loopholes

Bílá místa v evolučním příběhu

Jakob Haver Vznik života - chemická evoluce Napsat komentář

15 děr v evoluční teorii o původu života: Shrnutí

Jonathan Sarfati

Z creation.com přeložil Jakob Haver – 07/2020. Translation granted by Creation.com – přeloženo s povolením od Creation.com.

Dr. Sarfati, Ph.D. chemik, zkoumá některá nejčastěji uváděná „vysvětlení“ biochemické evoluce a ukazuje, že to všechno svědčí nikoli o „času a náhodě“, ale o Stvořiteli.

Syntéza proteinů, překlad DNA (české titulky)

Animace principu fungování syntézy proteinů v buňce. Scénáře původu života musí vysvětlit, jak k tomuto všemu došlo bez (nadpřirozeného) inteligentního návrhu (viz body 14 a 15).

1.  Mezi odborníky panuje téměř všeobecná shoda v tom, že prvotní atmosféra Země neobsahovala žádné „redukující“ plyny – tedy metan, amoniak ani vodík. Nyní většina evolucionistů spíše věří, že obsahovala oxid uhličitý a dusík. Jenže s těmito plyny nemohou fungovat pokusy typu Miller-Urey s elektrickými výboji, pokud nebudou přítomné redukující plyny. Viz Prvotní atmosféra.

2.  Atmosféra obsahovala volný kyslík, který by organické sloučeniny ničil. Kyslík vznikal fotodisociací vodních par (fotodisociace = štěpení molekuly na menší molekuly, atomy a/nebo radikály v důsledku absorpce světla nebo jiného elektromagnetického záření. Pozn. překl.). Stáří oxidovaných minerálů, jako je hematit, bylo stanoveno na 3,8 miliardy let, což je téměř stejně jako údajně nejstarší horniny, a o 300 milionů let starší, než má být nejstarší život. Rovněž existují důkazy o dostatečně složitých organismech, starých údajně 3,7 miliard let, schopných fotosyntézy (Rosing, M.T. and Frei, R., U-rich Archaean sea-floor sediments from Greenland—indications of >3700 Ma oxygenic photosynthesis, Earth and Planetary Science Letters 217:237–244, 2004).

Také červený jaspis nebo minerály bohaté na hematit, pocházející z vrstev údajně starých 3,46 miliardy let ukázaly, že „v atmosféře před 3,46 miliardami let muselo být tolik kyslíku, jako je ho v dnešní atmosféře. Takové množství kyslíku znamená, že na Zemi musely být organismy aktivně produkující kyslík, jako např. sinice, což ovšem tyto organismy umísťuje do mnohem starší historie Země, než se dříve myslelo.“ (Deep-sea rocks point to early oxygen on Earth, 24.3.2009) Pozn.: tyto „údaje“ jsou podle evolučně-uniformitariánské časové osy, které silně odmítám jak z biblických, tak i z vědeckých důvodů – viz How long were the days mentioned in the Biblical creation account? a Evidence for a Young World).

3.  Paradox: pokud by nebyl kyslík, nebyl by žádný ozon, takže biochemické prvky by zničilo ultrafialové světlo. Jenže polymerace kyanovodíku, která údajně vede ke vzniku základních stavebních prvků, nukleotidů (adeninu), může nastat pouze v přítomnosti kyslíku (viz Eastman et al., Exploring the Structure of a Hydrogen Cyanide Polymer by Electron Spin Resonance and Scanning Force Microscopy, Scanning 2:19–24, p. 20).

4.  Všechny zdroje energie, které produkují biochemikálie, je ničí dokonce ještě rychleji! Při Experimentech Miller–Urey se k izolaci biochemikálií použily ihned po jejich vytvoření strategicky navržené lapače, aby je nezničilo jiskření a UV záření. Bez těchto lapačů by se nevytvořilo ani to nejmenší množství.

„Pokud by nebyl kyslík, nebyl by žádný ozon, takže biochemické prvky by zničilo ultrafialové světlo. Jenže polymerace kyanovodíku, která údajně vede ke vzniku stavebních prvků nukleových základů, může nastat pouze v přítomnosti kyslíku.”

5.  Biochemikálie by reagovaly samy se sebou nebo s anorganickými chemikáliemi. Cukry (a jiné karbonylové sloučeniny (> C = O)) reagují s aminokyselinami (a dalšími aminosloučeninami (–NH2))) destruktivně, avšak pro vytvoření buňky musí být přítomné obojí.

Bez enzymů ze živé buňky jsou formaldehydové reakce (HCHO) s kyanovodíkem (HCN) nezbytné pro tvorbu bází DNA a RNA, kondenzačních činidel atd. Jenže HCHO, a zejména HCN jsou smrtícími jedy – HCN byl použit v nacistických plynových komorách! Ničí životně důležité proteiny.

