Jak se nezbláznit … aneb čemu se dnes věří

33 nebetyčných omylů rozšířených dnes mezi lidmi

Pavel Kábrt

Pavel Kábrt

Celou knihu je možné si přečíst nebo stáhnout ve formátu pro elektronické čtečky – EPUB nebo PDF na odkazu níže:

Případně je možné si ji přečíst na těchto starších stránkách:

Jak se nezbláznit, když téměř všechno je dost jinak?

    Známý vědecký časopis uvedl, že jeden jeho čtenář vyhrál Mercedes.

To podnítilo mnoho lidí, aby si časopis koupili a také soutěžili. Kdo by nechtěl tak drahé auto, že? Jen jeden přemýšlivý člověk si to chtěl ověřit, zavolal do redakce a zeptal se: opravdu lze u vás vyhrát Mercedes? A proč potom tvrdíte, že váš časopis je v dluzích a hrozí mu finanční krach, když můžete nabízet tak drahé soutěžní ceny?

(…otázka jistě logická, zobrazující spor mezi entropií a vírou v evoluci, je o tom 2. Omyl)

Šéfredaktor toho časopisu, RNDr. Franz Shrewed, mu odpověděl:

    „Jsme vědci a uvádíme jen ty nejserióznější informace. Ale i informace se vyvíjejí, proto Vám musím dát ty nejposlednější. Pro výherce jsme skutečně měli velmi hodnotnou cenu se soutěžním názvem Mercedes. Pojmenovali jsme tak bytelné, známé jízdní kolo Ukrajina, které má s Mercedesem mnoho shodných vlastností a velmi dobře prověří vaši kondici. Jistě znáte pochvalné rčení: chceš-li poznat, co je dřina, kup si kolo Ukrajina. A jak jsme přesně uvedli, u nás jste ho nemusel kupovat, dalo se vyhrát. Takže to do určité míry souhlasí.

    Musím ovšem upřesnit ještě jednu informaci: člověk, o kterém se v souvislosti s výhrou psalo, tento náš Mercedes přímo nevyhrál, ale ukradl nám ho z redakce, když jsme byli na svačině. Všechny ostatní údaje zůstávají beze změny, jak jsem řekl, jsme přece vědci.

      Pokud si předplatíte náš časopis, můžete také vyhrát, tentokrát Fiat-turbo de Luxe, velmi pěknou koloběžku. Nebojte se, tu si ale už dobře hlídáme.“…

Jak se nezbláznit,

Obálka knihy

když ještě horší informace než v předchozím vtipu dostáváme už odmala i ve velmi závažných oblastech života – a to zcela bez legrace! Například se na řadě škol vyučuje úplně vážně neuvěřitelná směšná bajka, jak neživá hmota kdysi dávno sama od sebe ožila, a pak jen tak naslepo, pomalu, postupně, za dlouhý čas z toho vznikl člověk. Jsme tu prý díky obrovské sérii všelijakých shod okolností. Tvrdí se, že energie (chudá na informaci) jakousi shodou okolností (bez informace) vytvořila z mrtvé hmoty živou buňku (bohatou na informaci), a to vše za asistence entropie (poškozující informaci). To ale nestačilo, energie ještě zkonstruovala člověka (ta ale umí!). Vědcům se to zatím nepodařilo, ale shoda okolností to prý kdysi dávno dokázala sama i bez nich (proto jí to tak dlouho trvalo) – tvrdí řada vědeckých periodik a fundovaných vědátorů stejně jako média či školní učebnice. Trochu informovaný člověk neví, jestli se má smát, plakat či zuřit. A kam volat, jak si vše ověřit? To se dozvíte.

Pokud se to někomu přemýšlivému a věci znalému člověku nezdá, odborníci upřesní, že dnes se sice už takové věci nedějí (aby neživá hmota ožívala a tvořila živé bytosti), ale dá se (prý) věřit, že kdysi dávno se to stalo. A to i přesto, že zákonitosti přírody i mnohé nálezy celý ten kuriózní příběh o vývoji (evoluci) vyvracejí. Je to prostě něco na ten způsob „Mercedes“ a „musíme to trochu upřesnit“ a „do určité míry to souhlasí“!

Zmatek působí v našem životě i jiné mylné informace: o manželství, výchově dětí, smyslu života či o náboženství; také o vědě, sexu, zdraví a o řadě jiných věcí. Shrnul jsem to všechno do 33 omylů. Protože nám jsou různé nepravdivé informace podávány „po kapkách“ již od dětství, často vydávány za neomylnou vědu a šikovně míchány se všeobecnými znalostmi, málokdo si je ještě ověřuje – prostě se jim věří.

A pak to přijde

Lidé čekají Mercedes, ale nedostanou ani kolo. Informace si neověřili, přednost dali jiným věcem, pravdu měli za nepotřebnou berličku, a pak místo ježdění v Mercedesu kulhají s protézou. Věří v úžasný vývoj lidstva, jen se neví, zda ten „vývoj“ přežijeme. Chvíli se milují jak blázni, za chvilku by se pozabíjeli. Cinkají klíči a za chvíli hrozí pěstmi. Jedněmi ústy nějakému člověku volají sláva, a zanedlouho by ho nejraději zabili, ať už je to politik nebo rodinný příslušník. Hodně to připomíná psychiatrickou léčebnu bez psychiatrů, kde si pacienti vládnou sami: a mají chaos v hlavě a značně velkou sílu. Je to povrchní život v omylech, jehož touhou je štěstí a koncem neštěstí. Změna je jistě možná, pokud člověk uzná včas, že naletěl, protože se nevěnoval tomu, čemu měl.

STRUČNÝ PŘEHLED 33 OMYLŮ

(Co si často lidé myslí a zcela odlišná realita)

1. Dvacáté století bylo vrcholem bláznění, ne vyspělosti lidstva

Proč dnes přichází tolik lidí násilně o život přesto, že většina lidí nikomu ublížit nechce? Proč bylo 20. století tím nejkrvavějším přes tvrzení o jeho pokrokovosti a humánnosti?

2. Jen zcela naivní člověk věří, že hmota v minulosti sama ožila

Život je jen ze živého a víra v dávné sebeoživení mrtvého materiálu není vědou, ale jen zoufalým náhradním náboženstvím  zmatených ateistů. Na tomto poznání se ve vědě od Pasteurových pokusů dodnes nic nezměnilo, a je jen kuriózní pozorovat, jak samotné materialistické poznání (fakta) je v rozporu s materialistickou filozofií (vírou).

3. Náhoda ve vesmíru asi nebude chytřejší než na Zemi

Původ života se nevyřeší tak, že jej označíme za záhadu a tu vyženeme daleko do kosmu. Logika hledačů vesmírných civilizací, které se tam kdesi daleko „jen tak nějak“ vyvinuly v rozporu s vědou, nutí každého rozumného člověka ke vzteku, pláči a zoufalství, kdy už těch trapných spekulací konečně nechají (třeba v NASA).

4. Člověk je příbuzný s opicí asi jako stolička s jezevčíkem

Bakterie, bezobratlí, houby, rostliny, ryby, obojživelníci, plazi, ptáci, savci i člověk jsou stále, po všechny, věky stejní. Nulová evoluce ve zkamenělinách dosahuje svého maxima ve fantazii těch, kteří v ni věří, a zločinně vyučují tyto svoje pohádky bezbranné studenty na školách i veřejnost.

5. Charles Darwin byl pohádkář a rasista, ne velký přírodovědec

Omyly a nesmysly Charlese Darwina, na kterých postavil svoje fantazie o přeměnách jedné skupiny zvířat v jinou, mají nedozírně tragické důsledky. Že byl rasista a miloval zabíjení, to se dnes samozřejmě tají stejně obratně jako i jiné hlouposti, které tento „velký vědec“ zplodil, a které se úspěšně ujaly ve světě zmatených a hlavně bezbožných lidí.

6. Mnozí vědci jsou spíše namyšlení a popletení než moudří

Kdo asi pomáhal Hitlerovi či Stalinovi vyvíjet moderní zbraně? Jsou to snad bezdomovci či nevzdělaní primitivové, kteří dnes projektují nášlapné bomby, střílející tužky či hračky, které dítěti vybuchnou v ruce?

7. Komunismus je příšerný a zločinný blábol, a ne krásná myšlenka

Ne spravedlivá společnost, ale zločinný a neúčinný návod, jak ji násilím nastolit, to je základ komunistické myšlenky. Výsledkem této prolhané ideologie není spravedlivá společnost, ale miliony mrtvých a mozky plné nesmyslů u živých, čemuž se zjemněle říká morální devastace.

8. Slušnému chování se musíme učit, jinak jsme neotesánci

Jak se chovat na návštěvě, v obchodě, na cizím počítači, při řízení auta nebo jak telefonovat, tomu všemu se lze naučit. Doporučuji to, nemá-li být člověku podezřelé, proč nemá mnoho přátel a proč  jsou lidi vždy tak šťastní, když už odchází.

9. Muž a žena jsou rozdílní a nemají ani stejná práva ani postavení

Proč krachuje i „velká láska“, proč je vysoká rozvodovost v tzv. „vyspělých“  zemích, proč polovina dětí ve třídě už nemá svého tatínka, v čem spočívá hloupost feminizmu a emancipační filozofie – o tom všem je tento devátý omyl.

10. Chcete-li pro své dítě to nejhorší, pak ho nikdy nebijte

Fyzická bolest pravdivě, spravedlivě a neškodně připravuje dítě na skutečný život. Těžko na cvičišti, lehko na bojišti. Jen proto je dnes tolik nezvedených darebáků, rozmazlených ufňukaných dospělých a sebevražd, že se od této staletími prověřené praxe upustilo.

11. Demokracie je spíše to poslední než nejlepší uspořádání

Ledovce ještě neroztály, pořád je nám hej. Atomovky, vyvinuté ve vyspělých demokratických státech, zatím leží ve skladech, ještě je nám hej. Loď s dírami v trupu se ještě nepotopila, a tak můžeme vesele proklamovat, že technika je báječná a demokracie tím nejmenším zlem. Zatím. Než zjistíme hodně pozdě, že tím největším.

12. Zlo páchají nejen zlí, ale hlavně průměrní a „celkem slušní“ lidé

Ti se totiž bez ušlechtilé víry snadno změní na zločince. Ani prostitutky, ani bezdomovci či pouliční zloději nevelí válkám a většinou v nich ani nebojují. Nejsou lepší, jen méně nebezpeční a zneužitelní pro mašinerii zla.

13. Velkým třeskem vesmír možná skončí, ale začít tak nemohl

Stále více se ukazuje, že náš současný vesmír je vyprojektován, a ne vybouchnut. Materialistické pohádkové evoluční scénáře o naší minulosti nemají konce, baron Prášil by se za ně nemusel stydět. Společný jmenovatel je však u všech stejný: věřme jakékoliv hlouposti, jen ne v inteligentní stvoření – a říkejme těm spekulacím pravá věda.

14. Smysl života neurčuje věda, ale vždy jej znali rozumní lidé

Kdo čeká, až věda objeví vzorec na smysl života, umře v nesmyslu, uprostřed omylů. Kdo si myslí, že i bez hledání pravdy jde dobře žít, žije v omylu.

15. Kdo toleruje mylnou víru, ať se připraví na sklizeň zla

Pravdivá víra je základní složkou psychiky každého člověka. Proto péče o ni by měla být intenzivnější než o tělo. Žel, opak je často pravdou. Denně potkáváme čistá, navoněná, dobře oblečená a zdravá těla, ale s duší nemocnou na smrt, jejíž software je primitivní, zavirovaný a plný omylů. A podle toho pak vypadá i život!

16. Náboženství si jsou podobná asi jako lidské charaktery

Stejně jako z vědeckých teorií je nakonec nejbližší pravdě jen jedna či dvě, ani učení o Bohu není stejně pravdivé v různých náboženských systémech. Různé cesty nás mohou dovést do Říma, do propasti či do pekla, ale určitě ne k Bohu.

17. Věřit v Boha může jen realista, blázen na to nemá

Miliony programů v živé přírodě, které kódují miliony různých funkcí, tvarů, procesů a těl, ukazují na inteligentního projektanta a konstruktéra – proto nebyl dodnes pozorován vznik ani jediného programu bez působení inteligence. Lidé si nelámou hlavu s licencemi při kopírování designu netopýřího sonaru nebo Viktorie královské, ale mohli by si lámat hlavu alespoň s vděčností – že mohou žít, vidět, slyšet, chodit, jíst a myslet – kdyby jim to myslelo.

18. Vyhánět misionáře od dveří umí jen omezenec

Cenné informace o smyslu života vítá jen myslící člověk, ostatní dávají přednost roznašečům drahých vysavačů, sad chromovaného nádobí nebo slev na mobily. Elektrický robot v kuchyni může ulehčit vaření, ne však život. Ten může ulehčit i zachránit jen slovo o Bohu a víra v Krista – a to je cílem všech křesťanských misionářů.

19. Samo chození do kostela zaručeně nikoho nespasí

Jako se ateista mýlí ve věcech stvoření, tak se náboženský pokrytec mýlí ve věcech spasení – a ateistovi svým  mizerným životem dává další falešný důvod k popírání Boha. Je opravdu tragikomické myslet si, že formálními náboženskými úkony a povrchním církevním životem uvádím Pána Boha do nadšení a sebe do nebeských výšin.

20. Homosexuál potřebuje slyšet pravdu, ne lichotky

Proč stále víc parlamentů, politických stran i jednotlivců přijímá lživou filosofii všech těch rozličných divosexuálních skupin? Proč má tolik lidí „svatou potřebu“ bránit zcela mylnou homosexuální ideologii a připravovat tak všem peklo na zemi? Není to jen proto, že sami postrádají sebeovládání i rozum v hlavě?

21. Každý něčemu věří, mnozí však snůšce nesmyslů

„Věřím jen tomu, co vidím a na co si mohu sáhnout“ – kolikrát v životě zaslechneme tuto zcela nepravdivou a naivní větu! Takový člověk asi ani nežije, nikdy nepřejde most, nenastoupí do vlaku či autobusu a neustále zjišťuje nosnost stropu pod kterým – pln panické hrůzy – právě přebývá – tedy pokud věří skutečně jen tomu, co vidí a na co si sáhne.

22. Misionáři a kazatelé jsou důležitější než lékaři

To proto, že software je důležitější než hardware, tedy duše než tělo. To ovšem materialista pochopit nemůže, protože pro něj duchovní věci neexistují nebo jsou jen jakousi pentličkou na kabátu. Když se ale ta „pentlička“ pokazí, je to na pořádný malér. To vidíme všude kolem: neohrožují nás invalidé, ale lidé tělesně zdraví se špatnou duší, darebáci svým smýšlením.

23. Existence zla popírá materialistický pohled na svět

Kdo stvořil Boha, kde je a z čeho je? A proč neukončí zlo? Lidé tím nemyslí to zlo, které sami páchají – jen zlo těch druhých. Zlo je opakem zákonů hmoty a dokazuje existenci svobody a nehmotné složky hmatatelného světa. Někteří lidé však mluví tak, jakoby Bůh měl stvořit jen železobeton – to by bylo na světě opravdu „dobře“!

24. Není vůbec prokázáno, že svět existuje miliardy let

Existence meteoritů, poloha Měsíce i jeho teplota, spirálové galaxie, malé množství helia v ovzduší a velké množství helia v zirkonových krystalech žulových skal po celém světě, radioaktivní uhlík C14 v nenulovém množství v různých uhelných ložiskách, malé množství soli v moři a malé množství sedimentů na dně oceánů a desítky dalších skutečností – kvůli evoluční pohádce tajených a bagatelizovaných – ukazují na velmi nízké stáří Země i pozorovaného vesmíru.

25. Jen naivní lidé si myslí, že smrt zakryje jejich podlosti

Jezme, pijme, zítra stejně zemřeme – to je sice žoviální hospodská i řecká filosofie, ale moudřejší je držet se varování, které dal Kristus: kdo se směje naposledy, ten se směje nejlépe. Smrt darebáka jeho darebáctví ukončí, ale nenapraví ani nezakryje. Zničí jeho tělo, ne však duši. Proto Ježíš řekl: „Nebojte se těch, kteří zabíjejí tělo, ale duši zabít nemohou“. To je výrok hrůzy pro bezbožné a naděje pro zbožné.

26. Pro majitele mozku jsou v Bibli špičkové informace

Bible je kromě jiného také nejlepší učebnicí dějepisu a přírodovědy – vždyť je jedinou starověkou náboženskou knihou, kterou můžeme testovat a ověřovat i vědecky. Svoje informace o Bohu, světě, životě a člověku, o minulosti i budoucnosti, zasazuje jediná Bible do historického rámce světových dějin a nenechává vnímavého člověka na pochybách, že ji museli napsat lidé jen pod zvláštní inspirací z mnohem vyššího zdroje, než je lidské poznání.

27. Vývoj techniky konec světa nezbrzdí, spíš přivodí

Když stavěli Titanic, tak prý někdo napsal na bok lodi: Titanic ani Bůh nepotopí. Nevím, jestli je to pravda, ale vím jistě, že mnoho lidí si toto myslí o světě, ve kterém žijeme. A to i přes tolik globálních hrozeb i jasného varování lidí, kteří vůbec nejsou inspirováni Biblí, ale vědeckými výzkumy. Bacil přepere tygra a zlé lidské srdce překoná všechny bezpečnostní zábrany techniky, obranné a hlídací mechanizmy i tu nepatrnou hrstku slušných lidí v parlamentech různých vlád.

28. Podobnost organizmů svědčí o jedné tvůrčí škole

Stůl se podobá židli, ale truhláři nedělají stoly ze židlí. Digitální hodinky se podobají kolečkovým, ale nikdo nepředělává kolečkové na digitální – to by bylo o moc těžší než je vyrobit ze surového materiálu. Stejně tak není žádný vědecký důvod k naivní víře evolučních ideologů, proč by lidská ruka, křídlo ptáka či koňská noha měly být příbuzné s nějakou dávnou rybí ploutví jen proto, že si jsou v něčem trochu podobné. Zachraň se, kdo můžeš, před sektou evolučních fanatiků.

29. Náboženství na školách by mělo být přísně povinné

Důležitější pro děti než znalost chemie a fyziky je znalost Božích přikázání, Ježíšova života a učení, i celé Bible. Výmluvy na toleranci a demokratičnost jsou založeny pouze na špatném pořadí hodnot. Proto se dětem nedemokraticky vnucuje všechno možné materialistické haraburdí, tolerance netolerance, to nejpodstatnější si však ze školy neodnesou!

30. Blázní vzdělaní i nevzdělaní, jedinci i zástupy

Může se tolik vzdělaných lidí mýlit v pohledu na náš původ a vznik světa? Historie je plná masových omylů a bláznění celých národů, vědeckých komunit a zástupů lidí. Je snad masové šílenství milionů lidí (včetně mnoha vědců) oddaných nacizmu či „vědeckému“ komunizmu až tak dalekou minulostí? Proč by se tedy nemohla mýlit Darwinova sekta?

31. Pravda je hlupákovi relativní, dokud mu neteče krev

Zpochybňovat hlubší smysl života, existenci Boha či realitu reality jde dobře u kávy či piva – než na nás dopadne ne relativita, ale realita těchto pojmů. Tou realitou je každodenní život, kde narážíme na lidské nesmysly všeho druhu, často dost tvrdě a nerelativně. Atomová bomba také není relativní a Bohu se můžeme beztrestně vysmívat jen do doby, než na nás dopadne jeho zcela reálný soud.

32. Komu není rady, tomu vzkazuji: odpočívej v pokoji

Nechat si poradit od profesionála může stát tisíce. A lidé ty peníze rádi dají za právnické, technické, psychologické či finanční porady. Ale co třeba nechat si poradit ve výběru partnera, při hledání smyslu života nebo jak vychovávat děti od toho, kdo člověka, život a děti vytvořil? Zde jsou mnozí lidé „velkými odborníky sami“ a běda, kdyby jim někdo chtěl radit. Stačí se však ohlédnout zpět nebo kolem sebe, a uvidíme ne životní profesionalitu, ale pořádnou fušeřinu.

33. Kristus je jediná cesta k životu – to není fanatizmus, ale fakt!

Je mnoho zachránců a spasitelů, ale jen jeden zachraňuje od hříchů a ze smrti. Je mnoho bohů a bůžků, ale jen jeden Bůh stvořil svět, nebe a zemi. Je mnoho cest, ale jen jedna z nich vede k pravdě a k životu. Proč nejít právě po ní? Jednou z největších světových osobností dějin byl Jan Křtitel, ale když se setkal s Kristem, řekl, že mu není hoden zavázat tkaničku u bot. Rozpoznat největší osobnost dějin je životní výhra – žel, mnoho takových výherců dnes není i proto, že větší zájem je o Mercedesy a Fiaty. Jak asi musí Bohu být, když nás stvořil, dal nám život, ale my se o něj nezajímáme?

DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ

Omyly v životě člověka působí bolest, zmatek a bláznění. Společnost takových jedinců se podobá psychiatrické léčebně se vším všudy: musí tam být neustálý dozor, zámky, mříže, tresty, odměny, psychologové, psychiatři a prášky. Také chléb a hry. Občas dojde ke krveprolití, mezitím jsou hádky a usmiřování, lásku střídá nenávist, bujaré veselí smutek, zoufalství a deprese. Je tam jen pár rozumných lidí a jinak celkem samí blázni, jejichž počet časem narůstá. Člověk, který mluví pravdu, dodrží slovo a má trochu soudnosti v hlavě, je v této společnosti šokující výjimkou – je za blázna. Naopak myšlení skutečných bláznů je tu normou.

A teď si k této společnosti přimyslete ještě jedno navíc: blázni si vládnou sami a jsou pořádně ozbrojeni!

Obávám se, že se svět stále víc přibližuje tomuto pochmurnému obrazu nemocné a nebezpečné společnosti. Počet lidí, kteří smýšlejí a jednají jako blázni či hlupáci, hrozivě roste. 33 nebetyčných omylů tento moderní chaos mysli popisuje, a to jak příčiny této pomatenosti, tak i východiska z ní.

Nedělám si žádné iluze, že by se mnou mnoho lidí souhlasilo. Již první reakce e-mailem byla stručná: „Jste idiot.“ Když jsem slušně požádal o vysvětlení, v čem se mýlím, odpověď už nepřišla. A to je má mnohaletá zkušenost: lidé s něčím nesouhlasí, ale vysvětlit to neumějí a většinou je to ani už víc nezajímá. Přijali povrchní názory (Mercedes), ale obhájit je neumí a ani se o to nepokoušejí – „je přece tolik důležitějších a příjemnějších věcí na světě“. Časem však sklízejí bolestné ovoce. Svůj podíl viny na bídném stavu vlastního života, svých dětí a světa kolem si nepřipouštějí a pochopitelně jej ani nejsou schopni dohlédnout. Spokojí se s tím, že nadávají nebo tím vším nějak proplouvají – lépe či hůře.

Při četbě jednotlivých omylů by si někdo mohl myslet, že jsem si jen tak sedl a napsal to. To by byl však 34. omyl! Následující zdánlivě jednoduché popisování různých témat je výsledkem stovek (!) hodin pečlivého zvažování každé věty, mnohaletého získávání informací z literatury, internetu, diskuzí, z vlastních přednášek a řady rozhovorů s lidmi na ulicích i celoživotního osobního studia. Proto nedoporučuji, nemá-li to být jen ztráta času, číst tyto věci třeba s hudbou ve sluchátkách na uších v hlučné závodní jídelně. Snažil jsem se o výstižné i vtipné vyjadřování bez obalu. Nazývám omyl omylem, lež lží a hloupost hloupostí. Jelikož jde o hodně (o život), buším do toho, jak se dá.

To je asi důvod, proč mnozí lidé na jedné straně sice souhlasí s obsahem jednotlivých Omylů, ale na druhé straně mi vytýkají, že má forma podání mnohé spíše popudí než aby jim pomohla. Můj styl je hodně kontroverzní a útočný, a vypadá to, jako bych byl já chytrý a všichni ostatní hloupí. Ale nechtěl jsem lidi rozdělit na chytré a hloupé, ale na informované a neinformované, poučitelné a nepoučitelné, zodpovědné a lhostejné. Cíl, který sleduji, není někoho naštvat, ale varovat: ukázat, že život v omylech vede k velkým neštěstím jak jednotlivců, tak i celých národů, a že je možné se tomu vyhnout. Pokud někoho roztrpčí příkrá forma, tak se omlouvám, ne však za pravdivé informace a fakta popisující realitu, ne za popisování málo známých skutečností. Sama fakta přece nezasluhují hněv, ale důkladné zvážení. Vždyť jde o jednu velmi podstatnou věc: žít podle pravdy, neztrpčovat nikomu život a nebláznit. Nepřipravovat budoucím generacím katastrofu.

Pavel Kábrt, 1. vydání 28. 4. 2004, 2. vydání 9. 1. 2009; 3. vydání 24. 11. 2012; další vydání: 9. 6. 2014;

KOMENTÁŘE K OMYLŮM

Pavel Kábrt

Celou knihu je možné si přečíst nebo stáhnout ve formátu pro elektronické čtečky – EPUB nebo PDF na odkazu níže:

Případně je možné si ji přečíst na těchto starších stránkách: