Dr. Danny Faulkner
(Z answersingenesis.org/astronomy připravil Václav Dostál – 02/2015, editace Jakob Haver.. Článek vyšel na stránkách AiG.)
Sekulární média často uvádějí nové důkazy o hvězdách v procesu tvorby. Říkají, že to podporuje evoluci hvězd. Co o tom soudí kreacionisté?
Většina astronomů věří, že vesmír začal před téměř 14 miliardami let, ale věří, že většina hvězd nemůže být tak stará, protože by vyhořely. Astronomové tedy zpravidla předpokládají, že většina dnešních hvězd se tvořila po vzniku vesmíru. A samozřejmě také předpokládají, že i dnes se tvoří mnoho hvězd. Jak na to reagují ti, kdo věří v biblické stvoření?
Co je jasné z Bible
Biblicky to chápeme tak, že Bůh utvořil nebe, Zemi a moře „a vše, co je v nich“ v šesti dnech (Ex 20:11). To by mělo zahrnovat i hvězdy.
Biblicky krátké časové rozpětí neposkytuje dostatek času pro tvorbu hvězd zhušťováním plynných mračen, jak to požaduje sekulární model. Astronomové například věří, že hvězdy podobné Slunci požadují pro své utvoření ze zhroucení plynného mračna 30 milionů let. Navíc, Bible nepopisuje vznik hvězd, Slunce a Země ve stejném pořadí jako sekulární model. Genesis 1 uvádí, že Země byla utvořena tři dny před Sluncem a hvězdami, ale sekulární model klade Slunce a většinu hvězd na první místo.
Při vědomí toho, že Bůh dokončil stvoření v šesti dnech a odpočinul sedmého dne, pak většina biblických kreacionistů věří, že od Tvůrčího týdne se žádné hvězdy už netvořily. Lze to však prokázat?
Měnící se vesmír
Někteří kreacionističtí astronomové navrhli analogii mezi hvězdami a zvířaty, např. koňmi. Bůh udělal původní druh koně šestého dne, a od té doby už neudělal žádné nové druhy. Ale rodili se další koně a nahrazovali ty uhynulé.
Mohou být podobně nahrazeny i hvězdy, když zestárnou a „zemřou“? Všimněme si, že tato situace vůbec nepožaduje, aby je Bůh znovu nadpřirozeně stvořil, jak to udělal během Tvůrčího týdne. Také si všimněme, že tento případ neprobíhá čistě naturalistickým způsobem, ale řídí se Bohem stanovenými procesy.
Jenže hvězdy nebyly od svého počátku nikdy živé, takže to asi nebude dobrá analogie. Lepší analogií mohou být fyzikální vlastnosti na Zemi. Dokonce, i když je Bůh stvořil šestého dne, občas vidíme i dnes tvorbu ostrovů, hor, řek a kaňonů. Například v r. 1943 se náhle objevila sopka v Mexickém obilném poli a v r. 1963 se vynořil ostrov poblíž Islandu.
Mohou se hvězdy podobným způsobem tvořit občas i dnes?
Možnosti a problémy
Po dlouhou dobu astronomové navrhovali tvorbu hvězd ve vesmíru smršťováním plynných mračen. Tato mračna jsou složena z téhož materiálu jako hvězdy, ale mračna jsou mnohem větší, chladnější a daleko méně hustá. Astronomové se domnívají, že jejich stahování může působit vlastní gravitace mračen. Když se mračna stahují, budou menší, teplejší a hustší, a pomalu se přemění na hvězdy.
Ale tento scénář má problémy. Jeden velký problém je, že mračna také mají tlak a tento tlak vyvažuje gravitaci. Říkáme, že mračna jsou „odolná kolapsu.“
Astronomové už dávno tento problém rozpoznali a vymysleli mnoho způsobů jak ho obejít. Je zajímavé, že všechna jejich řešení požadovala už existenci jiných hvězd. Například nárazová vlna z výbuchu supernovy by mohla stlačit plynné mračno, které by se smrštilo a vytvořilo nové hvězdy. Ale i kdybychom dnes pozorovali kolabující plynné mračno, stále by to nevysvětlovalo, jak byly tvořeny ty počáteční hvězdy přírodním procesem.
Ve skutečnosti nebyla tvorba hvězd dalekohledy pozorována, vidíme však různá plynná mračna s různými hustotami a teplotami. Jsou některá tato mračna „zachycením“ různých stavů tvorby hvězd nebo jsou to jednoduše jen rozmanité nebeské objekty, které Bůh stvořil?
