lactose-intolerance

Nemůžete pít mléko? Je to „normální“!

Pavel AkrmanGenetika-teorie informace Napsat komentář

Jak mutace způsobují toleranci laktózy u dospělých

David Catchpoole

Z creation.com přeložil Pavel Akrman – 08/2023. Translation granted by Creation.com – přeloženo s povolením od Creation.com.

Jen pouhá zmínka o mléku bude mnohým stačit k vyvolání vzpomínek na nevolnost, nadýmání, křeče, průjem a v některých případech možná i narážky a posměšky o „větrech“ a špatném vzduchu. Někteří z nich podstoupili lékařské testy a jako příčina těchto problémů jim byla diagnostikována „nesnášenlivost laktózy“.

milk-drinking

iStockphoto

Ilustrační foto: Intolerance laktózy byla skutečně rozpoznána až v 60. letech 20. století a pohybuje se od asi 5 % v severní Evropě, kolem 70 % v jižní Evropě až po více než 90 % v některých afrických a asijských zemích. Odmítání mléka mezi Asiaty bylo kdysi na Západě považováno většinou za kulturní základ (spíše než biologický/genetický), a tak bylo sušené mléko často zasíláno jako součást potravinové pomoci.18

Lidem, kteří nejsou schopni trávit mléko, chybí enzym laktáza, který štěpí mléčný cukr, tzv. laktózu (viz rámeček níže), zatímco lidé se snášenlivostí laktózy mléko stráví. Jsou ale i lidé, kteří vůbec netuší, že „mají málo“ laktázy a neuvědomují si, že jejich pocity nevolnosti atd. způsobuje pití mléka.1

Po mnoho let byla nesnášenlivost laktózy považována za nenormální, a mnozí ji považovali za důkaz lidské evoluce. Jako měřítko evolučního „pokroku“ se zdálo, že pití mléka dokonale zapadá do zaběhlého stereotypu. Obvykle si totiž plnou aktivitu střevní laktázy zachovali až do dospělosti severoevropané se světlou pletí, na rozdíl od lidí s tmavší pletí na světě, kteří jsou schopni strávit mléko pouze jako kojenci nebo malé děti. A to se dobře hodilo do evolučního příběhu.

Jenže „nedostatek laktózy“ u dospělých není ve skutečnosti abnormální, ale je to norma! Výzkum totiž ukázal, že normálně se gen pro laktázu sám vypíná po odstavení dětí. A za schopnost některých lidí pít mléko až do dospělosti odpovídá ve skutečnosti genetická mutace, která jednoduše nevypne produkci laktázy.

„Některé z příznaků „záhadné nemoci“ Charlese Darwina odpovídají těm, které jsou důsledkem intolerance laktózy.“

A tak muselo dojít k dramatické změně v terminologii, kdy ti, kteří nemohou strávit mléko již nejsou nazývání lidmi s „nedostatkem laktázy“. Naopak jsou nyní považováni za normální, zatímco ti dospělí, u nichž se zachovaly enzymy umožňující trávení mléka se nazývají lidmi s „přetrvávající laktázou“.2,3

Navíc zastavení produkce laktázy po odstavení mohou způsobit různé mutace. Mutace, která způsobuje perzistenci (přetrvávání) laktázy u severoevropanů4 se liší od mutace u východoafričanů s perzistencí laktázy.5 Vědci identifikovali u různých afrických populací v Tanzanii, Keni a Súdánu tři rozdílné mutace (ve stejném úseku DNA jako u evropské varianty).6

Evoluční představy padly do prachu

Tato zjištění dramaticky převrátila dřívější evoluční představy. Každý, kdo se nechal okouzlit myšlenkou, že černí lidé jsou méně vyvinutí než bílí lidé, musí nyní čelit skutečnosti, že u Afričanů tmavé pleti se prokázala přítomnost genetické mutace způsobující perzistenci laktázy – a někteří z nich měli dokonce všechny tři dosud objevené mutace v této oblasti.7

V tomto světle je zajímavé připomenout si a porovnat toto vše s jednou známou osobou se světlou pletí, jmenovitě s Charlesem Darwinem. Některé z příznaků jeho „záhadné nemoci“,8 totiž neustálý „průjem, nadýmání a plynatost“,9 odpovídají těm, které jsou důsledkem intolerance laktózy!

