Richard Dawkins o sobě prohlásil, že je kulturním křesťanem
Z creation.com přeložil Pavel Akrman – 04/2024. Translation granted by Creation.com – přeloženo s povolením od Creation.com. Na úvodním obrázku Richard Dawkins v roce 2022 (Wikipedia CCA 2.0, Steve Jurvetson).
Podcast
Zvuková verze tohoto článku
Nedávné zprávy v médiích upozornily na výroky Richarda Dawkinse o tom, že se považuje za kulturního křesťana.1 Řekl to o velikonočním víkendu (1. dubna 2024) v rozhovoru pro rozhlasovou stanici London Broadcasting Company (LBC) s Rachel Johnsonovou, sestrou bývalého britského premiéra Borise Johnsona. Možná si pomyslíte, že je to dobrá zpráva, ale neznamená to, že se vzdal své víry v ateismus a evoluci nebo svých útoků na biblický kreacionismus, který v rozhovoru označil za „zhoubný nesmysl“. Je samozřejmě dobře, že se rozhodl označit křesťanství za kulturně přitažlivé, ale co hlubší realita víry, a co vůbec znamená být kulturním křesťanem?
Dawkins a kulturní křesťanství
Faktem je, že takováto prohlášení ohledně kulturního křesťanství činí již nejméně od roku 2007, např. v komentářích, že má rád zpívání Vánočních koled a další tradice víry. Také řekl:
„Nejsem z těch, kdo chtějí zrušit křesťanské tradice. Toto je historicky křesťanská země. Jsem kulturním křesťanem … Takže ano, rád zpívám koledy spolu se všemi ostatními. Nepatřím mezi ty, kteří chtějí vymýtit z naší společnosti naše křesťanské dějiny.“2
Do svého myšlení nechal Dawkins více nahlédnout v lednu 2024, konkrétně v souvislosti s přechodem ke křesťanství bývalé muslimky a ex-ateistky Ayaan Hirsi Ali. Vyjádřil názor, že křesťanství je obranou proti vzestupu islámu.
„Zeptal jsem se jí [Ayaan Hirsi Ali], zda skutečně věří v základní křesťanské principy, jako je posmrtný život, Ježíšovo vzkříšení a jeho nepohlavní původ. Ona řekla ne. Mám silný dojem, že její křesťanství je spíše záležitostí politiky než víry. Křesťanství je naše nejlepší hrází proti islámu. Takže pokud je někdo křesťanem jen proto, že dává přednost křesťanství před zhoubným islámem, pak jsem i já křesťanem.“3
V rozhovoru o Velikonocích 2024 (1. dubna 2024) Dawkins říká, že na rozdíl od islámu je křesťanství „v zásadě slušné náboženství“, a dodává:
„V prostředí křesťanské etiky se cítím jako doma … a dělá mě šťastným. Ale nemohl bych být šťastný, pokud bychom přišli o všechny naše katedrály a naše krásné farní kostely. Proto se považuji za kulturního křesťana.“
Nicméně i nadále trvá na tom, že skutečná víra ve zrození z panny a vzkříšení je „nesmysl“. Je pravda, že s těmito prvky víry se potýkají i někteří křesťané, ale to, jak Dawkins neustále víru zesměšňuje, je zcela něco jiného.
Richard Dawkins se považuje za kulturního křesťana. Hledá víru? (Pixabay)
Ovoce Dawkinsovy bezbožnosti
Dřívější Dawkinsova prohlášení ukazují na poněkud nejasný postoj ohledně jeho světonázoru a nebylo jasné, zda se Dawkins vůbec ještě drží křesťanských hodnot. V River out of Eden (1995) napsal v lehkém tónu nihilismu:
„Pozorujeme-li náš vesmír, vidíme v něm přesně ty vlastnosti, které bychom v zásadě očekávali za předpokladu žádného plánu, žádného účelu, žádného zla ani dobra; nevidíme nic než slepou, nelítostnou lhostejnost. Ani DNA se o nic nestará a nezajímá jí to. DNA tu prostě je. A my tančíme podle toho, jak ona hraje.”4
Taková nihilistická prohlášení jen podporují vzestup bezbožnosti; neboli víru ve „smrt Boha“, jak to vyjádřil Nietzsche. Nihilismus otevírá dveře společnosti anarchii a násilí a podkopávání kulturních hodnot a institucí. Se ztrátou křesťanské víry a jejích hodnot vzrůstá boj o moc a tím i riziko, že společnost ovládnou nemilosrdné a brutální režimy. V Německu to byl ve třicátých letech 20. století vzestup fašismu a víra v rasovou čistotu, které následovaly po vyprázdnění křesťanství; proto se Dawkins obává militantního islámu. Že by se chtěl kát za své dříve napsané knihy, které sám dnes vidí jako nebezpečné?
Jeho výroky zde však neodrážejí křesťanskou víru – tedy že vesmír není lhostejný; že Božská láska, Jeho plán, účel a dobro jsou skutečné. Dawkins sice tvrdí, že z hlediska kulturních výsledků vede křesťanství ku prospěchu společnosti a je do určité míry dobré, ale ve svém vlastním přemýšlení má poněkud zmatek. Nikdo nemůže říci, že si cení přínosu křesťanské kultury, a zároveň tuto víru podkopávat tím, že ji nazývá nesmyslem. Dawkins pracuje na pokácení stromu a zároveň si přeje sedět v jeho stínu a užívat si jeho ovoce.
Je možné být jen kulturním křesťanem?
Krátká odpověď zní ne. Typ křesťanství, který formoval západní kulturu, vyžadoval skutečnou oddanost víře ze strany mnoha světců. Slabá, formální víra, která jde s proudem, je neschopná udržet společnost pohromadě a nemůže utvářet nic, ačkoli možná právě taková se odráží v myšlení některých dnešních církevních vůdců. Jak zdůraznil Theo Hobson; „Rozdíl mezi věřícím křesťanem a kulturním křesťanem je pochybný, protože náboženství je kultura.“1 Dawkins říká, že rád zpívá chvalozpěvy a koledy, ty ale byly napsány lidmi, kteří skutečně věřili tomu, co skládali. Podobně i kostely a katedrály byly financovány a postaveny oddanými lidmi.
Biblické záznamy o Ježíši Kristu nás v pravdě vyzývají ke skutečně oddané víře, ne abychom jen povrchně mluvili o víře a kultuře, která se nám zdá přijatelnější z ostatních alternativ. Mesiášovi byla dána svrchovaná autorita nad všemi lidmi a národy. Přesto Kristus vládne v pokoře. On je Král králů a Syn Boží, narozený z panny a ten, kdo zemřel místo nás za naše hříchy. Potom vstal z mrtvých a nyní má trůn v nebesích.
Modleme se za něj
A tak jako křesťané bychom se měli za Dawkinse nejprve modlit, než ho úplně odepíšeme, aby v těchto věcech skutečně prozřel a dospěl k víře v Krista. Vždyť i jiní významní křesťané přišli k víře pozoruhodnými způsoby: apoštol Pavel na cestě do Damašku, když pronásledoval křesťany, a biskup Augustin i C.S. Lewis nejprve zaujímali ke křesťanství zdráhavý postoj.
Odkazy a poznámky
- Hobson, T., Is Richard Dawkins a Christian? spectator.co.uk, 2 April 2024.
- BBC News, Dawkins: I’m a Cultural Christian, news.bbc.co.uk, 10 December 2007.
- Dawkins, R., This week’s diary, spectator.co.uk, 27 January 2024.
- Dawkins, R., River out of Eden, Weidenfeld & Nicholson, London, p. 133, 1995.