Hvězdy vybuchly do existence (?)

Pro kosmologii je to něco jako kambrická exploze: bylo mnohem více galaxií typu „starburst“, než předpovídají modely.

David F. Coppedge

(Z crev.info přeložil Pavel Akrman – 04/2022.

Pro Darwina bylo náhlé objevení se nových tělesných plánů ve fosilních vrstvách spodního kambria tím nejnepříjemnějším zjištěním. Přitom v předcházejícím prekambriu byli nalezeni jen mikrobi a několik jejich nevýrazných kolonií. Poté, z geologického pohledu (za použití evoluční chronologie) jakoby mrknutím oka je tu doslova exploze organismů! Ve vrstvách raného kambria se náhle objevuje nejméně 18 nových tělesných plánů, a to bez jakýchkoli předků. Na to Darwin neměl žádnou odpověď, a úplně stejně jsou na tom i Darwinovi učedníci dnes. Pravda je taková, že stále, i po 160 letech zkoumání, říkají fosilie evoluci „ne“.

A podobná situace existuje i v kosmologii. Po údajném „velkém třesku“ vesmíru z ničeho, se hvězdy a galaxie měly začít náhle formovat v dalším velkém třesku (neboli výbuchu, tedy starburst).

Obrázek vpravo: Umělecké ztvárnění teoretických prvních hvězd.

Raný vesmír se doslova naježil galaxiemi starburst

(Astronomy.nl, Nizozemsko, 4. dubna 2022)

Nemělo to tak být, ale jeví se to tak: naprostá většina hvězd a galaxií se objevila v prvních 10 % vesmíru. (Pro účely argumentace předpokládejme nyní sekulární kosmologickou časovou osu, podle níž se věří, že vesmír je asi 13,7 miliardy let starý.)

„Během prvních několika miliard let po velkém třesku vesmír obsahoval mnohem více takzvaných starburst galaxií, než modely předpovídají. Zdá se, že až 60 až 90 procent hvězd v raném vesmíru bylo vytvořeno galaxiemi, procházejícími růstovým spurtem. To ukazuje analýza více než 20 000 vzdálených galaxií. Tým vedený astronomy z Univerzity v Groningenu (Nizozemsko) brzy zveřejní své poznatky v časopise The Astrophysical Journal.“

Označovat něco jako „růstový spurt“ je silně zavádějící. Hvězdy a galaxie nemají žádný genom a žádné naprogramované období, jako je puberta. Tisková zpráva používá metaforu, která je více matoucí než vysvětlující. Dále v tiskové zprávě autor posouvá toto přirovnání ještě dál a říká: „Můžeme to přirovnat k období zrychleného růstu u lidí. To se také nejvíce projevuje v dětství.”

Jeden student PhD. analyzoval více než 20 000 vzdálených galaxií z dat Hubbleova teleskopu a dalších zdrojů. Výsledky byly nečekané.

„Analýza ukazuje, že v prvních několika miliardách let po velkém třesku bylo ze všech hvězdotvorných galaxií asi 20 až 40 procent galaxiemi starburst. Tyto galaxie v růstovém spurtu představovaly 60 až 90 procent nového nárůstu hvězd. Pro srovnání, dnes je vesmír mnohem klidnější a v galaxiích starburst se rodí jen asi 10 procent nových hvězd.“

Ani v sekulární teorii nemohou hvězdy a galaxie růst bez hlavního přísunu materiálu, jako je plyn a prach. Mají tedy výzkumníci nějaké vysvětlení pro takový nesoulad v jejich očekávání?

Výsledky byly překvapením, protože až donedávna byly galaxie starburst považovány za neobvyklé a při formování a růstu galaxií měly jen vedlejší význam. „Toto nepředpovídaly dokonce ani ty nejnovější a nejsofistikovanější modely formování galaxií,“ řekl Rinaldi. „Zdá se, že fyzikální procesy probíhají v příliš malém měřítku na to, aby je modely zohledňovaly.”

Jeden z výzkumníků se pokusil najít způsob, jak si před touto ostudou zachovat tvář. „Jistě, v souvislosti s těmito modely máme ještě o čem přemýšlet,” poznamenal studijní poradce. „A to je dobré znamení.”

Ano, přemýšlení je dobré, ale vzbuzovat falešná očekávání je špatné znamení. Svědčí to o tom, že takové přemýšlení není správné.

Srovnání rychle rostoucí galaxie s obdobím zrychleného růstu u lidí je absurdní. Hvězdy a galaxie nejsou ani v nejmenším slova smyslu jako lidské děti. Hvězdy a galaxie nejsou živé, a od miminek se liší velikostí o mnoho řádů. Dávejme si velký pozor na zavádějící přirovnání, jaká vidíme v těchto vědeckých tiskových zprávách. U galaxií jednoduše nelze předpokládat „růstový spurt“. Pokud se materiál z velkého třesku řítil všemi směry a vzdaloval se, jak se pak měl shromažďovat do hustých struktur? Toto je další příklad „problému drolivosti“ teorie velkého třesku. Ta na počátku předpovídá hladké, homogenní rozložení hmoty, nikoli nějaké útvary jako jsou hvězdy a galaxie.

Za 22 let provozu našeho webu CEH jsme toto téma „předčasné dospělosti“ v astronomii viděli mnohokrát. Byl to i jeden z úvodních článků, které jsme uvedli: Jeden z prvních příběhů od NASA nesl název „Nejprve přišlo velké finále“. Tehdy neměli žádné vysvětlení, a nemají žádné vysvětlení ani dnes.

Kredit: J. Beverly Greene

Bible však vysvětlení má. Bůh stvořil hvězdy čtvrtého dne Stvořitelského týdne pomocí procesů, které byly pro tuto událost jedinečné. Procesy, které fungují dnes, nelze zpětně extrapolovat na jedinečnou událost v minulosti. To může vést k velmi špatným závěrům – stejně jako v případě geologů, kteří vidí malou řeku v hlubokém kaňonu a myslí si, že kaňon vytvořila řeka, přestože ten je důsledkem celosvětové Potopy.

Nebesa měla také svůj účel: hlásat Jeho slávu a působit jako strážci času pro dny, roční období a roky. Proto musela být viditelná ze Země již od počátku, ne až o miliardy let později. Hvězdy jsou pro nás užitečné, protože ukazují plynutí času. Vidět různé hvězdy v různých ročních obdobích je užitečné pro navigátory, farmáře a vůbec pro všechny, kteří se zajímají o pozorování reálné přírody. Představte si například život na planetě, která kolem sebe nemá nic k vidění, nebo život na stacionárním světě, kde obloha je stále stejná. Vesmír se svými silami, oběžnými drahami a pohybem dodává našim lidským životům obrovskou rozmanitost a poskytuje nekonečné příležitosti ke zkoumání Božích vlastností díky fungování toho, co vytvořil.

Ta obrovská rozlehlost nebes a krása hvězd nás vede k pokoře, bázni a vděčnosti. Těmto účelům slouží plně, ale hříšníci raději uctívají a slouží stvoření než Stvořiteli, a proto si vždy najdou způsob, jak poselství od Boha překroutit.