jsem-biblicky-kreacionista

Jsem biblický kreacionista?

Pavel Akrman Bible, křesťanství, náboženství 1 Komentář

Devět jednoduchých otázek k ujištění se, zda vy – nebo váš budoucí pastor, vedoucí skupinky či biblického vzdělávání – zaujímá přímý pohled na Genesis

Pavel Akrman

(kliknutím na obrázek níže je také možné dotazník si stáhnout samostatně ve formátu PDF a vytisknout)

V současné době věřit Bibli tak, jak jí věřili naši otcové a praotcové je stále obtížnější. Pro dnešní sekulární společnost je taková víra natolik vzdálená, že ji považuje dokonce za novou, a současně za nebezpečnou. Vždyť přece „věda již dávno prokázala“ … Před biblicky věřícími jsou lidé varováni, píšou se petice, evropský parlament vydává prohlášení. Takoví věřící jsou často posměšně označováni za „kreacionisty mladé Země“.

Ačkoli náš web je ryze křesťanský, a považujeme se za biblické kreacionisty, jako celek se záměrně nehlásíme (jako jednotlivci samozřejmě ano) k nějaké konkrétní církvi. Důvodem je naše zaměření na témata, která by měla být společná pro všechny křesťanské církve. Již z našeho názvu „kreacionismus“ je více než patrné, že se především zaměřujeme na stvoření podle Genesis ve světle evangelií a na vše, co s ním souvisí – zejména pak v protikladu k ateistickému evolučnímu světonázoru.

„Přijde totiž doba, kdy lidé nestrpí zdravé učení, ale budou se podle vlastních chutí obklopovat učiteli, aby jim říkali co je jim příjemné. Odvrátí uši od pravdy a uchýlí se k bájím.” 2 Timoteovi 4:3-4

Nicméně poměrně nezřídka dostáváme dotazy typu „kdo je to biblický kreacionista?“ V reakci na tyto dotazy jsme pro uspokojení zjevné poptávky připravili následující dotazník. Skládá se z pouhých devíti otázek, vyžadujících jednoduchou odpověď ANO / NE, a který lze vyplnit během několika minut. Nikam se neodesílá, je to pouze pomůcka pro vás. Přesto doporučujeme vyvarovat se příliš rychlých odpovědí, nejprve zkuste bez předsudků popřemýšlet o vysvětlivkách.

Tyto otázky byly ještě před 150 lety velmi jasné, a drtivá většina křesťanů je považovala za naprosto samozřejmé – a vlastně se ani nepoužíval pojem „kreacionista“. Bylo běžné, že křesťané věřili v šestidenní stvoření, Noemovu Potopu, ve stvoření prvních lidí Adama a Evy atd. Byla to jednoduše víra jejich otců, a nikdo je nepovažoval za nějaké nové, „nebezpečné“ hnutí jako dnes.

Jistě, mnozí namítnou, že „dnešní věda přece již prokázala …“ Ano, věda již prokázala mnohé, a my jsme z toho nadšeni. Ale pokud jde o věci minulosti, tam jí nezbývá nic jiného než pouhé dedukce, nepřímé důkazy, předpoklady, modely, domněnky… a pokud si uvědomíme, že drtivá většina vědecké komunity jsou ateisté, pak je to minimálně dobrý důvod k pochybám. Ostatně, všichni dobře vidíme ty neustále se měnící „pravdy“, zmítající se jako ve vlnách mořských.

Počkat – není snad věda nestranná, neutrální? Dobrý pokus, ale zde můžeme souhlasit jen tehdy, pokud nejde o střet světonázorů. Protože vědu dělají vědci – a ti nestranní rozhodně nejsou. Přinejmenším většina z nich. Naopak jsou to pouhé výjimky, kdy sekulární vědec veřejně přizná některé zásadní problémy a nesrovnalosti v uměle vyhlazených vědeckých výstupech. Riskuje tím totiž velmi mnoho – viz např. filmový dokument Vyloučen: Inteligence nepřípustná (CZ titulky). Ne, věda není neutrální ani nestranná – to je pouze ideologicky zbarvená iluze.

Protože tu chceme být pro všechny křesťany, záleží nám na každém z vás. Je nám jasné, že každý se nacházíme na cestě víry v určitém místě – někdo teprve začal Bibli číst, jiný ji čte už 20 let. Zřejmě také zpravidla chodíte do konkrétní církve, která má své vedení – starší, kazatele, faráře, pastory, učitele … ale z vašich dotazů také víme, že občas máte tak trochu zmatek v tom, co znáte z Písma oproti tomu, co někdy slyšíte od některých svých bratří představených.

