magic-universe

Mohou vědci nahradit Boha „ničím“?

Pavel Akrman Vesmír, astronomie 15 Komentářů

Scott Arledge

Z answersingenesis.org přeložil Pavel Akrman – 07/2021.

V listu Hebrejům 11:3 je psáno: „Vírou chápeme, že vesmír byl stvořen Božím slovem.“ Nezdá se vám poněkud zvláštní, že k pochopení stvoření vesmíru Bohem potřebujeme víru? Vždyť žijeme ve stvoření, které doslova překypuje geniální, ohromující kreativitou, složitostmi nad naše chápání, a to vše ještě zabalené v jedinečné kráse. Přesto musíme použít víru k přijetí toho, že vesmír byl stvořen Božím slovem. Kde by měl jinak vesmír svůj původ? Navzdory jasnému vnímání toho, že o Bohu se můžeme dozvědět už jen ze samotného stvoření kolem nás (Římanům 1:20), se mnozí rozhodli odmítnout víru v biblické stvoření podle Genesis a nahradit Boha překvapující myšlenkou, že nic nějakým způsobem dalo povstat všemu.

Z tohoto teoretického „nic“, z jakéhosi super-hustého bodu zvaného singularita, prý vytryskla veškerá hmota. Mnozí vědci tak zcela ignorují fakt, že „nic“ nemůže být nikdy „něco“, a dále pokračují v budování popisu historie o tom, jak jsme se dostali od nějaké singularity k úžasně vyladěnému vesmíru a Zemi, obývané neuvěřitelným životem. Vědci k pochopení původu vesmíru nezůstávají pouze u hledání pravdy, ale konstruují sami tento vědecký model tak, aby odpovídal jejich předem zastávané víře – tedy víře, že všechno povstalo ze singularity, která předtím byla „ničím“ a snaží se najít způsob, jak to všechno pospojovat dohromady.

„Mnozí vědci zcela ignorují fakt, že „nic“ nemůže být nikdy „něco“, a dále pokračují v budování popisu historie o tom, jak jsme se dostali od nějaké singularity k úžasně vyladěnému vesmíru a Zemi.”

Jedním z důsledků přehlížení zprávy o stvoření podle Genesis je to, že je nutné přiřadit přirozenou příčinu objektům, které byly stvořeny nadpřirozeně. Například se nám říká, že život vznikl spojováním složitých organických molekul, které se poté „staly“ replikátory RNA, z nichž se později „staly“ buňky atd. Na druhé straně Bible popisuje život tak, že byl vdechnut Bohem do již plně zformovaného těla z buněk, které On sám vytvořil z prachu. Život pochází pouze ze života a žádný jiný obhajitelný původ neexistuje.

Naturalistické vysvětlení vesmíru také zaměňuje pořadí stvoření, jak ho uvádí kniha Genesis. Tak například Bůh podle Bible stvořil Zemi před Sluncem, zatímco v novodobé kosmologii Slunce vzniklo mnohem dříve než Země. A také v Bibli se Země formovala z vody, ale vědci říkají, že voda přišla až po ochlazení skalnaté Země, když byla bombardována kometami s velkým podílem ledu.

Podle současného kosmologického modelu platí, že „nic“ nějak vybuchlo, a tak vznikl veškerý prostor, čas a hmota. Částice hmoty se pak začaly točit a shlukovat do větších celků, z nichž se pak vytvořily všechny hvězdy a planety, které vidíme. Než se z těchto molekul pomalu staly oceány, stromy, krávy a lidé, mělo uběhnout mnoho času.

„Bez biblického Stvořitele nemá vesmír prvotní příčinu.”

Má to však háček: vědecká data a systémy – tj. fakta jasně pozorovaná všude kolem nás – nefungují tak, že by se tento krásný vesmír krok za krokem vytvářel, ale právě naopak: vše se postupně opotřebovává. Pomocí fyzikálních zákonů také nelze vystopovat ve vesmíru zpětnou kontinuální linii od onoho jediného bodu vzniku k tomu všemu, co dnes existuje. Aby bylo možné přijmout takovou víru, je nutné odvolat se na nějakou mocnou vnější sílu, která to všechno vytvoří, a při zdůvodňování způsobu vytvoření toho všeho, co vidíme dnes, je nutné neustále znásilňovat provozní zákony.

Jelikož „nic“ nemůže způsobit vznik „všeho“, a vesmír se sám nevytvořil, musel to, co je viditelné, konkrétně stvořit z neviditelného Pán Ježíš, jak to i On sám řekl. Jsme tedy zpět v bodě víry – nebo přesněji, důvěry. Bez biblického Stvořitele nemá vesmír prvotní příčinu. On nám dal jasně najevo, že neexistují žádné jiné rozumné možnosti. To je také důvod, proč se někteří vědci snaží nahradit Stvořitele tím svým „nic“. Přesto však lze původ tohoto vesmíru skutečně najít, protože Bůh také řekl: „Budete mě hledat a najdete mě, když mne budete hledat celým svým srdcem“ (Jeremiáš 29:13).

 

Subscribe
Upozornit na
15 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
Václav Dostál

Miloš Neměl jsem v úmyslu něco zkreslit, ale uvést nesprávnost “standardních” představ. Nikde jsem se nezmínil, že vzdálenosti supernov nebo čehokoliv hodně vzdáleného by se měly zmenšit na tisíce světelných let. Jen jsem v jednom textu napsal, že bychom o nějaké redukci vzdáleností kosmických objektů měli uvažovat. Víc nic. K podpoře svých argumentů jsem našel článek, na který jsem minule odkázal. Přinejmenším potvrzuje, že “Velký třesk je velký podvod” – jak jsem kdysi nazval svůj článek na tomto webu. Na tomto podvodu se určování vzdáleností vzdálených kosmických objektů – také… Číst vice »

Miloš (Fotón)

I keď odhliadneme od červeného posunu, svetlo ďalekých supernov je príliš slabé. Vzdialenosť vychádza aj pri zohľadnení najmenších možných výkonov viac než 10^24 km. Energia supernov sa pohybuje od 1.5 do 100 x 10^44 J.

https://en.wikipedia.org/wiki/Supernova#Energy_output

To sa nedá skresať na tisíce svetelných rokov.

Last edited 1 měsíc před by Miloš (Fotón)
Václav Dostál

Miloš “Měření” vzdálenosti pomocí rudého posuvu je naprosto špatné. Podpora tohoto způsobu pomocí supernov Ia je také zcela špatná. Následovně nelze z nich, “vybrať také, čo majú rovnaký červený posun” – to je důkaz kruhem (kruhová úvaha). — Ve svém odkázaném článku jsem rozebral tu špatnost “měření” pomocí supernov Ia. Červeným posuvem jsem se zabýval v jiných textech a tyto mé úvahy se teď potvrzují Přečti si https://www.tsijournals.com/articles/the-big-bang-never-happened-a-conclusive-argument-14111.html. Je to sekulární článek se špatným závěrem, ale všechno ostatní (tj. skoro celý článek) bych hodnotil na jedničku s hvězdičkou. Článek ukazuje,… Číst vice »

Miloš (Fotón)

Václav Dostál Áno, nedá sa presne merať touto metódou. Avšak keď sa nazbiera veľa pozorovaní supernov Ia, môžeme si vybrať také, čo majú rovnaký červený posun a porovnať vzájomne ich jas. Tie jasnejšie budú patriť do skupiny splynutia dvoch trpaslíkov. Slabšie do skupiny tých, čo vybuchli samostatne. Tie by mali mať jas približne rovnaký. ….Je to ako určovať v noci vzdialenosť objektov podľa svitu žiaroviek. Niekto používa 100 wattovú, iný 75 ďalší 50 wattovú. Keď však budem vidieť svetlo, ktoré je milión krát slabšie ako 100 wattová žiarovka 1 km… Číst vice »

Václav Dostál

Miloš Nikdo neví, KTERÝ mechanismus vzniku určité supernovy nastal – ze zbytku (remnantu) se to nedá poznat. Takže nevíme která hodnota vzdálenosti je správná – zda 10 nebo 14 mld sv. let. Jeví se, že, že ani jedna! Vloudila se “chybička”; rozdíl hodnot vzdáleností je značný!. Výsledek závisí na VÝBĚRU světelných křivek (jež jsou pro každou barvu jiné). A to se asi neuvažují vvf a nf záření – vyšší než UF (např. gama) a nižšší než IČ. Nedá se ovšem tvrdit, že takové záření při výbuchu supernovy nevzniká! Jenže to… Číst vice »

Miloš (Fotón)

Václav Dostál Áno, Kulhánek píše o dvoch možných mechanizmoch vzniku supernovy Ia. Buď nabaľovaním hmoty z blízkej hviezdy na bieleho trpaslíka, alebo splynutím dvoch bielych trpaslíkov. V prvom prípade k výbuchu dochádza, keď trpaslík dosiahne hmotnosť 1,44 hmotnosti Slnka. V tom druhom je jas výbuchu maximálne dvojnásobný, pretože aj ten druhý biely trpaslík nebol hmotnejší, než 1,44 hmotnosti Slnka (Chandrasekharova medza). To je maximum. ….Svetelný výkon klesá so štvorcom vzdialenosti od pozorovateľa, takže maximálna chyba v meraní vzdialenosti bude SQR(2) = 1,414. Čiže ak z merania svietivosti vyšla vzdialenosť 10… Číst vice »

