distant-starlight

Opět vzdálené světlo hvězd

Pavel AkrmanVesmír, astronomie 8 Komentářů

… z trochu jiného pohledu

Don Batten

Část z obsáhlejšího článku na Creation.com přeložil Pavel Akrman – 05/2022. Translation granted by Creation.com – přeloženo s povolením od Creation.com.

Poznámka redakce: Stejně jako autor následujícího článku, i my máme podobné zkušenosti, pokud jde o otázku doletu světla ze vzdálených hvězd. Že nás tím „bombardují“ ateisté, není překvapením. V této chvíli nám jde spíše o křesťany, kteří se takto ptají. Ještě konkrétněji jde o tzv. „teistické evolucionisty“ (osobně raději používám označení „evoluční teisté“), kteří váhají přijmout biblický časový rámec v řádu tisíců let a přiklánějí se k dlouhým věkům.

Není od věci připomenout si, že i stvoření hvězd a galaxií – včetně doletu světla – je stejně tak zázračný akt, jako např. stvoření prvních lidí. Není tedy vlastně ani důvod hledat právě zrovna pro dolet světla ze vzdálených hvězd materialistické vysvětlení. (PA)

„Zpráva v Genesis nám jasně říká, že stvoření nebeských těles bylo stejně zázračné, jako stvoření prvních lidí.“

Jednou z nejčastěji kladených otázek, kterou řečníci CMI dostávají na svých cestách po celém světě je tato: „Jak můžete při víře v doslovný biblický časový rámec vysvětlit vzdálené světlo hvězd?‘

„Problém“ je formulován takto:

  • Biblický časový rámec zahrnuje asi 6 000 let od stvoření („Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi“, Genesis 1:1)
  • Můžeme vidět hvězdy, které jsou vzdálené miliony a miliardy světelných let. Abychom je v závislosti na jejich vzdálenosti a při rychlosti světla mohli vidět, trval by dolet světla z těchto hvězd na Zemi miliony nebo miliardy let.

Skeptici biblické historie toto často označují za otázku typu „a mám tě!“, protože si myslí, že neexistuje žádná uspokojivá odpověď. Tuto otázku často pokládají evoluční teisté, kteří přijímají ten grandiózní evoluční příběh a k němu pak „přidávají Boha“. Stejné je to s tzv. „kreacionisty staré Země“, kteří se podvolili sekulárnímu časovému rámci, ale ostatní části biblické zprávy si chtějí ponechat. Myslí si, že taková nezodpověditelná otázka je pro víru v biblický časový rámec zcela zničující – a proto Genesis tedy „musí“ být jen poezií, „pouhou teologií“ nebo že „dny jsou ve skutečnosti dlouhé věky“ atd.

Jsou však důvody, proč nás tato otázka nemusí znepokojovat:

Týden stvoření přinesl celou řadu zázraků

Napříč zprávou v Genesis 1 Bible říká, že Bůh uvedl slovem věci do existence – osmkrát je tam uvedeno: „A Bůh řekl …“. A poté, co promluvil, je to často zakončeno slovy: „a stalo se tak“. Nový zákon nám říká,

„Vírou rozumíme, že vesmír byl stvořen Božím slovem, takže to, co vidíme, nevzniklo z ničeho viditelného.“ (Židům 11:3)

Boží slovo tedy přivedlo k existenci vesmír z něčeho, co není viditelné – z něčeho, co se nepodobá běžné viditelné/fyzikální hmotě a energii. To je plně v souladu s vědeckým závěrem, že hmota a energie, které tvoří vesmír, nemohou být věčné. Příčina vzniku vesmíru tedy musí být nadpřirozená.

