Darwinismus v bodě zlomu

Někteří přední evolucionisté sice připouštějí velké problémy se svou teorií, přesto se dál snaží je řešit přidáváním dalších.

Jerry Bergman, PhD.

(Z crev.info přeložil Pavel Akrman – 09/2022.

Když se evolucionisté pokoušejí vyvrátit světonázor o stvoření, nebo když dávají rozhovory tisku na podporu svého darwinovského světového názoru, obvykle tvrdí, že „evoluce není jen teorie, ale fakt“. Hledáním této fráze v sekci Knihy Google se našlo 69 knih, které ji použily.¹ Ovšem pokud evolucionisté mluví jen mezi sebou v soukromí, jsou často méně sebevědomí. Jedním z příkladů je obsáhlý článek z The Guardian od Stephena Buranyiho který vyšel 28. června 2022, kde se uvádí:

Možná to bude znít divně, ale vědci stále neznají odpovědi na některé z nejzákladnějších otázek o tom, jak se život na Zemi vyvíjel. Vezměte si například oči. Odkud přesně pocházejí? Obvyklé vysvětlení toho, jak jsme získali tyto úžasně složité orgány, spočívá pouze na teorii přírodního výběru.²

Vysvětlení původu očí běžně uváděné ve středoškolských učebnicích biologie je podobné následujícímu:

Pokud se u tvora se špatným zrakem stane, že díky náhodným mutacím zplodí potomstvo, které má zrak o něco lepší, pak mu toto nepatrné zlepšení zraku dává větší šanci na přežití. Čím déle přežijí, tím větší šanci mají k rozmnožení a předání genů, díky nimž mají o něco lepší zrak. Někteří z jejich potomků zase mohou mít lepší zrak než jejich rodiče a je pravděpodobné, že i oni se budou rozmnožovat. A tak dále. Generace za generací, během nepředstavitelně dlouhých časových období se drobné výhody nasčítají. Nakonec, po několika stovkách milionů let, tu máme tvory, kteří vidí stejně dobře jako lidé, kočky nebo sovy.³

Tento příběh pak Buranyi podkopává. Říká, že takovéto vysvětlení je sice „základním příběhem evoluce, jak je vylíčen v bezpočtu učebnic a populárně-vědeckých bestsellerů, ale podle rostoucího počtu vědců je problém v tom, že je absurdně syrové a zavádějící.“⁴ A proč tomu tak je?

Jednak se začíná v polovině příběhu a existence buněk citlivých na světlo, čoček a duhovek se bere jako samozřejmost, aniž by bylo vysvětleno, odkud se vůbec vzaly. Ani se dostatečně nevysvětluje, jak se tak jemné a snadno porušitelné komponenty spojily a vytvořily jediný orgán. A nejsou to jen oči, s nimiž tradiční teorie zápasí. Armin Moczek, biolog z Indiana University říká: „První oko, první křídlo, první placenta. Jak se tu objevily? Jejich vysvětlení by přece mělo být základními kameny evoluční biologie, a přesto nám dosud chybí správná odpověď. Tato klasická myšlenka postupné změny, jedna šťastná náhoda za druhou, zatím stále vychází naprázdno.“⁵

Mějte na paměti, že tito vědci nepatří mezi obhájce vědy o stvoření nebo inteligentního designu, přesto však otevřeně přiznávají jasné vědecké problémy darwinismu. Neuvědomují si však – a to je ironií – že velmi problematické je také i to, na čem se společně dohodnou. Buranyi říká, že všichni evolucionisté nalezli shodu v tom, jak on to popisuje,

v základních evolučních principech, které žádný vědec vážně nezpochybňuje. Všichni souhlasí s tím, že roli tu hraje přírodní výběr, a stejně tak i mutace a náhodná shoda okolností. Ale jak přesně se tyto procesy vzájemně ovlivňují – a zda tu mohou působit i jiné síly – se stalo předmětem ostrých sporů. Biolog z Yalské University Günter Wagner mi řekl: „Pokud nemůžeme věci vysvětlit pomocí nástrojů, které máme právě k dispozici, musíme najít nové způsoby vysvětlení [evoluce].“⁶

Sice elegantní, ale špatná

Obrázek 1. Jedna z mnoha knih, které používají výraz od molekuly k člověku. Nalezeno na Amazonu.

