nebular-disks

Mlhovinová hypotéza se ztrácí v mlze

Jakob Haver Vesmír, astronomie 8 Komentářů

Jake Herbert, PH.D. *)

Z www.icr.org  přeložil Jakob Haver – 10/2018. Úvodní obrázek je uměleckým ztvárněním protoplanetárního disku kolem mladé hvězdy – zdroj: – www.sciencemag.org

Sekulární vědci tvrdí, že hvězdy vznikají “přirozenou cestou” z obrovských oblaků plynu a prachu. Panuje přesvědčení, že nově utvořená hvězda je obklopena tenkým, pomalu se otáčejícím diskem prašného materiálu. O částicích prachu uvnitř disku se předpokládá, že se srážejí a vzájemně spojují díky hypotetickému procesu, zvaného akrece (přirůstání) a během obrovsky dlouhých věků se nějak zformují do mnohem větších shluků hmoty. Tyto shluky se stanou jádry budoucích planet a údajně gravitační síla těchto shluků přitahuje stále více prachu a plynu, až se nakonec utvoří planety. Navzdory tomu, že tato nebulární (mlhovinová) hypotéza zakořenila v učebnicích jako ustálená věrouka, má vážné problémy. Sekulární astronomové nedávno (srpen 2018) odhalili snad ten největší problém: tyto prstence prachu jednoduše v sobě nemají ke vzniku planet dostatek materiálu!1

Tým astronomů použil čilský radioteleskop Atacama Large Millimeter Array (ALMA), kterým zkoumali několik stovek “mladých” hvězdných soustav, jejichž stáří se předpokládá na 1 až 3 miliony let a jsou obklopeny těmito disky prachových částic. Potom srovnávali množství hmoty těchto disků s celkovou hmotností exoplanet v okolí “starších” hvězd podobné velikosti. Zjistili, že množství hmoty disků bylo mnohem menší než celková hmotnost exoplanet, někdy až stonásobně. Jinými slovy, světští vědci tvrdí, že exoplanety vznikají z materiálu těchto tenkých disků, ale disky v sobě jednoduše nemají dostatek materiálu, aby se z nich ve skutečnosti mohly exoplanety vytvořit!

“Bůh učinil planety, stejně jako všechna ostatní nebeská tělesa, čtvrtého dne Stvořitelského týdne.”

Podobná zjištění hlásili i jiní astronomové, ale toto je dosud nejrozsáhlejší průzkum. Jak řekl vedoucí astronom Carlo Manara: „Myslím, že to, co nám tato práce skutečně ukázala [o hmotnosti disků], můžeme považovat za prokázané.”

Je tu ještě nějaká naděje na záchranu této sekulární hypotézy? Někteří naznačovali, že světští vědci se možná mýlí, když předpokládají, že se planety formují až později v životě hvězdy. Disky možná podle všeho obsahují dostatek materiálu pro vytvoření planety během prvních milionů let existence hvězdy. To je však také problematické, protože na základě teorie akrece (přirůstání) se očekává, že tyto brzy utvořené exoplanety budou obrovské, jako je např. Jupiter. Přesto většina exoplanet má rozměry více srovnatelné s velikostí Země nebo Neptunu.1

Jiní mluvili o tom, že radioteleskop, kalibrovaný na detekci nejmenších prachových částic, možná jen prostě nedetekuje větší částice v discích. Nebo možná že disky nějakým způsobem získávají dodatečný materiál z mezihvězdného prostoru. Ale to jsou pouhé spekulace.

Samozřejmě je tu i další možnost v podobném duchu. Planety se třeba z těchto disků prostě vůbec netvoří! Takové disky obklopují mnoho hvězd, ale myšlenka, že planety se tvoří z materiálu těchto disků, je opět jen předpokladem, nikoli vědeckým pozorováním. Ve skutečnosti by takové disky mohly být důsledkem spíše destrukčních, než konstrukčních procesů – trosky gravitačními silami rozpadlé planety by vytvářely prstence kolem hostitelské hvězdy. Stejným způsobem by těmito silami rozpadlý měsíc vytvářel prstence kolem hostitelské planety.

