Víra dává vědě inspiraci (pomáhá tvořit správné hypotézy). Víra je hlubším základem všeho vědění než věda – proto také lidé, kteří měli víru v pravého Boha a vztah k němu (ducha svatého), už předem věděli věci, které věda objevila teprve po staletích či tisíciletích poté.
Vědu nelze dělat bez víry, naopak to možné je; ale i víru můžeme ověřovat vědou, i když to je jen jedna z mnoha možností, jak pravost víry posuzovat.
Věda, která se opírá o experimentováni a pozorování opakovatelných jevů je v naprostém souladu s vírou ve stvořitele – ukazuje totiž, že na počátku všeho musela stát vysoká inteligence, že život z neživého nevzniká bez předchozí informace, tedy nějak samovolně, jak učí evoluční teorie a další popletené spekulace (o cizích civilizacích či panspermii), a že informace potřebná pro vznik všeho živého na tomto světě nevznikne bez znalostí a cílevědomého záměru.
Experimentální věda tedy je jednoznačně na straně víry v Boha-stvořitele. Od experimentální vědy (vědy založené na pozorování opakujících se jevů) je třeba odlišit nevědecké dějepisné spekulace a nepodložené fantazie, jako je třeba darwinismus, které v rozporu s vědou a pozorováním chtějí odstranit Boha a vysvětlit svět bez něj – z hlediska experimentální vědy jde však o zcela směšnou snahu, která se v současné době (na základě nových poznatků vědy) ukazuje stále víc jako naprosto neudržitelná.
Pro další informace:
http://www.memento.junweb.cz/jakse/omyl2.htm
Věda hledá Boha, ateista obhajuje inteligentní plán
Maciej Giertych: vyučování evoluce v evropských školách