Podivná hvězda, která je „chladnější, než by měla být“, se vzpírá vysvětlení
Pavel Akrman
Nedávno média informovala o velmi neobvyklém astronomickém objevu – bílý trpaslík objevený v říjnu 2021 relativně blízko Sluneční soustavy, který „odporuje současnému vysvětlení“, protože je „chladnější a tím i starší, než by měl být“.1 Dostal označení DES J2147-4035. Avšak podle jeho relativně nízké teploty (pouze několik tisíc stupňů) by měl být podle evolučních pravidel starý asi 10 miliard let. Jenže tím je o miliardy let starší než „mnohem mladší hvězdy“ v této oblasti galaxie. Jonathan O’Callaghan v NewScientist to popsal takto:
„Objekt nazvaný DES J2147-4035 se nachází asi 90 světelných let od Země. Na objekt tohoto druhu je extrémně slabý a extrémně chladný – jeho teplota je pravděpodobně jen několik tisíc stupňů. To je chladnější než téměř jakýkoli jiný známý bílý trpaslík. Jeho nízká teplota naznačuje, že je starý asi 10 miliard let, ale protože se naše oblast galaxie skládá z mnohem mladších hvězd, DES J2147-4035 ponechává vědce ve zmatku.“ (zvýraznění dodáno)
Tento nejnovější evoluční hlavolam se přidává jako další k bezpočtu jiných mnohaletých sporů mezi kosmology o stáří vesmíru.
Hubbleův dalekohled také objevil jinou hvězdu (HD 140283),2 u níž se její stáří odhaduje měřením podle studie z roku 2013 na přibližně 14,5 miliard let (původně dokonce až 16 mld let!2). Odtud také její název „Metuzalémská hvězda“, protože se předpokládá, že je nejstarší ve vesmíru. Nicméně vzhledem ke zjevnému přesahu vůči celkovému odhadu stáří vesmíru došli sekulární kosmologové víceméně ke konsensu, že předpokládaná chybová odchylka na obou stranách bude 0,8 miliardy let, jednoduše aby hvězda nemohla být příliš starší než vesmír.
Obr. 1: „Metuzalémská hvězda“. Zdroj: www.astro.cz
Kdyby se vědci na této „chybové odchylce“ nedohodli, byla by hvězda starší než celý vesmír, o kterém se mnozí kosmologové domnívají, že je starý „pouhých“ 13,77 miliardy let (chybový rozsah 0,04).
Ale zatímco kosmologové, astrofyzici a další odborníci vedou vášnivé diskuse o výhodách toho či onoho odhadovaného stáří, které by se mělo (ve snaze odstranit problém nemožně protichůdných údajů o stáří) použít, je tu autentické svědectví Tvůrce vesmíru, které předčí jakákoli lidská „měření“.
Nebesa skutečně „vyprávějí o Boží slávě“ (Žalm 19:1), čímž maří lidské snažení vysvětlit Jeho dílo naturalistickou cestou. Země byla stvořena teprve přibližně před 6 000 lety, prvního dne Tvůrčího týdne, a poté, čtvrtého dne, bylo stvořeno Slunce, Měsíc a hvězdy.
Odkazy
- O’Callaghan, J., Podivný bílý trpaslík, který je chladnější, než by měl být, vzdoruje vysvětlení, newscientist.com, 5. října 2021.
- Crookes, D., Jak může být hvězda starší než vesmír? Vesmírné záhady: Pokud je vesmír starý 13,8 miliardy let, jak může být hvězda stará více než 14 miliard let? space.com, 17. října 2019.
Všechno se dá vysvětlit „evolučně“ – věřte tomu….))))))))
Ano, Pavle! A navíc se přidají chyby měření maximálně v jednotkách procent! V případě miliard by šlo o stamiliony.Chybička v jedntkách procent a „chybička“ 100krát až 1000krát větší – to je jedno! Opravdu „exaktnost“!
Re: Václav Dostál
🙂 Je to jako s pěnězi: když je měsíční příjem v řádu tisíců korun, pak se výdaje rozdělují velmi pečlivě a přesně. Když ale pracujeme s desítkami miliard, pak „nějaká miliarda sem, miliarda tam … má jen pramalý význam. Dlouhé věky byly právě proto zavedeny, aby se zcela zamlžily „přesné mandatorní výdaje“ a nikdo do toho „nekafral“ 🙂
„Vloudila“ se „chybička“ – v řádu miliard! To nevadí – na „vědeckých“ „důkazech“ se tím nezmění NIC. „Věda“ – to přece „není“ víra. HAHAHA!!!