Brian Thomas, M. S.
Článek publikován 9.11.2010 na stránkách Acts and Facts (ICR). Z www.icr.org přeložil M. T. – 12/2010.
Roku 2008 zahájili vědci rozsáhlý mezinárodní projekt s cílem nebývale podrobně sekvenovat více než 1 000 genomů reprezentativního vzorku lidí z celého světa. Výsledky tří předběžných pilotních projektů celé kampaně byly zveřejněny v říjnu 2010 – jeden z nich přitom překvapivě vypovídá o nízkém stáří lidského rodu.
V rámci zmíněného pilotního projektu zkoumali badatelé velmi podrobně sekvence bází DNA dvou rodin, tj. z každé z nich DNA matky, otce a dítěte. Výsledky výzkumů shrnul časopis Science do konstatování, že „potomci dědí zhruba 60 mutací vzniklých u rodičů“.1
„Projekt 1 000 genomů“ je v první řadě zaměřen na přesné stanovení toho, které mutace mají na svědomí kterou nemoc. Znalost počtu nových mutací vznikajících v každé další generaci nám může pomoci vystopovat nové nemoci, které patrně způsobují.
Zjištěný počet zhruba 60 nových mutací vyskytujících se v reprodukčních buňkách každé generace činí méně než původně odhadovaných 100.2 Tohle číslo nám může pomoci zodpovědět klíčové otázky. Například: zajistí toto množství mutací dostatek „paliva“ pro změny vedoucí k údajné inovaci z opičích předků k modernímu člověku? Rovněž: mohou být potenciálně škodlivé účinky takového množství mutací nějak eliminovány předtím, než příliš mnoho chybných bází DNA ohrozí přežití lidstva?
V současné době je nejpřesnější cestou k zodpovězení těchto otázek využití programu pro modelování problémů populační genetiky, zvaný Mendelův kalkul, který lze stáhnout zdarma.3 Tento software, vyvinutý vědeckým týmem za účasti rostlinného genetika z Cornellovy univerzity Johna Sanforda, vyčísluje kumulativní vliv zděděných mutací – některých přínosných, některých škodlivých, většinou však neutrálních – na zdatnost (průměrnou délku dožití) lidí.
Studium mutací, které nemají žádný či téměř žádný vliv, trápí evoluční biology už dlouho. Jelikož se tyhle prakticky neutrální mutace projevují v životě buněk jen nepatrně, zasahují do vyjádřených znaků organizmu jen neznatelně.4 Nelze je proto detekovat žádnou myslitelnou přirozenou analýzou; prostě se jen po celé generace hromadí.
Mendelův kalkul umí s neobyčejnou biologickou přesností nasimulovat to, co zmíněné nakumulované mutace způsobí. Budeme-li uvažovat populaci čítající 2 000 lidí, a předpokládat, že každá matka má šest dětí, a použijeme-li v algoritmech kvótu 60 mutací za generaci, vyjde nám, že lidstvo vymře za pouhých 350 generací. Počítáme přitom i s tím, že ve všech generacích zřejmě zvládne přírodní výběr odstranit z populace ty nejslabší.
Má-li tenhle propočet v něčem alespoň jen trochu pravdu – totiž že genové mutace by způsobily vymření lidstva za 350 generací – jak se to pak srovnává s dlouhými věky jeho vývoje, které prosazují evolucionisté? Činí-li však celkové stáří světa asi 6 000 let,5 jak nás o tom zpravuje Bible, pak se v lidstvu zatím vystřídalo méně než 300 generací.6 Takže nejnovější a nejpřesnější výzkumné projekty v oblasti humánní genetiky potvrzují doslovné čtení biblického popisu počátků i lidských dějin.
Odkazy
- Pennisi, E. 2010. 1000 Genomes Project Gives New Map of Genetic Diversity. Science. 330 (6004): 574-575.
- Kondrashov, A. S. 2003. Direct estimate of human per nucleotide mutation rates at 20 loci causing Mendelian diseases. Human Mutation. 21 (1): 12-27.
- Mendel’s Accountant: Simulating Genetic Change Over Time. Posted on mendelsaccount.sourceforge.net, accessed November 2, 2010.
- Vardiman, L. 2008. The “Fatal Flaws” of Darwinian Theory. Acts & Facts. 37 (7): 6.
- Beechick, R. 2001. Chronology for everybody. Journal of Creation. 15 (3): 67- 73.
- In reality, the number of generations since creation is smaller, since the average generation time among pre-Flood peoples was 117 years, not 20. Factoring this in yields about 231 generations from creation to 2010 A.D.