A proto také Bible popisuje Slovo Boží jako mocné:

„Tak bude mé slovo, jež z mých úst vychází: nenavrátí se ke mně s prázdnou, ale vykoná, co chci; úspěšně naplní své poslání.“ (Izajáš 55:11)

Nový zákon nám říká, že tímto Božím působením bylo Slovo, jímž stvořil vše – a tím Slovem nebyl nikdo jiný než Pán Ježíš Kristus:

Na počátku bylo Slovo, a to Slovo bylo u Boha, a to Slovo byl Bůh. To bylo na počátku u Boha. Všechno bylo stvořeno skrze něho a bez něho nepovstalo nic, co je. (Jan 1:1–3)

Genesis 2 nám říká, že Bůh stvořil prvního muže a ženu. Vzal prach a učinil muže, Adama (Genesis 2:7), vzal jeho žebro a vytvořil ženu, Evu, matku všech.

Je zajímavé, že nikdy mě nikdo nepožádal o vysvětlení, jak Bůh stvořil člověka z prachu. A přesto existuje požadavek na vysvětlení toho, jak mohl Bůh stvořit hvězdy tak, že můžeme vidět světlo vzdálených hvězd.

Zpráva Genesis jasně ukazuje, že stvoření nebeských těles bylo stejně zázračné jako stvoření prvních lidí:

A Bůh řekl: „Buďte světla na nebeské klenbě … Učinil tedy Bůh dvě veliká světla: větší světlo, aby vládlo ve dne, a menší světlo, aby vládlo v noci; učinil i hvězdy.“ (Genesis 1:14–16).

Byl toto snad nějak menší zázrak než stvoření člověka z prachu? A přesto existuje požadavek na naturalistické vysvětlení toho, jak to Bůh udělal! To se mi jeví jako zcela rozporuplné a nedůvodné vyžadovat něco takového jako podmínku pro víru biblické zprávě, zejména pokud jde o její časový rámec.

Je neméně zajímavé, že zázračnou povahu Božího jednání rovněž podtrhuje i časový rámec šesti dnů se sedmým dnem odpočinku – což je základ našeho 7denního týdne (Exodus 20:11). A to je částečně problém pro ty, kteří nevěří nebo nechtějí věřit biblickému časovému rámci, jako jsou evoluční teisté a zastánci „staré Země“ z řad kreacionistů. Jakmile odmítnou uvěřit časovému rámci, pak jsou přitahováni úvahami o „stvoření“ naturalistickým způsobem, tedy po miliardy let. V takovém případě pak sekulární představy o vzniku všeho dostávají přednost před jasným popisem Bible. Zázračná povaha Tvůrčího týdne se tím odsouvá do pozadí, a lidé v takovém případě sáhnou po naturalistické verzi pro vysvětlení toho, jak můžeme vidět světlo vzdálených hvězd.

„I standardní sekulární model velkého třesku s sebou nutně nese zázraky – jenže bez divotvůrce!“

Sečteno a podtrženo: Tvůrčí týden zahrnoval celou řadu zázraků, jeden za druhým. Toto jsou tedy věci, pro které nemůžeme poskytnout žádné přirozené vysvětlení. Nevíme, jak mohl Bůh přimět hvězdy k existenci, a proto také nemůžeme vědět, jak stvořil věci takovým způsobem, že můžeme vidět světlo z nebeských objektů vzdálených miliony a miliardy světelných let.

Jinými slovy, otázka tiše a nenápadně popírá nadpřirozenou povahu událostí Tvůrčího týdne. Tím okrádá Boha o Jeho všemohoucnost a omezuje Ho, aby pracoval pouze tak, jak jsme schopni pochopit. To však vede k velmi omezenému pohledu na Boha. Ve skutečnosti ti kdo to dělají, si vytvářejí vlastního boha, který odpovídá jejich vlastnímu omezenému chápání, a to je forma modlářství.

Odkazy

  1. Pro více informací viz také články (v angličtině): creation.com/topics/starlight-and-time.
  2. Lisle, J., Light-travel time: a problem for the big bang, Creation 25(4):48–49, 2003; creation.com/lighttravel.