Další ránou pro evolucionisty bylo zjištění výzkumníků, že ta nejběžnější varianta zmíněné mutace vznikla teprve nedávno, „před 3 000 až 7 000 lety“. Antropoložka Diane Gifford-Gonzalez z Kalifornské univerzity říká, že zjištění nedávných několika mutací vzniklých nezávisle mění způsob přemýšlení o lidské historii: „Než genetici přinesli tato data, všichni jsme si vždycky mysleli, že evoluce probíhá velmi pomalu a postupně.“10

„Očividně nezáleží na tom, jaké jsou důkazy – evoluční teorie může snadno udělat „čelem vzad“, pokud je potřeba.“

Toto však není poprvé, co byli evolucionisté překvapeni rychlostí genetických změn.11

Nicméně i tak to stále prohlašují za evoluci. „Toto je nejlepší příklad konvergentní (souběžné) evoluce u lidí, jaký jsem kdy viděl,“ řekl genetik Joel Hirschhorn z Dětské nemocnice v Bostonu v Massachusetts.10 Ale všimněte si, že tyto genetické změny nejsou „evolucí“ ve smyslu nahoru od molekul k člověku s oblibou mléka, protože změny směřují dolů, tj. informace byly ztraceny (neboť normální mechanismus vypnutí produkce laktázy je po odstavení).12 V nejlepším případě tak může jít snad o příklad selekce, jak potvrdil i sám Hirschhorn: „Laktázová persistence byla vždy učebnicovým příkladem přírodního výběru, a i nyní bude učebnicovým příkladem, ale úplně jinak.“10

Hirschhornův komentář také zdůrazňuje dva klíčové faktory podtrhující problém stvoření a evoluce. Za prvé, extrémní ohebnost evoluční teorie. Očividně nezáleží na tom, jaké jsou důkazy – evoluční teorie může bez jakékoli újmy snadno udělat „čelem vzad“, pokud je potřeba. Zadruhé, klasická taktika „úskokem stranou“ zamění „evoluci“ za „přírodní výběr“. Jenže přírodní výběr není evoluce.13

Dalším nečekaným výsledkem průzkumu mutací v pití mléka ve východní Africe bylo zjištění, že lid Hadza z Tanzanie „vykazuje překvapivě vysokou úroveň perzistence laktázy, přestože přicházejí jen velmi málo do styku se skotem“. To vedlo k tomuto evolučně radikálnímu návrhu: „Jednou z možností je, že ačkoli nyní jsou to převážně lovci-sběrači, jejich předkové mohli být pastevci.“ Zatímco jde tato myšlenka proti tradičnímu evolučnímu řádu, s biblickou perspektivou je zcela v souladu. Navíc to není poprvé, co evolucionisté museli čelit důkazům, totiž že dnešní lidé lovci-sběrači dříve provozovali zemědělství nebo chov zvířat – to je v rozporu s jejich uctívanými představami.14

Být „mutantem“ může být výhodné

Ačkoli ztráta schopnosti vypnout produkci laktázy po odstavení je ztrátou informace (tj. změna směrem dolů), přesto mutace poskytuje některé zjevné výhody v oblastech, kde je mléko dostupné. „Cena“ za mutaci, tj. dodatečná energie potřebná k pokračování produkce laktázy po kojeneckém věku, byla více než vyrovnána schopností bezpečně extrahovat energii a živiny z mléka.15

„Přijde mi ironické, že takzvaná nemoc [tj. „nedostatek laktázy“] vlastně představuje původní stav.“ – Genetička Leena Peltonen, Kalifornská univerzita

V jakém tedy časovém horizontu mohla mutace pro pití mléka vzniknout? Z biblického pohledu se mutace objevily poprvé až po Pádu (ve „velmi dobrém“ světě popsaném Bohem v Genesis 1:31 žádné mutace nebyly). O pití mléka před Potopou (tj. asi před 4 500 lety) neexistuje žádná zmínka, ale v době Abrahama již lidé mléčné výrobky jistě konzumovali (Genesis 18:8).16 A je tu i mnoho dalších odkazů na to, že Izrael je zemí „oplývající mlékem a medem“ (např. Leviticus 20:24).17

