Z creation.com/ceres-surprises přeložil Jakob Haver – 07/2020. Translation granted by Creation.com – přeloženo s povolením od Creation.com.
Trpasličí planeta Ceres je mezi oběžnými dráhami Marsu a Jupiteru největším tělesem v hlavním pásu asteroidů Sluneční soustavy. Nedávno provedla na Ceresu vesmírná sonda Dawn společnosti NASA podrobné zkoumání a přinesla taková data, která šokovala mnoho vědců.
Ceres vykazuje jasné známky toho, že je geologicky velmi aktivní.1 A protože Ceres je malé těleso – má jen 1,28% hmotnosti našeho Měsíce – vrtí planetární vědci, věřící v dlouhé věky, v úžasu jen nevěřícně hlavou. Skoro je slyšet, jak se ptají: „Jste si tím opravdu jisti!?“
Jeho nitro je aktivní
Vědci na Ceresu zjistili kryovulkanismus, tj. „spící sopky“, kde „těkavé“ látky (chemikálie jako voda, čpavek a metan) jsou pod povrchem zahřívány vulkanickou aktivitou a vybuchují do prostoru, kde však vzhledem k velmi nízkým teplotám rychle zmrznou. Obrovské chocholy kryovulkanických výronů se někdy objevují i na jiných planetárních tělesech Sluneční soustavy. Na Ceresu však vědci vyfotografovali velmi jasné oblasti, odkud se z nitra chrlí materiál v obrovském množství.2 Pro evolucionisty je záhadou, jak může Ceres, o němž věří že je velmi starý, být uvnitř stále tak horký. Takové malé těleso už mělo být dávno vychladlé. A aby toho nebylo málo, dalším hlavolamem pro sekulární planetární vědce je také to, že vzhledem k malé velikosti trpasličí planety, jejímu údajnému stáří v řádu miliard let a množství materiálu, který uniká do vesmíru, by měla být veškerá voda a další těkavé látky už dávno spotřebované. A i když by během údajných miliard let historie této malé planety mohly přinést nějaké množství těkavých látek meteority, dopadající na její povrch, není reálné, aby to stačilo nahradit vypuzovaný materiál.
Animace ze snímků, které pořídila sonda Dawn
V období od srpna do října roku 2015 kroužila sonda Dawn kolem trpasličí planety Ceres a mapovala její povrch. Planetka obíhá mezi drahami Marsu a Jupiteru v oblasti v pásu asteroidů. Sonda pořídila spoustu fotografií tohoto malého tělesa. V animaci NASA můžete vidět např. kráter Occator nebo pohoří Ahuna Mons a další.
Stáří Ceresu
Ceres je příliš daleko od velkých planet na to, aby získal přísun energie ze zahřívání díky gravitačním/slapovým účinkům, a ani není možné, aby radioaktivní rozklad poskytoval teplo po miliardy let.
Sekularisté věří, že planetární tělesa byla původně roztavená a postupně se ochlazovala. Předpověděli, že Ceres, tento miniaturní svět, se vznáší sám v chladném prostoru a věřili, že je stejně starý jako Sluneční soustava, takže by měl být už před dávnými věky zmrzlý a neaktivní.
Vypadá to však, že malý Ceres se svým živým a horkým nitrem není starší než několik tisíc let. To je v souladu s biblickým záznamem, totiž že Bůh stvořil Zemi nejprve před asi 6 000 lety.
Odkazy a poznámky
- Dickinson, D., Dawn probes role of cryovolcanism on Ceres; skyandtelescope.com, 17 September 2018.
- Wenz, J., Volcanoes of mud erupt from dwarf planet Ceres; astronomy.com, 17 September 2018.
Asi to není tak trpasličí planeta. Je nejspíše na pomezí vysoké stáří/velikost. Proto se zatím divíme – ale až to někdo vysvětlí – tak se divit přestaneme. Každopádně to bude zasazeno do “protoplanetárního” scénáře. Tedy do té doby, než se najdou fakta jiná – které budou potvrzovat jiné možnosti, o kterých jsme zatím možná ani nepřemýšleli – tedy krom toho, že by to byla planeta mladá – to je z vědeckého hlediska přeci naprosto vyloučené, proto se tím nikdo z vědců zabývat ani nemůže. To přeci dá rozum.))