Pokud se to potvrdí, bude to v dlouhém seznamu problémů sekulárního příběhu o tvorbě planet prostě ten nejnovější. Tento model porušuje základní fyzikální zákon nazvaný zachování momentu hybnosti. Sekulární vědci se již dlouhou dobu pokoušeli najít způsob, jak tento problém „obejít”, ale žádné přesvědčivé vysvětlení se nepodařilo nalézt.2 Takže jak se zdá, světský model pro formování planet může vyžadovat porušení ne jednoho, ale dvou základních fyzikálních zákonů: o zachování hmoty a o zachování momentu hybnosti!

Stejně tak malé částice prachu mají tendenci se od sebe oddělovat, než aby se vzájemně spojovaly. Pokud se hned na začátku nemohou ani tvořit větší částice prachu, jak by se mohly tvořit předpokládané větší shluky materiálu?2

retrogradeorbit

Exoplaneta – retrográdní dráha (Wikipedie)

Sekulární vědci si myslí, že nebulární hypotéza by měla vysvětlovat původ planet nejen naší sluneční soustavy, ale i původ planet v jiných hvězdných systémech, nazvané exoplanety. Nicméně světští vědci byli šokováni zjištěním, že mnohé z těchto exoplanet se naprosto vymykají očekáváním mlhovinové hypotézy. Podle nebulárního modelu by planety měly obíhat ve stejném smyslu – buď ve směru, nebo proti směru hodinových ručiček – tak, jak se otáčí rodičovská hvězda. Navíc by měly obíhat hvězdu v rovině rovníku hvězdy. Některé exoplanety však obíhají v protisměru ( retrográdní dráha) a jiné jsou na své dráze velmi odkloněné od roviny rovníku své hvězdy.3,4 Neschopnost nebulární hypotézy popsat vznik těchto exoplanet je pro světské vědce svízelným problémem.

Pokoušet se vtěsnat původ nebeských těles do vysoce teoretických procesů, které nejsou podporovány základními fyzikálními pravidly a pozorováním, vede k neustálému selhávání a frustraci.5 Lepší vysvětlení je to, že Bůh učinil planety, stejně jako všechna ostatní nebeská tělesa, čtvrtého dne (Genesis 1: 14-19) Stvořitelského týdne.

Odkazy

  1. Mann, A. Cosmic conundrum: The disks of gas and dust that supposedly form planets don’t seem to have the goods. Posted September 28, 2018 at sciencemag.org, accessed October 2, 2018.
  2. Coppedge, D. F. 2008. Nebulous Hypothesis. Acts & Facts. 37 (2): 15.
  3. Thomas, B. 2010. Planet Formation Theory Collides with Backward-Orbiting Planets. Creation Science Update. Posted April 27, 2010 at ICR.org, accessed October 2, 2018.
  4. Thomas, B. 2011. Exoplanet Discoveries Demolish Planet Formation Theories. Creation Science Update. Posted January 24, 2011 at ICR.org, accessed October 2, 2018.Stage image: Artist’s concept of a younger solar system
    Stage image credit: Copyright © 2011. Wikipedia. Used in accordance with federal copyright (fair use doctrine) law. Usage by ICR does not imply endorsement of copyright holder.

Dr. Jake Hebert je vědeckým pracovníkem Institute for Creation Research (Institut pro výzkum Stvoření) a své akademické vzdělání Ph.D. získal v oboru fyziky na texaské univerzitě v Dallasu.

8
Komentujte

Please Přihlásit to comment
8 Comment threads
0 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
4 Comment authors
vitasjhk - vlastaOliverVáclav Dostál Recent comment authors
  Subscribe  
Upozornit na