Musíme si dát pozor, abychom při čtení Božího Slova do něho nevkládali své vlastní spekulace. Jestliže z Bible usoudíme, že hvězdy se nyní netvoří, proč bychom to stejné neměli vztahovat na ostrovy, hory a kaňony?
Kreacionisté nemusí mít biblické důvody k popření toho, že nějaké fyzikální procesy mohou dnes vytvářet hvězdy, ale odmítáme, že současné procesy mohou vysvětlit původní tvorbu hvězd.
Příliš mnoho hvězd
Je ironií, že většina astronomů nyní myslí, že hvězdy se tvořily v raném vesmíru mnohem rychleji, kdy neexistovaly žádné hvězdy. To je stejné jakoby tvrdili, že nějaký neznámý mechanismus vytvořil mnoho hvězd po domnělém velkém třesku. To však lze jen sotva nazvat vědeckým vysvětlením.
Nemáme důvod si myslet, že hvězdy se tvoří vysokou rychlostí. Nic z toho, co dnes pozorujeme neukazuje na to, že by se hvězdy běžně tvořily.
Jediným důvodem, proč astronomové mluví o tak vysoké rychlosti, je obrovské množství existujících hvězd, které musí vysvětlit (nedávný odhad je 300 miliard bilionů neboli 3 následovaná 23 nulami). Čtrnáct miliard let není dostatečná doba pro vysvětlení takového množství hvězd, ledaže by se jednalo o každodenní událost.
Musíme si uvědomit, že sekulární astronomové se řídí naturalistickými předpoklady, kterými chtějí vše vysvětlit, i když to důkazy v dnešní době nepodporují. Jedním z takových předpokladů je velký třesk. Dalším předpokladem je postupné formování hvězd. Třetím předpokladem je čas, přiřazený jak k velkému třesku, tak i ke vzniku hvězd. Žádný z těchto předpokladů nebyl nikdy pozorován.
Toto vše podtrhuje víra, že materialistické procesy jsou jediným způsobem, jak vysvětlit původ všeho. Pokud někteří křesťané přijímají tyto naturalistické předpoklady, pak nejsou schopni vidět, že od samého kořene vylučují Tvůrce, a tedy podkopávají víru v Boha a Jeho slovo.
Bůh jistě mohl udělat už v procesu kolapsu plynná mračna ke tvorbě hvězd, nebo mohl zřídit takové procesy, jimiž se hvězdy občas tvoří. Ale ani tyto procesy nepodporují čistě naturalistický vznik hvězd.
Věřím jako astronom a biblický kreacionista, že hvězdy se tvoří i dnes? Nejsem si tím jistý. Rozumím oběma stranám biblických argumentů. Nevidím, že Bible zcela vylučuje tvorbu hvězd dnes, ale ani nevidím, že ji Bible požaduje. Navrhuji tedy pokračovat v diskuzi o této otázce.
Profesor Dr. Danny Faulkner se připojil k týmu Answers in Genesis po 26 ½ leté profesuře fyziky a astronomie v Jižní Karolíně na Lancaster University. Napsal mnoho článků do astronomických časopisů a je autorem knihy Universe by Design (Vesmír podle plánu).
Poznámky Václava Dostála
Bláznovství víry a moudrost vědy?
Z hlediska sekulární vědy je naprostým bláznovstvím věřit, že vesmír s nespočetným množstvím hvězd by mohl být vytvořen během pouhých šesti pozemských dnů a jen před asi 6000 lety. Zato model jeho vzniku před asi 14 miliardami let a postupného vzniku tří populací hvězd se jeví jako velká moudrost moderní vědy.
Fredu Hoylemu, který zastával názor věčné existence vesmíru, hlavně z důvodu platnosti zákona zachování energie-hmoty a tedy naprosté zbytečnosti nějakého Tvůrce, se ovšem nápad vzniku vesmíru (prostoru, času, energie, hmoty) z ničeho jevil jako ztřeštěný. Energie a hmota podle zmíněného zákona z ničeho vznikat nemůže. Proto myšlenku vzniku vesmíru obrovským výbuchem nazval velkým třeskem. Anglický termín „big bang“ je výsměšnější než český. Slovo „bang“ znamená nevábný zvuk vyluzovaný velkým rezavým hrncem, do nějž uhodíme. Je to tedy ošklivý hluk – na rozdíl od tónu zvonu, který zní „dong“ (bim-bam). Je silně paradoxní, že právě tento výsměšný název se ujal jako oficiální pojmenování jevu. Jako by se moderním vědcům líbila ošklivost popření základního vědeckého zákona. Jako by??
