Jemné vyladění „zaostalého” oka je nezbytné pro barevné vidění

pavelkabrt Darwinovy omyly Napsat komentář

Jonathan Sarfati

Z creation.com přeložil Pavel Kábrt – 08/2017. Translation granted by Creation.com – přeloženo s povolením od Creation.com. Článek vyšel v časopisu Creation 38(1):17 v lednu 2016.

Evolucionisté, jako Richard Dawkins, dlouho tvrdili, že naše oči mají sítnici „obráceně”, čili jasně jde o něco, co by inteligentní projektant nemohl nikdy udělat. Jde o to, že buněčné světločivné receptory jsou umístěny až za nervy, které tak údajně světlu brání v jeho cestě.

Ve skutečnosti však výzkumníci v posledních letech ukázali, že světlo neprochází skrze nervy, ale je vlastně vedeno nálevkovitě skrz Müllerovy gliové buňky.1

Sítnice oka byla optimalizována tak, aby rozměry a hustoty gliových buněk odpovídaly barvám, na které je oko citlivé (toto je sám o sobě proces optimalizace odpovídající našim potřebám).

Erez Ribak

Ty se chovají jako optická deska zvyšující ostrost zobrazení. „Sítnice se jeví jako optimální struktura navržená pro zlepšení ostrosti obrazu.”2,3 Navíc pomáhají oddělit tři základní barvy, takže červené a zelené světlo je vedeno na čípky sítnice. Jiným typem receptorů světla jsou tyčinky, dobře umožňující vidění v noci, ale méně účinné jsou pro detekci zeleného a zvláště červeného světla, takže Müllerovy buňky na ně rozptylují modré světlo. 4,5

Velká část tohoto překvapivého výzkumu pochází z Technionu, Izraelského institutu pro technologii, z laboratoře doktora Erez Ribaka, astrofyzika, který od studia hvězd přešel ke studiu očí. Ten nyní prokázal, že Müllerovy buňky musí mít právě tu správnou výšku a šířku, aby dobře odfiltrovaly různé barvy: „Pokud je sítnice příliš silná, nebo příliš slabá, je neúčinná.” Toto prokázal vedením světla o různých barvách na sítnice člověka a prasete, a ukázal, jak je světlo řízeno.6 Ribak říká:

„Sítnice oka byla optimalizována tak, aby rozměry a hustoty gliových buněk odpovídaly barvám, na které je oko citlivé (toto je sám o sobě proces optimalizace odpovídající našim potřebám). Tato optimalizace působí, že barevné vidění během dne je intenzivnější, ale noční vidění tím utrpí jen nepatrně. ” 6

Červené a zelené světlo je nálevkovitě vedeno skrz buňky, zatímco modré světlo je více rozptylováno.

Mark Hankins, profesor zrakové neurovědy na univerzitě v Oxfordu, ukázal ještě další důvod pro obrácenou sítnici: „odstraňování opotřebených buněčných komponentů a přístup ke zdroji energie molekul citlivých na světlo.” Tyto možnosti poskytuje vrstva za světelnými receptory, která se jmenuje retinální pigmentový epitel (RPE), což tedy znamená, že nervová vedení nemohou být umístěna až za receptory. Na tuto věc samozřejmě už dávno poukazoval  na stránkách našeho časopisu kreacionistický oftalmolog dr. George Marshall. 7 A další vědci uvedli, že na základě analýzy očí mláděte zebry „bylo prokázáno, že obrácená sítnice je vskutku vynikajícím řešením pro úsporu místa, a to především u malých očí.“8

Související články v angličtině

Pro další četbu v angličtině

Odkazy a poznámky

  1. Labin, A.M. and Ribak, E.N., Retinal glial cells enhance human vision acuity, Physical Review Letters 104, 16 April 2010 | doi:10.1103/PhysRevLett.104.158102.
  2. New eye discovery demolishes Dawkins, Creation 32(4):10, 2010; creation.com/mueller-v-dawkins.
  3. Labin, A.M. et al., Müller cells separate between wavelengths to improve day vision with minimal effect upon night vision, Nature Communications 5(4319), 8 July 2014 | doi:10.1038/ncomms5319.
  4. Eyesight: Separating light for better sight, Nature Communications 9 July 2014 (comment on Labin et al., Ref. 3).
  5. ‘Bad design’ of eye improves day vision without sacrificing night vision, Creation 37(1):8, 2015.
  6. Ribak, E., Look, your eyes are wired backwards: here’s why, theconversation.com, 14 March 2015.
  7. Marshall, G. (interviewee), An eye for creation, Creation 18(4):19–21, 1996; creation.com/marshall.
  8. Kröger, R.H.H. and Biehlmaier, O., Space-saving advantage of an inverted retina, Vision Research 49(18):2318–2321, 9 September 2009 | doi:10.1016/j.visres.2009.07.001.
Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments