Jake Hebert, Ph.D.
Dr. Hebert je vědeckým asistentem v ICR a své akademické vzdělání z oboru fyziky získal na texaské univerzitě v Dallasu (USA). Z www.icr.org přeložil Pavel Kábrt – 05/2015. Článek vyšel na stránkách ICR.
Vědci ve své nové studii oznámili objev ohromné oblasti, vzdálené od Země okolo tří miliard světelných let, ve které je galaktická hustota podprůměrná.1,2 Tato „superprázdnota“, největší jednotlivá struktura, která byla kdy objevena, dlouhá 1,8 mld. světelných let, si zaslouží palcové titulky v novinách. Jenže tento objev má také své dopady na model Velkého třesku (Big Bang), který vypráví o původu vesmíru.
Částečně by mohla tato superprázdnota vysvětlit existenci neobvyklé „chladné skvrny“ na obloze, jejíž existence je pro Velký třesk už dlouho problémem. Jenže v nejlepším případě to pouze nahradí jeden problém Velkého třesku jiným. Abychom pochopili proč, zopakujme si některé základní údaje o Velkém třesku.
Zastánci Velkého třesku mají za to, že záření kosmického mikrovlnného pozadí (CMB), které k nám přichází ze všech směrů prostoru, je velmi silným argumentem pro Velký třesk. Vykládají CMB jako „dosvit“ [reliktní záření] z doby asi 400 000 let po předpokládané události Velkého třesku. Je ironií, že CMB ve skutečnosti představuje naopak vážný problém pro model Velkého třesku. Jedním ze základních předpokladů tohoto modelu je tzv. „kosmologický princip“, který obsahuje podmínky homogenity a izotropie.
Homogenita předpokládá, že hmota a energie jsou v průměru rovnoměrně rozprostřeny v prostoru. Podobně izotropie předpokládá, že v největších měřítkách neexistují v prostoru nějaké zvláštní směry – jeden směr v prostoru by měl být stejný [vykazovat ty samé vlastnosti] jako kterýkoliv jiný směr v prostoru. Tyto dva předpoklady byly do modelu Velkého třesku vestavěny dlouho předtím, než dostali astronomové vysoce kvalitní údaje z pozorování, které by tyto předpoklady potvrdily či vyvrátily. Navíc jsou tyto předpoklady pro existenci modelu Velkého třesku klíčové, jsou součástí jeho nosné konstrukce od samých začátků, kdy byla formulována.
I když by bylo možné vytvořit jiné modely Velkého třesku bez těchto předpokladů, tento úkol by byl pro zastánce Velkého třesku obrovským „bolehlavem“, protože pokud by to udělali, připustili by tak potichu, že téměř všechny jejich výpočty až dosud jsou chybné. Uznat tento omyl by pro ně znamenalo tyto výpočty přepočítat, což by vyžadovalo v podstatě začít od nuly!
Protože Velký třesk vyžaduje izotropní vesmír, CMB by mělo být rovněž izotropní – záření CMB z jednoho směru na obloze by mělo být téměř stejné jako záření CMB, které k nám přichází z libovolného jiného směru oblohy. Avšak zastánci Velkého třesku si nakonec uvědomili, že fyzika a pravděpodobnostní hodnoty ukazují, že toto nemůže platit! Aby tedy izotropní požadavek prosadili, dovolávají se „inflace“, což je hyper zrychlená expanze, ke které mělo údajně dojít ve velmi rané historii vesmíru.3
Jenže měření CMB ukázalo existenci velké anomální „chladné“ skvrny v jedné části oblohy. To znamená, že jedna část oblohy je rozdílná od zbytku nebe, což porušuje izotropii. Stejně tak je obtížné sladit existenci chladné skvrny s inflací, jak přiznává i respektovaný cambridgeský astrofyzik George Efstathiou.4
Podle vědců, kteří tento objev učinili, tato nově nalezená superprázdnota může částečně vysvětlit existenci chladné skvrny, protože jsou obě uspořádány podél našeho zorného pole. Tím lze však vysvětlit jen kolem deseti procent poklesu teploty u chladné skvrny.2 Takže tento problém pro Velký třesk je dosud z velké části nevyřešen.
Ale i kdyby tato superprázdnota mohla úplně vyřešit chladnou skvrnu, tak to jen nahradí jeden problém Velkého třesku jiným. Mějme na paměti, že Velký třesk také předpokládá homogenitu – tedy to, že hmota a energie jsou rovnoměrně rozloženy v prostoru. To znamená, že ohromné struktury, jako je tato superprázdnota, budou extrémně výjimečné, pokud by se vůbec měly vyskytovat. Ve skutečnosti jeden z autorů studie tvrdí, že v celém pozorovatelném vesmíru by mělo být o této ohromné velikosti jen několik superprázdnot.2 Ale toto tvrzení, založené na tom, co se u Velkého třesku očekává, si vynucuje otázku: pakliže se předpokládá, že požadavek na homogenitu u Velkého třesku je správný, jaké jsou potom při ohromných rozměrech viditelného vesmíru šance, že jedna z těchto „ojedinělých“ struktur se zrovna jen tak náhodou vyskytne takto blízko nás, pouhých tři miliardy světelných let od Země? To není první případ, kdy byl kosmologický princip Velkého třesku vystaven možnému vyvrácení.5
I když se někteří křesťané snaží tvrdit, že Bůh použil Velký třesk ke stvoření vesmíru, všichni křesťané by měli Velký třesk odmítnout, protože je to jasně nebiblická myšlenka, a to nemluvě o tom, jak je proděravělá vážnými vědeckými obtížemi.
Odkazy
- Szapudi, I., et al. 2015. Detection of a supervoid aligned with the cold spot of the cosmic microwave background. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. 450 (1): 288-294.
- Devlin, H. Astronomers discover largest known structure in the universe is . . . a big hole. The Guardian. Posted on theguardian.com April 20, 2015, accessed online April 22, 2015.
- Lisle, J. 2003. Light-travel time: a problem for the Big Bang. Creation. 25 (4): 48-49.
- Discoveries from Planck may mean rethinking how the universe began. Phys.org. Posted on phys.org July 26, 2013, accessed April 22, 2015.
- Wall, M. Largest Structure in Universe Discovered. Space.com. Posted on space.com on January 11, 2013, accessed April 22, 2015.