Last edited 1 měsíc před by Miloš (Fotón)
Václav Dostál

Miloš
Když prof. Kulhánek opatrně píše, že to není zcela jednoznačné a když se podíváme na jím uvedené světelné křivky pro různé barvy, tak jeho vyjádření budeme považovat za moc opatrné, málo výstižné. Vypadá to tak, že jsi můj odkázaný článek nečetl, aspoň ne důkladně.
Teď právě studuji článek “The Big Bang Never Happened: A Conclusive Argument”, který byl nedávno uveřejněn v “Journal of Physics & Astronomy”, tak se mi potvrzuje, jak ta “standardní” věda je postavena na vodě (ne na písku). Včetně výkladu supernov Ia.

Miloš (Fotón)

Množstvo energie pri výbuchu je vždy zhruba rovnaké a známe, takže z relatívnej pozorovanej jasnosti je možné vypočítať vzdialenosť príslušnej supernovy Ia.

Last edited 1 měsíc před by Miloš (Fotón)
Václav Dostál

Miloš:
Supernovy typu Ia mají pouze potvrdit určení vzdálenosti podle červeného posuvu. Ale ani to není správné: http://vaclavdostal.8u.cz/svetelkrivkyarozpinani.pdf

Miloš (Fotón)

Vzdialenosť veľmi vzdialených objektov sa určuje aj podľa supernov typu 1A, ktorých svietivosť je približne rovnaká. Napr. supernova SN UDS10Wil vzdialená 16.6 miliardy svetelných rokov: https://en.wikipedia.org/wiki/SN_UDS10Wil

Last edited 1 měsíc před by Miloš (Fotón)
Václav Dostál

Vzdálenost velmi vzdálených objektů se určuje podle červeného posuvu, podle Hubbleova zákona: Čím je objekt vzdálenější, tím větší rudý posuv. Z toho údajně vyplývá také vzrůst rychlosti vzdalování se vzdáleností. Jenže se ukazuje, že takové přímé úměrnosti jsou přinejmenším hrubým zkreslením skutečnosti. Vzdálenost a domnělá rychlost vzdalování vzdálených objektů je tedy určena špatně. Avšak jiným způsobem než rudým posuvem tu vzdálenost určit nelze. Ergo kladívko, my vůbec nevíme, jak je vesmír veliký! Údaj přesnosti “měření” jeho velikosti popř. “stáří” na čtyři desetinná místa je prostě nesmysl!

Václav Dostál

Termín “nic” evolucionističtí vědci rozmazávají, používají jej současně ve dvojím významu: 1. absolutní prázdnota, vůbec nic; 2. (kvantové) vakuum, které vykazuje fluktuace. Podobně je rozmazaný pojem “prostor”. Může to znamenat geometrický = vymyšlený, abstraktní prostor a současně reálný, fyzikální, kosmický prostor. Právě záměnami významů v jednom odstavci nebo dokonce v jedné větě lze dosáhnout věrohodnosti. Ovšem jen u těch, kteří o “věci” nepřemýšlejí a nechávají se unést vznešeností textu, navíc kombinovaného vysokou matematetikou. Zmíněné přemýšlení dost často zahrnuje pečlivý rozbor, studium různých textů a pak postupnou syntézu načerpaných vědomostí. Nám… Číst vice »

Last edited 1 měsíc před by Václav Dostál
jhk - vlasta

„Mnozí vědci zcela ignorují fakt, že „nic“ nemůže být nikdy „něco“, a dále pokračují v budování popisu historie o tom, jak jsme se dostali od nějaké singularity k úžasně vyladěnému vesmíru a Zemi.”

.. – k získání nadvlády stačí málo. Hlavně dosáhnout alespoň zdání přesvědčivosti. Ta se dá pak udržet tak dlouho, jak je potřeba.

Václav Dostál

Před asi dvěma roky jsem do Abstraktu ke své knize “Světlo hvězd a čas” napsal:

Vesmír, tj. vakuum, Země, světlo čili EM záření, hvězdy a galaxie, tvorové včetně člověka, nevznikl samovolně z ničeho, nějakými samovolnými fluktuacemi absolutní prázdnoty, která byla současně singularitou s obrovskou hmotností či energií a proto vytvořila velký třesk. Navíc, nemůže platit, že vzniklý vesmír o obrovské hmotnosti a teplotě se rozpínal nadsvětel-nou rychlostí. Tento vesmír z absolutní nicoty stvořil Bůh, vytvořil (kvantové) vakuum, Zemi, světlo, rostliny, hvězdy, zvířata a lidi.