Lze to svést jen na Darwina?

pavelkabrt Darwinovy omyly 0 Koment.

Napsal Pavel Kábrt

Historie ukázala, jak lze podvádět v politice, avšak i v samé historii je mnoho momentů, které jsou předkládány jinak než se udály. Příroda má své stálé zákony, ale představy přírodovědců mohou být mylné. Dlouho jsme věřili a mnozí ještě věří Darwinově evoluční (vývojové) teorii a těm jejím některým bonmotům: V boji o život přežívají silní (pardon, dnes se říká „zdatní“), vlastnosti získané během života zdědí další generace (to věřil Darwin, dnes už se to neučí), pohlavním výběrem, mutacemi, selekcí a přizpůsobením se se nahromadí kladné odchylky a vznikne nový orgán a nakonec nový tvor (tak to se pořád tak nějak věří). A tato dlouhodobá, postupná historie vzniku nového druhu může být sledována na embryu, které pak zkráceně celý proces (vzniku druhu) opakuje. Tomu poslednímu se říká rekapitulační teorie a dosud mnozí ji mají za platnou. V učebnicích se dlouho uváděla jako biogenetický zákon či pravidlo, dnes už má řadu modifikací (např. že jen „mladší kusy jsou v embryonálním vývoji vidět“).

Jak je ale možné, že paleontologie tuto historii vývoje nepotvrzuje, že zkameněliny o vznikání druhů nic nevědí? Ukazují na náhlý vznik života a ne na vývoj. Kdyby Darwin býval znal genetiku a všechny doposud nashromážděné zkameněliny, udělal by docela jiný závěr než evoluční. Toto tvrzení opírám o skutečnost, že podle toho, co o něm víme, to byl čestný člověk. Dnes je však situace úplně jiná. Jeho myšlenka vývoje se stala ideologií. Ta má své fanatické tvrdé zastánce, kteří jí věří. Někteří slepě, jiní s bezelstnou neznalostí. Nové poznání, fakta i zdravý rozum způsobily však Darwinově představě vývoje povážlivé trhliny. Proč tedy oprašovat staré ideologie a neumožnit přemýšlet o tom, že se mohl stát omyl? Proč nepřezkoumat i tu základní, nosnou myšlenku?

O věcech, které se něčemu pravidelnému vymykají, se někdy říká, že výjimka potvrzuje pravidlo. Ale pozor: to platí jen v některých oblastech lidského poznávání. Rozhodně však ne v přírodních vědách. Tam výjimka pravidlo vyvrací, nikoli potvrzuje! Podívejme se tedy, zda z tohoto zorného úhlu může evoluční teorie obstát ještě dnes. Rád bych vám předložil určitá fakta k zamyšlení. Představím vám názory velmi početné celosvětové skupiny vědců, kterým se vžilo říkat kreacionisté. Ti již řadu let vystupují se zcela odlišným vědeckým pohledem na svět v protikladu k ideologii „D“.

Je to až k nevíře

Totiž to, kolika neuvěřitelným věcem musí věřit nevěřící člověk. A k těm neuvěřitelnostem patří víra, že život na Zemi (nebo někde ve vesmíru) vznikl jen tak sám od sebe, automaticky, z neživé hmoty. Jak neuvěřitelné tvrzení, odporující nejen zdravému rozumu a zkušenosti, ale i všem myslitelným přírodovědeckým skutečnostem a nálezům z terénu. Víte o tom, že celá teorie, začínající již tzv. velkým třeskem, dále teorie o vzniku buňky jen tak shodou okolností v jakémsi praoceánu, pralouži či „prvotní polévce“, o postupném vývoji jednobuněčných v mnohobuněčné, bezobratlých v obratlovce, obojživelníků z ryb, ptáků a savců z plazů a lidí z pololidí je jen naprosto nevědecká, ničím nepodložená filosofická hypotéza zoufalého materialismu? Víte, že tato materialistická filosofie je dnes v příkrém rozporu s materialistickou vědou, tedy se zjištěnými fakty? Řečeno jednoduše to, že dvě plus dvě jsou čtyři mluví proti evoluci, ne pro ni. Dokladem toho jsou nesčetná vědecká i populárně vědecká pojednání typu: Evoluce: Teorie v krizi, Darwinismus – omyl století nebo Měli bychom Darwina spálit? (Michael Denton, Uwe George, Aime Michel, Andrée Tetry, René Chauvin, Macbeth, Matthews, Grassé aj.)

Proti teorii evoluce stojí dnes pádné důkazy z celé řady vědních oborů: paleontologie, genetiky, termodynamiky, matematiky, teorie informací, srovnávací anatomie, embryologie, populační genetiky, geologie, geochemie a dalších. Jeden český evoluční teoretik, doc. František Čížek, DrSc., přiznal, že: „…evoluční teorie jako celek nemá deduktivní stavbu, jako je tomu například v newtonovské mechanice. To má celou řadu příčin. Mezi ně patří skutečnost, že velká část nezbytné informace o biologických objektech je navždy ztracena, že problémy jsou zde mimořádně široké a složité. Proto je řada tvrzení této teorie dosud jen naznačena. Místo explicitně formulovaných zákonů a vztahů mezi různými úrovněmi je řada jen předpokládaných závěrů a hypotéz, vyskytují se zde mimořádně slabá induktivní tvrzení a často i pouhé dohady. Hypotetickodeduktivní model je proto jen jakýsi ideál evolucionistů.“ (Filosofie a biologická teorie, 1981, str. 174)

Méně zasvěceného člověka ovšem ani nenapadne, že i v této kritice evoluční teorie je stále ještě mnoho nevědeckého optimismu a nadsázky. Ona „velká část nezbytné informace“, která má být údajně ztracena, ve skutečnosti ztracena není. Ona totiž nikdy neexistovala! To jsou např. ty staré známé chybějící mezičlánky, missing links. Z pravidelně (zákonitě) se opakujících mezer v paleontologickém záznamu je dnes zcela jasně zřejmé, že žádné mezičlánky např. mezi plazy a obojživelníky, nebo ptáky a plazy a plazy a savci, nikdy neexistovaly, nikdy nežily! Za ztracené je musí považovat pouze chybná (ztracená!) teorie.

O této trhlině, na rozdíl od mnoha jiných, sám Darwin věděl. Říká: „Pokud se týká teorie (evoluce), muselo existovat obrovské množství mezičlánků. Proč je nenalézáme? Proč není příroda spíše ve zmatení, než jak to vidíme, v přesně odstupňovaných druzích? Geologický průzkum nevydal nekonečně mnoho jemných stupňů mezi minulými a současnými druhy, jak by to vyžadovala teorie; a toto je nejzřetelnější ze všech námitek proti ní. Vysvětlení musí být v nedostatečném geologickém záznamu.“ (Ch. Darwin: The Origin of Species, Vol 2, 6. Vyd., str. 49)

Potvrdila se Darwinova naděje? Co říkají zkameněliny po více jak stu letech? Našly se od té doby ony přechodné články – zkameněliny, které teorii vývoje potvrdily? Profesor N. Heribert – Nilsson o tom říká: „ Není ani možné udělat jen napodobení evoluce z paleobiologických dat. Fosilní materiál je dnes už tak kompletní, že nedostatek přechodných sérií nemůže být vysvětlován nedostatečným materiálem. Absence je skutečná a nikdy nebude vyplněna.“ (Life Magazine, Vol. 5, No. 4, April 1932, str. 48-52: Was Darwin Wrong?) George Neville dodává: „Nadále už není nutné vymlouvat se na chudý fosilní záznam. V některých ohledech je už nepředstavitelně bohatý a celistvý … nicméně fosilní záznam se skládá většinou z trhlin.“ (Science Progress, Vol. 48, Jan 1960, str. 1, 3: Fossils in Evolutionary Perspective).
A poněkud s humorem říká A. Lunn: „Víra je nadějné očekávání fosilií, jistota založená na důkazech, které dosud chybějí.“ (Shute E., Flaws in the Theory of Evolution, 1961, str. 468)

To jsem se tedy dotkl jednoho vědního oboru, paleontologie, který zpochybňuje teorii vývoje. Ale pojďme spolu ještě do dalších oblastí vědy. Nejlépe tam, kde najdeme všechny vědce pohromadě. Do knihovny. Potvrdí nám evoluci alespoň v jiných oborech?

Pěkně po pořádku

Budeme postupně otvírat odborné knihy a časopisy a klást otázky. Prověříme si, zda všeobecně rozšířený názor, že vše ve vesmíru i na Zemi vzniklo evolucí a stále se ještě vyvíjí, je skutečně pozorovatelný fakt. Jde o vědu, nebo o moderní náboženství, náhražku Stvořitele?

Otázka: Vznikl vesmír velkým třeskem? Vznikla pak buňka náhodným ozařováním bezkyslíkové (tzv. redukční) atmosféry?
Odpověď: Teorie velkého třesku (Big Bang) měla vždy své odpůrce z řad význačných astronomů (Sir Fred Hoyle, Hannes Alfven, Geoffrey Burbidge, Halton Arp aj.), ale nové nálezy ji postavily před úplné zhroucení. Výzkumy týmů amerických, britských a maďarských astronomů ukázaly, že rozložení galaxií a hmoty ve vesmíru naprosto neodpovídá teorii velkého třesku. (1) A co se týče vzniku života, říká biolog profesor Conklin z univerzity Princeton: „Pravděpodobnost, že život vznikl náhodou je srovnatelná s pravděpodobností, že dokonalý slovník je výsledkem exploze v tiskárně.“ (2)

Otázka: Proč by ale přece jen nemohl život vzniknout za dost dlouhou dobu v nějakém praoceánu či ozařováním organických molekul?

Odpověď: Z termodynamiky plyne, že čas nemůže nahradit informaci. Čím dáme náhodě víc času, aby působila v uzavřené soustavě, tím hůře pro vznik života. To samé platí v soustavě otevřené, pokud v ní není vložen program (jako např. v semínku) anebo pokud nepůsobí inteligence zvnějšku. Pro základní stavební kameny života, prvky uhlík, vodík, kyslík, dusík, vápník, fosfor atd. platí to samé, co pro cihly, vápno, cement a jiný stavební materiál. Čím déle jej necháme na stavbě ležet, tím vzdálenější bude tato hromada od hotového domu. Jedině parta zedníků a pořádný projekt v y p ů s o b í vznik struktury. Nikoli dlouhodobé samovolné změny tlaku, teploty, záření, chemického složení a pod. Profesor A.E.Wilder Smith, jehož jeden ze tří doktorátů je z organické chemie (Oxford), o nemožnosti neřízeného vzniku života napsal řadu knih. (3) Můžeme se např. dočíst, že nějaký „praoceán je tím nejposlednějším místem na zeměkouli, kde by mohly spontánně vzniknout zřetězením aminokyselin bílkoviny – nositelé života. Přesto skoro všechny učebnice přírodopisu uvádějí tento hrubý omyl, aby nějak zdůvodnily vývojovou teorii a biogenesi (vznik živého z neživého bez programu). Takový člověk musí znát organickou chemii opravdu špatně, nebo ji vědomě ignorovat…“, říká dr. Smith. (4)

Otázka: Nedává matematika, zvláště teorie pravděpodobnosti, nějakou reálnou šanci na vznik života?

Odpověď: Byli to právě matematici, kteří ukázali na neudržitelnost teorie vývoje z hlediska samovolného vzniku buňky. Kdyby např. jen jedna nepatrná součást buňky, protein o 700 článcích, měl vzniknout spontánně (a to není zdaleka ještě živé!), pravděpodobnost této události by byla srovnatelná s pravděpodobností 70 výher první ceny ve sportce za sebou! (Guy, Kaplan) Profesor B. Vollmert píše: „Široce rozšířené povídání o jakési chemo–evoluci, jež prý předcházela bio–evoluci, postrádá jakýkoli vědecký základ.“ (5)

Otázka: Řekněme tedy, že zatím nevíme, jak život mohl vzniknout. Co ale biologie? Zde je přece řada důkazů o postupném vzniku plazů z obojživelníků, např. z antrakosaurů, dále ptáků a savců z plazů a především lidí z opolidí, ne?

Odpověď: Celá teorie o postupném vývoji druhů je v současné době ve zmatku – následkem do očí bijících skutečností. Přiznávají to i evolucionisté, stačí jen číst. Evolucionista RNDr. Jozef Klembara přiznává, že i ti „…nejprimitivnější plazi jsou jasně odlišní nejen od antrakosaurů, ale i od všech známých prvohorních obojživelníků, a tak tedy specifický původ plazů je doposud n e z n á m ý. “ (6) RNDr. Petr Švec píše, že také „…nejasným a částečně i tajemným, i když řadou hypotéz vysvětlovaným, zůstává nadále p ů v o d p t á k ů . “ (7) RNDr. Zbyněk Roček nás informuje, že archeopteryx nemůže být nadále považován za spojovací článek mezi ptáky a plazy. (Cool A nedávný nález texaského protoavise celou teorii o vzniku ptáků z plazů postavil úplně na hlavu. (9) O savcích nám evolucionisté prozradí, že „původ 26 skupin je nejasný“ (10). Takže – věda nebo víra? A co antropologie, tam také nejsou důkazy pro vznik člověka?

Otázka: Vědí evolucionisté jistě, odkud pochází člověk? Jsou australopitekové naši předchůdci?

Odpověď: Od antropologů a paleontologů se dovídáme, opět cituji, že: „…tu nejlepší odpověď, jakou vám mohu nyní dát je, že dnes nemáme vůbec jasno, kdo vlastně pochází z koho; pouze víme, kdo z koho nepochází… Můžeme vyřadit všechny členy rodu australopiteků z lidské rodiny.“ A „…tato změna názorů je bolestivější než pohnout celým domem.“ (11) U nás vydaný Přehled biologie (12) přiznává, že „Pro údobí sahající k výskytu australopiteků v rozmezí více než 10 miliónů let nejsou dosud fosilní nálezy.“ A přední světová paleoantropoložka a archeoložka, zesnulá Mary Leakey řekla, že všechny ty stromy života s jejich větvemi našich předků, to je kupa nesmyslů. (13) To se ovšem ve školních učebnicích nedočtete. Vynikající francouzský zoolog, autor 28 svazků Traité de Zoologie, Pierre Grassé, se nám svěřil, že jeho cílem je „zničit mýtus evoluce“. (14)

Otázka: Neučili jsme se přece, že např. lidský zárodek opakuje předchozí stadia vývoje? Např. stadium ryby či plaza?

Odpověď: Učili a ještě se to dosud někde učí. Ale celý tento tzv. biogenetický zákon je vědci postupně opouštěn. U nás to jde pomaleji, nové poznatky se obtížněji přijímají proti starým dogmatům. Ale i v našich učebnících se přiznává, že „známý biogenetický zákon…byl mylný.“ (15) Nejen že se u lidského embrya nenachází žádné žábry (jedná se jen o vizuelní podobnost s budoucími zcela jinými orgány) či ocásek (kostrč není ocásek), ale někteří vědci dokonce tvrdí, že je to naopak. Že opičí zárodek opakuje stadia lidská, a tudíž že opice pochází spíše z lidí. (16) To je sice pro zasmání, nicméně nám to ukazuje stav celé věci. Všechny zárodky, zcela přirozeně, se od sebe liší tolik, jako dospělci. Jde jen o vizuelní, nikoli genetickou shodu, která je v miniaturním provedení pochopitelná. Dr. Keith Thompson (neodarwinista) říká: “ Biogenetický zákon je jistě mrtev. Vymřel ve 20. letech a z učebnic biologie byl vyhnán v 50. letech.“ (17) Nutno dodat, že to platí pro USA, kde byl dr. Keith Thompson profesorem na universitě v Yale. U nás je informovanost v těchto věcech mizivá. A to souvisí i s

poslední otázkou: Když je teorie evoluce tak špatná, proč již nebyla dávno opuštěna tak, jako ostatní chybné vědecké hypotézy?

Odpověď: Evoluční teorie není záležitostí vědy, jak již bylo řečeno, ale jde o ideologii a hodně primitivní víru, která velmi bytostně souvisí s životní orientací. Pokud někdo myslel, že Země je plochá, nebo přenos obrazu na dálku nemožný, prostě se zmýlil a přijme nová fakta bez problému. Ale přiznat, že celá teorie evoluce je omyl, by znamenalo úplně přehodnotit postoj k životu, a v důsledku toho i celé své chování a zaměření. Evoluční teorie není problémem vědy, ale vědců jako lidí, jejich svědomí a mravní životní orientace. Mohu potvrdit za dlouhou dobu studia této tematiky, že mnozí jsou přímo šťastni, že mohou v evoluci věřit – a víru v evoluci by neopustili za nic na světě, brání ji a budou bránit přes všechna fakta proti. Sir Arthur Keith řekl: „Evoluce je nedokázaná a nedokazatelná; věříme jí proto, že jediná druhá možnost je specielní stvoření, a to je nemyslitelné. “ (18)

Evoluční víra není tedy jen omylem mozku, ale i srdce. U některých lidí je defektem nejen intelektuálním, ale také mravním. Jíst banány či pomeranče, pochutnávat si na nich a přitom říkat: nikomu nemusím děkovat, je to tu díky „banánovým a pomerančovým mutacím“ – tento postoj nevyžaduje jen pořádnou porci hlouposti, ale také velkou dávku nestydatosti. Ne všichni však, kteří věří evoluci, jsou takoví. Někteří byli prostě jen podvedeni, což se může v životě stát každému. A pro takové lidi byly určeny předchozí informace. Pro lidi, kteří všechno nesvedou jen na Darwina, ale najdou sílu změnit také svůj názor.

Závěr

Není omyl jako omyl. Některému se zasmějeme a život jde dál. Avšak po Darwinově omylu život dál nešel. Zastavil se, a to více než 100 miliónům lidí. Zesílil rasismus (19), milióny potratů jsou obhajovány neplatným biogenetickým zákonem. Hitler odvodil svůj boj (Mein Kampf) z Darwinova nesmyslu (boj o život) a další masový vrah, Stalin, ztratil víru v Boha při četbě vědecky bezcenného Darwinova díla O vzniku druhů. Současný nárůst zločinnosti úzce souvisí s ateismem a ten je nemyslitelný bez náhradního náboženství – evoluční ideologie. V evoluci – té lidmi věřené a lidmi prováděné – umírají mnozí, aby jeden žil. Bohu věrní lidé vědí, že musel zemřít j e d e n , aby m n o z í mohli žít. Ježíš Kristus čeká i na tebe.

Poznámky a odkazy:

Je jisté, že někteří čtenáři tohoto článku nebudou se mnou souhlasit. Jiní zas mohou mít otázky. Buď odborné, nebo zcela běžné: Jak vznikl Bůh? Který Bůh je ten pravý? A církev nedělala spoustu zla? Jak je to s datovacími metodami? Nejsme pokračováním nějaké vesmírné civilizace? Byla celosvětová potopa?… Rád na tyto i jiné otázky odpovím, protože se touto problematikou zabývám již přes čtyřicet let. Záleží jen, zda napíšete: kreacionismus@tiscali.cz

PRO LIDI, KTERÝM KE ŠTĚSTÍ NESTAČÍ JEN PLNÁ LEDNIČKA, NAPSAL PAVEL KÁBRT

Odkazy na literaturu:

1 – E.G.Lerner, Aerospace America March 1990, pp. 38-43 (Impact, June 1991)
2 – Werner Gitt: Logos nebo chaos, str. 84
3 – A. E. Wilder Smith je autorem asi 30 knih, mnohých s protievoluční tematikou.
4 – týž jako (3) Přírodní vědy neznají žádnou evoluci, str. 22,23 v čes. vydání z r. 1981
5 – B. Vollmert: Makromolekula DNA (cituje Gitt str. 83)
6, 7, 8 – časopisy Vesmír: 3/85, str. 151, 2/83, str. 48, 8/77, str. 232-234
9 – Fossil bird shakes evolutionary hypothesis, Beardsley, Nature 1986, cit. v CRSQ 4/88
10 – Darwinismus – Der Irrtum des Jahrhunderts, Geo 1984, Uwe George
11 – Pat Shipman: Baffling limb on the family tree, Discover 7:86-93, 1986
12 – Přehled biologie, SPN Praha 1987, str. 576
13 – Acts and Facts, 9/97
14 – L´Evolution du Vivant
15 – Přehled biologie, Scientia, Pedagogické nakladatelství, 1994, str. 347
16 – Duane T. Gish: Fosilie a evoluce, str. 34
17 – Ontogeny and Phylogeny Recapitulated, Amer. Scientist 1988 – cit. v Impact č. 183
18 – týž jako (2)
19 – Stephen Jay Gould, Ontogeny and Phylogeny, (Cambridge, Mass: Harvard University Press, 1977, p. 127), cit. v Impact, Febr. 1987

Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedInEmail this to someonePrint this page

Komentujte

Buďte první kdo bude komentovat!

Upozornit na