Z dotazů čtenářů
V této rubrice uveřejňujeme častěji pokládané dotazy, které tudíž mohou zajímat i ostatní čtenáře. (kreacionismus.cz, 02/2023, odpovídá Pavel Akrman)
Dotaz:
„Jsem křesťan, Bibli považuji za skutečné Boží slovo a řadím se tedy mezi kreacionisty „mladé Země“. Nyní jsem však náhodou narazil na pojem „evolucionisté mladé Země“ – slyšel jsem to poprvé a vůbec nevím, co je to za skupinu lidí nebo co vyznávají.“
Ano, v ČR je pojem „evolucionisté mladé Země“ zatím prakticky neznámý. Je to jedna z novodobých „odnoží“ v rámci kreacionismu. Její zastánci se nenápadně snaží prosadit modely sice založené na Genesis, ale tak, aby se v mnoha ohledech podobaly spíše evoluci. Kvůli této vysoké závislosti na evolučních myšlenkách a předpokladech byla tato volně organizovaná skupina označena jako „evolucionisté mladé Země“. V anglicky mluvících zemích je označována zkratkou YEE (Young Earth Evolutionists).1
Mezi zastánce této skupiny patří i někteří profesoři na kreacionistických vysokých školách. I když snad tito lidé nemusí mít nutně špatné úmysly, přesto výsledek jejich práce (u některých možná nevědomky) posouvá církev směrem k evolučním myšlenkám, které jsou neslučitelné s Písmem.
Smýšlení „evolucionistů mladé Země“ se podobá uvažování určité části církve od sedmnáctého století a dále. Když do církve přišla „věda“ a řekla jí, že Země je stará miliony let, mnoho církevních vůdců opustilo 1 600 let staré učení o mladém vesmíru založeném na Božím slově. A nyní do církve přicházejí „evolucionisté mladé Země“ a říkají, že musí v řadě oblastí vyhovět modernějším výrokům „vědy“, např. pokud jde o předmět původu a dalším.
Skupina „evolucionistů mladé Země“ je silně ovlivněna filozofií zvanou fideismus (z latinského fides „víra“).2 Jde o nábožensko-filozofický směr s kořeny již v 17. století (např. Blaise Pascal), podle něhož se víra a rozum vzájemně vylučují (a přesto – na rozdíl od rozumu – je třeba se držet náboženské víry). Fideismus byl katolickou církví oficiálně odmítnut, ale v evangelické tradici hraje důležitější roli.
Fideismus odmítá, že by člověk mohl poznat Boha pouhým rozumem. Rozumové schopnosti člověka byly narušeny hříchem a jsou proto nedůvěryhodné. Pravdám v Písmu je třeba zkrátka jen věřit, i když je nelze podpořit logikou nebo rozumem. Zjednodušeně řečeno, pokud by člověk mohl přímo prokázat existenci Boha, pak by víra nebyla nutná ani relevantní.
Ohledně prokazování Boží existence fideisté tvrdí, že pravá víra vyžaduje nejednoznačnost.3 Domnívají se, že nejednoznačnost je nezbytná k zachování lidské svobodné vůle. Jinými slovy, Bůh neposkytl zjevný důkaz své existence proto, aby tím lidi nepřipravil o volbu přijmout nebo odmítnout Boží nabídku.
Křesťanský fideismus má i své silné stránky – správně uznává, že racionální a logické argumenty nakonec nemohou dokázat existenci transcendentního Boha, jak je zjeven v Písmu. Správně také uznává, že důkazy ani rozum nejsou dostatečným základem pro víru v Boha. Je to proto, že víra je založena na osobnosti Boha a na jistotě Jeho zaslíbení, nikoli na důkazech Jeho existence.
Je tu však skryté nebezpečí. Uvedená nejednoznačnost se nenápadně přenáší i na pravdivost Písma, především evangelií. Jak můžeme věřit evangeliu, pokud si nejsme jisti jeho pravdivostí?
Ačkoli problémy YEE jsou mnohem jemnější než ty, které zastávají např. evoluční teisté, progresivní kreacionisté či zastánci teorie mezer (kteří všichni zcela otevřeně útočí na věrohodnost Genesis), přesto podkopávají autoritu Božího slova, dávají váhu evolučním domněnkám a otevírají dveře pochybám o Božím slově, což nakonec vede často až k nevěře.
Písmo však, díky Bohu, klade velký důraz na jistotu, pokud jde o víru. Např. v listu Římanům 1:19-20 čteme:
„Vždyť to, co lze o Bohu poznat, je jim přístupné, Bůh jim to přece odhalil. Jeho věčnou moc a božství, které jsou neviditelné, lze totiž od stvoření světa vidět, když lidé přemýšlejí o Jeho díle, takže nemají výmluvu.“
Zde nevidíme „nejednoznačnost“, ale naopak rozum je tu postavený do přímé souvislosti s vírou (…co lze o Bohu poznat, je jim přístupné… když lidé přemýšlejí o Jeho díle…).
Ano, lidé se mohou rozhodnout ignorovat nebo potlačit své poznání Boha. Ale ať tak či onak, Bůh jim dal možnost toto vše poznat, dokonce i skalním vyznavačům ateismu. Až budou jednou všichni (chtě – nechtě) stát před svým Stvořitelem, žádná ústa se nebudou moci „vymlouvat“ a tvrdit Bohu, že jim nedokázal dostatečně objasnit svou existenci.
Odkazy
- Duff, Joel, Young-Earth Evolutionists? ASA 2019.
- Got Questions, What is fideismus?
- Wise, K. P. 2002. Faith, Form, and Time: What the Bible Teaches and Science Confirms About Creation and the Age of the Universe. Broadman & Holdman Publishing.