V žádném případě nemůžeme a ani nechceme posuzovat jednotlivé církve – předkládáme však devět otázek na biblická témata, podle nichž si vy sami dokážete odpovědět, zda např. budete příště volit do staršovstva toho či onoho bratra.

Dotazník — devět otázek, odpovědi jen ANO / NE

(Připomínáme, že pokud si nejste jisti, zda něčemu věříte či nikoli, správná odpověď by měla být samozřejmě „ne“.)

1. ŠEST DNŮ

Věříte tomu, že Bůh stvořil Zemi a vesmír za šest dní běžné délky (den = 1 otočení Země)? (viz vysvětlivky)

☐ Ano

☐ Ne

2. STÁŘÍ SVĚTA

Věříte tomu, že Země a vesmír jsou staré jen tisíce (ne miliony či miliardy) let, měřeno pozemským časem? (viz vysvětlivky)

☐ Ano

☐ Ne

3. PRVNÍ LIDÉ

Věříte tomu, že Adam a jeho žena Eva byli doslovní, historičtí předkové všech (ostatních) lidí, kteří kdy žili? (viz vysvětlivky)

☐ Ano

☐ Ne

4. PŮVOD ADAMA A EVY

Věříte tomu, že Adam a Eva neměli žádné fyzické rodiče, ale byli stvořeni přímo Bohem; Adam ze skutečného prachu a Eva ze skutečného masa a kosti Adamova boku? (viz vysvětlivky)

☐ Ano

☐ Ne

5. LIDSKÁ SMRT

Věříte tomu, že lidská fyzická smrt začala až poté, co Adam zhřešil? (viz vysvětlivky)

☐ Ano

☐ Ne

6. MASOŽRAVOST

Věříte tomu, že všechna zvířata byla stvořena původně jako vegetariánská? (viz vysvětlivky)

☐ Ano

☐ Ne

7. UTRPENÍ VE FOSILNÍM ZÁZNAMU

Věříte tomu, že fosilie ukazující na krveprolití a utrpení (např. napůl sežraná kořist, rakovina dinosaurů aj.) nemohly vzniknout před Adamovým Pádem, který vedl ke Kletbě? (viz vysvětlivky)

☐ Ano

☐ Ne

8. CELOSVĚTOVÁ POTOPA

Věříte tomu, Noemova Potopa pokryla celou planetu? (viz vysvětlivky)

☐ Ano

☐ Ne

9. JEŽÍŠOVA NADPŘIROZENÁ MOC

Věříte tomu, že poté, co byl Lazar několik dní fyzicky mrtvý, Ježíš ho zázračně povolal znovu k fyzickému životu? (viz vysvětlivky)

☐ Ano

☐ Ne

Vysvětlivky ke každé otázce

1. ŠEST DNŮ

Genesis 1 jako celek používá jasný a přímočarý jazyk, což nám říká, že dny (číslované – ve skutečné posloupnosti, každý den má večer a ráno) jsou běžné, po sobě jdoucí dny. V Exodu 20:11 Bůh ustanovil přikázání o Sobotě a říká, že Jeho dílo stvořené během šesti dnů (se sedmým dnem, kdy přestal pracovat) je vzorem pro náš sedmidenní týden.

Pokusy některých křesťanů prodloužit časový rámec Týdne stvoření mají za cíl vyhovět domněnkám světské historické vědy; tak se objevily miliardy let času předtím, než lidé přišli na scénu. Ale tento „hluboký čas“ zahrnuje geologické epochy představované vrstvami hornin s fosiliemi; fosiliemi mrtvých (a často nemocných násilně zabitých) zvířat.

Toto pak staví zlo přirozeně do Božího „velmi dobrého“ stvoření – ještě před okamžik, než Adam zhřešil a vnesl do stvořeného řádu Kletbu smrti a zkaženosti. To samozřejmě podkopává „velký obraz“ evangelia – tj. původně „velmi dobrý“ svět zničený hříchem, který bude skrze Krista obnoven do stavu bez hříchu a bez smrti. Zpět k otázce 1

2. STÁŘÍ SVĚTA

Popis rodů v Genesis 5 přináší historii světa od Týdne stvoření až po Potopu, a tudíž i celkovou historii stvoření v řádu tisíců let (podle mazoretského textu asi 6 000 let). Znalci hebrejského jazyka bez váhání souhlasí s tím, že hebrejština v Genesis uvádí, že Adam byl stvořen šestého dne (obvyklé délky) od počátku celého vesmíru, přičemž řetězec rodokmenů od Adama nám dal vesmír starý jen tisíce let (měřeno pozemským časem).

Stojí za povšimnutí, že většina z těchto znalců jsou buď ne-teisté nebo „liberální“ křesťané. A protože ani jedna z těchto skupin nevěří, že Bible / Genesis je pravdivá / Bohem inspirovaná, nejsou tedy motivováni ohýbat Písmo tak, aby odpovídalo „vědě“. Mohou nám tedy svobodně říci, co přesně hebrejština říká. I kdyby v rodokmenech byly nějaké mezery (Bible však žádné neukazuje), nelze časový rozsah natáhnout tak, aby vyhovoval pojetí dnes populárních „hlubokých věků“.

A veškeré názory, zahrnující dlouhé věky, staví zrod člověka až na konec toho neuvěřitelně dlouhého procesu tvoření, což naráží na jasné Ježíšovy výroky, např. u Marka 10:6, kde říká, že byli stvořeni na počátku. Buď přijmeme biblickou chronologii, nebo ne – ale v takovém případě není naší autoritou Bible, ale omylná, lidská historická „věda“. Zpět k otázce 2

3. PRVNÍ LIDÉ

Ježíš, kterého apoštol Pavel nazval „posledním Adamem“, zemřel za všechny ty, kdo jsou „v Adamovi“ (1. Korintským 15), takže evangelium, jak je zde vysvětleno (a také v Římanům 5), závisí na historické realitě biblického učení zde, tedy že všichni lidé na zemi pocházejí z Adama a Evy. Adam a Eva byli předky všech lidí, jak je také zřejmé ze Skutků 17:26 (všechny národy z jednoho člověka neboli „z jedné krve“). Zpět k otázce 3

4. PŮVOD ADAMA A EVY

Bible jasně říká, že Bůh vzal prach a učinil muže, a pak vzal část jeho boku a učinil ženu. Jelikož součástí Prokletí byl Adamům návrat zpět do prachu, z něhož byl učiněn (Genesis 3:19), nemůže být prach metaforou opičího tvora, který se vyvinul v člověka. Na této historické skutečnosti spočívá význam manželství, jak Ježíš jasně uvedl ve svém učení o manželství v evangeliích (Matouš 19:3–6, Marek 10:6–9).

Člověk se nevyvinul ze žádného nižšího zvířete. Veškeré snahy odvozovat z Genesis evoluční procesy jsou vyloučeny právě stvořením Evy z Adamova těla. Nadto je jasně uvedeno, že učení NZ o příslušných rolích mužů a žen v církvi závisí na historické realitě událostí popsaných v Genesis (1 Timoteovi 2:13–14). Zpět k otázce 4

5. LIDSKÁ SMRT

Genesis 1–3 jasně učí, že tělesná smrt Adama a Evy nastala pouze v důsledku neuposlechnutí Stvořitele: „z prachu jsi přišel a do prachu se vrátíš“. Celé učení NT o vzkříšení a nezbytnost Ježíšova tělesného vzkříšení spočívá na realitě tohoto učení v Genesis, tedy že tělesná smrt přišla v důsledku hříchu (1 Korintským 15:21–22). Zpět k otázce 5

6. MASOŽRAVOST

Genesis 1 jasně říká (v. 29–31), že Bůh stvořil lidi i zvířata původně jako vegetariány (lidem bylo dovoleno jíst maso až po Potopě, viz Genesis 9:3). Bezprostředně po tomto ustanovení Bůh prohlásil vše, co udělal, za „velmi dobré“. Příroda v její nejkrutější podobě „krvavých zubů a drápů“ (Tennyson) nebyla popisem velmi dobrého Božího stvoření. Rostliny poskytované k jídlu nejsou schopny trpět nebo zemřít v biblickém slova smyslu.

Totéž lze vztáhnout i na bakterie, hmyz a některé další organismy. Pasáže v Izajášovi 11 a 65 o budoucím stavu, ve kterém masožravci a býložravci žijí mírumilovně vedle sebe jasně ukazuje, že násilí, smrt a utrpení u zvířat nejsou Bohem žádoucí podmínky. K poškození ráje došlo až poté, co Adam zhřešil.