Adam a Eva jako geneticky dokonalí neměli mutaci pro pití mléka, a proto můžeme předpokládat, že mléko nepili. Dokonce i evolucionisté uznávají, že původní stav člověka byl skutečně s „nesnášenlivostí laktózy“. Genetička Leena Peltonen z Kalifornské univerzity vtipně poznamenala: „Přijde mi ironické, že takzvaná nemoc [tj. „nedostatek laktázy“] vlastně představuje původní stav.“18

Takže ti z vás, kteří dnes jako dospělí nemohou pít mléko, aniž by pociťovali nevolnost (nebo i něco horšího), nemusí klesat na mysli, protože jsou v tomto ohledu blíže k původně „fyzicky dokonalému“ prvnímu muži a ženě než ti z nás, kteří jsou vlastně mléko pijící „mutanti“!

Laktáza a laktóza

Většina lidských kojenců produkuje dostatečné množství laktázy pro trávení mléka. Buňky, které vystýlají tenké střevo, produkují enzym laktázu, který štěpí laktózu, charakteristický disacharidový cukr mléka, na monosacharidy glukózu a galaktózu. Tyto cukry jsou pro člověka snadno stravitelné (vstřebatelné).

Když ovšem laktáza chybí, jako je tomu u většiny dospělých lidí19 a zvířat, laktóza nemůže být rozložena a absorbována v tenkém střevě. Laktóza proto přechází do tlustého střeva, kde ji rezidentní bakterie fermentují a vytvářejí plyny – odtud nevolnost/nadýmání/plynatost, které zažívají lidé s „nedostatkem laktázy“ po pití mléka.

Mnoho lidí s „nesnášenlivostí laktózy“ je schopno konzumovat některé mléčné výrobky, např. sýr, aniž by pociťovali oslabující příznaky jako po konzumaci mléka. V takto fermentovaných produktech je totiž málo laktózy, protože bakterie (např. laktobacily) již zkvasily většinu laktózy v původním mléce na kyselinu mléčnou, přičemž plyn jako vedlejší produkt se neškodně uvolnil do atmosféry.

Nezaměňujte „nesnášenlivost laktózy“ s alergií na mléčnou bílkovinu

Později bylo zjištěno, že některé děti, o kterých se říká, že „nesnášejí laktózu“, jsou schopny mléko tolerovat. Téměř jistě však tyto děti neměly nedostatek laktázy, ale byly spíše alergické na mléčnou bílkovinu (laktoglobulin). To je poměrně běžné u malých dětí – obvykle vyrostou z alergie na mléko, když dozrává jejich gastrointestinální trakt. Takové děti většinou snesou kozí mléko, které má samozřejmě také laktózu, ale chybí mu bílkoviny kravského mléka, které způsobují potíže. Ukazuje se, že je dokonce rozdíl mezi plemeny krav. Člověk nemusí tolerovat mléko z plemene Frisonne (též známé jako holštýnské – většina komerčního pasterizovaného mléka je převážně fríské), ale toleruje například mléko z Guernsey nebo Jersey. Osoby s intolerancí na laktózu často dobře snášejí přírodní jogurt, který má asi 2/3 laktózy mléka. Vědci se domnívají, že je to způsobeno přítomností mnoha živých fermentujících bakterií, které rychle tráví laktózu při tělesné teplotě a také přispívají k laktáze.

  • Sieber, R., Stransky, M. a de Vrese, M., [Intolerance laktózy a spotřeba mléka a mléčných výrobků — v němčině], Z. Ernahrungswiss 36 (4):375–93, 1997.

