Komentář vědce z doby Darwinových dnů nám připomíná, že to nebyli teologové, kdo první oponovali Darwinovi, ale především vědci.
(Z creation.com/blast-from-the-past přeložil David Mašek – 01/2014.)
Charles Darwin: O vzniku druhů přírodním výběrem neboli uchováním prospěšných plemen v boji o život
Počátkem roku 2004 Přírodopisné muzeum v Braunschweigu v Německu oslavovalo výročí 250 let od svého vzniku. Jako projev uznání německé noviny Braunschweiger Zeitung vydaly týdenní sérii historických článků, týkajících se vybraných roků této čtvrtiny tisíciletí.
Jeden z nich, z 29. března, se týkal roku 1859, kdy Darwin vydal své dílo O vzniku druhů. Tyto noviny znovu otiskly rozhovor z roku 1859 s profesorem Johanem H. Blasiusem, tehdejším ředitelem muzea. Ten se týkal právě Darwinovy teorie.
Následuje překlad rozhovoru:
Ředitel Blasius: ‘Evoluce je pouhá domněnka.’
[Novinář] Dr. Blasiusi, jaké jsou vaše první dojmy z Darwinovy knihy?
- [Dr. Blasius] Zřídkakdy jsem tak spěchal koupit si knihu. Musím ale také dodat, že zřídkakdy jsem četl vědeckou knihu činící tak dalekosáhlé závěry na základě tak málo faktů.
Považujete evoluční teorii za nepodloženou?
- Ano, Darwin chce ukázat, že druhy pocházejí z jiných druhů. Považuji to za poněkud zpupnou domněnku, neboť k jejímu obhájení používá neověřené předpoklady, aniž by jmenoval jediný příklad vzniku určitého druhu.
Takže podle vašeho názoru jsou druhy neměnné?1
- Nejen podle mého názoru. Zoologové zabývající se empirickým výzkumem všeobecně považují za platné pouze to, co lze pozorovat buď při pokusu, nebo ve volné přírodě. A co pozorujeme je, že potomstvo rostliny nebo zvířete se nevyhnutelně podobá rodiči, tj. patří ke stejnému druhu. Nepohnutelnost hranic druhů je pro většinu z nás přírodním zákonem.
Jaká fakta by vás mohla přesvědčit o Darwinově evoluční teorii?
- Já jí uvěřím jedině tehdy, až takové přeměny [které, jak tvrdí Darwin, se uskutečnily v dávné minulosti, tj. ryby v obojživelníky atd.] bude možné nezpochybnitelně názorně doložit, buď v oblasti paleontologie [zkameněliny] nebo na žijících organismech.
Téměř o 150 let později stále čekáme na to, až budou zmíněné přeměny demonstrovány. Jak jsme již předtím ukázali, jeden druh může “rozštěpit“ svůj genofond tak, že nyní máme dva typy, které se již nemohou nadále křížit. Tudíž podle současné definice druhu vznikl druh nový2. Jenže to se stalo pouze v rámci už existující genetické informace původní populace, čili nic nového nebylo přidáno.
Tak, jako může být geneticky bohatý voříšek „rozředěn“ do geneticky chudších psích ras, zrovna tak původní „psí druh“ (baramin, původní stvořený druh, neplést s biologickým termínem species – pozn. PK) dal vzniknout vlkům, kojotům a dingům v neevolučním, sestupném procesu. (Vývoj od žáby k princi vyžaduje rozšiřující se, nikoli smršťující se genofond.) Dosud jsme nepozorovali druh změny, který by ukázal proveditelnost jen maličkého krůčku po žebříku vedoucímu od mikrobů k mikrobiologům.
Odkazy
- Takže žádný přechod od jednoho základního druhu k jinému, rozdílnému druhu, není možný. Jsem si jist, že Blasius by neměl problém s odborným termínem ‘speciace’ (abych použil současnou definici druhu, která byla vytvořena až po jeho době), kdy oddělení dvou typů lososa (které se nemohou nadále křížit) od jedné parentální skupiny může nastat bez jakékoli přidané informace. Vyhledejte si termín ´speciation´ na creation.com.
- Catchpoole, D. and Wieland, C., Speedy species surprise, Creation 23(2):13–15, 2001.