Jak Buranyi dále říká: „Z dnešního pohledu se Darwinova evoluční teorie zdá pochopitelná – [je to] jednoduchá, elegantní teorie, která vysvětluje, jak jedna síla, tedy přírodní výběr, zformovala veškerý vývoj života na Zemi.“⁷ Jak tedy může někdo tuto jedinou sílu, přírodní výběr, zpochybňovat? Buranyi říká, že „nový výzkum odhalil v evoluční teorii velké problémy.“ Dnes už víme, že přírodní výběr, mutace a náhodná shoda okolností působí jen velmi malé změny v přírodním světě. Jsou zcela neschopné vyprodukovat evoluční změny potřebné k tomu, aby se jakýkoli organismus stal složitějším. Jenže přesně tohle se evolucionisté snaží vysvětlit: kompletní příběh (makro)evoluce od molekul k člověku. Po krátkém hledání jsem tuto frázi našel v titulcích 79 knih.⁸

Hlavním problémem při spoléhání se na přírodní výběr coby motor evoluce je to, že i když může pomoci vysvětlit přežití nejschopnějších, nemůže vysvětlit příchod nejschopnějších. Na toto poukázal už před více než stoletím Hugo de Vries, a platí to i dnes: přírodní výběr nemůže tvořit; může pouze odstraňovat. Když evolucionisté později ve své takzvané teorii „neodarwinismu“ označili jako zdroj variací i mutace, také to selhalo. Naprostá většina mutací, až 99 procent, je buď mírně škodlivá nebo smrtelná.

To znamená, že evoluce jde opačným směrem – což je proces zvaný devoluce. Hlavním problémem darwinismu je akumulace téměř neutrálních mutací, což nelze považovat za motor, pohánějící evoluci. Výskyt velkého množství téměř neutrálních mutací není snadné vyselektovat z genofondu. Ty se tedy hromadí, a to jak v každém člověku, tak v každé generaci, což nakonec může vést k zániku.⁹ Kromě toho v tělesných buňkách denně dochází k tisícům genetických mutací. Díky Bohu je však toto poškození v 99,99 procentech případů účinně opraveno našimi vysoce efektivními opravnými systémy genetického kódu.¹⁰

Opozice z řad staré gardy

Obrázek 2. Další z mnoha knih, které používají výraz od molekul k člověku. Byla to hlavní středoškolská učebnice. Nalezeno na Amazonu.

V roce 2014 publikovalo osm vědců článek v předním časopise Nature, který se ptal: „Potřebuje evoluční teorie přehodnotit?“ Jednoznačně se shodli na odpovědi: „Ano, a to naléhavě.“¹¹ Každý z autorů pocházel ze špičkových vědeckých podoborů, jako je studium toho, jak organismy mění své prostředí za účelem snížení selekčního tlaku. Bobři například staví hráze, aby omezili přírodní výběr svého prostředí. Dalším podoborem je epigenetika: tj. operace na genech, nikoli prostřednictvím genů. Patří mezi ně dodatečně přidané chemické modifikace do DNA, které mohou měnit genovou expresi. Některé epigenetické znaky pak mohou být přeneseny i na potomstvo.

Mnozí z vědeckých kolegů těchto osmi byli otevřeně nepřátelští vůči jakémukoli vážnému zpochybňování ortodoxní evoluce. Jeden z příkladů takového nepřátelství se odehrál v roce 2015, kdy Královská společnost v Londýně souhlasila s pořádáním konference, na které by někteří z výše zmíněných autorů článku v časopisu Nature mohli hovořit po boku řady významných vědců. Cílem bylo prodiskutovat „nové otázky, zcela novou kauzální strukturu biologie“. Když bylo konání konference oznámeno, 23 členů Královské společnosti napsalo důrazný protestní dopis jejímu tehdejšímu prezidentovi, nositeli Nobelovy ceny siru Paulu Nursovi. Jeden ze signatářů uvedl: „Fakt, že společnost uspořádala setkání, které vnuklo veřejnosti představu, že jde o věc hlavního proudu, je hanebnost. Profesor Nurse reagoval na tyto kritiky prohlášením: „Není přece na škodu o věcech diskutovat.“ Je zjevné, že vůči darwinismu nikdo nemůže vznést vážné vědecké pochybnosti, aniž by neobdržel vzápětí zpětný úder.¹²

Co je ve hře

Pozváni byli tradiční evoluční teoretici, ale dostavilo se jich málo. Nick Barton, držitel Darwin-Wallaceovy medaile z roku 2008 (což je nejvyšší vyznamenání v evoluční biologii), se „rozhodl že nepřijde, protože by to jen přilévalo další olej do ohně toho podivného snažení“ [těch, kteří zpochybňují darwinismus]. Agresivní anti-kreacionista, výše citovaný evoluční biolog Jerry Coyne napsal, že vědci, kteří zpochybňovali pravověrnou evoluci, byli „revolucionáři“ a neměli žádnou platnou vědeckou podporu. Coyne také tvrdil, že zpochybňovali evoluci pouze proto, aby postoupili ve své vlastní kariéře. Nicméně jeden vědec, ač sám osobně skeptický k novým myšlenkám poznamenal, že takovéto osobní útoky a narážky vůči vědcům, kteří zpochybňovali ortodoxní evoluci, byly „šokující“ a „ohavné“.

Buranyi vysvětlil, že prudkost tohoto odporu pramení ze skutečnosti, že „toto je bitva názorů o osud jedné z velkých teorií, které formovaly moderní dobu“.¹³ V tomto svém prohlášení ukazuje, že darwinismus je víc než jen teorie o vzniku odrůd holubů. Spíše je to velký příběh o nás: odkud jsme přišli, proč jsme tady a co nás čeká v budoucnosti. Faktem je, jak dál vysvětluje Buranyi, že „v pozadí této současné bitvy o evoluci se skrývá rozbitý sen“ – sen o jednotné, nedobytné teorii o původu.

Prognóza

Jelikož důkazy proti neodarwinismu i nadále pokračují, očekávám, že odpor vůči těm, kteří otevřeně přiznávají závažné problémy této teorie, ještě poroste – po nějakou dobu. Avšak nakonec bude to nahromadění důkazů proti Darwinově myšlence postupného pokroku přírodním výběrem a mutacemi zdrcující. V té chvíli se přehrada protrhne. Vědci budou nuceni přiznat, že teorie je mrtvá a je potřeba ji pohřbít a nahradit. Není pochyb o tom, že pár zarytců zůstane. Ale jak postupně vymřou, vezmou to do rukou rukou noví vědci, kteří přihodí posledních pár lopat hlíny na hrob té teorie, aby zajistili, že Darwinova nebezpečná myšlenka bude navždy pohřbena a už nikdy znovu nepovstane.

Odkazy

1. Jedním z příkladů je Coyne, Jerry, Why Evolution is True, New York, New York: Oxford University Press, 2009.
2. Buranyi, Stephene, Potřebujeme novou evoluční teorii? Nová vlna vědců tvrdí, že hlavní proud evoluční teorie potřebuje naléhavou revizi. https://www.theguardian.com/science/2022/jun/28/do-we-need-a-new-theory-of-evolution , 28. června 2022.
3. Buranyi, 2022.
4. Buranyi, 2022.
5. Buranyi, 2022.
6. Buranyi, 2022.
7. Buranyi, 2022.
8. Nejznámějším příkladem je středoškolská učebnice biologie Biological Science: Molecules to Man: The Biological Science Curriculum Study (BSCS) Boston, Massachusetts: Houghton Mifflin,1976. Editoval Claude Welch .
9. Bergman, Jerry, Tři pilíře evoluce zničeny. Proč se Darwin mýlil. Bloomington, Indiana: WestBow Division Thomase Nelsona a Zondervana, 2022.
10. Bergman, Jerry, Systém oprav mutací: Hlavní problém pro makroevoluci. CRSQ 41 (4):265-273, březen 2005.
11. Laland, Kevin, Tobias Uller, Marc Feldman, Kim Sterelny, Gerd B. Müller, Armin Moczek, Eva Jablonka a John Odling-Smee, Potřebuje evoluční teorie přehodnotit? Nature 514:161-164, 2014.
12. Buranyi, 2022.
13. Buranyi, 2022.