V poslední době jsme svědky nenápadného vzestupu poněkud svérázné demografické skupiny: nikoli křesťanů jako takových, ale tzv. „kulturních křesťanů“. To jsou lidé, kteří sice nejsou ochotni přihlásit se k charakteristickým principům křesťanské víry, ale přesto si váží křesťanského přínosu v západní civilizaci a přejí si, aby byl tento přínos nejen obhajován, ale dokonce i rozšiřován.
Mezi ty, kteří se sami označují za kulturní křesťany, patří ve 20. letech 21. století např.:
- Elon Musk svůj postoj shrnul to slovy: „Řekl bych, že jsem pravděpodobně kulturní křesťan.“ Dále uvedl, že „křesťanské hodnoty myslím, že povedou k lepší společnosti, ve které bychom raději žili“.
- Richard Dawkins, hlasitý evolucionista, sice nevěří „ani slovu křesťanské víry“, ale dává přednost křesťanství před rostoucím islámem a líbí se mu jeho kulturní důsledek: „Mám pocit, že jsme v tomto smyslu křesťanskou zemí.“ (Viz také článek Dawkins přítelem křesťanství?)
- Jordan Peterson, psycholog a spisovatel, o sobě řekl: „Ačkoli nejsem křesťan, ale ortodoxní Žid, neodmítl bych pro sebe označení „kulturní křesťan“.