Z creation.com přeložil Jakob Haver – 05/2019. Translation granted by Creation.com – přeloženo s povolením od Creation.com.
Vodní medvěd (želvuška) na procházce. (foto: alamy.com)
Nejodolnějšími živočichy na Zemi jsou „želvušky“ (tardigrades) – také známé jako „mechová prasátka“, „mikro-medvědi“ nebo „vodní medvědi“. Zpravidla nejsou větší než 1 mm a mohou přežít podmínky mnohem tvrdší, než by kdy mohli na Zemi zažít.
Například dokáží snést zmrazení v tekutém héliu (–267 °C nebo –452 °F), tedy jen o několik stupňů nad absolutní nulou (–273,15 °C nebo –459,67 °F), což je nejnižší možná teplota. Dokáží také přežít v teplotách až 151 °C (304 ºF), umístěné ve vakuu a bombardované elektrony, a mohou být vystavené mimořádně vysokým tlakům vody, 600 MPa (tj. 6 000 atmosfér) – což je šestkrát větší tlak než na nejhlubším dně zemského oceánu. A dokáží odolat působení rentgenových paprsků, které jsou 250krát silnější, než které by zabily člověka.
Pokud želvušky čelí extrémním podmínkám, pevně vtáhnou hlavu a nohy, „sbalí“ se do tvaru podobného barelu a vypnou svůj metabolismus – dokonce úplně zastaví i své dýchání. Tato klidová fáze, nazvaná „tun“ (což lze přeložit jako sud, bečka, přesný český výraz pro to nemáme, pozn. překl.), je vůči extrémním podmínkám vysoce odolná.
Při nedávném zkoumání tohoto úžasného přizpůsobení bylo zjištěno, že odolnost druhu želvušek Ramazzottius varieornatus vůči radiaci je způsobena speciálním proteinem, zvaném Dsup (zkratka „Damage suppression“, potlačení poškození).1,2 Ochrana před radiačním poškozením funguje tak, že proteiny Dsup zcela obklopují DNA želvušky, zatímco všechny její běžné funkce zůstanou nedotčeny. Dsup také umí vyčistit DNA od škodlivých činitelů, známých jako reaktivní formy kyslíku – kyslíkové radikály. Když se tedy obnoví příznivé okolnosti, želvušky oživnou – je to neuvěřitelně, ale nevykazují vůbec žádné negativní následky.
Nicméně při zkoumání toho, „jak to funguje“, není možné se vyhnout nepříjemné otázce (pro evolucionisty) „jak to všechno vzniklo“? Jde o to, že želvušky jsou příliš odolné na to, aby mohly vzniknout postupnou evolucí.3 Přirozený výběr může vybírat pouze charakteristické znaky nezbytné pro okamžité přežití. V důsledku toho nelze od evoluce očekávat vývoj inženýrsky naddimenzovaných tvorů pro taková hostitelská prostředí, kterým nemuseli nikdy čelit.4 A také proteiny obklopující DNA by normálně bránily reprodukci; takže zatímco (navržený) Dsup želvušek toto dokáže geniálním způsobem ošetřit, výběr pracuje proti nedostatečně vyvinutým jedincům.
- (poznámka překladatele: Evoluční víra tvrdí, že živočichové získali svou adaptabilitu postupným formováním do svého prostředí náhodnými mutacemi a výběrem. Zde však vidíme tyto tvory perfektně vybavené a přizpůsobené k přežití celé řady podmínek, které se na Zemi vůbec nevyskytují, například mrazivé teploty vnějšího vesmíru. Mj. i odtud pramení pohádky o panspermii.)
Takže kdokoli, kdo zpochybňuje křesťanství a požaduje důkazy proti evoluci a pro Stvořitele, nemusí hledat nic jiného než se podívat na želvušky. Je to možná drsná lekce (Jan 3:19, 2. Tesalonickým 2:11–12), ale pravdivá.
Odkazy a poznámky
- Hashimoto, T. et al., Extremotolerant tardigrade genome and improved radiotolerance of human cultured cells by tardigrade-unique protein, Nature Communications 7:12808, 20 September 2016 | doi:10.1038/ncomms12808. Also comment same issue: Bittel, J. Tardigrade protein helps human DNA withstand radiation | doi:10.1038/nature.2016.20648.
- ‘Radiation shield’ found hidden in water bear genome, sciencemag.org, 20 September 2016.
- Vetter, J., The ‘little bears’ that evolutionary theory can’t bear!, Creation 12(2):16–18, 1990; creation.com/water-bears.
- Catchpoole, D., Life at the extremes, Creation 24(1):40–44, 2001; creation.com/extreme.
Želvušky jsou teď novými obyvateli Měsíce 🙂 – i když se v dubnu 2019 izraelské sondě Berešit nepodařilo přistát na Měsíci, přecejen má jedno prvenství: na měsíční povrch dopadly s troskami také tisíce želvušek. Tak si počkáme na jejich evoluci, proč ne, že…
Děkuji, pane Zelinko, mluvíte jeko kniha! Odpověď je nasnadě. Pokud jsou lidi jenom další zvířata, je jedno, zdali užívají rozhodnutí, nebo ne. Je to jenom další vyšší level. Pokud lidi nejsou zvířata, pak to jedno není, protože právě ta inteligence, schopnost rozhodovat i mimo pudové záležitosti a v protiproudu vůči přirozenému výběru je jednou z věcí, které nás od zvířat výrazně odděluje. Rozdíl je jenom v tom, jak jsme se my rozhodli na to dívat. Jak už mnohokrát, i tady je potvrzeno mé přesvědčení: Dokud neuvěříte, neuvěříte ani, že jste… Číst vice »
jhk-vlasta Přírodním výběrem je i např. lidské rozhodnutí. Tak to jste naťukl z filozofického hlediska hodně zajímavou otázku 🙂 Pokud zahrneme do přírodního výběru i lidské rozhodování na základě inteligentních úvah, pak se stalo toto: Neuvažující, ryze účelový přírodní výběr bez plánu a řádu to nechal dojít tak daleko, že mu jeho vyprodukované portfolio jaksi přerostlo „přes hlavu“ a začalo mu bez skrupulí mluvit do jeho práce. 🙂 Takže pokud chce být evoluční establishment důsledný, musí do kompetence přírodního výběru tento konstruktivní inteligentní prvek plánovaného designu zahrnout, nebo musí na… Číst vice »
Přírodním výběrem je i např. lidské rozhodnutí. Ovšem je to dost velký rozdíl oproti „nemyslícím přírodním silám“. Jak se s tím evolucionismus vypořádává, že je součástí těchto „nevědomých sil“ – i ta lidská vědomá? Zahrnuje to též do onoho „nemyslícího“ – mutace/selekce?