ostrorep-02

Zkamenělý mozek ostrorepa

Pavel Akrman Evoluce organizmů Napsat komentář

Nalezen dokonale zachovaný zkamenělý mozek – a evolucionisté bez mrknutí oka dodávají: je starý 310 milionů let.

Pavel Akrman

Úvodní foto: moderní ostrorep Euproops danae žijící v dnešní době.

ostrorep-01

Tento zkamenělý ostrorep (Euproops danae) na obrázku A vlevo si udržel perfektně zachovanou formu svého mozku, zobrazenou v detailu (B). Část C ukazuje rekonstrukci Euproops danae, včetně polohy a anatomie jeho mozku. (kredit: Russell Bicknell)1

Vědci odkryli dosud nevídaný zkamenělý mozek ostrorepa1 a tím také odhalili překvapení v předpokládaném evolučním scénáři, pokud jde o vývoj těchto domnělých korýšů. Zkamenělý mozek, patřící k vyhynulému druhu Euproops danae, byl objeven v oblasti fosilního naleziště Mazon Creek, stát Illinois. Studie byla zveřejněna online 26. července 2021 v časopise Geology.2

V současnosti žijí čtyři druhy ostrorepů – a všichni mají tvrdý vnější skelet, 10 nohou a hlavu ve tvaru písmene U (odtud také jejich anglický název „horseshoe crab“, což v překladu znamená „krab (koňská) podkova“). Tito „krabi“ jsou i přes své pojmenování řazeni evolucionisty mezi pavoukovce, kteří mají být v domnělém evolučním stromu blízkými příbuznými se štíry a pavouky, jak uvádí The National Wildlife Federation. Přestože jsou fosilie ostrorepů poměrně běžné, o jejich starodávných mozcích se dříve nevědělo vůbec nic, uvedli vědci.

horseshoe-crabs_inline

„Struktura mozku moderního ostrorepa (zobrazená na tomto laserovém snímku z konfokálního mikroskopu) se neuvěřitelně podobá mozku nedávno objeveného 310 milionů let starého ostrorepa.” (R. Bicknell et al / Geologie 2021)

„Toto je vůbec první a jediný důkaz o mozku uvnitř fosilního ostrorepa,“ řekl pro časopis Live Science vedoucí autor studie Russell Bicknell, paleontolog z mainské University v Nové Anglii. Šance na nalezení zkamenělého mozku je „jedna k milionu“ a možná dokonce ještě vzácnější, dodal.

„Tzv. fosilní záznam jednoduše není starý miliony let a také není záznamem vývoje a zániku.”

Jak uznává sám Bicknell, měkké mozkové tkáně jsou velmi náchylné k rychlému rozpadu. „K jejich zachování jsou nutné buď zcela mimořádné geologické podmínky nebo jantar. Máme však jen formu mozku, nikoli mozek samotný. V tomto případě nám geologie pomohla udržet měkkou tkáň ve špičkové kondici a zachovat mozek – tedy alespoň jeho kopii,“ řekl Bicknell.

Sedimenty v Mazon Creek jsou vytvořeny z minerálu uhličitanu železa zvaného siderit, který vytváří konkrece – zhutnění, srážení minerálů – které mohou rychle uzavřít mrtvé tělo ke zkamenění. Kaolit má bílou barvu, zatímco siderit je tmavě šedý.

Nicméně tento objev připravil evolučním vědcům velmi zvláštní a nijak povzbuzující překvapení: zjistili, že starověký mozek, který je podle evolučních měřítek datován do období karbonu (údajně před 359 miliony až 299 miliony let), byl nápadně podobný mozku moderního ostrorepa. „Přes 300 milionů let evoluce a mozek fosilních ostrorepů je prakticky stejný jako moderní formy,“ řekl Bicknell.

Tento nález však vůbec není ojedinělý. V minulosti např. brazilští vědci objevili dosud neznámý druh paryby Hydrolagus matallanasi (známé také jako ratfish, rabbitfish, chiméra nebo žraločí duch), žijící v moři u jižní Brazílie.3-5

rabbitfish

Hydrolagus matallanasi. Wikipedia

Tato paryba s chrupavkovitou kostrou může dorůstat až do dvou metrů délky, má velké ploutve podobné křídlům a bičovitý ocas. Co však upoutalo pozornost médií, byly výroky vedoucího výzkumníka Julese Sota, který spojoval parybu s obdobím dinosaurů:

“Druh, který jsme objevili, se nalézá ve fosilním záznamu starém 150 až 180 milionů let, To je velmi vzácné. Je to jako kdybychom tu měli stále živé zvíře staré jako Tyrannosaurus rex.“

Nebo si připomeňme „živou fosilii“ latimérii podivnou (coelacanth)6 – poté, co ji mořský biolog spatřil živou na indonéském rybím trhu, řekl: „Je to jako když najdete dinosaura zpět v lese.“ Podobné je to s borovicí Wollemi údajně z éry dinosaurů, všeobecně známé jako „dinosauří strom“.

Proč všechny tyto druhy, evolucionisty považované za dávno vyhynulé, chybí v horních vrstvách fosilního záznamu, který má představovat stovky milionů let? Přesto jsou živé a fosilní formy téměř totožné – jak řekl Soto, paryba Hydrolagus matallanasi se vůbec nezměnila za 180 milionů let – proč za celou tu dobu nepozorujeme žádnou evoluci?

„Převážná většina zkamenělin pochází z globální Potopy v Noemově době, tj. zhruba před 4 500 lety.”

Odpověď a také mnohem lepší vysvětlení je nasnadě – tzv. fosilní záznam jednoduše není starý miliony let a také není záznamem vývoje a zániku. Převážná většina zkamenělin pochází z globální Potopy v Noemově době, tj. zhruba před 4500 lety.

Jestliže tedy tyto druhy v průběhu doby nevyhynuly, pak se stále rozmnožují „podle svého druhu“ přesně tak, jak jim to bylo naprogramováno během Stvořitelského týdne před asi 6 000 lety. Proto jsou dnešní ostrorepi, paryby, latimérie a borovice Wollemi v podstatě stejné jako jejich fosilní protějšky.

Pokud by se někdy potvrdilo novodobé pozorování tvora podobného dinosaurům, nemělo by to být pro křesťany překvapením. Protože ve skutečnosti mezi nalezením ostrorepa, živé paryby, latimérie, borovice Wollemi a dinosaura není z biblického hlediska vůbec žádný rozdíl.

Odkazy

  1. Live Science, Perfectly preserved 310-million-year-old fossilized brain found  www.livescience.com/310-million-year-old-fossil-brain .
  2. Journal Geology, Central nervous system of a 310-m.y.-old horseshoe crab: Expanding the taphonomic window for nervous system preservation. July 26, 2021.
  3. Soto, J.M.R., and Vooren, C.M., Hydrolagus matallanasi nov. (Holocephali, Chimaeridae) a new species of rabbitfish from southern Brazil, Zootaxa 687:1–10, 2004.
  4. Brazil becomes fresh haunt for ghost shark, Nature 429(6994):796, 2004.
  5. Scientists discover prehistoric ratfish, ABC News, www.abc.net.au/news/stories/2004/ 06/18/1134676.htm, 18 June 2004.
  6. Další články o živých fosiliích
Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments