Virtuální částice, čas, . . . a Trojice
Z answersingenesis.org přeložil Pavel Akrman – 01/2023. Vyšlo v časopise Answers Magazine.
V přírodě jsou prostor, čas a hmota příkladem stavu „tři v jednom“. Možná i proto je Bůh stvořil tímto způsobem, aby nám tak naznačil svou vlastní trojjedinou přirozenost.
Mnozí lidé si myslí, že samotný prostor je prázdný a Bůh ho tedy nestvořil, ale přesto je to tak! Prostor totiž není nějaké „nic“; je to „něco“, stejně jako jsou mraky a stromy něco. Prostor měl svůj počátek, když byl stvořen Bohem (Jan 1:3).
Pokud by byl prostor opravdu „ničím“, nemohli bychom ho změřit. Jenže když měřím objem „prázdné“ místnosti, pak ve skutečnosti měřím množství prostoru v ní.
Obrázek 1.: TŘI ROZMĚRY PROSTORU – prostor není nicota. Má své tři rozměry – šířku, délku a výšku. Pokud se objekt pohybuje, pohybuje se těmito třemi rozměry prostoru.
Prostor má své vlastnosti. Například má tři rozměry. To znamená, že se mohu pohybovat prostorem třemi nezávislými způsoby (nahoru a dolů, doleva a doprava, vpřed a vzad). Jakýkoli jiný pohyb je už jen kombinací těchto tří směrů. Možná i proto Bůh stvořil trojrozměrný prostor, aby nám tak připomínal svou trojjedinou povahu. Bůh je trojí (v osobách), a přesto jeden (v přírodě). Podobně je i prostor trojí (v dimenzích) a jeden (v přírodě).
Bůh také stvořil čas. Čas měl svůj počátek (Genesis 1:1), a proto vyžaduje Stvořitele. Čas má pouze jednu dimenzi, a přesto čas vnímáme ve třech částech: minulost, přítomnost a budoucnost. Takže čas, stejně jako prostor, je něco jako „tři v jednom“ a připomíná nám Boží trojjedinou povahu. Přestože máme v prostoru svobodu pohybu, můžeme se v čase pohybovat pouze vpřed; pamatujeme si minulost, prožíváme přítomnost a odhadujeme budoucnost.
Bůh sám je však mimo čas, a proto pouze Bůh může znát budoucnost. Jistě, v některých případech i my můžeme učinit rozumné předpovědi budoucnosti, ale pouze Bůh přesně zná konkrétní budoucí události. Izajáš 46:9–10 nám říká, že nikdo jiný není jako Bůh, který jediný oznamuje konec při počátku a od pradávna zná věci, které se ještě nestaly.
Vlastnosti časoprostoru
Einstein ukázal, že prostor a čas jsou na sobě závislé. To znamená, že prostor a čas jsou součástí jediné struktury, kterou nazýváme časoprostor. Einstein si také uvědomil, že naše měření vzdáleností v prostoru a časové intervaly jsou ovlivněny pohybem (to je zvláště patrné, pokud by se něco blížilo rychlosti světla). Nicméně v našem případě měření intervalu v časoprostoru není naší rychlostí ovlivněno.
Obrázek 2.: TROJÍ DĚLENÍ ČASU – minulost, přítomnost a budoucnost jsou tři součásti času. Čas poutá lidi v přítomnosti pouze vzpomínkami na minulost a nadějí na budoucnost. Jen Bůh je mimo čas. Je věčný a vidí minulost, přítomnost i budoucnost.
Podle kvantové fyziky v těch nejmenších měřítcích prostoročas neustále produkuje a vzápětí ničí částice s extrémně nízkou hmotností, zvané „virtuální částice“. Někdy nekřesťané namítají, že právě virtuální částice jsou důkazem toho, že „něco“ může vzniknout z „ničeho“. Ale nyní je snad už jasné, že tyto částice nic takového nedokazují. Virtuální částice jsou produkovány z časoprostoru – tedy ne z „ničeho“.
Hmotné objekty ke své existenci potřebují časoprostor. Jakýkoli fyzikální objekt má své místo v prostoru a čase. V jistém smyslu je tedy časoprostor jako mřížka s fyzikálními objekty umístěnými v ní (viz úvodní obrázek). Nicméně Einstein zjistil, že jakýkoli fyzikální objekt (hmotnost) tuto mřížku ovlivňuje – zkresluje ji. Hmota „ohýbá“ časoprostor a časoprostor „říká“ hmotě, jak se má pohybovat.
Vlastnosti hmoty
Obrázek 3.: HMOTA: TŘI TYPY ČÁSTIC – dokonce i atomové částice hovoří o Boží trojjediné přirozenosti. Kromě vodíku se všechny atomy skládají z protonů, neutronů a elektronů.
Obyčejná hmota se skládá z atomů. Je pozoruhodné, že atomy mají také povahu „tři v jednom“. Skládají se ze tří typů částic – protonů, neutronů a elektronů (kromě vodíku, který normálně neutrony nemá). Protony a neutrony jsou také složeny ze tří menších částic, nazývaných kvarky. Je zajímavé, že někteří lidé z principu odmítají Boží trojjedinost a zároveň přijímají mnoho příkladů „tři v jednom“, které vidíme v přírodě. Možná i to je jeden z důvodů, proč Bůh říká: „. . . Jeho neviditelné znaky – Jeho věčnou moc a božství – lze už od stvoření světa rozumem postřehnout v Jeho díle. Nemají tedy výmluvu.“ (Římanům 1:18–20).
Bible zaznamenává, že na počátku (čas) Bůh stvořil nebesa (prostor) a Zemi (hmotu). Takže i vesmír sám o sobě je svého druhu „tři v jednom“, čímž odráží svého Tvůrce. Logický a uspořádaný způsob, jakým se vesmír chová, je také odrazem Toho, kdo jej stvořil a udržuje ho slovem své moci (Židům 1:3).
L. Kuča
Omlouvám se za zpoždšní. Mé texty jsou na mých webových stránkách. Nejsnadnější přístup k nim je zadáním stránky v.dostála do vyhledáače v Googlu.
Ad Václav Dostál: Děkuji, dám vědět, docela rád se podívám na poznámky a úvahy každého, kdo k tomu má co říci.
Lukáš Kuča:
Milý bratře,
napiš mi mail na adr. tom.dostal@centrum.cz. Mohou to být dotazy nebo připomínky či Tvé poznatky k danému tématu “prostoročas”. Topto téma patří mezi otázky mého dlouhodobého studia. Na článek o prostoročasu jsem reagoval, ale jen v soukromém mailu Pavlu Akrmanovi. Nepovažoval jsem za vhodné uvést své kritické připomínky na veřejném webu.
To, že čas – je změna hmoty – je asi přijímaný fakt. Akorát ta změna hmoty nemusí být tak výrazná na první pohled. Proto tu je pomocný atribut v podobě slunce a měsíce. A je o tom napsáno v Genesis, že slunce a měsíc tu jsou na znamení časů, dnů a let. Abychom věděli, jaký je čas. Neboť je také napsáno – že budou znamení na slunci i měsíci – dříve než to všechno přijde. Z doby dobývání zaslíbené země tady bylo co vím já – 1x změna pohybu slunce… Číst vice »
Re: Lukáš Kuča
Ano, provázanost těchto tří veličin je skutečně nezbytná, nicméně zavedl se (snad pro jednoduchost) spíše termín časoprostor (nebo prostoročas, což je stejné).
Jinak ještě k zavedení pojmu časoprostor – Hermann Minkowski (1864–1909) zjistil, že teorii speciální relativity, kterou představil jeho bývalý student Albert Einstein (1879-1955), lze nejlépe pochopit jako čtyřrozměrný prostor, což bylo od té doby známé původně jen jako Minkowského prostor – matematicky měl však trochu jiné vlastnosti, více viz např. https://en.wikipedia.org/wiki/Minkowski_space
Ona je tam vlastně provázanost i mezi časem a hmotou, jelikož čas je nezbytný k popisu nějaké změny a bez hmoty tedy nedává čas vůbec žádný smysl. Tedy spíše je naše realita jakousi časoprostorohmotou.
M.j., Nezavedl on ten pojem časoprostoru spíše až Minkowski, tedy alespoň jeho matematický popis?