 

 

Subscribe
Upozornit na
8 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
Václav Dostál

Prostudoval jsem články z 1. odkazu. Jeví se, že že ve své knize „Světlo hvězd a čas“ jsem shrnul různá kreacionistická řešení a že k tomu uvedené články nepřispívají ničím novým a podstatným. Ve své knize „Světlo hvězd a čas“ preferuji Stvoření světla hvězd současně s těmi hvězdami. To samozřejmě nemusí být správné řešení. Jeho nesprávnost je však vhodné vyvrátit konkrétními argumenty. Nějaká obecná tvrzení mě nemohou přesvědčit. Myslím, že můj výklad – tvrdící možnost existence světla bez jakýchkoli těles, která by světlo vyzařovala – zcela odpovídá biblické zprávě – o… Číst vice »

Václav Dostál

Pane Jiří Zelinko, Chtěl jsem velmi stručně vyjádřit o co mi šlo/ o co mi jde. Takový pokus – vlivem té stručnosti – dopadl dost špatně. Také jsem se zmínil, že se „podívám“ na některé odkazy. Právě to dělám a jeví se, že by to mohlo pomoct v porozumění toho, co jsem měl na mysli. Zda toho budu schopen či zda se mi to podaří, to nevím. Je spíše pravděpodobné, že ne, ale to neznamená, že si odkazy nemám projít a že v nich nemám hledat a nacházet podporu. O… Číst vice »

Jiří Zelinka

Re: Václav Dostál

Pane Dostále, co jsou to za výmluvy? Já jsem reagoval na vaše konkrétní výroky, které považuji za zmatečné a také jsem napsal proč.

Václav Dostál

Vypadá to na to, že si vzájemně odporujeme. Ale to podle mého soudu jen tak vypadá. Článek není vyloženě o zázracích, ale o času letu světla. Mj. samotné světlo (nebo EM záření) chápu jako zázrak: co víme o jeho příčině, o jeho šíření, atd.? O „přírodních“ jevech toho spíše moc nevíme než víme.

Jiří Zelinka

Re: Václav Dostál Vzhledem k tomu, že portál kreacionismus.cz považuji za solidní zdroj informací, musím reagovat na poněkud ukvapené výroky VD: VD: „Záleží ovšem na tom, CO pod termínem „zázrak“ rozumíme“ Mezi křesťany již dlouho platí, že zázrakem především nazýváme události, ve kterých se zvlášť zřetelně projevuje Boží moc – je to něco, v čem vidí člověk jednat Boha. Což se děje velmi často právě jednorázovým porušením přírodních zákonů. Zázrak přivádí člověka k vědomí své nedostatečnosti, že ani zdaleka neví, co všechno se v něm samotném i ve světě může… Číst vice »

Václav Dostál

Jak vidím, první diskusní příspěvek se mi uložil jenom částečně a tak jej doplňuji: Evolucionisté vysvětlují řadu „přírodních“ jevů pomocí zázraků, které jsou PROTI přírodním zákonům. Např.. samovolný vznik vesmíru z ničeho nebo samovolný vývoj od jednoduchého ke složitému.Uzavírám, že věřící křesťan vidí Boží zázraky na každém kroku, zatímco ateista je nevidí nikde.

Václav Dostál

Navíc si dovoluji třetí odkaz na svou knihu „Světlo hvězd a čas“, kde jsem se pokusil o shrnutí různých výkladů Problému času letu světla ze vzdálených hvězd a o svou preferenci tohoto jevu pomocí současné tvorby světla hvězd + hvězd samotných. K té své knize ovšem dodávám, že první odkaz u článku D. Batena mi nabízí i řešení, která jsem mohl pominout a tedy mi vnukává úkol, abych se na to „podíval“.

Václav Dostál

Autor článku se hojně odvolává na zázraky. Záleží ovšem na tom, CO pod termínem „zázrak“ rozumíme. V žádném případě Bůh nepracuje PROTI přírodním zákonům. Jestliže by to někdo chápal právě takto, rád bych mu položil otázku: „A už známe VŠECHNY přírodní zákony? Nebo spíše známe maximálně 1% ze všech?“ Pravdivá odpověď bude znít, že i to 1% bude silně přehnané! Dále: Jak PA zvýraznil, evolucionisté vysvětlují řádu „přírodních“ dějů pomocí