotu vědců, že šlo o ta správná neutrina, nijak z toho nevyplývá evoluce vesmíru, zahájená velkým třeskem.”

Zmíněná nádrž obsahuje 50 000 tun „ultračisté vody“, v níž „bylo možná detekováno během desetiletí „jenom 90 neutrin a 15 antineutrin“. Proč „možná“? Naskýtá se totiž otázka, zda pozorované záblesky nemohly být způsobeny něčím jiným. I když budeme předpokládat, že šlo o neutrina, pořád není jasné, o která. Vědci totiž (podle P. Kulhánka) rozeznávají reliktní neutrina – vytvořená jednu sekundu po velkém třesku, „jichž je 300 v každém cm3“, sluneční neutrina – z termojaderných syntéz v jádře Slunce, „jichž by každým centimetrem čtverečním nastaveným směrem ke Slunci mělo za sekundu protéct 70 miliard“, neutrina z explozí supernov, vyvrhujících „jednorázově opustit kolem 1057“, neutrina z nitra Země a neutrina umělého původu – zejména z „činnosti všech jaderných elektráren.

Jestliže přijmeme jistotu vědců, že šlo o ta správná neutrina, nijak z toho nevyplývá evoluce vesmíru, zahájená velkým třeskem. Představa, že současná převaha hmoty nad antihmotou o 10 číselných řádů vznikla velkým třeskem je „příšerná.“. Ten „zbytek“ vzájemně anihiloval za vzniku velkého záření. Z počáteční nicoty tak musela velkým třeskem vzniknout nepředstavitelná hmotnost, která se z valné části skoro hned přetvořila na záření.

Coppedgeův článek končí údivem nad marnotratností uvedeného výzkumu:

„Podobně jako úsilí o detekci temné hmoty, jsou i tyto experimenty detekce antihmoty velmi drahé a pracné. … Stále neúspěšné experimenty s temnou hmotu, věčné úsilí o nalezení správného Darwinova stromu a tyto experimenty s antihmotou se opírají o teorii velkého třesku a vycházejí z naturalistického světonázoru. Proto je zcela na místě ptát se, zda na toto utrácet mnoho času a peněz je opravdu tou nejlepší cestou, když tisíce lidí umírají na pandemie, stále je na světě praktikováno otroctví, a terorismus a války pokračují v likvidaci bezmocných a zbavují chudé lidi života a budoucnosti.“

„Hlavní záhadou je to, proč vůbec utrácet peníze na podporu evoluce vesmíru. Počet možných otázek k vyřešení obrovsky přesahuje čas a peníze jakékoli vlády a každého jednotlivého vědce na Zemi. Věda je svou povahou výběrová. Ne každá otázka je stejně důležitá. Co takhle obrátit tyto urychlovače a detektory částic k dobrému cíli, který lidem skutečně pomůže, namísto uspokojování světonázorových předsudků materialistů, kteří akceptují absurdní rovnici, že nic krát nikdo rovná se všechno?“

Říká se, že víra do vědy nepatří, ale to je klam! Naopak základní světonázor silně ovlivňuje vědce a tedy i vědu! Každý vědecký článek je založen na určitém světonázoru – i když to přímo neříká. Tudíž: nesprávný světonázor nesprávně ovlivňuje i vědecké výsledky. Pro posouzení správnosti či nesprávnosti určitého světonázoru mohou dobře sloužit výsledky. Jestliže se vědecké bádání nestará o to, zda v některém konkrétním směru nezabírá až příliš mnoho času a peněz, které by mohly sloužit prostým lidem, pak je to bádání špatné. Jde spíše o zneužití vědy než o její využití!

Jinak řečeno, zásada, že všechno má jenom svou přirozenou příčinu a tudíž že Tvůrce do vědy nepatří, vede k „likvidaci bezmocných.“ I když – aspoň z počátku – toto přímo nechce.

Odkazy

  1. Coppedge, David F.: Antimatter Claim Overblown. Creation-evolution Headlines, April 15, 2020.

 

Subscribe
Upozornit na
5 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
vitas

Zdravím, Jen doplním: reliktní neutrina mají byt poměrně nízko energetická a jejích chytání je obtížnější a pokud vím, tak citlivý detektor ještě nemáme. K detektorům neutrin co máme: u zachycených neutrin se zjistí kromě informace o jeho energii také směr ze kterého přilétlo, takže určit pravděpodobný zdroj není úplně nemožné. Oscilace neutrin je samozřejmě poněkud pro laika těžko pochopitelný důsledek kvantové mechaniky, ovšem tvrzení “Nikdo neví důvod takových přeměn” mi přijde poněkud silné. Teorie za oscilací neutrin je prostě známá a experimenty zkrátka nudně ukazují, že pravdivá. S pozdravem vitas… Číst vice »