Vznik útočných / obranných struktur u zvířat souvisí s Pádem. Ráj obnovený do stavu bez smrti a bez hříchu (Zjevení 21:4) zahrnuje odstranění Kletby z Genesis (Zjevení 22:3). Přijetí této historické perspektivy z Písma nám dává základ pro účinnou Teodiceu (tj. vysvětlení, proč existují „špatné věci“ – přirozené zlo – ve světě stvořeném všemocným, dobrým Bohem.) Zpět k otázce 6

7. UTRPENÍ VE FOSILNÍM ZÁZNAMU

Zkamenělá zvířata svědčí o tom, že zemřela násilnou smrtí, byla sežrána jinými zvířaty nebo zemřela na onemocnění, jako je rakovina kostí atd. Takovéto přirozené zlo není v souladu s tím, jak hodnotí Bůh své hotové stvoření, tedy že je „velmi dobré“ (Genesis 1:31).

To znamená, že k fosilizaci těchto zvířat muselo dojít až po Pádu v Genesis 3; tj. až poté, co Kletba hříchu porušila celý vesmír (Římanům 8). A také to znamená, že umístění většiny geologického sloupce pod nohy prvních lidí musí být chybné. To je opět úzce spjato s účinnou Teodiceou.

Poskytuje však také základ pro eschatologii, tedy že v budoucnu budou nová nebesa a nová Země (protože tento současný řád je zkažený). Viz 2. Petra 3:10–13. V Římanům 8:21 čteme, jak bude toto „sténající“ stvoření v budoucnu „osvobozeno“, což je ve Skutcích 3:21 označováno jako nadcházející obnovení všech věcí. Celý tento rámec je (často nevědomky) podkopáván názory dlouhých věků, které vkládají fosilní záznam do období před Adamem. Zpět k otázce 7

8. CELOSVĚTOVÁ POTOPA

Písmo mluví jasně a na více místech o tom, že Noemova Potopa byla celosvětová (Genesis 6–9). Pokud by Noemova Potopa byla jen nějakou místní událostí, znamenalo by to, že Bůh porušil svůj slib vyjádřený duhou, protože od té doby došlo ještě k mnoha dalším lokálním záplavám.

Tak velká loď, jejíž kalkulace ukazují, že mohla pohodlně pojmout všechny druhy dýchajících zvířat žijících na pevnině, je pro místní katastrofu naprosto zbytečná, dokonce absurdní. V takovém případě by se pozemští tvorové (zejména ptáci!) jen přemístili a snadno by unikli. Naznačovat, že se jednalo jen o běžnou místní záplavu, nebo ještě hůř – že k ní vůbec nedošlo, je v přímém rozporu s Písmem.

Také Ježíš jasně věřil v realitu Potopy (Lukáš 17:26–27). Apoštol Petr přirovnal Potopu k celosvětovému soudu ohněm, který má teprve přijít, a také předpověděl nejen dnešní odmítání Potopy, ale dokonce i „uniformitariánskou“ filozofii posměvačů (2. Petra 3: 3–7). Potopa rovněž poskytuje solidní základ pro vysvětlení způsobu, jakým se většina hornin s fosiliemi zformovala až poté, co Adam zhřešil. Zpět k otázce 8

9. JEŽÍŠOVA NADPŘIROZENÁ MOC

Zprávě Genesis o zázračném stvoření přestává věřit stále více evangelikálů, a to kvůli „vědě“ nebo „vědecké většině“. Nicméně je to právě „věda“ která říká, že „lidé nevstávají z mrtvých“. Přesto však mnozí z těch nevěřících Genesis nadále věří v Ježíšův zázrak vzkříšení Lazara, ačkoli i to byl zázrak stvoření (rekonstrukce molekulárního uspořádání hnijící mrtvoly, což zvrátilo tlení a rozklad do původního stavu).

Pokud Ježíš, Stvořitel (Jan 1:3), může vzkřísit Lazara, může také stvořit vše v časovém rámci tak, jak byli jasně inspirováni Duchem svatým bibličtí pisatelé. Není možné věřit jednomu a druhému ne – to pak vede mnohé lidi k odmítnutí křesťanství, protože zde vidí jasné rozpory. Pokud nevěříme Bibli ohledně historie všech věcí, jak můžeme pak věřit tomu, co říká o Ježíšových zázracích, o morálce, spáse atd.? Zpět k otázce 9

Subscribe
Upozornit na
1 Komentář
Inline Feedbacks
View all comments
Jiří Zelinka

Pěkné, přehledné, a hlavně jasné – paráda, díky.

Žijeme nejspíš už na konci doby milosti, a tak je až dech beroucí jak je Písmo po celou tu dobu přesné – lidé nestrpí zdravé učení, ale budou se podle vlastních chutí obklopovat učiteli, aby jim říkali co je jim příjemné. Odvrátí uši od pravdy a uchýlí se k bájím.”