Odkazy a poznámky

  1. Běžné příznaky (nevolnost, křeče, nadýmání atd.) obvykle začínají asi 30 minut až dvě hodiny po konzumaci mléka nebo mléčných výrobků obsahujících laktózu. Někteří lidé nemohou mít ani mléko v čaji, aniž by měli potíže.
  2. What is lactose intolerance? Physicians Committee for Responsible Medicine, pcrm.org/health/diets/vegdiets/what-is-lactose-intolerance, 12 July 2002.
  3. Dokonce i lidé „perzistentní na laktózu“ mají většinou tendenci produkovat méně enzymu laktázy, jak stárnou, zatímco pro mnoho lidí s nedostatkem laktázy je vývoj intolerance laktózy postupným procesem, který trvá až 20 let. Někteří věří, že udržování denní spotřeby (kravského) mléka po odstavení prodlužuje produkci laktázy (a tedy schopnost pít mléko do dospělosti), ale přesvědčivé důkazy chybí. Není známa žádná léčba, která by mohla zlepšit schopnost těla produkovat laktázu.
  4. Enattah, N. and 5 others, Identification of a variant associated with adult-type hypolactasia, Nature Genetics 30 :233–237, 2002.
  5. Mulcare, C. and 8 others, The T Allele of a Single-Nucleotide Polymorphism 13.9 kb Upstream of the Lactase Gene (LCT) (C–13.9kbT) Does Not Predict or Cause the Lactase-Persistence Phenotype in Africans, American Journal of Human Genetics 74 (6):1102–1110, 2004.
  6. 470 testovaných jedinců pocházelo ze 43 etnických skupin, včetně Masajů a lidí Beja. Vědci označili tři SNP (jednonukleotidové polymorfismy) jako G/C–14010, T/G–13915 a C/G–13907 a dodali, že „Tyto SNP vznikly na odlišném haplotypovém pozadí od evropského C/T–13910 SNP a od sebe navzájem.“ Tishkoff, SA a 18 dalších, Konvergentní adaptace perzistence lidské laktázy v Africe a Evropě, Nature Genetics 39 :31–40, 2006.
  7. Zjištění by také mohla pomoci vysvětlit, proč lidé mléko v různé míře tolerují. Jak řekl jeden pozorovatel, schopnost pít mléko „není kvalitativní vlastnost, kterou máte nebo nemáte“. Výzkumníci v této oblasti očekávají, že objeví ještě více variant mutace pro pití mléka. Gibbons, A., Existuje více než jeden způsob, jak mít své mléko a také ho pít, Science 314 (5806):1672, 15. prosince 2006.
  8. Grigg, R., Darwinova záhadná nemoc , Creation 17 (4):28–30, 1995, creation.com/illness.
  9. Kevles, B., Home life at Down House, Science 296 (5575):1974, 2002.
  10. Check, E., Jak se Afrika naučila milovat krávu, Nature 444 (7122):994–996, 21./28. prosince 2006.
  11. Catchpoole, D. a Wieland, C., Překvapení rychlého druhu , Creation 23 (2):13–15, 2001, creation.com/speedy.
  12. Wieland, C., The evolution train’s a-comin‘ (Promiňte, a-goin’—správným směrem) , Creation 24 (2):16–19, 2002, creation.com/train.
  13. Wieland, C., Muddy waters—Clarifying the confusion about natural selection , Creation 23 (3):26–29, 2001, creation.com/muddy.
  14. Catchpoole, D., Lidé, kteří zapomněli na čas (a mnoho dalšího) , Creation 30 (3):34–37, 2008, creation.com/forgot.
  15. Bylo také navrženo, že lidé s touto mutací mohli lépe přežít sucho tím, že by mohli pít mléko bez rizika průjmu, který zhoršuje dehydrataci. Ref. 10.
  16. Bible hovoří o Abrahamovi, který bral „tvaroh a mléko“. Tvaroh jako fermentovaný produkt měl velmi nízký obsah laktózy, a proto byl stravitelný prakticky pro každého. Jestliže mléko bylo čerstvé (a ne syrovátka), pak to znamená, že Abrahamova rodina byla schopna tolerovat laktózu jako dospělí a že Abraham předpokládal, že to ocení i jeho tři hosté.
  17. V Písmu je mnoho dalších pasáží, které se týkají mléka a mléčných výrobků, jako je tvaroh, máslo a sýr – např. Přísloví 30:33, Izajáš 7:22, 1. Samuelova 17:18, 2. Samuelova 17:29.
  18. Randerson, J., Příliš starý na to, aby si to vzal – Nyní víme, proč to obvykle žaludeční mléko mohou jen děti, New Scientist 173 (2326):13, 19. ledna 2002.
  19. Odhaduje se, že více než 70 % světové populace má nízkou hladinu laktázy s výslednou intolerancí laktózy. Gilat, T., Kuhn, R., Gelman, E. a Mizrahy, O., Nedostatek laktázy v židovských komunitách v Izraeli, Digestive Diseases 15 (10):895–904, 1970.
Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments