Evoluce minerálů

Co přijde dál? Geobiologie nebo biogeologie?

Emil Silvestru

(Z creation.com přeložil Pavel Akrman – 06/2022. Translation granted by Creation.com – přeloženo s povolením od Creation.com.

Podcast

Zvuková verze tohoto článku

Křemenný krystal

Ačkoli se Charles Darwin považoval za geologa, dnes je uctíván jako pilíř moderní biologie. Ale to se může brzy změnit, pokud se jeho evoluční myšlenky budou aplikovat i na minerály. Dnes totiž existuje trend směřující ke stírání hranic mezi neživou a živou přírodou, je zde tlak na jejich integraci. V rámci evolučního paradigma představuje geologie nejvyšší argument, totiž jakýsi archiv životních změn (od neživých částic k člověku) během miliard let. Ale nedávný výzkum prosazuje myšlenku, že minerály se také vyvíjely,¹ ve skutečnosti se vyvíjely společně se životem, jak říká Robert Hazen v rozhovoru.^2,3 Tím se tedy rozšířil velkolepý rámec darwinovské evoluce tak, aby pokryl i mineralogii a implicitně i geologii. Nicméně podrobnější analýza této nové myšlenky a způsobu, jakým je prosazována, vykazuje veškeré prvky politického programu, který usiluje o její rostoucí integraci a kterou sekulární akademický establishment vnucuje vědcům – což je forma jakéhosi akademického komunismu.

Co se říká?

Jde o to, že v průběhu historie Země se minerály měnily. Tato změna je přirovnávána k „evoluci“ (která ve skutečnosti znamená „změnu v průběhu času“), přestože tu nejde o darwinovský koncept evoluce, neboť „minerály nemutují“.² Druhy minerálů jsou stále stejné; v průběhu času se nemění.² Jak se však Země během času dynamicky měnila, přibývaly nové minerály, a protože život v určitém okamžiku výrazně změnil podmínky na Zemi, ovlivnil současně i minerální říši. Jako hlavní příklad uvedl Hazen² životem vyprodukovaný „toxický plyn“ – kyslík – který umožnil vznik dříve neexistujících oxidových minerálů, jako je azurit – Cu₃(CO₃)₂(OH)₂. Hazen tvrdí, že z přibližně 4 300 známých minerálních druhů jsou dvě třetiny „zprostředkované životem“.²

Toto jakoby nahrává některým spekulacím o vzniku života,⁴ prezentovaným jako fakta filozofem Michaelem Rusem ve filmu Bena Steina Vyloučen: inteligence není povolena, podle něhož se život mohl vyvinout na povrchu krystalů, kde určité chemikálie měly tendenci se hromadit a možná pravidelná struktura krystalů způsobila vznik prvních polymerů.^5,6

Takže když to shrneme: život se zrodil na povrchu krystalů a poté, co dosáhl určitého stupně biomasy, a tento život pak ovlivnil evoluci krystalů a minerálů. Může být pro evolucionisty ještě něco lepšího? Ano, protože teď vidí tento nový přístup jako cenný doplněk k astrobiologii při hledání mimozemského života. Jediné, co k tomu potřebují, je zapátrat v horninách jiných planet a najde se život!

Videoklip: Zde je krátký úryvek z filmu Vyloučen – inteligence není přípustná. Ptá se Ben Stein, „vysvětluje“ Michael Ruse.

Jak se to říká?

Jazyk používaný v článcích zabývajících se tímto novým tématem zní jako evoluční Esperanto (umělý mezinárodní jazyk): evoluce minerálů, společná evoluce, ekologické niky a tak podobně. Hazen ve svém rozhovoru² jasně říká: „Nemůžete být geologem, aniž byste nepřemýšleli o biologii, a nemůžete být biologem bez přemyšlení o geologii.“ Motivace k tomu je zřejmá: potřebujeme posílit jak biologii, tak geologii, a to jejich integrací do jednoho, většího a lépe obhajitelného celku. Taková motivace nepochybně prozrazuje, že evoluční biologie i evoluční geologie se ocitly v ohrožení!

Především jde ale o další mediální trik, jak Hazen sám nepřímo přiznává, když prohlásil: „Tohle je příběh a lidé mají příběhy rádi“.² Jinými slovy, suchý jazyk krystalografie a mineralogie není pro širokou veřejnost nijak přitažlivý, ale jeho přeměnou v jiný, povědomě znějící evoluční příběh, minerály ožijí! Nelze se ubránit myšlence, zda se mineralogové pomocí tohoto švindlu nesnaží o navýšení prostředků na svůj výzkum.

O čem se mlčí

Obrázek 1. Fázový diagram polymorfie Al₂SiO₅. Kyanit s rostoucí teplotou nebo s klesajícím tlakem (jak ukazují šipky) se v reakci změní na sillimanit. Světlá trojúhelníková oblast ve spodní části je stabilizační pole pro andaluzit.

