Teleologie z řec. telos: cíl, účel, a logos: učení či nauka o finalitě (z lat. finis: cíl) je filosofický směr zabývající se studiem účelů, cílů a účelnosti samotné. „Teleologický výklad vysvětluje věci s ohledem na konečný účel, jemuž slouží.“
Lidské jednání charakterizuje účelnost a cílevědomost a je odlišné od pouhých reakcí a bezúčelných pohybů. Člověk si klade nějaké cíle a pomocí prostředků, které má k dispozici, je pak také sleduje.
Teleologický výklad tedy definuje účel jako předem vytyčený cíl, o který je aktivně usilováno s použitím určitých prostředků. Účelností poté rozumíme zvolení vhodných prostředků nasměrovaných tak, aby účelu bylo dosaženo.
Podle subjektu, kterému je cíl ve výsledku užitečný, rozlišujeme účelnost vhodnou sobě (danému jedinci), svému druhu a cizí bytosti. Na všeobecnou otázku „proč“ odpovídá teleologický výklad slovy „kvůli tomu, proto, aby“ apod. Ukazuje tak na konečný účel, ke kterému všechny jevy nutně směřují.
(více viz WikiKnihovna)