Jak Dr. Faulkner uvádí, ke tvorbě obrovského množství hvězd shlukováním plynných mračen by nebyl dostatek času – za 30 milionů let by shluknutím 30 milionů mračen vzniklo 30 milionů hvězd (podobných Slunci). Jenže množství hvězd je 3.1023 a vesmír je (údajně) starý asi 14.109 let. Nepozorujeme vznik ani jedné hvězdy tímto způsobem ročně! A dokonce ani za desetiletí! Z toho vyplývá, že mechanismem shlukování plynných mračen hvězdy nevznikají ani dnes.
Sekulární astronomové a astrofyzici proto navrhují, že děj je pomalý, trvající oněch 30 milionů let a že valná většina hvězd vznikla po velkém třesku, v období inflace – prudkého rozpínání vesmíru. Ke vzniku tak obrovského množství hvězd, jaké dnes existují, tudíž musel stačit daleko kratší čas, tj. asi 300 000 let. Opravdu by obrovský tlak, způsobující ono prvotní „rozfouknutí“ hmoty vesmíru, byl podstatně menší než vlastní (vnitřní) gravitace jednotlivých mračen? A naopak opravdu by se při tomto rozfukování vůbec nějaká plynná mračna tvořila? Ovšem nejen několik, ale obrovské množství! Nedává to smysl.
Kreacionistický kosmolog dr. Humphreys ukázal, že řešením Einsteinových rovnic není prvotní rozepnutí třírozměrného (3D) prostoru (v podobě malinkaté kuličky) na mnohonásobně větší 3D prostor, nýbrž možné rozepnutí 4D prostoru se všemi čtyřmi prostorovými rozměry a žádným časovým, tedy geometrického čili fiktivního prostoru (viz článek „Jak rozumět velkému třesku“). Jinak řečeno, 4D prostor nemohl nikdy existovat jako 3D maličká kulička!
Ukazuje se tedy, že chiméra velkého třesku je opravdu bláznivá. Ovšem teorie velkého třesku je dnes tak rozvinutá, že vznikají samostatné vědy, které z ní vyplývají nebo na ni navazují! Tudíž všechny tyto vědy, prakticky celá moderní kosmologie je bláznivá!
Jestliže si mám vybrat mezi dvěma „bláznovstvími“, vybírám si to, které ve skutečnosti je velkou moudrostí. Moudrosti moudrých se Bůh vysmívá a velebí bláznovství pro Krista! Ukazuje, se, že toto „bláznovství“ je i z vědeckého hlediska mnohem rozumnější než „standardní“ teorie – už proto, že neobsahuje výše naznačené rozpory.
Základní rozdíl mezi sekulární teorií a mými předpoklady je v tvorbě účelové, podle plánu, podle „přírodních zákonů“, pomocí informace a ne samovolně bez potřeby Boží tvůrčí energie a jeho vůle. Samovolný vznik „přírodních zákonů“, podle nichž by samovolně vznikalo všechno viditelné i neviditelné, je holý nesmysl. Nahodilé jevy při neexistenci ani statistických zákonitostí se nedějí zákonitě, tedy se nedějí vůbec. Neexistuje žádný podklad, podle něhož by měl samovolně existovat tak složitý a nádherný vesmír, řídící se přesnými „přírodními“ zákony.
Stvořitel tvořil a tvoří podle „přírodních“ zákonů a nikoli proti nim. Výraz „nadpřirozený“ tedy neznamená „proti přírodě“ nebo „proti přírodním zákonům“, nýbrž „svrchovaný, ony zákony rovněž tvořící“, stojící „nad přírodou“.
Samozřejmě, že Tvůrce může tvořit podle „přírodních“ zákonů, které jsme dosud neodhalili a jen tušíme, že jejich množství je nesrovnatelně větší než množství těch zákonů, které jsme odhalili. Tak se nám některé děje jeví jako nesrozumitelné, jako zázraky. Základním zázrakem přitom je existence přesných, dokonale vyladěných „přírodních“ zákonů! Tato existence se nedá „vědecky“ vysvětlit.