Technicky vzato, v celém tom humbuku je sotva něco nového. Že se minerály změnily v průběhu času je dobře známé, ​​protože petrologie, tj. studium hornin, je postavena na koncepci chemických změn v průběhu času. I když byla Velká oxidační událost (GOE)⁷ plná rozporů, vždy byla považována za zdroj prvních oxidových minerálů, přestože existují uhličitanové horniny, obsahující kyslík a o nichž se tvrdí, že jsou starší než GOE.⁷ Nikoho však nenapadlo spojovat to se životem v rámci evolučního scénáře.

Hazen a jeho tým se vyhýbají dalšímu pokračování evoluční analogie, i když určité prvky tam jsou! Jestliže tvrdí, že druhy minerálů se v průběhu času nemění, pak vyprávějí pouze polovinu příběhu. Existují totiž minerály známé jako strukturální polymorfy, jejichž příkladem je série andaluzit-silimanit.⁸ Ačkoli je v této sérii několik různých minerálů, jsou všechny tvořeny třemi stejnými chemickými prvky: Al, Si a O v empirickém vzorci Al₂SiO₅. Teplota a tlak řídí strukturní rozložení těchto chemických prvků a určují tak minerální druhy: distene nebo kyanit (Al₂[SiO₄]O), andaluzit (Al₂[SiO₄]O) a sillimanit (Al[AlSiO₅] – viz obrázek 1). Toto měl Hazen hrdé přidat ke svým evolučním analogiím jako případ homologie.

Hazen svým tvrzením, že minerální druhy se nemění, se ve skutečnosti mýlí: pokud jsou minerály v průběhu času vystaveny různým fyzikálním a chemickým podmínkám, pak se opravdu mění. Např. moskovit — slída — (K₂Al₄[Al₂Si₆](OH, F)₄) v přítomnosti vody bohaté na CO₂ ztrácí K a F a přeměňuje se na kaolinit (Al₄[SiO₁₀](OH)₈). Darwin zpočátku nazval tuto myšlenku „transformismem“. Jenže co je to vlastně za změnu, přidá-li se kyslík k nějakému existujícímu minerálu a vytvoří se nový minerál? Jeden minerál se změní v druhý! V procesu známém jako „dolomitizace“ se přidáním hořčíku do kalcitu (CaCO₃) přemění na dolomit (CaMg(CO₃)₂).. Podle Hazenovy evoluční analogie by to přece mohlo definovat evoluci minerálů mutací; projevují se zde přece také znaky přírodního výběru, protože minerály se „přizpůsobily“ novým chemickým podmínkám!

Jak mohl tohle Hazen přehlédnout? Možná to nepřehlédl a jen se obratně vyhnul zavádění analogie příliš daleko, protože by bylo příliš zjevné, že tímto Darwin nemyslel „evolucí“! Darwinovská evoluce probíhá mutacemi zevnitř, a ne přidáním již existujících informací zvenčí! Darwinova rozmanitost taxonů se vysvětluje opakovaným rozdělením jednoho taxonu na dva nebo více, nikoli sloučením dvou nebo více taxonů do jednoho. Ponecháním věcí na té nejpovrchnější možné úrovni Hazen & spol. doufají, že tím si prorazí cestu k integraci ať už do „geobiologie“ nebo „biogeologie“!

Je to nová výzva pro biblický model stvoření?

To sotva. Pokud existuje nějaké zpochybnění, pak jde zpravidla o metodologickou záležitost. „Integrace“ se jeví spíše jako bojový pokřik evolučního establishmentu, ale povrchnost této nové myšlenky poskytuje kreacionistům vynikající základ k jejímu zboření a následnému odhalování omylů darwinovské evoluce. Pokud jde o hlubší význam toho všeho, máme tu jen další důkaz Božího integrovaného stvoření, kdy všechny jeho části vzájemně spolupracují, od minerálů až po člověka: „Jeho neviditelné znaky – jeho věčnou moc a božství – lze už od stvoření světa rozumem postřehnout v jeho díle …“ (Římanům 1:20).

Odkazy a poznámky

1. Hazen, R.M. et al., Mineral evolution, American Mineralogist 93(11–12):1693–1720, 2008.
2. Hazen, R., Mineral evolution, Carnegie Institute for Science, Geophysical laboratory, November 2008, <videos.ciw.edu/achilles_movies_download/mineral_evolution.mov>.
3. Vědci zjistili, že říše minerálů se vyvinula společně se životem, Science News, <www.sciencedaily.com/releases/2008/11/081113181035.htm>, 1 September 2009.
4. Hliněný materiál mohl fungovat jako „prapůvodní lůno” pro první organické molekuly, Science News, <www.sciencedaily.com/releases/2005/11/051112125422.htm>, 1 September 2009.
5. Hansma, H.G., Granny says life evolved between the mica sheets, Live Science, <www.livescience.com/strangenews/080314-bts-hansma.html>, 1 September 2009.
6. Goldblatt, C., Lenton, T.M. and Watson, A.J., Bistability of atmospheric oxygen and the Great Oxidation, Nature 443(7112):683–686,12 Oct. 2006.
7. Tapp, B., Origin of oxygen more complex than imagined, Journal of Creation 21(2):3, 2007, <creation.com/origin-of-oxygen-more-complex-than-imagined>.
8. Hirsch, D., Teaching phase equilibria: different kinds of reactions, <serc.carleton.edu/research_education/equilibria/reactioncurves.html>, 1 September 2009.