Ionty, bohaté na Ca2+ by vysrážely mastné kyseliny (nezbytné pro buněčné membrány) a fosfáty (nezbytné pro takové životně důležité sloučeniny jako DNA, RNA, ATP atd.). Ionty kovů se snadno spojují s aminokyselinami, což jim brání v důležitějších reakcích.

6.  O údajné prvotní polévce nebyl nalezen nikde na Zemi žádný geologický důkaz. Viz Primeval soup — failed paradigm.

7.  Depolymerizace je mnohem rychlejší než polymerace. Voda je špatným prostředím pro kondenzační polymeraci. Během geologického času budou polymery ve vodě hydrolyzovat. Kondenzační činidla (chemikálie absorbující vodu) vyžadují kyselé prostředí a ve vodě by nemohly narůstat. Teplo k odpařování vody má tendenci ničit některé životně důležité aminokyseliny, racemizovat všechny aminokyseliny (měnit čisté látky na směsi), a vyžaduje geologicky nereálné podmínky. Kromě toho, zahřívání aminokyselin s ostatními kaly, produkovanými Millerovými experimenty, by je zničilo. Viz Origin of Life: The Polymerization Problem.

8.  Polymerace vyžaduje bifunkční molekuly (mohou se kombinovat se dvěma dalšími), a k jejímu zastavení stačí sebemenší zlomek unifunkčních molekul (mohou se kombinovat pouze s jednou další, čímž blokují jeden konec rostoucího řetězce). Millerovy experimenty však produkují pětkrát více unifunkčních molekul než bifunkčních molekul. Viz Origin of Life: The Polymerization Problem.

9.  Cukry se rychle ničí po formóze (tzv. Butlerovově reakci), která je má údajně vytvářet. Tato reakce zahrnuje formaldehyd a alkálie, ale stejné alkalické podmínky ničí aldózové cukry – včetně ribózy a glukózy – pomocí Cannizzaroovy reakce, která přemění dvě molekuly aldehydu na alkohol a kyselinu. Rovněž alkalické podmínky potřebné pro tvorbu cukrů jsou neslučitelné s kyselými podmínkami požadovanými pro tvorbu polypeptidů s kondenzačními činidly. Viz The RNA World: A Critique.

10.  Jestliže jsou biochemikálie ničeny rychleji, než jsou vytvářeny, pak evoluční teorii nepomohou ani dlouhé věky (srov. body 4, 7 a 9).

11.  Nejsou vytvořeny všechny potřebné stavební kameny; např. ribóza a cytosin se tvoří těžko a jsou velmi nestabilní. Viz Origin of life: Instability of building blocks.

12.  Život vyžaduje homochirální polymery (tj. všechny jsou podle „jedné ruky“) – proteiny mají pouze „levoruké“ aminokyseliny, zatímco DNA a RNA mají pouze „pravoruké“ cukry. Millerovy experimenty produkují racemáty – tj. směs stejného množství levorukých a pravorukých molekul. Stačí malý zlomek molekul s nesprávnou chiralitou, a dojde k ukončení replikace RNA, zkrácení polypeptidů a zničení enzymů. Viz Origin of Life: The Chirality Problem a Homochirality an unsolved problem (citát).

13.  Život vyžaduje katalyzátory, které jsou pro jednotlivé typy molekul specifické. K tomu jsou tedy nutné specifické aminokyselinové sekvence, které mají extrémně nízkou pravděpodobnost vzniku (~10–650 pro všechny potřebné enzymy). Simulace prebiotických polymerací poskytují náhodné sekvence, nikoli funkční proteiny nebo enzymy. Viz Proteins and Casket Draws, Mohly by opice napsat 23. Žalm? a Cheating with Chance.

14.  Původ kódovacího systému proteinů na DNA je záhadou. Stejné je to s původem kódování informace, která je mimo oblast chemie, pro kterou jsou tištěné informace jen molekuly inkoustu. Zařízení na překlad kódu a replikační ústrojí jsou samy o sobě zakódovány – takže je to začarovaný kruh. Kód se nemůže sám uspořádat. Viz Self-Replicating Enzymes?

15.  Vznik takových ústrojí vyžaduje záměrný plán, ne nahodilé působení energie. Např. nositel Nobelovy ceny Merrifield navrhl automatický syntetizátor proteinů. Každé přidání aminokyseliny do polymeru vyžaduje 90 kroků. Sekvence aminokyseliny je určena programem. Živá buňka je něco jako Merrifieldův přístroj, který se celý sám reprodukuje.

Odkazy

  1. Původ života (slovensky)
  2. Otevřené otázky původu života v roce 2014
  3. Průlom fyziků ohledně vzniku života?
Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments