weevil-papuan

Nosatec papuánský má šroubovací nohy

Pavel AkrmanOstatní, různé Napsat komentář

Pavel Akrman

Čerpáno ze zdroje: PhysOrg.com,1 přeložil Pavel Akrman – 07/2023.

Poznámka redakce: Při této příležitosti je užitečné si čas od času připomenout, do jakých krajností sahá pošetilost a slepota odpůrců biblického původu světa a života na něm. Např. evolucionistka Lisa Winter, autorka článku „Stroje v přírodě” na Iflscience.com,2 na jeho konci velebí evoluci za její úžasnou moudrost, když vynalezla ozubený převod u hmyzu Issus coleoptratus (Kornatka hnědá):

„Některý hmyz je jako živá strojovna, protože jejich klouby vykazují znaky spíše lidského výrobku než produktu evoluce. … Jak čas plyne, je stále zřejmější, že i když lidé mají fantastické nápady, přesto jen dohánějí myšlenky, které už dávno vymyslela evoluce.”

Je jisté, že každé záměrné uhnutí od zjevného stavu věcí ve stvoření je důsledkem vzdoru vůči Bohu a pravdě. Toho jsme svědky již od Adama a Evy, a evoluční demagogové jsou pouze jedním článkem dlouhého historického řetězu pošetilostí.

Když lidé vynalezli spojování pomocí šroubu a matice se závitem, byl to jistě velký technický průlom. Ale jak ukázal nedávný výzkum, lidé nebyli první, kdo vynalezl tento mechanismus matice a šroubu pro přišroubování jedné věci k druhé: totéž dělají nosatci při upínání svých nohou k tělu, a nepoužívají známější spoj pomocí kulového kloubu. Víme tedy, že jako první na to myslel Bůh Stvořitel.

Vědci pod vedením Thomase van der Kampa z Institutu pro synchrotronové záření na Technologickém institutu v Karlsruhe (ANKA) a Státního přírodovědného muzea v Karlsruhe v Německu studovali jedince z rodu Trigonopterus, (nelétaví nosatci pocházející z tropických pralesních oblastí Nové Guineje, Sumatry, Filipín, Samoy a Nové Kaledonie – existuje asi 90 popsaných druhů). Vědci odhadují, že v rodu může být až 1 000 dalších, nepopsaných druhů (myšleno „evolučních druhů“ – to, jak vnímají pojem „druh“ kreacionisté, viz Co je to baramin?).

Nosatci jsou býložraví brouci z nadčeledi Curculionoidea zastoupených více než 60 000 variacemi nalezenými po celém světě. Nejznámějším je Sitophilus granaries (Pilous černý), který se často vyskytuje ve skladech na obilniny a jiné sušené potraviny, a dále Anthonomus grandis (Květopas bavlníkový), který je znám pro své poškozování plodin bavlny.

weevil-01

Obr. 1: Foto pravé metakoxy (A, B) z rastrovacího elektronového mikroskopu (SEM) zobrazující zářez (n) a vnitřní závit (i) a odpovídající trochanter (C, D) s vnějším závitem (e) a kondylem (c) u druhu Trigonopterus sp. Foto: Science/AAAS, DOI:10.1126/science.1204245

Van der Kamp a jeho tým studovali počítačové tomografické skeny (CT) papuánského nosatce Trigonopterus oblongus a zjistili, že horní část nohou nosatce je připojena k tělu pomocí tzv.  trochanteru (příkyčlí), který se zašroubuje do další malé části těla zvané coxa, což je ekvivalent ke kyčli. Dříve se předpokládalo, že spojení je kloubového typu. Vnitřek coxy a vnější povrch trochanteru mají závity podobné těm, které se nacházejí v maticích a šroubech.

weevil-03

Obr. 2: Nosatci jsou značně rozšířeni a jsou velmi variabilní, často jsou nádherně zbarvení (Kredit a zdroj: Karlsruhe State Museum of Natural History).

Otáčení nohou zajišťují svaly na šroubových závitech, což je uspořádání, které umožňuje nosatcům otočit zadní a střední nohy o 130 stupňů a jejich přední nohy o 90 stupňů. Toto spojení je obtížnější vykloubit než obvyklý kulový kloub.

Van der Kamp poté zkoumal nohy dalších 15 druhů nosatců z různých čeledí, aby zjistil, zda bylo použito stejné uspořádání, a bylo tomu tak – mají systém matice a šroubu jako T. oblongus. Výzkumníci jsou toho názoru, že „je téměř jisté, že to mají všichni nosatci“. Obě části kyčelního kloubu nosatce lícují jako šroub a matice. Tím se zvyšuje pohyblivost nohy.

Jak často vidíme v biomimetických dokumentech, nemůže v nich chybět pocta evoluci – zpravidla však bez uvedení faktů, jen pomocí univerzálního zaklínadla „vyvinulo se“. Evolucionisté tvrdí, že hmyz měl společného předka, ale proč tedy nosatci mají šroubový spoj, zatímco jiný hmyz má kulový kloub?

Samozřejmě neexistuje žádné vysvětlení, jak by se mohl takový kloubní systém vyvinout krok za krokem. Sami lidé při vynálezu šroubu a matice potřebovali mnoho vynalézavosti a inteligence – o co důmyslnější je Ten, který navrhl a stvořil nejen tento originál? Kéž by všichni vědci v pokoře rozpoznali daleko větší záměry Tvůrce všeho a vzdali Mu chválu, která Jeho jménu patří.

Odkazy

  1. Lin Edwards, Papuan weevil has screw-in legs. org, https://phys.org/news/2011-07-papuan-weevil-screw-in-legs.html
  2. LISA WINTER, Machinery In Nature. com, https://www.iflscience.com/machinery-nature-23607

 

Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments