Fiasko se stopami

Tasman Walker a David Catchpoole

Z creation.com přeložil Pavel Akrman – 08/2021. Translation granted by Creation.com – přeloženo s povolením od Creation.com.

Obrázek 1

Obrázek 1. Úsek s levou a pravou lidskou stopou ve zhutnělém popelu, lom Toluquilla. Asi 160 otisků bylo určeno jako lidské, z toho asi 60 jako dětské. Výška dospělých lidí byla odhadnuta na 117 až 190 cm. Foto: www.mexicanfootprints.co.uk

Když britští vědci oznámili v roce 2005 v Mexiku objev lidských stop ve vrstvě sopečného popela, vyvolalo to senzaci.¹

Důvodem bylo datování těchto stop na stáří 40 000 let – což je přímý útok na „tradičně přijímaný“ názor, že lidé do Ameriky dorazili až před 11 000 lety.

Nicméně následnou paleomagnetickou analýzou a radioaktivním datováním sopečného popela bylo americkými geology určeno stáří na 1,3 milionu let.²

Ředitel geochronologického centra Berkeley v Kalifornii Paul Renne řekl: „Ve skutečnosti vám zbývají dvě možnosti. Za prvé, buď to jsou opravdu staří hominidi – až neuvěřitelně staří – nebo se nejedná o stopy.“³

Renne je toho názoru, že tyto znaky jsou otisky zanechané stroji nebo zvířaty, která prošla lomem v nedávné době. Sám Renne viděl na povrchu stopy vozidel a poblíž se pásly krávy a jiná zvířata.

Je ovšem zajímavé, že britský tým zdokumentoval přes 250 stop a o většině z nich tvrdí, že jsou lidské. Rovněž oznámili stopy psa, kočky a sudokopytníků.⁴ Některé z otisků, které tým zveřejnil na svých webových stránkách, vypadají přesvědčivě jako lidské stopy (obrázek 1 a 2), zvláště když se vyskytují především jako stopy levá-pravá (obrázek 1), nikoli jako osamocené stopy.

Obrázek 2

Obrázek 2. Levá lidská stopa ukazující tvar osmičky typický pro lidský otisk. Foto: www.mexicanfootprints.co.uk

Geoarcheoložka Silvia Gonzalezová, jedna z britského objevitelského týmu uvedla, že stopy byly v popelu, který je nyní tvrdý jako beton, a byly odkryty bez kopání. Předtím pracovníci lomu odstranili až 3 m jezerního sedimentu, uloženého na vrstvě popela.

Existuje však ještě jedna možnost, kterou Renne nezmínil. Je totiž možné, že údaj určený jeho laboratoří nepředstavuje skutečné stáří.

Stručně řečeno, spor se vede o datování. Které stáří je to správné – britské nebo to americké?

Paleoantropolog Tim White, profesor integrované biologie na UC Berkeley, který Renneho dobře zná, stojí za daty z Berkeley a uvedl: „Důkazy, které Paul poskytl na základě datování v zásadě znamenají, že tento spor skončil.“

Možná by ho zajímalo, nakolik by si vyžádaly 40 000 let staré stopy úplné přehodnocení načasování, trasy a původu první kolonizace Ameriky. To by byl pořádný úkol i pro někoho jako je White, který v oboru pracuje většinu svého profesního života.

White tedy tvrdil, že problém je vyřešen. Ale pak dodal: “Pokud v popelu nebudou nalezeny nezpochybnitelné stopy.”

Jinými slovy, bude zastávat výsledky radiometrického datování z Berkeley – prozatím – pokud nebudou prokázány lidské stopy, a v takovém případě od tohoto datování ustoupí.

Hra na datování snad nebyla nikdy tak vrtkavá jako v tomto případě. Ve skutečnosti je ale problém s datováním vždy, ať už se jedná o stopy nebo ne.

Není to ale tak, že by si britský tým vycucal nějaké údaje z prstu. Zapojili do toho ty nejlepší laboratoře v Británii a Austrálii a na množství různých vzorků použili více datovacích metod.^5,6 Podívejte se např. na toto:

• Radiokarbonové datování pomocí urychlovacího hmotnostního spektrometru na skořápkách měkkýšů a organických kuliček pomocí laboratoře Oxford Radiocarbon Accelerator Unit.
• Datování elektronovou spinovou rezonancí na mamutí stoličce Australskou národní univerzitou.
• Datování sedimentů a popela opticky stimulovanou luminiscencí, zajištěné Oxfordskou univerzitou.
• Datování popela a lávy metodou Argon-Argon pomocí Open University.
• Datovaní zvířecích kostí uranovou sérií Bristolskou univerzitou.

Tak působivý seznam testů musel stát spoustu peněz a určitě by přesvědčil každého skeptika. Chtěl by někdo pochybovat o tom, že určené stáří 40 000 let nemá spolehlivý základ?

Nikdo, až na šéfa Geochronologického centra Berkeley v Kalifornii. Renne zjevně nedůvěřuje datování britského týmu.

Na druhé straně ani britský tým nedůvěřuje práci v Berkeley. Silvia Gonzalezová uvedla, že jedním z možných důvodů velkého rozporu v datování může být smíšená povaha vulkanického popela: „Tento popel má velmi speciální mineralogii, jejíž datování je velmi obtížné.“²

To je názorný příklad toho, že radiometrické datování není objektivní věda. Není to jako měřit něčeho délku nebo hmotnost. O chemickém složení horniny se vědci nepřou, protože taková měření jsou objektivní experimentální vědou.

Dohadují se však o vypočítaných údajích, protože každý výpočet je založen na předpokladech o minulosti – předpokladech, které nelze ověřit, protože nemáme stroj času. A pokud se nám data nelíbí, pak není nic snadnějšího než předpoklady zpochybnit.

Neexistuje žádný objektivní nástroj, který by měřil stáří.

Stejně jako šéf Geochronologického centra v Berkeley, jsou skeptičtí vůči radiometrickému datování i kreacionističtí vědci. Nepřijímáme žádné číslo, které není v souladu se svědectvím očitého svědka, s historickým popisem biblických dějin. Nic spolehlivějšího nemůžete získat.

Odkazy

1. McAloon, C., Footprints in Mexico create scientific stir, Associated Press, Live Science, www.livescience.com/history/ap_050705_human_footprints.html, 5 July, 2005.
2. Controversial footprints, earliest man or modern machine, LiveScience, www.livescience.com/health/051130_ancient_footprints.html, 25 September 2007.
3. Sanders, R., Alleged 40,000-year-old human footprints in Mexico much, much older than thought, University of California, Berkley, www.eurekalert.org/pub_releases/2005–11/uoc–a4h112805.php, 30 November 2007.
4. Classifying the footprints, www.mexicanfootprints.co.uk/research/classifying.htm, 26 September, 2007.
5. Dating methods used, www.mexicanfootprints.co.uk/research/datefoot.htm, 26 September 2007.
6. New dating results, www.mexicanfootprints.co.uk/research/datingresult.htm, 26 September 2007.