Evoluční umění?

Moucha s hmyzem namalovaným na křídlech!

Philip Bell

Z creation.com přeložil Pavel Akrman – 07/2021. Translation granted by Creation.com – přeloženo s povolením od Creation.com.

Klikni pro zvětšení

Vědce i laiky v posledních letech nadchly a zaujaly malé mušky s obrázky na křídlech. „Určitě jsou pravé?“ ptají se lidé v dnešní záplavě senzačních informací, vědomi si nutnosti zdravé dávky skepticismu. Na první pohled se totiž zdá, jako by obrázky vyrobil ve Photoshopu¹ nějaký talentovaný grafik.

Mušky s malovanými křídly

Zde zobrazená muška (Goniurellia tridens) je opravdu velmi reálná. Mušky tohoto druhu jsou vědě známy již sto let nebo i déle – a bylo popsáno mnoho dalších druhů (z čeledi Tephritidae).^2. Jsou to ovocné mušky, ale pozor, nezaměňovat se známějším rodem octomilek Drosophila (z čeledi Drosophilidae).

Mušky s obrázky na křídlech vzbudily pozornost dnešní generace v okamžiku, když se Dr. Brigitte Howarthová, specialistka na muší mimikry na Zayed University, setkala s G. tridens ve Spojených arabských emirátech (Pozn. překl.: Mimikry jsou v přírodě běžné: např. různé druhy zvířat se barvou nebo tvarem či obojím podobají jinému zvířeti nebo nějakému předmětu a tím se chrání). Deník National (UAE) uvedl, „… že bližší zkoumání průhledných křídel Goniurellia tridens nám odhaluje kus evolučního umění. Každé křídlo nese precizní, detailně zpracovaný obraz mravenčího hmyzu, včetně šesti nohou, dvou tykadel, hlavy, hrudníku a zúženého pasu [důraz byl přidán].“ Lze k tomu přičíst i oko, což je ta viditelně tmavší oblast hlavy. Dr. Howarthová při popisu překvapeně zvolala: „Ten obraz na křídlech je naprosto dokonalý.“³

Když mluvíme o „uměleckém díle“, často máme na mysli malbu nebo sochu, tedy něco, co je esteticky příjemné – často komplikované nebo krásné – a co ukazuje na zručnost a talent jeho tvůrce. Umělcovo dílo přitom nemusí mít žádnou užitnou hodnotu, a přesto může být vysoce ceněno. Jak říkáme, „krása je v očích toho, kdo se dívá“, a i když víme, že umělecká díla nám „nic praktického nepřinesou“, v aukci se za ně platí fantastické sumy peněz.⁴

Umělecká díla často zobrazují nám dobře známé objekty; načrtnutý nebo malovaný obraz může být impresionistickým zobrazením nebo něčím podobným. V případě mravenčího hmyzu na křídlech G. tridens je podobnost tak přesná, že dr. Howarthová zpočátku považovala křídla mušek za „napadená hmyzem“ – ale zaujala ji ta dokonalá symetrie obou vyobrazení. „Až teprve pod mikroskopem jsem si uvědomila, že jde o hmyz vykreslený na křídlech.“³

Umění bez umělce?

Klikni pro zvětšení

Vpravo: Muška G. tridens v klidu se složenými křídly. Pro srovnání si všimněte zrnka písku.

Přesná funkce těchto obrázků není zcela jasná.⁵ Někteří si myslí, že mohou sloužit jako součást muších námluv (přilákání partnera), jiní říkají, že může jít o obranný prvek; když je muška v ohrožení, vystavuje obrázky na svých křídlech a přítomnost drobných mravenců, zdánlivě chodících sem a tam, může potenciálního predátora zmást. G. tridens je však dlouhá asi 3 mm (1/8 palce) a obrázky „mravence“ měří pouze 1 mm. To je zhruba velikost těch nejmenších druhů mravenců na světě,⁶ takže se zdá být dost nepravděpodobné, že by tito nepatrní „tvorové“ zastrašili skákajícího pavouka (predátora much).

S expertkou budou jistě mnozí souhlasit, že obrázky na křídlech jsou „absolutně dokonalým“ vyobrazením mravenčího hmyzu. Jsou to vysloveně umělecká díla – ale jde tu snad o „evoluční umění“? Nápadně přesné vyobrazení, jaké můžeme vidět u některých lidských uměleckých děl, ukazuje na zručnost inteligentních umělců. Obrazy se nenamalují samy! Že jsou tyto napodobeniny na křídlech kvalifikovány jako esteticky příjemné „umění“, lze jen sotva zpochybnit, ale spojovat tuto myšlenku s „evolučním uměním“ je zcela neslučitelné (oxymóron).⁷

Evoluce je už ze své definice míněna jako bezúčelná a bez jakéhokoliv záměru. Charles Darwin napsal: „Nevidím v detailech vesmíru žádné důkazy o prospěšném designu nebo designu vůbec, přesto se na něj nemohu dívat jako na výsledek slepé náhody.“⁸

Oproti tomu Bible svědčí o tom, že přírodní svět všude odhaluje drtivé důkazy pro Stvořitele (Římanům 1:20). Složitý projekt předpokládá inteligentního projektanta.⁹ Architektura vyžaduje architekta. Není pak tedy jasné, že tyto důmyslné miniatury na křídlech drobné ovocné mušky jsou svědectvím o Božském Umělci?¹⁰

„Každé křídlo nese precizně zpracovaný detailní obraz mravenčího hmyzu, včetně šesti nohou, dvou tykadel, hlavy, hrudníku a zúženého pasu,“ dr. Brigitte Howarthová, Zayed University (SAE).

Božské dílo?

Dobrá, ale nepospíchejme. Může pro tato umělecká díla existovat jiné vysvětlení, které sice nepodporuje vývoj nových druhů tvorů, přesto ale dokáže vytvořit tento umělecký vzhled přírodními procesy? Je známo, že některé druhy ovocných mušek z rodu Tephritidae (Vrtulovití) mají podobné, i když ne tak dobře vykreslené „mravence“ na křídlech, ačkoli spousta dalších druhů v této rodině má sice vzorovaná křídla, ale ne tak zřetelné obrazy (viz níže obr. 1–6, křídla druhu Goniurellia). Měly mouchy již ve Stvořitelském týdnu na křídlech umělecká díla, přičemž u většiny ostatních druhů (příbuzných s G. tridens) došlo k jejich devalvaci (ke ztrátě přesnosti kresby)? Pokud ano, pak byly „namalovány“ přímo Bohem.

Nebo to bylo tak, že původně stvořené mušky neměly vůbec žádné takové obrázky, a jen několik druhů je získávalo postupně po tisíce let přirozeným výběrem kvůli nějaké ochraně poskytované napodobeninami mravenců? Pokud by platil tento případ, pak by jejich inteligentní původ nebyl tak zřejmý.

Jen takové imaginární vzory?

Lidé mají sklon vidět vzory a různé objekty i tam, kde ve skutečnosti nejsou – například tváře na toastu, v oblacích nebo dokonce na Marsu!¹¹ Tento psychologický fenomén se nazývá pareidolie. Kombinace vnímání mozku a síly očekávání („vidět jen to, co vidět chceme“) může vést k situaci, kdy něco zcela náhodného bude prohlášeno za významné či dokonce za nadpřirozené.¹² Jsou tyto nádherné napodobeniny mravenců na křídlech G. Tridens zkrátka jen šťastnou náhodou a my vidíme víc, než je samotná skutečnost? V případě těchto obrazů určitě nelze říci, že Dr. Howarthová tu podlehla pareidolií; jak již bylo naznačeno výše, ona vůbec nečekala, že něco takového uvidí a původně si myslela, že pozoruje ovocnou mušku napadenou skutečným miniaturním hmyzem!

Přirozeně vybrané obrázky?

Stejně jako Dr. Howarthová, i mnoho dalších evolučních biologů není ochotno připustit, že takto do očí bijící napodobeniny mravenců by mohla vysvětlit pareidolie. Jejich jedinou alternativou je tedy tvrzení, že jde o napodobeninu získanou přírodním způsobem. A toto je pozice skálopevného evolucionisty profesora Jerryho Coyna (dobře známého svým odporem vůči Bohu).¹³ Spolu s několika dalšími spekuluje, že namalovaná křídla G. tridens mohou zobrazovat pavouky místo mravenců, ale uznává: „Pravdou je, že opravdu nevíme, proč má tato muška znaky mravenčích napodobenin …“¹⁴

Jak bylo již zmíněno, problémem naturalistického původu je jejich malá velikost (k čemu by sloužily?). A bylo by skutečně možné dosáhnout živou formu takovéhoto mravenčího umění přírodním výběrem v biblickém časovém horizontu? Pravidelně jsme poukazovali na to, že přírodní výběr je odůvodněnou součástí kreačního modelu, ale rozhodně není totožný s tím, jak ho popisuje velký obraz evoluce.¹⁵ Nicméně je velkým otazníkem, zda vůbec lze pomocí takového procesu očekávat dosažení tolika odlišných rysů hmyzu (jak uvádí Dr. Howarthová).

Britský chirurg a autor Dr. Vij Sodera pochybuje, že jsou takové požadované změny (postupný vývoj něčeho složitého a užitečného), vůbec možné, a uzavírá: To, co je vaším přáním, nedostanete.¹⁶ Pokud například mohou užitečné mutace vznikat náhodně, aniž by zlepšily kondici organismu (tedy jeho přežití), byly by pro přírodní výběr neviditelné do té doby, než by bylo přidáno mnoho dalších náhodných mutací.

Navíc ty rané zmutované sekvence DNA (po dlouhou dobu bez účinku na kondici) by byly samy o sobě náchylné k mutacím; takže než by došlo k jejich případné pozdější užitečnosti, samy by se v průběhu dlouhých evolučních věků zcela znehodnotily. A teď ruku na srdce: vztáhneme-li toto na umělecká díla na křídlech G. tridens, opravdu si někdo myslí, že všechny detaily obrazu mravenčího těla byly postupně vytvářeny slepým přírodním výběrem?

Obr. 1–6. Křídla druhu Goniurellia. 1. G. tridens (Hendel). 2. G. longicauda. 3. G. munroi. 4. G. omissa. 5. G. persognata. 6. G. spinifera.

Design, daný Tvůrcem

V rámci kreačního modelu a jeho časového rámce, pokud se jednou ukázalo, že napodobeniny skutečně vznikly v rámci Stvořitelského týdne, existuje tu mnohem pravděpodobnější vysvětlení – že Stvořitel předem navrhl tyto ovocné mušky se zabudovanou schopností vytvářet na svých křídlech napodobeniny mravenců. Pokud je to tak, jde o příklad přizpůsobivosti vnějšího vzhledu stvoření vyvolaného činností předem naprogramované „dílčí rutiny“ v DNA.¹⁷ Vypadá to, že takhle tomu je u mnoha druhů orchidejí se složitými reprodukčními systémy.¹⁸ Jinými slovy, pokud přírodním výběrem nelze vysvětlit to, co vidíme, pak existují dvě možnosti. Zaprvé, napodobeniny mravenců na křídlech G. tridens vytvořil Bůh hned od začátku, nebo zadruhé, navrhl jejich genetický systém se schopností vytvořit tyto obrazy v reakci na některé pozdější podněty životního prostředí, ať už související s mimikry nebo ne.

V každém případě, ať už umělecká díla existovala od Stvořitelského týdne nebo byla vyvolána později pomocí předem naprogramované variability nebo jen přírodního výběru, není zde nic, co by bylo v rozporu s biblickým stvořením. Mouchy měnící se v rámci stejného mušího druhu, byť s odlišným vzorováním křídel, ani náznakem neukazují způsob vývoje much v něco podstatně jiného. Bůh navíc nejen stvořil, ale neustále udržuje všechny věci (Kolosanům 1:17; Židům 1:3). To svědčí o Jeho důvěrném a trvalém zájmu o všechno, co vytvořil, včetně těchto drobných ovocných mušek.¹⁹

Přidáme-li k tomu Boží svrchovanost a Jeho znalost budoucích věcí, nezbývá než jednoznačně připsat taková díla Božskému Umělci. Ostatně „evoluční umění“ to ani nemůže být, protože tato ideologie nepřipouští žádný inteligentní design ani umělce.

Odkazy a poznámky

1. Adobe Photoshop, který byl poprvé vytvořen v roce 1988, se stal průmyslovým standardem grafického softwaru pro obrázky – a to do té míry, že slovo Photoshop se často používá jako eponym nebo jako sloveso. Takže „vyfotošopovat obrázek“ znamená nějakým způsobem s ním manipulovat nebo jej upravovat.
2. V rámci Tephritidae existuje přibližně 5 000 druhů, z nichž 27 druhů se nachází ve Spojených arabských emirátech.
3. Zacharias, A., Fruit fly with the wings of beauty, The National, 28 July 2012.
4. Např. dne 12. května 2015 obrazy Les Femmes D’Alger od Pabla Picassa prodaly v New Yorku za 179 milionů $ (116 milionů £), což překonalo veškeré aukční rekordy, k velkému zděšení mnohých!
5. Ať už je tato funkce jakákoli, nijak to nesnižuje fakt, že obrazy jsou současně umělecké – jako je tomu u nesčetných předmětů vytvořených člověkem.
6. Některé druhy mravenců dosahují délky až 5 cm, přičemž téměř všechny druhy jsou podstatně větší než na vyobrazení křídel Goniurellia tridens.
7. To znamená rozpor v pojmech, jako například „ohlušující ticho“, „pouze volba“ nebo „náhodný řád“.
8. Darwin, C., letter to Joseph D. Hooker, 12 July 1870; in: Darwin Correspondence Project, Letter No. 7273; darwinproject.ac.uk/DCP-LETT-7273.
9. Sarfati, J., Design and the Designer, Creation 30(4):6, 2008; creation.com/designer.
10. Viz také Catchpoole, D., Parrot fashion, Creation 32(2):12–14, 2010; creation.com/parrot-fashion.
11. Bates, G., The ‘face’ on Mars, Creation 31(1):22–23, 2008; creation.com/face-on-mars.
12. Anon, Pareidolia: Why we see faces in hills, the Moon and toasties, BBC News, 31 May 2013; bbc.co.uk/news, accessed 26 June 2015.
13. Jerry A. Coyne is currently a Professor of Ecology and Evolution at University of Chicago. See CMI’s critical review of his book Why Evolution Is True: Woodmorappe, J., Why evolution need not be true, J. Creation 24(1):17–22, 2010; creation.com/coyne.
14. Coyne, J., Fly with ant-mimic wings, 5 November 2013, whyevolutionistrue.wordpress.com, accessed 26 June 2015.
15. Ambler, M., Natural selection ≠ evolution, Creation 34(2):38–39, 2012; creation.com/nse.
16. Sodera, V., One small speck to man: the evolution myth (2^nd edition), Vij Sodera Publications, pp. 85–86, 2009.
17. Zapnutí / vypnutí sad genů, které způsobí takové změny, může být dědičné – to je známé jako fenotypová plasticita, předmět mnoha výzkumů v poměrně novém a rychle se rozvíjejícím oboru epigenetiky; Viz Ambler, M., Epigenetics—an epic challenge to evolution, 21 April 2015; creation.com/epigenetics.
18. Grigg, R., The love trap, Creation 24(3):26–27, 2002; creation.com/orchid.
19. Bůh vnímá život každého ptáka. a dokonce zná počet vlasů na našich hlavách (Matouš 10:29, 30).